Nejlepší kamarádka

Žila jsem se svojí maminkou již déle jak rok sama. Táta si našel nějakou zrzku s Ostravy a netrvalo dlouho, sbalil si malý kufřík a odešel navždy. Na volný čas jsem si naříkat nemohla, i když jsme si s maminkou tak nějak dle mých možností a schopností rozdělily domácnost. Mamka na tom byla samozřejmě o poznání hůře, protože při tom všem ještě musela chodit do zaměstnání.
Krátce před jeho odchodem, jsem oslavila své patnácté narozeniny a musím se přiznat, že jsem dost času trávila sama před zrcadlem. A když jsem měla jistotu, že se mamka tak rychle nevrátí, zkoušela jsem si hrozně ráda její věci. Je taky pravda, že se mi hlavně její podprsenka vysmívala poloprázdnými košíčky, ale tomu se dalo malinko pomoct. Jinak mi sedělo skoro všechno.
V době, kdy venku bylo upršené počasí a nedalo se nic podnikat, mě zase chytla přehrabovací mánie. Vzala jsem to na půdě od starých skříních, přes roky odstavené kartony se vším možným, až po několik truhlic. Zcela náhodou jsem při přecházení z jednoho místa na druhé, kde stálo několik zaprášených kufrů, zjistila, že se pod nimi nachází vsazená deska do podlahy, na kterou když se šláplo, byla nějak podezřele volná. Nadzvedla jsem ji a málem mi leknutím vylezly oči z důlků.
V tomto úkrytě bylo na desítky pornografických časopisů, dvě krabice fotek nahých žen a mužů, buď sólo nebo přímo v impozantní akci. Dokonce jsem na dně jedné krabice našla podlouhlé stříbrné pouzdro, ve kterém byl umělý mužský úd, dneska zřejmě už běžná záležitost v držení každé druhé ženy.tak to byl poklad!to jsem zvědavá, kdo si jej tam uložil…
Pro mě to ale byl tenkrát pořádný šok. Já v té době pomalu ještě věřila, že děti na svět nosí čáp a o pohlavním životě jsem měla jen velmi mlhavé tušení.

Po tomto objevu jsem na hodně dlouho ztratila zájem úplně o všechno. Hodiny a hodiny jsem si prohlížela silně vzrušivé obrázky, četla chytré výroky o sexuálních praktikách a snad dokonce i pochopila pojem lesby i homosexuála a kroutila hlavou s nepochopením nad tvrdými sado-maso praktikami.

Přiznám se, že to všechno mě vzalo tak silně, že jsem si vystavěla na půdě svůj tajný erotický koutek. K sobě jsem srazila dvě staré válendy, instalovala tři velká stojací zrcadla a jedno jsem i s rámem přibila na strop. Poprvé jsem sama sebe začala zkoumat úplně jinak. Už tenkrát jsem měla takové tušení, že ženská bytost je skutečně jedno velké tajemství. Hrozně dlouho jsem marně hledala cestu, kterou bych se dopracovala k těm úžasným pocitům, o kterých jsem hodiny a hodiny četla. Jenže to nebylo vůbec tak jednoduché, jak se o tom na těch stránkách povídalo. Pamatuji si na jeden okamžik jako dnes, když jsem si plná vzrušení odložila oblečení a lehla si na znak na válendu. Prsa jsem si při tom potřela řídkým krémem na opalování a začala prsty po nich kroužit, obložená ze všech stran obrázky dobře vyvinutých naháčů.
Ale mé snažení bylo s bídou doprovázeno něčím, co by se dalo nazvat vzdáleně, jako erotické vzrušení. Tak a podobně jsem se trápila ještě hodně dlouho, než jsem pochopila, že to všechno, po čem tak moc toužím, se vlastně musí víceméně zrodit v hlavě, v mém případě hlavně pomocí fantasie a ne pomocí vytřeštěných očí na pořád stejný obrázek. Tenkrát jsem se taky definitivně rozhodla, že povolám na pomoc někoho zkušeného…ano, tak moc jsem byla tou touhou posedlá.

