Mesiášský věk

"Omluv se Nejvyššímu! Rouhal ses!" křikl na Immanuela Joe, který v psychiatrické léčebně ležel na vedlejší posteli.

"Jak jsem se rouhal?" nechápal Immanuel. Studoval fyziku na vysoké škole a mezi lidi v léčebně moc nezapadal.

"No říkal jsi přece, že jsi Ježíš! Že jsi Bůh!" pokračoval Joe ve svém křiku.

"Ale to je nedorozumění," vzdychnul Immanuel. V tomto státě už moc Židů nezbylo, takže je jasné, že ostatní pacienti budou jeho psychickou nemoc posuzovat přes křesťanskou "mapu" a všechno budou vnímat úplně jinak.

"Já jsem židovského původu a podle nás Mesiáš nemá být Bůh, ale normální člověk. Člověk, po jehož zásahu bude na světě klid a mír. Prostě jsem nemohl už dál snášet zlo světa, tak jsem si myslel, že jsem to já. Z křesťanského hlediska je Mesiášem Ježíš, ale v to my nevěříme."

Tímto výrokem však Joea vydráždil ještě víc, naštěstí šla kolem sestřička, která Immanuelovu spolupacientovi odvedla pozornost jinam.

* * *

Za několik let od propuštění z léčebny se Immanuel vypracoval: lékař mu dal neuroleptika, léky na jeho náboženskou psychózu a vysvětlil, že nemoc způsobuje, že se postiženému propojují v hlavě i věci, které spolu nesouvisejí a tak může jednat zvláštně.

Immanuel dostudoval fyziku a začal pracovat jako vědec. Stále bral léky a do léčebny už podruhé nemusel. Občas chodil tančit do známého klubu ve městě.

* * *

Immanuel pozoroval lidi v tanečním klubu. Tato dívka byla přesně jeho typ! Požádal ji o tanec a slovo dalo slovo. Nakonec nechtěla jit k němu, ale aby on šel domů k ní. Nemá s sebou neuroleptika, protože s tím nepočítal. No - tak si je prostě jednou nevezme.

* * *

Immanuel seděl v práci u počítače. Jeho nová milá ho vzbudila, aby mohl jít pracovat, rozhodl se, že si léky vezme až večer, ale možná toho začínal litovat. Jak viděl na monitoru rovnice, začaly se mu neskutečně propojovat. Tohle... a tamto.

Vždyť tady by bylo možné získat za nulové náklady spousty energie! A přitom neporušit zákon jejího zachování! A tady... když spojí tyto tři rovnice, má teorii cestování nadsvětelnou rychlostí! Podle Einsteinovy teorie to sice možné není, ale toto je krajní případ, se kterým Einstein nepočítal! Immanuel začal bušit do klávesnice.

Jakmile měl všechno hotové, vzal si taxi domů, kde hned spolykal prášky a šel si lehnout. Už je nikdy nevynechá - snad když se ve "střízlivém" stavu podívá na rovnice, které napsal, budou dávat smysl.

* * *

Počasí ve Stockholmu bylo docela dobré. Immanuel měl dostat Nobelovu cenu: oba objevy, které uskutečnil, měly opravdu dobrý potenciál: lidstvo nyní mělo k dispozici velmi levný zdroj energie a možnost cestovat po celém vesmíru velmi rychle. Všechny války v minulosti se vedly buď o území, zdroje nebo energii: území a zdrojů bylo ve vesmíru, nyní s novým pohonem kosmických lodí, plno a energie bylo také hojnost díky druhému objevu: takže šarvátky na Zemi utichly a svět byl na prahu nového věku.

"Takže to vlastně nebyl blud, měl jsem na té psychiatrii pravdu," pomyslel si Immanuel, "jen se to muselo vzít za jiný konec."