Hrozba z Měsíce
Anotace: Tuto povídku, trochu jinak formulovanou, jsem sem už jednou dával. Také obsahuje spoilery pro moji počítačovou hru TrojSvit, čili zvažte, zda povídku číst, pokud budete chtít hru někdy hrát.
Novinář PišPapír právě zapnul modem a poslouchal, jak se pípavě spojuje telefon se vzdáleným serverem. Připojení k TrojSvitSíti byla hodně nová věc: k síti, která spojovala celou planetu TrojSvit, tedy alespoň její nejvyvinutější města a státy. Podíval se z okna, Červené Slunce právě zapadalo a zanedlouho vyjde Bílé. Vystřídá ho třetí, poslední, Modré. Teprve poté se objeví na obloze Měsíc oznamující noc. Právě Měsíce se bude částečně týkat vědecká konference v MramorLázních - biolog MikroKuk zkoumal květiny, které lidé přivezli z Měsíce a měl nějaké důležité oznámení, které se jich týkalo. PišPapír zkontroloval stránky univerzity, aby věděl, jak se ke stánku vědy z nádraží a hotelu dostat a zda na konferenci budou moct být přítomní novináři.
Jízda vlakem i ubytování v hotelu proběhlo bez problémů. PišPapír se vydal na univerzitu a viděl, jak ji obléhá obrovský dav lidí. Někteří třímali plakáty s hořícím srdcem, prastarým symbolem DobroVíry a někteří měli vlajky se třemi spojenými různobarevnými slunci, prastarými symboly PravoVíry: ale jejich cíl, i když se obě skupiny na sebe navzájem mračily, byl stejný: protest proti geneticky modifikovaným potravinám, který zazněl vždy, kdy na univerzitě probíhala nějaká přednáška týkající se biologie.
Dav se nemohl dostat na samotnou půdu univerzity, protože přednášky nebyly určeny pro veřejnost. PišPapír se lidmi prodral a ukázal ochrance svoji novinářskou legitimaci, načež byl vpuštěn do budovy.
Biologa MikroKuka nenašel zrovna v dobrém rozmaru. Vědec vypadal smutně a ihned začal mluvit: "Pamatujete si, chlapče, co bylo slávy, když naši astronauti přistáli na Měsíci? Jak se potvrdilo, že na Měsíci je život: poté, co byly negativní všechny testy týkající se choroboplodných zárodků, byly na TrojSvit přeneseny takové ty krásné, voňavé květiny z Měsíce. Jenže já jsem objevil, že v lidském genetickém kódu je chyba: do deseti let po vystavení látky z rostlin organismus umírá. Evoluce nás nemohla na tuto situaci připravit, protože jaksi tyto květiny rostly na Měsíci, ke kterému naši předkové neměli přístup. Teď je to osm let, co expedice přinesla květiny: budeme muset začít pracovat na nějakém léku."
PišPapír hned zareagoval: "Náhodou mám zákulisní informace: právě se odehrává setkání vlády. Budu tam muset jet a požádat je o podporu. Pane MikroKuku, určitě máte svůj výzkum shrnutý v nějaké oficiální zprávě, kterou mohu ministrům předložit."
Druhá cesta vlakem v tak krátké době. Inu, šlo o přežití lidstva. PišPapír cestoval do TichoBrodu, kde bylo nyní vládní zasedání a třímal složku s informacemi od MikroKuka. Při cestě sledoval, jak se jednotlivá slunce na obloze střídají. Přemýšlel, jestli taky někde jinde v širém vesmíru existuje také život, kolik na takových planetách mají sluncí a měsíců a zda je tam život také tak zajímavý jako na TrojSvitu.
Ministerská předsedkyně PišPapíra přijala hned, jak se dozvěděla o vážnosti situace. Nechala si nastínit jádro problému a poté začala mluvit:
"Pane PišPapíre, moje SvobodHnutí je sice nejsilnější stranou, ale vládneme v koalici se dvěma stranami, které jsou založeny na tradičních náboženských hodnotách: jak víte, příznivců DobroVíry je skoro stejný počet jako příznivců PravoVíry, ale vzájemně se považují za kacíře. Co budou chtít jedni, nebudou chtít druzí. Také budou potřebovat dobrozdání od některého z vysoce představených kněží: lékem bude nějaký vektor, který bude zasahovat do lidského genomu a oni genom považují za výtvor Boží."
PišPapír si SvobodHnutí velice vážil: před asi tak sto padesáti lety toto hnutí prosadilo, že si každý dospělý člověk může svobodně zvolit svoje jméno, takže jména lidí bývají díky tomu lehce zapamatovatelná, protože se většinou týkají jejich profese nebo oblíbeného koníčku. Tato strana mu problémy dělat nebude: jediné, co se zřejmě díky nim bude muset zajistit, bude, aby se lék lidem nenutil, ale jenom nabízel, s čímž PišPapír neměl problém. Musel ale přesvědčit politické strany založené na náboženské tradici: z historických důvodů byla na TrojSvitu nejvíce rozšířená dvě různá náboženství, DobroVíra a PravoVíra, každé náboženství mělo přibližně stejný počet stoupenců. PišPapír se chopil mikrofonu a zavolal si k sobě předsedy obou stran a řekl:
"Pánové, situace je vážná, podívejte se na složku od pana MikroKuka, jde o přežití lidstva a vy dva byste měli táhnout za jeden provaz."
