Služební cesta

Čekala jsem na autobus a ten bastard asi zaspal, nebo jsem se podívala na špatnou ceduli, prostě nejel... bohužel pro mě... nu což, velmi nerada a zřídka kdy stopuju, ale asi mi nic jiného nezbude... první tři auta vůbec nezastavila, ve čtvrtém si poklepali na čelo. V pátém autě, byl mírně prošedivělý muž v obleku, usmívající se…a zastavil…
Původně se mi na tu služební cestu ani nechtělo. Tři dny, nesmyslného školení. Jak já to vydržím, abych neusínal každou minutu u jednotvárného přednesu lektora? “Neblázni“, říkali mi kolegové v práci, “máš to se stravou i ubytováním a snad si už konečně najdeš nějakou pořádnou ženskou“. Mysleli to dobře. Abych se přiznal, po roce půstu, kdy jsme se s mou přítelkyní rozešli, mne už nebavilo neustále jen nahrazovat touhu onanií anebo se budit v noci polucí, po erotických snech. Ne, že bych nebyl chlapík k světu, jak říkala má sekretářka a holky z účtárny, ale až na pár příležitostných letmých známostí jsem byl stále sám. Nějak mne nemohla žádná zaujmout natolik, aby to bylo to pravé ořechové. Můj Peugeotek si to příjemně vrněl. Přestože autíčko menšího vzrůstem, o to příjemnější pohodlím. Tak mne s úsměvem napadlo, že si asi nepotřebuji kompenzovat nějaký pocit méněcennosti. Do cíle ještě daleko a tak si zpříjemňuji jízdu poslechem své oblíbené kapely. Jsem zhruba v polovině cesty do Šumperku, kde je cíl mé cesty, do malebného městečka na úpatí Jeseníků. V tom jsem ji uviděl. Nejistě mávala na projíždějící auta a mi proběhlo po těle podivné mravenčení. Byla to žena s velkým Ž. Tak nějak si představuji ženu, kvůli které byl v dávných dobách postaven Trojský kůň. Přestože stopaře většinou neberu, tady jsem ani na chvíli nezaváhal.
Naklonila jsem se do auta, opětovala úsměv a zeptala se zda jede směr Brno, řekl mi že jede trochu jinam, ale že mě kousek sveze. Cítila jsem jeho pohled na celém mém těle, nebylo to ovšem takové to, oslizlé a nechutné koukání. Možná to bylo také tím, že jsem na sobě měla kostýmek s trochu kratší sukní a pán se asi divil, co v tomhle oblečení pohledávám u silnice a stopuju. Usadila jsem se na přední sedadlo vedle řidiče, aby si snad nemyslel, kdybych šla dozadu, že ho chci přepadnout a urovnala jsem si sukni. Podívala se na řidiče jemuž po tváři přelétl takový odzbrojující úsměv. A vydali jsme se na cestu. Více méně jsem to nechala na něm, říkal nějaké město na Moravě, takže z něj se do Brna přeci nějak dostanu. Začali jsme si povídat o tom co děláme, řekl,že dělá manažera nějaké firmy, vůbec jsem netušila čím se zabývá ale popravdě mi to bylo poněkud jedno. Sdělil mi, že jede na služební cestu a má se zdržet tři dny.
Hmm to se tak někdo má, posteskla jsem si. „Já na služební cesty nejezdím, a pokud se poštěstí, tak s bandou lidí v autě a ne tak v klidu jako Vy.“ Automaticky jsem mu vykala, no co cizí chlap a veze mě 150 km pryč…jéé teď jsem si to uvědomila napadlo mě co by se mohlo stát.
Brzy jsem zjistil,že nejenže báječně vypadá, ale je i velmi chytrá a sečtělá a má skvělý smysl pro humor. Najednou mě tak napadlo “děvče, tebe bych opíchal a ukázal ti francouzské kraje, až by jsi rozkoší šplhala po zdi“. Trochu jsem zrudnul, když mne napadlo, že chlapi sklouzávají v myšlenkách k oplzlostem a při představě, že bych to takto vyslovil. To by bylo facek. Snad to bylo tím soukromím uzavřeného auta, ale nějak jsem se té myšlenky nemohl zbavit. Možná to bylo i tím, že vždy, když jsem sklouzl pohledem k řadící páce měl jsem možnost pozorovat její nádherné nohy v krátké sukýnce, která byla natolik škodolibá, že odkrývala kousíček jejích bílých kalhotek. Nemohl jsem jinak, než že jsem se rozhodl, že si kousek zajedu a hodím ji až do Brna.
