Tvorba s happyendem

23.února
Dneska den blbec. Znovu jsem se pohádal s šéfem, že prý si nemám vymýšlet vlastní postupy a mám dělat jen to, co řekne. Kdybych si neprogramoval sám doma pro radost, už by se mě profese kodera naprosto zhnusila. Udělal dusno - má ho mít. Tak jsem se v práci nepřetrhl a trošku si surfoval po záhadách - to mě baví, sledovat na netu kde byly kruhy v obilí, zjevení a jiné tajemnosti. Přesto mi to nezahlušilo další starosti: musím stále myslet na Lenku, jak se nám to zbytečně rozpadlo... neodvažuju se jí zavolat, určitě by mě poslala do háje.

6.března
Dnes jsem viděl zajímavý inzerát "Hledáme kreativního programátora v LISPu. Vysoké pracovní ohodnocení a odměny". Začal jsem o tom uvažovat: v práci nic moc a změna by mi prospěla. V noci se mi zdály nějaké divné sny.

7.března
Večer jsem se sešel s pánem, který nabízel to nové místo. Postarší pán seriózního vzhledu, moc sympatický. Mám pocit, že jsem ho už někde viděl. Pozval mě na oběd do nejdražší restaurace ve městě a prý ať si dám cokoli a kolikrát chci. Potom se rozpovídal o svých bývalých zaměstnancích: "Dělají jen to, co jim řeknu, ani o puntík víc." povzdychl si. Mluvil velmi zasvěceně o všech možných operačních systémech a programovacích jazycích, určitě pracoval v oboru ještě než jsem se narodil. Pak mi představil dialekt LISPu, ve kterém jsem měl pracovat: velmi chytrý design, krásně kombinuje výhody Common Lispu a Scheme, přičemž vylučuje jejich nevýhody. Velice opatrně jsem se zeptal na plat a byl jsem překvapen dvouapůlnásobkem toho, co beru nyní.

8.března
Dnes jsem dostal padáka - zajímavá souhra okolností. Šéf zřejmě číhal na libovolnou záminku z toho důvodu, že se mu nelíbí můj neortodoxní styl práce. Záminku našel, nějaké trapné porušení kázně kdesi vyhrabal... No nic, snad se na mě usměje štěstí u toho starého muže a jeho LISPu.

9.března
Znovu jsme se sešli na večeři, tentokrát v nejvyhlášenější čínské restauraci. Můj budoucí šéf mi vysvětloval, že projekt je celkem tajný. Zkrátka budu opravovat kód někde ve vrstvě "uvnitř" celého systému, aniž by bylo evidentní, co ta "celá věc" dělá. Samozřejmě budu mít vždy emulátor na otestování správné funkce té které komponenty, ale z bezpečnostních důvodů neuvidím moc víc. No - dělal jsem horší věci a sustaining mi většinou vyhovoval o něco víc než tvorba nového kódu "na zelené louce".

13.března
Víkend jsem propařil s kamarády. První den nové práce mi přišli do bytu nějací dva chlapíci, které poslal šéf. Vysvětlili, že mi nainstalují zařízení, pomocí kterého budu stahovat komponenty s tajné databáze projektu. Byl jsem překvapený velikostí jednotlivých komponent: na harddisk se mi vešla maximálně jedna jediná, včetně emulátoru nutného pro testy. Dostal jsem první úkol, týkal se velmi abstraktní analýzy symbolů, prý může být chyba v jedné z komponent. Dal jsem se do práce.

20.března
Práce mě baví. Každý den něco opravuju a testuju. Už dlouho jsem se nekoukal na weby okolo záhad, ale nic moc tam nepřibývá. Zítra večer budu jíst se šéfem, chce si trochu popovídat.

21.března
Večeře v nejlepší indické restauraci byla výborná, komunikace trochu vázla. Dozvěděl jsem se, že šéf má syna, ale moc o něm nechtěl mluvit. Překvapen jsem byl jeho smyslem pro humor - byl takový plný života. Šéf se pak vyptával na mě, řekl jsem co šlo.

25.března
Dostal jsem požadavek na změnu, tak se v tom trochu plácám. Snad jsem ten cyklus udělal dobře... no uvidíme. Na stránkách o sledování záhad zničeho nic zešíleli a začali postovat jednu událost za druhou - se vším jako kdyby se roztrh pytel, dokonce jsem zahlédl kruhy na trávnících před domem.

27.března
Já blbec... jak jsem mohl zapomenout, že se začíná od nuly? Cyklus byl špatně a já musel překopat asi dva řádky, ale jsou hodně nahoře a budou ovlivňovat moc kódu před nimi. Také jsem si vzpomněl, že tuto samou chybu v cyklu jsem našel již na několika místech v několika komponentách. Opravím to taky.

3.dubna
Jeden "záhadářský" server ukončil provoz. Nic se prý neděje - samý normální věci. No jejich starosti bych chtěl mít. Večer jsem mluvil se šéfem - byl nervózní, často se drbal v plnovousu - řekl, že má starosti se situací na Blízkém východě. Kdo ví, třeba můj program ve skutečnosti - no, asi je to nejpravděpodobnější - dělá něco ve spojitosti se zbraněma či špionáží. CIA? Mossad? Baví mě to a platí mě, co bych do toho zbytečně rejpal. Ještě ten večer mi zadal zajímavou práci v jedné komponentě, ve které jsem ještě nebyl.

6.dubna
Šlo o zajímavou fyzikální úlohu přitažlivosti a odpudivosti těles v závislosti na rychlosti, náboji a frekvenci. Celé tři dny jsem to louskal. Třetího dne, krátce potom, co jsem opravený kód nahrál zpátky do databáze, mi volala Lenka. Dost jsme toho probrali a každý pochopil pohled toho druhého, takže snad budeme zase spolu. Mám z toho velmi dobrý pocit.

12.dubna
Na chvíli se zdálo, že se mezinárodní situace uklidnila, ale potom se vynořily nové nepokoje. Šéf vypadal moc ustaraně (pokud jsem to dobře pochopil, má v Izraeli příbuzné). Řekl, že má pro mě hodně práce a že bych měl vymyslet nějaký způsob, jak ji co nejrychleji zvládnout, abych se nepřepracoval a vůbec. Nabídl jsem mu, že by mohl dát zdrojáky k dispozici na Internetu a každému, kdo něco vyřeší, připsat nějakou zajímavou finanční odměnou. Trochu se ošíval, ale nakonec souhlasil.

1.května
Programovací jazyk Logos (to je ten dialekt LISPu, který používáme s šéfem) se učí na všech školách. Není divu: lidé vydělávají opravou chyb a přidáváním nových vlastností. Konečně jsem našel své místo na světě, je mi tak dobře jako nikdy dřív, všechno do sebe zapadá. To samé tvrdí už víc lidí. Války utichly. S Lenkou se máme moc rádi. Vědci náhle přišli na to, jak udělat jadernou fúzi, takže problémy s energií jsou zažehnány. Všude jsou kursy telepatie, začal jsem to cvičit a mám postupně pocit, že to čím dál tím víc funguje. Pravidelné večeře s šéfem jsou plné humoru. Šéf povídal, že by chtěl do důchodu. Měl prý dům, ale už mu ho dvakrát zbořili. Plánuje ho postavit potřetí a usadit se tam. Taky přijde jeho syn: říkal prý, že se mu tady konečně bude líbit.