"Zdá se, že tyto květiny opravdu ohrožují celý svět," odvětil předseda hnutí založeného na PravoVíře, "a my dva bychom se měli shodnout. Pane PišPapír, můj bratr je kněz. Určitě napíše dobrozdání co se týče toho genomu. Také je velmi pokrokový a napsal knihu 'Hledejme co nás spojuje', kde vysvětluje, že rozdíly mezi PravoVírou a DobroVírou, jakkoli se mohou zdát velké, jsou buď pouze v rozdílné liturgii, nebo jsou to falešná dilemata. Klidně vám půjčím jeden výtisk."
PišPapír knihu uvítal, bude se mu hodit k zahnání nudy při případné další cestě vlakem. Obrátil se ještě na předsedu druhého náboženského hnutí.
"Tu knihu znám," odpověděl předseda HnutíDobroVíry, "co se týče toho dobrozdání, všichni mí souvěrci velmi dají na kněze jménem BílýPlamen, který působí v MramorLázních: myslím, že to by byl ideální člověk pro naši věc."
Další cesta vlakem, zpátky do MramorLázní. PišPapír během jízdy přečetl knihu 'Hledejme co nás spojuje' a byl fascinován, kolik nedorozumění vzniklo kvůli detailům, které v zásadě nejsou tak podstatné: obě náboženství věřila v jednoho maximálně dobrého a všemocného Boha a rozdíly byly dány převážně historickým kontextem a jazykovou bariérou při překladu starých textů.
Poté, co dorazil podruhé do MramorLázní, vydal se PišPapír ihned do katedrály. Ta však byla zavřená a kostelník mu řekl, že BílýPlamen právě medituje v ústraní svého bytu. Popsal mu cestu a PišPapír vykročil. Byla vlahá noc a Měsíc, který za to za vše vlastně mohl, krásně ozařoval ulice MramorLázní. Náhle PišPapír ucítil úder do hlavy a upadl do bezvědomí.
* * *
PišPapír se probral svázaný ve sklepní místnosti, která byla plná papírů vyjetých z tiskárny počítače, zaschlých zbytků jídla, různých knížek a časopisů zejména náboženského charakteru. Nad ním se skláněl přísně se tvářící mladík, který ze sebe ihned vyhrkl:
"Spiknutí! Viděl jsem vás jít na univerzitu, kde se MikroKuk snaží vyhladit lidstvo svými takzvanými 'léky'! Nyní vám asi není pohodlný opat BílýPlamen, Bůh jej požehnej, tak kdoví co jste mu chtěl udělat!"
"Ale takhle to není..." bránil se PišPapír, "my chceme lidstvo naopak zachránit! V lidském genetickém kódu je chyba, která naráží na látky v těch květinách, které astronauti přivezli z Měsíce! Koukněte na MikroKukovu složku."
PišPapír si uvědomil, že mladík bude asi jeden z těch, kteří hltají konspirační řetězové maily na TrojSvitSíti, které jim deformují pohled na realitu. Snad půjde nějak přesvědčit. Viděl, jak kluk listuje složkou a pak mladík spustil:
"Nevěřím tomu, že nás Bůh stvořil takové, že nás ta kytka zabije."
PišPapír začal vysvětlovat: "Podívejte, chlapče, berte to takhle: náboženství nemůže ignorovat vědu. Vezměme si třeba situaci, že jdete do kostela a na cestu vám vstoupí jedovatý had. Vy toho hada vidíte. Náboženská víra vás nemůže, nebo by neměla, přesvědčit, že ten had tam není, když tam objektivně je. A věda - to jsou jen složitější způsoby, jak svět vidět: přes mikroskop, dalekohled, analýzu archeologických nálezů a tak dále: tedy jde stále o hledání pravdy a pan MikroKuk prostě svou vědeckou metodou přišel na tento objektivní fakt, s nímž je nutno počítat."
"Takhle jsem o tom nepřemýšlel, díky," roztál trochu mladík.
"Přece Bůh objektivní realitu stvořil," pokračoval PišPapír, "tedy rozhodně, alespoň podle mého názoru, nechce, aby ji lidé ignorovali nebo šli proti ní. Stejně jako když je potřeba, aby se zdravý rozum používal v jiných oblastech života, proč by se měl zakazovat v náboženství?"
Konečně se mladík přestal mračit a usmál se:
"Pustím vás," vydechl, "přesvědčil jste mě, že jde skutečně o záchranu světa a já vám v ní nebudu bránit."
Zanedlouho PišPapír, kterého mladík doopravdy rozvázal a pustil, pokračoval v cestě do knězova bytu. Snad se mu, snad se jim všem, povede lidstvo na TrojSvitu zachránit.
Přečteno 47x
Tipy 4
Poslední tipující: šuměnka, Aotaki, Marry31

Komentáře (2)

Komentujících (2)