That's OK

Tak jsem se zase jednou probudil v malé garsonce v ještě menší činžáku ve městské části s nejmenším názvem Krč. Včera jsem pořádal něco jako párty u mě v garsoniéře, avšak nečekal jsem, že se ráno probudím bez spodního prádla s mladou, v určitých partiích vyvinutou blondýnou. Jen ji nevzbudit. Potichu se vkrádám do zásuvky a snažím se vyštrachat aspoň jedny čistý trenky. No jo, syndrom vysokoškoláka - nerad peru. Takže najít něco čistého, aviváží provoněného, je naprosto vyloučené. Jak později zjišťuji, žádné čisté trenko-slipy značky Andrie v mém drahém šuplíku z Ikey nenacházím. Co pod postelí? Proboha! Co dělá pod mou postelí robertek? Letmo se podívám na spící blondýnu, pravděpodobně kamarádku některého z mých spolužáků z vysoké. Leží na zádech a její krásně, téměř eroticky dokonale tvarovaná prsa se jí nadzvedávají a opět klesají. No nic, budu to muset zvládnout zatím naostro než přijde babička na pravidelný úklid. Crrrrr! Babička! Co si teď rychle dát na sebe? Když v tom zahlédnu krásné růžové kalhotky mé spící blondýny. Nedá se svítit. S potížemi, ale nakonec úspěšně, se mi je podaří na sebe nasoukat. Ještě tepláky a pokud možno nejčistší tričko, které se v mé garsonce nachází. Mezitím se babička pokouší vykopnout dveře. „No jo, už jdu.“ Otevírám dveře s výrazem Pabla Picassa po operaci žlučníku. „Ahoj bab... Ireno? Co tady děláš? Neměla jsi být v New Yorku?“ ptám se mé přítelkyně, se kterou udržuji vztah již dva roky. „Vrátila jsem se dříve, abych ti udělala radost.“ odpovídá a něžně si přitom olízne ret. Při pohledu na ni se mi začíná přesunovat krev do dolních partií mého těla, až si musím nenápadně povyskočit. Irena si jen prohrábne své krásné dlouhé hnědé vlasy a políbí mne. Z jejich rtů cítím chuť francouzského cognacu, pravděpodobně vypitého v letadle z New Yorku. Naše hra jazyků začíná pomalu, ale jistě naznačovat průběh následující hodiny - takže mne pomalu začíná táhnout do ložnice. Proboha - vždyť tam leží ta blondýna. Odmítnout ji však nemůžu, bylo by to podezřelé. Koupelna - do vany! Rukou ji přejíždím po černé, lehce průsvitné halence níž tak, abych ji mohl za ni odtáhnout do koupelny. Ona je však neodbytná a silou mě tlačí do ložnice. Nedá se nic dělat, musím ji složit tady na chodbě. Podobně jako Cassanova jí podlomím nohy, což ji donutí si lehnout. Líbám ji na krku a ona mi mezitím sundává tričko. Potom mne začne líbat na hrudi a už se začínám dostávat do varu. Já to nevydržím. Strhnu z ní černou halenku i sukni. Irena se na mne dívá s jistým vzrušením, což mi dodá pocit, že jsem dominantní samec. S chutí jí olizuji bradavky, ona mne hladí na penisu, který je již plně připraven vplout do ženského přístavu. Rozepínám si hrdě kalhoty, když v tom - já debil. Zapomněl jsem si na sobě ty růžový kalhotky. „Co to je?“ zeptá se Irena s jistou dávkou rozčílení. Odpověď přijde sama: „Ahoj miláčku, včera to bylo krásné. Co to tady předvádíte?“ Do dveří vstoupila doteď spící blondýna oblečená do jednoho z mých trik značky Kenvelo. Irena se znenadání usměje: „Ale bobku, vy jste spolu spali že?“ Ani nemusím odpovídat, můj výraz se stal lexikonem odpovědí. „To nevadí v Americe je to moderní spát s více ženami. That’s OK,“ řekne Irena s úsměvem na rtech. Prosím? říká můj pohled do jejich očích. „No nic, bobku. Ty běž udělat snídani a tady slečna dokončí to, co jsi rozdělal. Viď, že ti to nevadí? Ty jsi toho měl včera dost, ne?“ pohlédne na mne jak moje vlastní matka. Nic raději neříkám, jen jak největší blbec na světě pozoruji svoji přítelkyni líbající se s holkou, se kterou jsem spal, aniž bych si podle ní krásný zážitek pamatoval. „Teď nás neruš.“ říká prsatá blondýna a zavírá dveře mé ložnice. Fajn, tak ony dvě se muchlují v mé posteli a já jsem tady se svým ztopořeným penisem na chodbě sám. Sám? Jsem tady sám. OK. Vždyť je na to nepotřebuji, a tak si rozepínám kalhoty.