Faktor stability (2)

2.

Shrnutí předchozího děje: Adam žije v poklidu ve světě okupovaném mimozemskou inteligencí. Na protest proti konverzi svého otce k božstvu mimozemšťanů se snaží dostat do kláštera, kde je při velké bezpečnostní akci zadržen.

--- --- ---

Proč se jim vlastně říká modří andělé, když nemají křídla? Nejspíš pro jejich modrou kůži a všeobecnou povýšenost. Oni sami si říkají Haslanové, což bude buď povšechný název, podobně jako naše slovo „lidé“, nebo jméno nějakého jejich národa. Jejich planeta se jmenuje Ziotrial. O mnoho víc se toho o nich neví. Tají před lidstvem veškeré údaje o sobě, nechtějí nám osvětlit fungování jejich technologií, jejich jediným zájmem je získání kontroly nad naší civilizací. A nikdo ani neví, proč to dělají.

Podle počtu lodí a množství příchozích se dá předpokládat, že jde o invazi za účelem kolonizace. Zatím ale nepodnikli nic zásadního, jako je pokus o vyhubení lidstva pro získání životního prostoru. Jejich záměrům prostě nikdo nerozumí.

Naučili se mluvit mnoha jazyky Země. Preferují pochopitelně angličtinu, nečiní jim však žádný problém domluvit se s domorodci někde uprostřed Afriky. Mají na to speciální technologii, kterou opět nikdo nechápe.

O jejich anatomii se taky mnoho neví. Zásadně se nechávají ošetřovat pouze vlastními lékaři, pomoc lidského zdravotnického personálu odmítají jako Jehovisté transfuzi krve. Raději bez pomoci zemřou.

Jejich bůh Belamas je vykládán jako Pán vesmíru, patrně jiné bohy nemají, zásadně odmítají uznat jakékoliv jiné náboženství. Součástí jejich víry je teze o převtělování. Mají ale trošku jiné pojetí než třeba hinduisté. Duše Haslana se může vtělit zase jen do Haslana, duše člověka zase jen do člověka. Z toho asi plyne ten pocit nadřazenosti. Přestože považují lidi za podřadné bytosti, nutí je přijímat víru v jejich boha. Kněží Belamase si říkají tarakové. Mají ve společnosti Haslanů výsadní postavení, jejich rozhodnutí je vždy konečné, musí se jím řídit každý, bez ohledu na politickou či vojenskou funkci.

Tohle všechno Adam dobře věděl. Věděl, že lidé jiných náboženství nemají před modrými anděly šanci. Doufal však, že lidské kulty přežijí v ústraní. Marně. Toho pátečního rána snad všichni Haslanové na Zemi oblékli policejní uniformy a v jediném zátahu pozatýkali všechny duchovní všech lidských náboženství.

Přišlo to jako studená sprcha. Protesty byly, zvláště v muslimských zemích. Haslanové je krvavě potlačili. Kupodivu se k duchovním chovali lépe než k lidem, kteří protestovali proti jejich zatčení. Alespoň ze začátku.

Adam seděl v cele s několika mnichy. Bylo tu dost narváno, lidští policisté chodili kolem jako mátohy. Veškeré dotazy na naše platné zákony zůstaly ponechány bez odpovědi, právníka nebylo možné najmout. V poledne jim donesli nějaké zatuchlé jídlo a po něm byli jednotlivě zváni k výslechu. Adam šel mezi prvními.

Vysoký anděl se představil jako tarak Humad. Jeho lidský poskok si zjistil základní personální údaje a tarak potom ve výslechu pokračoval.

„Takže Zlámal. No tak, co s tebou uděláme, Zlámale? Jsi mnich?“

„Zatím ne, ale chtěl jsem do řádu vstoupit.“

„Víš přece, že je to zakázané.“

„No a?“

„Takový tón si vyprošuji! Buď s námi budeš spolupracovat, nebo tě zastřelíme. Musíme ty vaše pověry zlikvidovat jednou provždy. Ptám se: přijmeš dobrovolně Belamase jako svého Pána a Vládce?“

„Nikdy.“

„Ty toho moc nenamluvíš, co, člověče? Jsi mladý a byla by tě škoda. Kategorické odmítání jediného pravého Boha je postoj vhodný pro blázna. Dáme ti ještě šanci. Uvidíme, co nám řekneš potom. Další!“

Lidský policista odvedl Adama zpět do cely. Ta se pomalu vyprazdňovala. Mniši se zpátky nevraceli.