Odhalení

         stát Texas, USA, nedatováno

         John Rickman se podíval na hodinky, do schůzky zbývalo asi dvacet minut.

         Sjel z dálničního exitu  na prašnou cestu bez označení.

         Po několika mílích dojel k ceduli : vojenské pásmo, vstup zakázán.

         Jel dál a dalekohledem hledal, zda daleko za plotem uvidí nějaký objekt,

         a opravdu se po chvíli objevila nevzhledná šedá budova neobvyklého

         tvaru se zvláštním heliportem na střeše. Na střeše si všimnul

         jakési postavy s kovovým odleskem hlavy. Android ? Najednou přímo

         nad svým vozem vysoko ve vzduchu zaslechl zvuk dronu, už o něm vědí !

         Po chvíli se dostal k velké kovové bráně s ozbrojenou hlídkou.

         Zajel k okénku a předložil svůj průkaz : Dobrý den, mám domluvenou

         schůzku. Žena ve vojenské uniformě si prohlédla průkaz a řekla : V po-

         řádku, pane, ještě odevzdejte vaši zbraň. Ohradil se : Svou zbraň ?

         Ano pane, jinak vás nemohu pustit dovnitř. Jen velmi nerad jí podal

         svou pistoli, najednou se cítil jak bezruký.

         Když projel branou dovnitř areálu, tak si teprve uvědomil, jak nehostinné

         místo to je, na pozemku nebyly žádné stromy, žádná tráva a ve vzduchu

         byl cítit cizí jakoby kovový odér. Ze stínu budovy se odlepilo velké černé

         auto a zamířilo k němu, zastavil a vystoupil. Ve voze seděli dva muži

         identického vzhledu, jeden vystoupil a druhý zůstal uvnitř. Ten, který

         vystoupil, měl na sobě černý oblek a na očích velké sluneční brýle.

         Ten muž neměl vlasy a jeho uši vypadaly jako zdeformované, jeho rty

         byly nepřirozeně bílé a pokožka v obličeji lehce nažloutlá. Pozdravil

         Rickmana a vyžádal si jeho průkaz. John mu jej podal a najednou měl

         pocit, jako když mu neviditelná ruka svírá hrdlo, jako když se ocitl

         ve spárech dravce, který ho zabije. Utřel si pot z čela a lehce zavrávoral.

         Muž si prohlížel průkaz opravdu dlouho, ale ještě déle zíral na Rickmana.

         Konečně ho propustil, nastoupil do auta a to odjelo zpět k budově.

         Panebože ! John si uvědomil, co právě viděl. Ty jeho ruce, jeho prsty !!!

         To přece ...to není možné, to nemůže být pravda. Rickman zavrtěl

         hlavou a vešel do budovy, našel označenou kancelář a čekal, až bude

         vpuštěn dovnitř.

          Pokračování příště ?