Faktor stability (5)

5.

Adam ve světě okupovaném mimozemšťany Haslany se stává knězem jejich kultu boha Belamase. Je poslán na Plzeňsko, kde je při bohoslužbě zajat odbojáři. Z jejich moci je vysvobozen za neuvěřitelných podmínek – všichni odbojáři jsou povražděni.

--- --- ---

Adam nemohl spát. Trápily ho vzpomínky na jatka na statku. Tohle musí přestat!

Ráno si sjednal slyšení u vrchního haslanského dohlížitele nad Českou republikou. Byl tarak, takže mu bez řečí vyhověli. Dohlížitel ho přijal v přepychově zařízeném salónu na Pražském hradě.

„Vítám vás, pane taraku. Co pro vás můžeme udělat?“

„Musím s vámi mluvit o metodách vašich lidí. Proč nás stále zabíjíte?“

„To je těžké obvinění, které musím odmítnout. Haslanové lidi nezabíjejí. Dodržují zásady politiky trvalé stability planety. Pokud ovšem dojde k nějakému politováníhodnému incidentu, je násilí jistě potřebné a ospravedlnitelné.“

„Když mě dnes v noci osvobodilo vaše komando, povraždili všechny lidi kolem mě. Přežil jsem jen já. To je ospravedlnitelné?“

„Aha, už vím, na co narážíte. Pane taraku, musíte si uvědomit, že napadení taraka je zločin, který nemá obdoby. Ústa Belamasova musí být respektována, jinak nastane anarchie. Vy jste sice pouze lidský tarak, vaše postavení před lidmi však musí být důrazně vynuceno.“

„Ti lidé byli bezmocní, pane dohlížiteli. Vaši policisté stříleli bezbranné lidi.“

„Opravdu? Nechám to prošetřit.“

„Víte, co nechápu? Proč se ve jménu dobrého Boha musí zabíjet? Proč jste zabili všechny duchovní jiných vyznání, to přece nebylo nutné. Pouze tím podnítíte vzpouru proti vaší vládě nad lidstvem.“

„Vy to nechápete, pane taraku? Duchovní jiných vyznání samou svojí existencí působili pohoršení v Belamasových očích.“

„Nezlobte se, ale byl jsem náležitě poučen a o takovém pohoršení se ve vyznání Belamase nemluví. Proč to děláte? Vždyť vy popíráte vlastní víru a přesvědčení!“

„Pane taraku, některé věci se prostě musí udát tak, jak velí naše zkušenosti. Přivedli jsem k systému trvalé stability již přes sto planet. Pokoušeli jsme se s původními náboženstvími mnohokrát a mnohými způsoby domluvit. Teze o jedinečnosti Boha by měla být všeobsažná. Nikdy to nevyšlo. Každé původní náboženství se křečovitě drželo pojetí vlastní jedinečnosti, nebyli ochotní přijmout jakýkoliv kompromis. Pokud přežil někdo z původních duchovních, stále se šířil zmatek. Nejhorší to bylo v případech, kdy jsme prováděli systematickou selekci. Z odstraněných se stávali mučedníci. Ve dvou případech jsme museli na dosažení celoplanetární stability rezignovat. Ty planety byly dány do klatby a nikdy se nebudou moci účastnit všeobecné ekonomické a kulturní výměny v našem galaktickém společenství. Je to smutné. My nemáme jiné řešení, než každý pokus o zachování původního náboženství bez výhrad eliminovat.“

„Já to stále nechápu. Vždyť já jsem se taky chtěl stát duchovním katolické církve a stal jsem se tarakem. Proč se to nemohlo udát i těm dalším?“

„Protože byli nenapravitelně zakořenění ve svém bludném přesvědčení. Víte přece, že nejste sám. Každý nadějný duchovní, byť potenciální, byl přiveden k pravé víře.“

„A to není selekce?“

„Je. Jistě. Jenže jde o selekci přesně vedenou, při které nemůže dojít k omylu. Za ta staletí létání ke hvězdám jsme se naučili přesně odhadnout možnosti každého rozumného druhu i možnosti každého jednotlivce.“

„Kdo vám dal právo chovat se jako neomylní bohové? Proč zrovna Haslanové ovládnou každou planetu? Copak neexistuje nikdo stejně dobrý?“

„Možná existuje. Zatím jsme však nikoho takového nenašli. Prošli jsme dlouhým vývojem a byli jsme první, kdo ovládl cestování ke hvězdám i svoje vlastní tužby a přání. I na Ziotrialu existovala spousta států a spousta náboženství. Dokázali jsme se sjednotit, dokázali jsme najít společnou řeč ve všech oborech naší činnosti. Nebylo to snadné, přinášelo to oběti a zklamání. Bylo potřebné vytrvat. A toto poselství přinášíme i vám.“

„Proto kolonizujete ostatní světy?“

„Ale to vůbec ne. Máte snad dojem, že přinášíme nějaké jiné pojetí života, nějakou jinou ekonomiku nebo jinou kulturu? Pouze jiné náboženství, o tom jsem už mluvili. A taky onu ideu jednoty. To není kolonizace, to je pouze koordinace. Bude trvat několik generací, než se na Zemi ustanoví úplná stabilita. Po tu dobu vám nabídneme náš dohled. Až budete schopni ujmout se svých věcí sami, naše přítomnost se změní na pouhé diplomatické služby. A taky obchodní vztahy. Galaktický obchod, to je velice zajímavá věc. Dovoluje to všem zúčastněným stoupat rychleji k metám vědeckotechnického pokroku. Dovoluje to zavedení systému trvale udržitelného rozvoje. Pokud se nemýlím, někteří vaši myslitelé o podobném schématu uvažovali. Zvládnout to pouze na bázi omezených zdrojů jedné planety je obtížné. Společně uděláme a vyděláme mnoho.“

Adam se už dál nepřel. Jeho lidství se stále vnitřně bránilo proti haslanskému vměšování, musel ale uznat, že úplně marné jejich působení není. A třeba by to opravdu jinak nešlo.

Lidstvo dosáhlo určité úrovně civilizace, která mohla přivodit jeho zánik. Daleko nejlepší by bylo, kdyby lidé zvládli své problémy sami. Nemuseli by se pak stát protektorátem jiné vesmírné rasy. Třeba opravdu naši planetu očekává díky Haslanům a jejich Bohu trvalá stabilita a prosperita. A možná nás čeká jen zklamání.

Vždycky to tak bylo. Silnější přišel a ovládl slabšího. Žádná velká novinka. Nezbývá než doufat a věřit. Všemocnému Bohu i vlastním schopnostem.