13.5. Krásný den. Seděl jsem ráno hodinu na čerstvém slunci v závanu nadcházejícího léta a nechtělo se mi nic dělat. Čtu si chvíli novinky ze světa vzdáleného i bližšího, všechny jsou psány stejným strojovým jazykem. Stále to stejné dokola, nadiktované linky zpravodajství jsou následně generovány strojem v celistvý text. Věnuji se na doporučení raději vlastním zápiskům.
Automatický pomocník prošel všechnu došlou pracovní komunikaci se závěrem, že nemusím nic dělat, valná většina problémů má pouze malicherná řešení, která za mě zvládne stroj.
Zkoušel jsem chvíli pracovat na zahradě, ale motyka mě brzy omrzela. Nemám již nic dalšího v plánu. Nepotřebuji nikoho a nikdo nepotřebuje mě.
Vyplňuji dotazník.
18.6. Probudila mě bolest hlavy, na doporučení jsem snědl půl zeleného prášku a jeden růžový. Věnoval jsem se chvíli zahradním pracem, protože firemní komunikace jako obvykle pouze shrnuje vše, co se odehrálo bez mého přičinění. Bující stvol fazolí si razí cestu k nebi zcela bez pomoci.
Potkal jsem několik lidí v zahradní kolonii, s nikým jsem ovšem nemluvil. Zachytil jsem pouze několik nesmělých pohledů.
Vyplňuji dotazník.
20.6. Generované zpravodajství, hodina strávená několika klipy s kočkami, pracovní poštu neotevírám. Potkal jsem po snídani muže. Chtěli jsme si něco říct, ale nebylo co. Dýně nicméně vypadají dobře.
Opět bolest hlavy a opět medikace.
Vyplňuji dotazník. Stále ty stejné otázky a odpovědi. Nepotřebuji nikoho a nikdo nepotřebuje mě.
31.6. Navštívila mě dvojice lékařů, muž se ženou. Dlouze se na mě dívali, dávali mi otázky a já neměl odpovědi. V rukou drželi všechny mé dotazníky a se zachmuřeným pohledem kontrolovali jejich obsah. Něco si zapsali, slušně se rouzlučili a odešeli.
Zítra se vracím domů, dva měsíce uplynuly jako voda a já mám pocit, že už nemůžu víc. Chci se vrátit do práce, kontrolovat automatická shrnutí práce, kterou za mne vykonal automat. Číst generované zpravodajství, jíst generované jídlo a povídat si automatickou společnicí. Poslouchat generovanou hudbu, opájet se perfektním míchaným nápojem. Zaměnit jedny prášky za druhé, netrpět urputnou bolestí hlavy, nebudit se ze snů v propoceném ložním prádle.
Chci se vrátit do světa, kde nepotřebuji nikoho a nikdo nepotřebuje mě.
To zní skvěle! Pojďme se do toho ponořit.