Neviděná rozkoš

Byla celá zmatená a nechápala co se to děje. Nechápala proč ona. Proč stojí tady a proč je kolem ní tma. Copak se někdy k někomu provinila??
Snažila se dostat se s té tmy i když věděla že to se jí nikdy nepovede. I když ona nic neviděla ostatní viděli všechno až moc dobře. Pomalu se rozhodla jít, ale chyběla jí její hůl, kterou nosila vždy u sebe. Chyběl jí její amulet který jí propůjčoval tu krásu vidět kolem sebe, už to bylo pár let co oslepla. Nevěděla kde je ani jak se sem dostala, ale jedno věděla jistě – tohle není její pokoj a ani v něm nikdy nebyla.
Pomaličku kladla nohu před nohu a ruce měla před sebou. Cítila jak kolem ní vlají šaty, které byly z mnohem jemnější a dražšího materiálu, než který si kdy mohla dovolit. Něco tak příjemného ještě necítila.
Uslyšela přímo za sebou šum křídel – něco kolem ní prolétlo. Srdce se jí rozbušilo, ale šla dál. Začala mít strach. Pod bosíma nohama cítila chladnou kamennou podlahu. Šla dál, když rukama narazila na zeď. Byla to normální zeď s omítkou. Pomalu šla dál, ale tentokrát se přidržovala rukama stěny.
Zase šum křídel. Tentokrát přímo za ní. Poplašeně se ohlédla doufajíc, že tak uslyší něco víc. Ale jak se rychle zvuk objevil tak rychle zmizel.
Znovu se vydala na cestu. Chtěla pryč s téhle místnosti. Navíc jí začínala být protivná zima a šaty které měla byli lehké, spíše do léta. Málem spadla když nohou narazila na nějakou překážku. Pomalu se sehla a nahmatala dřevěný rám. Pokračovala chvilku podél toho a zjistila, že je to velká postel.
Najednou uslyšela opět šum křídel a něco do ní narazilo. Ztratila rovnováhu s padla na postel. Rychle zase vstala, ale kolem sebe slyšela najednou strašně moc těch křidýlek a kdykoliv se pokusila jít dál zadržela ji v tom. Srdce jí bylo strachem jak to ještě nikdy nepoznala. Křídla kolem ní se pořád ozývala. Nakonec poklekla u postele a začala se modlit. Cítila jak jí něco horkého sjíždí po tváři, ale nevšímala si toho a modlila se dál.
Po chvíli zavrzaly dveře.
Ohlédla se zatím zvukem, ale dál klečela u postele bojíc se těch křídel. Bála se vždycky ptáků a čehokoliv jiného co kolem ní mohlo prolétnout. Právě díky těmhle tvorům nemohla vidět.
Slyšela kroky, ale směřovaly někam dál od ní.
„Kdo jste?“ zeptala se, při těch slovech jí hlas o trošku přeskočil.
Nikdo jí ale neodpověděl. Slyšela jak se kroky zastavili a šustění oblečení jako by se skláněl a pak tření kamene o kámen. Po chvíli se místností rozlynulo nádherné teplo a zvuk praskajícího dřeva.
Kroky se zase ozvaly a šly k ní.
Své nevidomé oči otočila za krokami. Po chvíli se zastavily u ní.
Někdo se k ní sklonil a opatrně jí setřel z obličeje krev. Když se jí dotkly ty teplé prsty projel jí jako blesk vzrušení. Ucukla od něj.
„Jen klid“ řekl jí mužský milí hlas a jemně jí vzal obličej do dlaní. Snažila se být klidná.
„Kdo jste?“ zeptala se. Neodpověděl, ale vzal jí ruce do svých obrovských dlaní.
„Jsi úplně ledová“ řekl a třel jí ruce aby se jí zahřáli „Nechápu jak tě tu mohl někdo nechat v téhle zimě s takhle...“ nedořekl. Nechápal proč měl vejít sem do místnosti a rozdělat oheň jak po něm chtěli. Ale když té chladné místnosti propůjčil oheň trochu ze svého tepla a jasu pochopil. Ne vše, ale jako vždy chápal že nemusí chápat všechno co od něj chtějí.
Když viděl tu malou osůbku jak se krčí u postele nemohl uposlechnout příkaz a nejít k ní, ale to oni chtěli.
