Deník času-1

2. dubna 2025

Dnes jsem byl na návštěvě u prarodičů. Aspoň na chvíli jsem mohl zapomenout na šířící se buňky rakoviny v mém těle. Bylo to jako dříve, když jsem byl zdravý a byl jsem šťastný, ale bohužel to byla jen krátká chvíle z mého pomalu vyprchávajícího života. I když doktoři vidí malou naději, tak mně už je jasné, že i kdyby se nakonec podařilo šíření zastavit, už bych nebyl ten samý člověk. Už by to nebylo jako dříve, takže by bylo rovnou lepší zemřít, než se stát někým jiným. Proč bych se měl chtít stát někým jiným, když už někdo jsem? Nechápu, proč by to vůbec někdo mohl chtít. Možná ti, kteří si to způsobili sami, například kouřením, ale pokud by si život zničili sami, proč by stáli o nový.

Heh, zajímalo by mě, jestli tento deník bude jednou někdo vůbec číst. Nejspíše ho po dopsání zakopu někde na zahradě nebo schovám pod podlahu domu, a bude to jednou jako velkolepý objev, ale to už tu nejspíše bohužel nebudu.

Je zajímavé, jak člověk začíná po sobě něco skutečně zanechávat až tehdy, když mu vyprchává čas na tomto světě. Teprve teď začínám přemýšlet o smyslu života a vesmíru a co mě čeká, až odejdu na onen svět. Možná nic, možná ráj, nebo pouhé utrpení. To je však otázka, na kterou když člověk dostane odpověď, tak už se nevrátí. Rád bych se vrátil, kdyby to šlo, a kdybych proto měl udělat cokoliv.

3. dubna 2025

Dnes jsem neměl chuť nic dělat, jen jsem si uvařil nenáročný, skromný oběd a dále se jen utápěl v temných depresích.

9. dubna 2025

Tento den jsem se začal zajímat o inženýrství a celkově o sestrojování různých strojů a udělátek. Sestrojil jsem čip, který by měl pomocí naprogramování zničit počítač nebo ho naopak nějak ochránit. Mohl bych ho využít jako antivirus v pevné podobě. Možná bych na tom mohl i vydělat, byla by to novinka, která by mohla například pomoct seniorům, kterým dělá problém cokoliv do počítače stáhnout. A když už se jim něco podaří, tak to z většiny není antivirus, ale virus. Pokud by mi to opravdu vyneslo balík peněz, mohl bych si zaplatit tu nejlepší a experimentální léčbu a zachránit si tím život.

1. května 2025

Nakonec mi čipy opravdu vydělaly pěkný balík peněz, ale bohužel, i když by stačil na stavbu dvou domů, tak nestačí na mou experimentální léčbu. A čas se mi už pomalu krátí. Měl bych co nejrychleji vymyslet způsob, jak peníze co nejužitečněji využít. Mohl bych peníze využít k výrobě dalšího čipu nebo stroje. Tak či tak, budu se snažit je využít tak, aby mi zpříjemnily poslední chvíle, které mi ještě zbývají.

10. května 2025

Konečně je to tu, dostal jsem geniální nápad. Včera jsem četl knihu, ve které se psalo o cestování časem. To mě natolik zaujalo, že jsem se rozhodl to nějak, i když nevím jak, dokázat. Existuje mnoho filmů a knih o cestování časem a o stroji času. Je nějaká možnost, že by se mi to mohlo opravdu vydařit? Pokud ano, tak po sobě nechám více než jen odkaz, ale i inspiraci a několik stránek v učebnici dějepisu. Už asi začínám blouznit. Měl bych si pořádně odpočinout od přemýšlení, od čtení a koukání na televizi a jít se někam ven projít, pročistit si hlavu čerstvým vzduchem. A možná se díky tomu po jednou bez blouznění nebo depresí pořádně vyspím. Ta nespavost mě už přestává bavit a navíc mi ovlivňuje, nejspíše myšlení. Nu což, půjdu se tedy pořádně vyspat.