Hvězdné války

To je zase polízanice. A to jsem nechtěl nic jiného než si vzít dovolenou. S Ingchfrt se povalovat v Krabí mlhovině a opalovat se pod paprsky Aldebaranu.

Ale šéf mi nedokázal odpustit ten lapsus s temnou hmotou a tak mi řekl: „Fgcht, musíš vyřešit tuhle záležitost a teprve pak ti dám dovolenou. Dovolená je pro ty, co pracují a ty si jí musíš odpracovat. Rozumíš?“

A tak jsem místo povalování nasadil modrou helmu a šel řešit další kosmický konflikt. Jsem totiž mediátor, víte? Mou prací je urovnávat konflikty mezi vesmírnými tělesy – bujné planety krotit v jejich oběžných drahách, umožňovat bludným planetám návrat do společnosti, zařizovat kometám věci na úřadech a tak podobně. Taky dělám, spíš jako vedlejšák, psychologa - pomáhám hvězdám v přechodu zvládat změny, černým dírám při rekvalifikaci a dvojhvězdám zvládnout rozpad soustavy. 

Teď mě čekalo usmiřování dvou hvězd, které spolu vedly válku. Šlo o klasické naschvály – ovlivňování planet druhé hvězdy vlastní gravitací, imise protuberancí směrem k soupeři, zvyšování svítivosti aby druhého oslepila… atd. Zažil jsem to už stokrát. Tyhle sousedské spory ale byly vždycky to nejhorší, co mě mohlo v práci potkat. Tedy druhé nejhorší…

Jako první jsem navštívil Miracha, měl jsem ho prostě blíž. Byl to morous a zrovna se chystal vypustit své planetární smetí na Saridadru. Když mě uviděl, tak se zastyděl a neochotně mě pozval dál.

„To si Vás na mě pozvala ona?“ vyhrkl na mě, když mi udělal šálek šizené kávy.

 „Neen, dostal jsem to befelem…“ řekl jsem mu. Je důležité vzbudit důvěru a být nestranný.

„Je nesnesitelná – pořád se proměňuje, protože jí není nic recht. A ty její planety… To je banda nevychovanců! Nezdraví, neudrží pořádně vlastní dráhu, jedna si dokonce vytvořila vlastní život, nějaký inteligentní gel to je, z kterého je v souhvězdí bordel. A nikdo se nenamáhá ani uklidit po něm kosmické smetí. Kde se, s prominutím, ten jejich život vysere, tak tam to hovno nechají ležet. A když jim to vytýkám, tak se mi Saridadra ještě směje: ,Tys byl dycky pedant´ to mi řekne, ani se nezačervená!“

„Chápu Vaše rozhořčení, ale dělat jí takové naschvály… To byste neměl.“

„Já vím. Ale ta ženská mi prostě pije krev. Nikdy jí nic nebylo nic dost dobrý. Pořád jenom brblala. Víte, že si byla schopná upravovat kómu i několik let? A navíc, ona si začala. Co jsem od ní utekl, tak mi dělá jenom naschvály a já se pouze bráním!“

Tak to bylo to nejhorší. Naschvály mezi bývalými partnery.

Na separátní návštěvu Saridary jsem neměl náladu a tak jsem obě hvězdy pozval do nedaleké mlhoviny k jednání.

Mirach Saridadru ani nepozdravil, jen něco zabručel do sklenice piva. Saridadra byla jedna z těch hvězd, kterým už nejlepší léta minula a ony se s tím odmítají smířit. Koketně se usmívala na mě a na číšníka, a to jenom proto, aby naštvala Miracha.

„Takže přátelé. Těch sporů zanechte, jinak se to bude řešit soudně, a to jistě nechcete.“

„Já bych chtěla, aby přišla nějaká pěkná neutronová hvězda a odvedla si mě v želízkách jako zlobivou holčičku“ zašklebila se Saridadra a pokradmu se dívala na Miracha.

 „Žádné invektivy prosím“ řekl jsem a snažil se do hlasu vložit autoritu.

Obě hvězdy se trochu uklidnily.

„Co bylo příčinou Vašich konfliktů?“ převedl jsem téma rozhovoru jinam.

„Přestal se mnou mluvit! Tak jsem ho chtěla trochu popíchnout!“ vyjela Saridadara.

 „To proto, že mi řekla, ať táhnu!“ ohradil se Mirach.

„Ale to proto, že mi ten grobián řekl – a to si pamatujte, pane…“ „Fgcht“ řekl jsem. „řekl mi, že jsem hysterka!“.

„To jenom proto, že ta fuchtle na mě ukazovala prostředníček!“

„To proto, že si mi řekl, že mi ten účes nesluší a nikdy slušet nebude!“ křičela Saridara.

„To proto, že mě rozčilovalo, jak se dlouho češeš!“ řval Mirach a ani jedna z hvězd nereagovala na moje výzvy ke klidu.

„To proto, že jsem se ti asi chtěla líbit, ty debžóne!“.

Nastal klid. To bylo dobré, dostali jsme se k jádru problému.

Nadechl jsem se, abych teď vyřkl věty, co jsem slýchal pro takové situace na školeních.

Ale Mirach byl rychlejší. „Tys to dělala kvůli mně?“

„A kvůli komu jinému asi?“

„Já myslel, že to děláš, aby si udělala dojem na toho blbce Markaba nebo toho paťatýho souseda, Sirraha.“

„Ty pořád žárlíš! To je roztomilý“ vykvikla Saridadra.

„Dej mi pusu, to je tak sladký“ pokračovala a políbila Miracha. 

„Tys byl ´dycky morous“ řekla mu škádlivě, ale Mirach se usmíval.

Začal jsem tušit jsem, že bude všechno v pořádku. Omluvil jsem se a předstíral, že potřebuji na toaletu. Když jsem se vrátil, obě hvězdy se smály tomu, že onen inteligentní gel vytekl na oběžnou dráhu a jedna kometa po něm uklouzla. Pak Saradara něco pošeptala Mirachovi do ucha a tomu se z pusy udělal banán.

Rozloučil jsem se a popřál jim oběma štěstí. Dobře to dopadlo. Další hvězdné války ukončeny k nejvyšší spokojenosti všech přítomných.

A já můžu na dovolenou, jupí!