Zadíval se na to její oblečení. Opravdu nechápal jak jí v této zimě mohli nechat jenom v těchto šatech. Ale mnohem více než šaty to mohla být noční košilka ze přiléhavého hedvábí. Viděl pod ní všechny ty tvary toho krásného dívčího těla. Dokonce ani nebyla v délce jakou předepisuje církev a tak jí byli vidět nádherné nohy. S potěšením zahříval její studené malé ruce a s ještě větším potěšením sledoval jak se jí zvedá hrudník z jejího rychlého dýchání a při každém nádechu a výdechu jak se jí vzdouvají ty nádherná ňadra, která byla ztvrdlá od zimy.
Nechápala proč tu větu nedokončil, i když možná ho pobouřil pohled na její nahé nohy. Snažila se je zakrýt, ale oblečení které měla na sobě k tomu nebylo dost dlouhé.
Třel jí pomalu studené ruce a pozoroval všechno to co nemohla vidět. Pohled mu po chvíli sklouzl do jejího klína. Snažil se uklidnit, ale nešlo to. Tak dlouho nikoho neměl. Opatrně zvedl její ruku ke svým rtům a políbil ji.
Nechápavě cítila na své ruce jeho polibek. Jenom letmí. Ale jí se při něm splašilo srdce ještě víc než při jeho prvním doteku. Nechápala to. Nikdy tohle nepociťovala. Tedy cítila to, ale většinou jenom když ležela sama v pokoji a mohla si představovat muže z minulost. Od té doby co oslepla a její snoubenec zemřel se nechtěla vdát a pocítit to co do té doby nahrazovala prsty. I když všem okolo sebe lhala, že to je kvůli uctění památky jejího snoubence pravda ležela daleko. Bála se že by jí provdaly za někoho kdo by nebyl jako ona. A oni by jí provdali. Chtěli by se jí pomstít.
Ale teď když cítila jeho rty na její studené paži zapomněla na všechno kolem sebe. A jen doufala, že se jí na tváři neobjevil výraz zklamání, když jí ruce položil a vstal.
Nemohl už déle u ní sedět. Ne, to nebylo správné. Ona byla slepá, neměl právo na cokoliv...Ale proč jen dneska jsou ty emoce tak silné?
Chtěl odejít, ale musel se na ní ještě podívat. Na tváři měla zklamaný výraz. Musela být už hodně dlouho sama. Možná tak dlouho jako on. Nevěděl co to dělá, ale cítil jak jeho ruce odepínají meč, který měl u pasu a kleká u ní. Pohladil jí po vlasech.
Bylo to tak krásné cítit jak jí někdo hladí po vlasech. Už tak dlouho to nikdo neudělal. Zavřela oči a vychutnávala si ten pocit. Nevěděla proč to dělá. Proč se od něj neodtrhne. Bylo to něco zvláštního. Začala cítit jak tam dole začíná vlhnout.
Byla opravdu krásná, i když její krásné zelené oči byli vybledlé a bez života tak její rudé rty a nádherné tělo to vynahradili. Musela jí být zima, měl by jí dát do postele. A pak rychle odejít než nad ním zcela zvítězí vzrušení, které už bylo vidět. Jeho chlouba už zase chtěla ukázat že není jen na okrasu.
Vzal jí do náruče, překvapilo ho že se k němu přitiskla, a položil jí na postel.
„Už budu muset jít paní“ řekl a chystal se odejít dřív než mu to jeho tělo zakáže. Ale když se otočil ucítil jak ho chytá jemná malá ručka.
Otočil se k ní.
„Neodcházej“ zašeptala. Její ruka si ho přitahovala blíž a on vzdal pokus o odchod. Naklonil se k ní a jejich rty se střetli.
Bylo to tak nádherné. Už nedoufala, že by mohla ještě někdy někoho líbat. Vášnivě mu oplácela jeho vroucí polibky a cítila jak jeho ruce jí objímají. Zaplavilo jí strašlivě moc pocitů. Objala ho také a hladila ho po vlasech když ho líbala.
Po chvíli se jejich rty oddělily a ona si uvědomila co to provedla.
„Já...“ špitla „Omlouvám se“ řekla. Jak se mohla nechat políbit neznámým mužem? Jak k sobě mohla přitáhnout neznámého muže?
„Za tohle se neomlouvej“ řekl a přitáhl si jí k sobě. Ne nemohla se mu bránit. Byla tak vzrušená. Matně si uvědomovala, že by to neměla dělat – ale vždyť je to jenom líbání. Obtočila své nohy okolo něho a cítila jak si začíná sundavat košili. Cítila jak sedí na tom nádherném kousku mužského těla kvůli kterému se mnoha ženám vyplatí s nimi žít.