Bavili jsme se celou cestu…smála jsem se jak už dlouho ne… a uvědomila jsem si, že se mi ten chlapík náramně líbí… najednou jsem zjistila, že jsme neodbočili z dálnice na směr, kterým chtěl jet ale dál si to frčíme na Brno. V němém úžasu jsem se na něj otočila a říkám: „Co to znamená, kam to jedete, vždyť jste chtěl jinam?“… dostalo se mi odpovědi formou úsměvu. Po pěti minutách zabočil na benzinovou pumpu, že si dáme nějaké jídlo. Souhlasila jsem, protože mi také kručelo v břiše… On mě dokonce pozval… a jak jsme seděli naproti sobě…v bufálku koukal se mi do očí…a mě se málem zamotala hlava… bylo vidět, že si nejsme nesympatičtí… a on mě svým pohledem naprosto odzbrojil… Dokonce jak jsme si pak vybírali pití a on se o mě lehce otřel rukou… tedy o moji pravou ruku… podívala jsem se na něj…a viděla ten toužebný pohled slibující vášeň a slast, nikdy jsem o nikom takto neuvažovala… ale cítila jsem,že on je na tom stejně jako já… došli jsme k autu, on mě chytil za ruku a přitáhl si mě k sobě… naše rty byly tak blízko sebe, oči se vpíjely do sebe a naše srdce bušila jako o závod…roztřepala jsem se touhou /tohle se mi už dlouho nestalo/… netušila jsem jaké to bude mít následky u něj…pohladil moji tvář…dal mi jen letmý polibek a zavelel,že jedeme nebo se zblázní…
Musel jsem natankovat a taky trochu zchladit, protože mne začínaly brát tak šílené představy, že bych asi musel odbočit a předstírat poruchu auta, ale to se mi zdálo tak ohrané, že by mi to nesežral ani pes bezdomovce. Při výběru osvěžení a jídla v soukromí bufetu jsem nemohl odolat tomu, abych se nedotkl její pěstěné ruky, která mě nenechala v klidu, jak jsem doufal. Její vůně, její pohyby, pohození hlavou, aby odehnala neposlušné vlasy, které jí neustále padaly do očí, mne stále víc vzrušovaly. Snad to bylo důvodem toho, že cestou k autu jsem ji k sobě otočil a zkoumal v jejích očích hloubku a záblesk její touhy. Viděl jsem v nich příslib naděje, která mi vrývala do mozku nápis “SNAD“. Když jsem jí otevíral dveře auta, aby mohla nasednout, uchopil jsem ji za ruku přitáhl k sobě a políbil. Nevím, zda to na mě poznala, ale vzrušením se mi začala dělat boule na kalhotách a nebýt saka obleku, tak by mě to prozradilo.
Dovedl mě ke dveřím auta… znovu mě políbil a pomohl mi posadit se a zavřel dveře…byli jsme 50 km před Brnem. Dost blízko mého bytu…bylo vidět jak se těší až budeme tam… ale já ostatně taky…“Co bude s Tvojí služební cestou?“ osmělila jsem se mu zatykat, přeci jsme si dali pusu…odpověděl, že se uvidí, že se jeho plány dají změnit…
Je to jen chemie? Nebo je to něco víc co se mnou tak cloumá. Nemohl jsem se zbavit bláznivé myšlenky zkusit něco víc, než jen letmý nic neříkající polibek. Pohledem jsem stále častěji sklouzával k řadící páce a nemohl odtrhnout oči od nádherného výhledu, který se mi tak naskýtal.
V jedné chvíli jsem málem neubrzdil auto, když jsem svůj pohled nechal sklopený déle než bylo možné a málem jsme se scukli s autem, které jelo před námi. “To přece tak nemohu nechat“, říkal jsem si v duchu a rozhodl se udělat osudu trochu čáru přes rozpočet.
Jeho pravá ruka zabloudila na moje stehno… cítila jsem horkost přes sukni…a jistou žádostivost…z jeho doteků… podívala jsem se na něj prosebně ať chvilku počká, že už brzy budeme u mě…ale on to nevydržel a zabočil na výjezd z dálnice… chtěla jsem protestovat, ale on jen svůj ukazováček položil na moje rty a řekl mi, že bude vše v pořádku…
„Kde je nějaké místečko pro soukromí“, uvažoval jsem nešťastně, když ho člověk tak nutně potřebuje. Shluk stromů, který se brzy objevil, dával naději, že se přece jen tvář štěstěny ke mně obrátila tou správnou stranou.
