Modrá kůže

Modrá kůže

Ten asteroid byl Bohem zapomenutý, mimo hlavní trasy. Kevin věděl, že po té spoustě průšvihů a patálií bude muset "zakotvit" v nějaké takové díře. A hledat... nebo už nehledat? Poté, co si od vedoucí informatičky nechal vysvětlit základní schéma systému, na nějž bude dohlížet, hned zamířil do hydroponického parku.
A seděla tam na lavičce. Pěkná, přibližně stejně stará.
"Mohu si přisednout?" zeptal se.
"Samozřejmě," usmála se. To znělo nadějně.
"Před chvílí jsem přiletěl. Jsem Kevin, informatik. A vy?"
"Jmenuji se Mona," odpověděla, "jsem malířka."
"Narozdíl od jiných ajťáků mám i humanitní rozhled," zareagoval, "třeba mě zajímá historie: dvaadvacáté století... tehdy se žilo jinak."
To byl oslí můstek... snad zabere.
Mona zavrtěla hlavou: "Historie je pro mě španělská vesnice."
Takže tato narážka přišla vniveč. Musí být opatrný: pokuty za obtěžování byly čím dál větší. Ale rozhodl se zariskovat.
"Nemám teď nikoho," řekl, "tak se můžu poflakovat takhle daleko od Země a nikomu po mně není smutno."
"Já taky nikoho nemám," vzdychla, "a nikdy jsem neměla."
Zase nevěděl nic.
"Ani na CosmicNetu se vám nepodařilo najít spřízněnou duši?" zeptal se.
"Víte, moje nejlepší kamarádka žila v dětství nějakou dobu na Jupiteru a byla hodně postižená tamním Krachem. Takže moc nedůvěřuji výpočetní technice," řekla.
"A to děláte dobře. Joviánský krach," povzdechl si, "díky němu mám práci: každý systém umělé inteligence poté musí mít lidské dohlížitele."
Říkal to, co ví už i malé dítě. "Kevine, mlátíš prázdnou slámu," vynadal si v duchu. Joviánský Krach, kdy kvůli neočekávanému souběhu několika počítačových chyb došlo k dlouhé odstávce informačního systému celé planety byl sice monumentální událostí, ale co teď s tím? Další oslí můstek?
"Říkáte, že vás historie nezajímá... ale tohle byla taky historie, ne?" zeptal se.
"Osobní historie mojí kamarádky. A nedávná." odpověděla úsečně: zdá se mu to, nebo začíná být také netrpělivá? Zkusil znovu riskovat.
"Co se týče historie, zapamatoval jsem si jeden starý příběh: samozřejmě fantastický, nikdy se nestal: byl jeden člověk s modrou kůží. Ale protože měl jediný modrou kůži a začal se za to stydět, obarvil ji narůžovo. Takže když potom potkal někoho jiného, kdo měl také modrou kůži, nepoznal ho, protože ten druhý byl také přebarvený narůžovo: a tak se nikdy vlastně nesetkali."
"Ten druhý..." přemýšlela nahlas Mona, "nebo ta druhá?"
"Takže ty taky..." chytil ji za ruku.

V její ložnici po kvalitním sexu byla již atmosféra mnohem uvolněnější. "Prosím tě, Keve, lásko, co to bylo s tím dvaadvacátým stoletím? Vůbec jsem se nechytala."
"Víš," odpověděl, "v heterosexuální komunitě se už trochu pohybuju, tohle je docela známá narážka: na počátku třiadvacátého století dostali tři biologové Nobelovu cenu za lepší pochopení genomu: a poté se začaly děti projektovat a rodit v líhních. Předtím se rodily přirozeným způsobem a většina civilizace byla heterosexuální."
"Většina... hetero?" usmála se.
"Víš, proto se na nás dnes koukají přes prsty: z našeho sexu může vzniknout přirozenou cestou potomek, který nebude mít geny vyprojektované, ale pomíchané od matky a otce, takže bude asi ve všech ohledech slabší. Vláda přirozený porod nemůže zakázat, to by byla diskriminace. Poté se postupně ukázalo, že v novém uspořádání je výhodnější homosexuální vztah nebo být asexuálem a lidé se po několika stovkách let přizpůsobili."
"Až na lidi jako my dva," pohladila ho po ruce.
"Ano, je ironií osudu, že i když lidi projektujeme, nedokážeme stále přijít na kombinaci genů způsobující sexuální orientaci. Ani proč nepřevládli asexuálové, ale homosexuálové. Idealisté tvrdí, že je to věc duše, která se do těla inkarnuje," vysvětlil.
"A ten CosmicNet: já mám odpor k počítačům, ale proč se ty neseznamuješ tam?" byla zvědavá.
"Víš... na CosmicNetových seznamkách jsou dost cvoci. Teda... cvokyně. Třeba poslední tři ani nebyly na chlapy. Ta první ze mě zkoušela tahat peníze, ta druhá byla znuděná experimentátorka, která chtěla zjistit, jaké je to s mužem a ta třetí byla naštvaná na svoji dlouholetou partnerku a chtěla se jí pomstít tak, že poruší jejich dlouholetou věrnost až tak, že s chlapem. Je těžké tam narazit na někoho, kdo to myslí vážně."
"Já většinou lidem lžu, že jsem asexuálka," navázala Mona, "nedostávám se pak tolik do drbů. Sice je to taky menšina, ale dívají se na ně jinak. A ostatní asexuálky mě z logiky věci nebalí, že."
"Tak teď už lhát nebudeš muset," políbil ji. A těšil se, až se vrátí na Zemi a budou ruku v ruce kráčet na Hetero Pride.
Autor danielsoft, 14.11.2023
Přečteno 260x
Tipy 5
Poslední tipující: mkinka, Romanek, Marry31, Marten, Sonador
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Mě to docela zaujalo

15.11.2023 11:08:28 | Marry31

líbí

disclaimer: nemá to vyznít negativně, ale jako takový satirický špílec, tak uvidím jaké budou ohlasy

14.11.2023 21:00:31 | danielsoft

líbí

tak je to scifi;) a celkem povedené...

14.11.2023 21:21:56 | Sonador

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel