Interaktivní dějiny (8)

8.

Shrnutí předchozího děje: Časový agent Marek při snaze zachránit svou milou Vlastu způsobí paradox, setká se se svým druhým já a zmizí někde ve změněné budoucnosti. Jeho druhé já se pokusí o další paradox, je ale včas zastaveno.

--- --- ---

Neznámý smýkl Markem a odváděl ho do přilehlé ulice.

„Pojďte se mnou, pane Polesný, musíte všechno nechat tak, jak to je, jinak způsobíte další zmatky.“

„On zachrání Vlastu Ficovou a kvůli tomu zemře Gorbačov a celé dějiny se změní!“

„Samozřejmě, tak se to musí v tomto vesmíru stát.“

„Jenže to tak nesmí být! Přece nemůžeme dopustit pokračování komunismu, to je proti lidské přirozenosti.“

„Myslíte? Komunismus by nikdy nevznikl, kdyby nějaká lidská přirozenost bránila lidem v takovém jednání, komunismus je realita a nikdy se ho nepodaří úplně zlikvidovat. Má ten váš oblek nějaký vnější akční rádius? Musíme se přesunout o půl hodiny v čase dopředu.“

„Dobře, ale…“

„Žádné ale, můžeme to udělat? Jestli ne, máme velký problém.“

„Dobře, postavte se za mě a obejměte mě.“

Marek to udělal, nastavil časovač a skočil.

* * *

„Uf, to bylo o fous, pojďte, posadíme se někam, dáme si kávu a já vám vše vysvětlím,“ řekl neznámý.

Šli do Národního domu, v kavárně bylo jen pár lidí, vrchní se podezřívavě díval po Markově časosběrném obleku, který připomínal lyžařskou kombinézu a v červnu byl naprosto nepatřičný. Kávu však donesl, neznámý se spokojeně uvelebil na židli a začal vysvětlovat.

„Jmenuji se Taras Šarapov a jsem agent Časové služby. Časová služba se zabývá výzkumem vzniku a vývoje vesmírů. Jednotlivé vesmíry vznikají odštěpením od mateřského vesmíru v určitých klíčových okamžicích – uzlových bodech – historie. V tomto vesmíru představuje takový uzlový bod okamžik záchrany slečny Vlasty Ficové vaším zásahem, totiž zásahem vašeho druhého já.

Když byla Vlasta zachráněná, celý mateřský vesmír se okopíroval. V mateřském vesmíru k záchraně Vlasty nedošlo, historie se nemůže změnit. V tomto novém vesmíru však byla Vlasta zachráněná a všechno je jinak.

Při té akci se zkopírovalo i vaše druhé já, proto se nyní nachází ve svém mateřském vesmíru i v tomto vesmíru, kde žijete vy. Ověřil jsem si, že o to vaše druhé já v tomto vesmíru je dobře postaráno. Uvízlo v budoucnosti a nemůže vám nijak komplikovat život.

Pokud byste ho dnes zastavil, vesmír by se znovu rozdělil, vznikl by nový uzlový bod. Vaše druhé já by už existovalo třikrát a vy sám dvakrát, jistě chápete, že takový vývoj není nikterak příznivý. Proto jsem vás zastavil, i když to vlastně může být Časové službě úplně jedno, kolik vesmírů se vytvoří a jaké uzlové body vzniknou. Mně to jedno nebylo. Nemám rád zmatky, nemám rád paradoxy, nemám rád zbytečně rozdvojené lidi, kteří pak mají problém, jak si zařídit život. Mimochodem proto jsme se museli přesunout v čase dopředu, abychom se nezkopírovali v okamžiku uzlového bodu i my dva. Dost jsem riskoval, výskyt agentů Časové služby před okamžikem vzniku uzlového bodu se zásadně nedoporučuje.“

„Takže vy pocházíte z jiného vesmíru?“

„Bezchybná dedukce. Ano, jsem z jiného vesmíru a dokonce jsem se narodil ještě v úplně jiném vesmíru, ale tím vám teď nebudu komplikovat život. Pravda je, že vesmírů je nekonečně mnoho, leží vedle sebe oddělené vyšším rozměrem a všechny mají právo na svoji existenci.“

„Takže v tomto vesmíru nikdy nepadne komunismus,“ řekl Marek zničeně.

„Kdo říkal, že nikdy nepadne? V roce 2258 dojde k celosvětové katastrofě, která naprosto změní politické poměry Země tohoto vesmíru. To vás ovšem nemusí zajímat, pokud…“

„Pokud co?“

„Pokud se nerozhodnete pro kariéru v Časové službě.“

„Ale já už časovým agentem jsem, Interactive History…“

„Interactive History v tomto vesmíru neexistuje. Vy sám samozřejmě časem cestovat můžete, jenže co vám to pomůže? Nebudu na vás tlačit, možná máte důvod zůstat zde i přesto, že se historie změnila, předpokládám, že vám není slečna Ficová lhostejná, rozhodnutí je jen na vás.“

„Vlasta mě nechala, protože jsem ji zachránil, tedy mé druhé já ji zachránilo – to je ironie, co?“

„Kdo se vyzná v ženské duši? Pane Polesný, Časová služba vám může nabídnout hodně. Můžete cestovat časem i prostorem, mezi vesmíry, můžete sledovat historický vývoj a zákonitosti života různých typů lidské civilizace. Pokud budete šikovný, můžete žít prakticky v jakémkoliv vesmíru a v jakémkoliv čase, dostanete k dispozici techniku, která je mnohem dokonalejší než váš časosběrný oblek. Já osobně věřím, že jste dostatečně nadaný pro takovou práci, kdybych měl já volit život v socialismu a volnost Časové služby, neváhal bych.“

„Takže v tomto vesmíru Vlasta žije a v tom druhém umřela.“

„Ano, s tím nic nenaděláte. Doufám, že druhá kopie vašeho druhého já v tom druhém vesmíru už pochopila, že se nedá nic dělat a nebude se pokoušet o nějaké další kousky s časem. Alespoň já jsem nic podobného nezaznamenal a to jsem zkoumal oba vesmíry dost důkladně. Tak co? Půjdete se mnou?“

„A kam musíme jít?“

„Jen na krátkou procházku. Směrem na Určice, nahoru nad cihelnu, tam mě čeká moje časoprostorová loď. Ten oblek si vezměte s sebou, bude to jistě přínosná technologie, za kterou bude Časová služba vděčná.“

* * *

Kdyby se někdo zajímal o život druhých lidí, mohl by toho dne pozorovat dva muže ve zvláštním oblečení, jak jdou nahoru serpentinou do kopce nad cihelnu. Možná by potom viděl létající talíř, který se na pár okamžiků objevil na poli, možná by viděl dva muže, jak v tomto létajícím talíři zmizeli. Jenže nikdo se nedíval, byl obyčejný všední den v šedivém socialistickém životě bez větších nadějí…

Věnováno památce Ing. Aloise Václavka, mého prvního učitele programování a prvního šéfa v pracovním procesu.