Sundal si košili a ucítil její krásně ženství přitisknuté na jeho skoro nahém těle. Cítil jak je celá vlhká vzrušením. Položil jí na postel a lehl si vedle ní. Zajel jí rukou pod šaty a hladil jí teď již teplé tělo. Pomalu rukou jel po nohách až k její krásnému údolíčku které minul k jejímu zklamání až se dostal k jejím prsům, které začal hladit. Vyhrnul jí šaty až před ním ležela nahá a začal jí líbat po nahém těle. Ale stále se vyhýbal tomu krásnému místečku.
Ani pořádně nevěděla jak se z ní šaty dostaly ale ležela před ním úplně nahá. Cítila jeho krásné polibky na svém těle a cítila to strašlivé vzrušení. Jak ho strašně chtěla. Jak po něm toužila. Cítila jak se vzrušením celá chvěje. Rukou mu začala rozepínat kalhoty nebránil se a ještě jí pomohl při jejich svlíkání. Přitiskla se k němu. Jejich nahá teplá těla se třásla vzrušením. Po chvíli se od sebe zase vzdálili, ale on si s ní pořád jenom hrál. Líbal jí, hladil jí, ale nešel tam kde ho chtěla mít.
Svojí rukou nahmatala jeho krásně přirození a jemně ho uchopila. Ve vášni, kterou cítila ani pořádně nevěděla co dělá, ale slyšela jeho nepatrné potiché vzdechy. Zajel jí rukou do jejího království kam tak strašně dlouho nikoho kromě sebe nepustila. Cítila jak jí jimi zajel dovnitř a strašlivou rychlostí jimi začal hýbat. Rozkoší otevřela ústa ze kterých jí vyšel vzdech. Přestávala vnímat realitu a vychutnávala si tu rozkoš. Po chvíli si uvědomila, že má prázdné ruce.
Pozoroval její obličej, ve kterém byla napsána všechna ta rozkoš kterou jí dával. Líbal jí po poštěváčku, ale snažil se aby mu nic neuniklo.
Nemohl to vydržet byl tak vzrušený. Vyndal z ní své prsty a dal do ní jeho chloubu.
Prohnula se rozkoší, když ho ucítila v sobě. Začal přirážet a tělem jí projela strašlivá extáze. Svalila ho vedle sebe a sedla si na něj.
Nechápal kde se v ní vzala ta síla, když ho svalila vedle sebe, ale nebránil se. Sedla si na něj a začala strašlivou rychlostí přirážet. Přivřel oči rozkoší a oddával se tomu pocitu. Ani jeden z nich už nic nevnímal jen tu krásu, která je zahalovala.
Bylo to tak krásný. Cítila ho úplně celého. Takovou rozkoš jakou pociťovala ještě nezažila. Vzdychala do prázdné místnosti. Přestávala se ovládat. Zaryla své prsty do jeho těla. Uslyšela jak se jenom sykl bolestí.
Usmál se, když viděl jak už se neovládá. Bolelo to, ale bylo v tom něco krásného. Chytil jí za stehna a stiskl je. Uslyšel jak i ona sykla bolestí. To jí vzrušilo ještě víc. Nevěděl kde se v ní ta síla vzala ale začala přirážet ještě víc. Chytil jí za boky a otočil se s ní. Teď bude nahoře zase on. Vzrušovalo ho jak strašlivě začala teď vzdychat. Dal si její nohy za hlavu a viděl jak se její výraz v obličeji změnil na ještě větší rozkoš.
Bylo to tak krásné. Cítila jak se do ní dostává úplně celý a jak přiráží, tentokrát jemně a ne vášnivě jako ona. Jako by jí chtěl trápit. Začala ho prosit ať přidá. To vzrušení se nedalo vydržet. Po chvíli to nevydržel a splnil jí její přání. Po chvíli ucítila jak jí začíná pohlcovat ten nádherný pocit. V celém těle ucítila mravenčení a jako by v ní vybuchl emoční ohňostroj. Nevnímala a jen si ten pocit užívala. Bylo to krásné, nádherné a zakázané.
Uviděl v jejím obličeji a ucítil na jejím chvějícím se těle, že došla k tomu krásnému orgasmu. Vzrušilo ho to ještě víc a začal přirážet ještě větší rychlostí. Po chvíli ucítil i on ten nádherný pocit. Nechal se jím ovládnout a rozkoší přivřel oči.
Usmál se na ní, i když ona to vidět nemohla. Toho zamrzelo.
Ucítila jak si lehá vedle ní. Přitiskla se k němu a ucítila strašlivé vyčerpání, ale užívala si že cítí jeho splašené srdce. Po chvíli uslyšela jeho klidné oddechování. Uvolnila svojí mysl a usnula také.