Zastavili jsme na lesní cestě…vypnul motor a začal mi hladit moje stehno čím dál výš… cítila jsem jeho vzrušení z jeho dechu a pohledů… z jeho polibků. Pohladila jsem ho po tváři…a chtěla jsem aby se na mě kouknul, ale byl natolik zabraný hlazením mé nohy, že poněkud nevnímal… vzala jsem tedy jeho hlavu do obou dlaní a donutila ho podívat se na mě… poprosila jsem ho,že bych ráda dojela do Brna… řekl mi,že už nevydrží mě nelíbat a necítit moji vůni tak blízko jak jen to jde nejvíc…a že má šílenou chuť se se mnou milovat. Položil moje sedadlo do polohy aby se na něm dalo ležet… Levou rukou mi začal rozepínat knoflíčky na blůzce, kterou jsem měla pod sakem, a začal hladit moje ňadra, která zakrývaly jen košíčky krajkové podprsenky… trochu jsem ztuhla, protože jsem si uvědomila, co vše se mohlo stát, že by mi mohl ublížit, zpozoroval to a podíval se na mě tak krásně a toužebně, že mě všechny špatné představy opustily… S neúprosnou přesností a rychlostí mi sundal sako a pak blůzku, díval se na mě trochu s úžasem, moje pleť je totiž krásně opálená, ještě po letošní dovolené u moře, a stalo se z něj tak trochu zvíře…vyhrnul mi sukni…a rukama se sápal pod kalhotky… ano také jsem ho moc chtěla, ale bylo to trochu rychlé, navíc mě měl zcela ve své moci… nikde totiž nebylo ani živáčka … Sundal mi kalhotky a rozepnul si kalhoty… líbal mě na krku… i na rtech a soustředil se na celičké moje tělo nechtěl abych něco dělala, říkal,že si mě chce vychutnat celou a sám.
Bláznivě jsem se bránil té živočišné touze, zbavit ji okamžitě všech svršků a zlíbat celé její tělo od konečků vlasů až po prsty u nohou. V jejích očích i pohybech byla trochu obava, zda jí neublížím.
Stísněný prostor auta nedával příliš možností k milostným hrátkám a tak jsem upravil sedadla do pohodlnější polohy. Snažila se ještě chvíli bránit svou tvrz, ale její zrychlený dech prozrazoval, že nejde pouze o obavy. Také bradavky jejích prsou zaujaly polohu, která neříkala ne, ale ukazovaly její vzrůstající vzrušení a přes halenku vytvořily dva vojáčky neochvějně stojící na stráži. Nemohl jsem odolat, abych je nevyprostil ze zajetí strážní budky a uviděl je tak v celé své kráse. Podprsenka šla rozepnout docela snadno a já tak měl možnost pohlédnout na vše, co mohla tak bezostyšně svírat ve svém objetí jen ona. Tmavé dvorce se téměř ztrácely v sametově hnědém opálení její hebké kůže a tak jsem měl možnost si uvědomit, že se opaluje nahoře bez. Rty jsem obepnul jednu z těch úžasných stvoření a jazykem obkroužil vrcholek podobný lesní jahodě i se svými jadýrky.
Byla jsem nahá a zanechaná svou hloupou touhou na pospas chlapovi, kterýho jsem viděla pár hodin… ale co… ta touha byla silnější než já, a jeho doteky sváděly celé moje tělo k extázi, kterou jsem již dlouho nezažila… v další minutě jsem byla zcela nahá a jeho rty prozkoumávaly každičký milimetr mé kůže… ta horkost, která sálala z jeho rtů byla omračující. Cítila jsem tak silné vzrušení, že jsem se úplně rozklepala… nejen jeho rty, ale i ruce mě přiváděly k šílenství, velmi rychle jsem dýchala a on už nemohl být na pochybách, že se mi něco nelíbí… Chtěla jsem mu oplatit vše co nabízel on mě, ale podíval se na mě tak, že jeho oči slibovaly šílenou touhu bez toho, abych něco dělala já… Nechala jsem to tedy na něm. Líbal mě a jeho ruce přitom zkoumaly můj podbřišek, zaujal ho můj sestřih (pečuji o sebe velmi často), cítila jsem že jsem velmi vlhká, což ho zajímalo ještě víc a svými prsty rozehrál v mém klíně sonátu klavírního virtuose…
Prohnula se v pase a její obavy byly dávnou minulostí. Jen chvíle mi stačila na to, abych ji uviděl v celé její kráse nahoty. To co zakrývalo oblečení a dávalo jen chabě tušit představám, mě přivádělo k úžasu, nad krásou jejího těla. Její klín módně vyholený do malého trojúhelníčku, ukazoval svou špičkou na čárku, ze které drze vyplazoval jazýček její poštěváček. Musel jsem se hodně krotit, abych se vzrušením nezačal třást. Postupně jsem líbal její tělo a nejprve její ušní lalůčky, až jí vzrušením vzpřímené chloupky na pažích vytvářely chapadýlka sasanek hledajících svou potravu. “Ponejprv si tě vychutnám já“, řekl jsem jí, když mi chtěla ty chvíle rozkoše oplácet a dál pokračoval v polibcích a lehkých dotycích jazyka. Rukou jsem jí hladil vnitřní stranu stehen. Naskočila jí husí kůže, když jsem si jazykem pohrával s jejími jemnými chloupky za uchem a na šíji, přestože byl příjemný letní den a stín stromů pomáhal tomu, že nebylo v autě příliš dusno. Vlhkost jejího klína mě nenechala na pochybách, že se jí to líbí. Dvěma prsty do tvaru V jsem jí projel mezi chloupky a postupoval přes údolí života až k bráně rozkoše, kdy mi svým vstřícným pohybem dala najevo, že mi chce vzít prst do zajetí. Pomalými pohyby ukazováčku jsem prozkoumával tu studánku, která byla spíše horkým vřídlem se sametovými okraji a současně jazykem a ústy laskal stále více vzrušením vzpřímené bradavky.
Měla jsem zavřené oči a vychutnávala si tu rozkoš. Ale moje tělo si žádalo víc než jen hlazení a rukou hranou sonátu… toužila jsem také po něčem jiném… po spojení jeho a mne… už mi nevadilo, že se to odehrává v autě, někde na polní cestě, existoval jen on a já a naše nahá těla slibující horké a děsivě nádherné milování… Tiše jsem řekla „prosím“, podíval se na mě, a jako by rozuměl tomu co říkaly moje oči, prohýbala jsem se klínem k němu aby to pochopil, krásně spolupracoval jako bychom se znali minimálně dva roky a ne dvě hodiny… Díval se mi do očí a vstoupil do mě pěkně pomalu až se to nedalo vydržet, a ještě jednou a ještě, roztřásla jsem se víc, protože jsem byla tak vzrušená že mi stačilo k vrcholu jen maličko, asi to vytušil a začal přirážet poněkud rychleji a tvrději… jeho vzrušení bylo také k nevydržení, bylo vidět, že se drží abych vrchol prožila nejprve já a pak on…líbal mě přitom na krk a já se k němu prohnula v němém výkřiku uvolnění… usmál se a ve své extázi zavřel oči a já cítila jeho prudké uvolnění ve svém nitru…
Svléci mě celého jí trvalo jen minutku. Pomalými vláčnými pohyby jsme zprvu klouzali na vlnách rozkoše. Naše pohyby se stávaly zběsilejšími a zběsilejšími a spolu se stále větší intenzitou vzdechů dávaly najevo naši hladovost. Již nebyla tou plachou laňkou, ale vášnivou tygřicí, která se chtěla oddávat a přijímat. Její nehty, které mi zarývala do zad a hýždí vytvářely rudé pruhy, jako praskliny v kůře stromů. Prudké záchvěvy jejího těla dávaly tušit sílu jejího orgasmu.
Vlna mého vyvrcholení mne přiváděla ke stavu podobnému mdlobám…temnota s bílým oparem a spirálou barevných kruhů……Probírali jsme se k životu v náručí, s kapičky potu na svých tělech, a polibky snažili zachytit tu odplouvající chvíli štěstí……
Bylo to krásné a ohromující, věděla jsem,že až přijedeme ke mně… prožijeme ještě něco daleko lepšího… slibovaly to jiskřičky v jeho očích…
Bylo více než jasné, že dnes už ve služební cestě pokračovat nebudu a že školení, které budeme dále probírat s mou krásnou stopařkou u ní doma, mě určitě neukolébá ke spánku…