Ale mezi spolužáky jsem velmi brzy došla k závěru, že na to mohu zapomenout. A to jsem si při tom vybrala jednoho, o kterým se hovořilo, že už měl víc jak deset holek. Jistě, jestli to bylo vždycky tak jako se mnou, tak třeba i padesát, protože se to chudákovi rozčílením skoro ani nepostavilo. Nehledě k tomu, že to, co jsem mezi jeho nohama viděla, mě spíše provokovalo k hlasitému smíchu, než k nějakému erotickému dovádění.
Druhý šok, ale nepopsatelně větší, jsem zažila hned nato. Zase jsem sladce, ale marně vzdychala v mém erotickém koutku, prsa se mi pod nánosem mastného krému jen blýskala a bradavky začaly konečně couravě něco příjemného signalizovat. V druhé ruce jsem křečovitě držela atrapu mužského údu a byla pevně rozhodnuta, že se toho panenství prostě zbavím hned a sama. Pomalinku jsem se dostávala do patřičné ráže, když jsem jen tak malinko otevřela oči, abych si opět prohlédla statného blonďáka s obrovským nástrojem v prostoru.
Jako když do mě udeří blesk, tak jsem se lekla, když mé vytřeštěné oči zaregistrovaly v zrcadle nahou postavu mé matky. Ztuhla jsem v pohybu a snad celou věčnost jsem musela vypadat jako špatně odlitá vosková figurína. Vnitřně jsem čekala nehorázný křik, ale nahý obraz, který viděly moje oči, mi naznačoval úplně něco jiného. Nakonec jsem se rychle stočila na bok a zvrátila hlavu dozadu, abych měla jistotu, že mě to zpropadený zrcadlo nešálí.

„ Evičko, moje krásná, kampak tak hrozně pospícháš? Tahle krása přeci není stvořena jen pro ženu samotnou. O ní se musíš dělit s někým, koho budeš z celého srdce milovat...“ ke svému klidnému, až skoro něžnému hlasovému projevu přidala svůj typicky andělský úsměv.
„ Maminko, kde, kde se tady bereš? Vždyť, vždyť máš být v práci…“, vyhrkla jsem a stočila se do malého stydlivého klubíčka.
„ Já tě už dost dlouho, ty moje holčičko, sleduji. Ano, tebe i tvé trápení a promiň, nenapadlo mě nic rozumnějšího, než prostě za tebou přijít takhle. Víš, moc, hrozně moc jsem se bála, že bys mě jinak vyhnala.“
„ Ale maminko, já bych tě přeci nikdy…“, polkla jsem na prázdno a oči mi jezdily skoro závistivě po jejím krásném těle, a okamžitě jsem si vedle ní připadala jako špatně dorostlé ošklivé kačátko.
„ Proč jsi za mnou nepřišla?“, posadila se ke mně. „ Moc ráda bych ti byla ve všem, co tě zajímá, poradila…“, pohladila mě po horké, zpocené tváři… “ Věř mi, ty moje krásné dítě.“
„ Když já se hrozně styděla…“
“ Pojď ke mně. Já moc dobře vím, že jsi v těhle věcech po mně. Já bych s mou matkou o tom asi taky nikdy neměla odvahu hovořit…“, položila si mou zpocenou hlavu do svého klína a něžně mě hladila po vlasech.
„ Maminko a ty se na mě opravdu nezlobíš?“, zvedla jsem k ní nevěřícně oči.
„ Co by? Prostě jsi šla cestou menšího odporu. Jen jednu věc mi, prosím, vysvětli, kde jsi sehnala tolik pornografických obrázků a tohle?“, ukázala na atrapu údu, kterou jsem pořád ještě svírala ve své ruce.
Já, já je opravdu nesháněla, já je našla.“
„ No tak, přeci mi teď nebudeš takovýmhle hloupým způsobem lhát.“
„ Maminko, je to ale pravda pravdoucí…“, vyskočila jsem a rychle jí ukázala skrýš v podlaze. „ Tady to bylo všechno schované. Našla jsem to opravdu jen náhodou….“, zase jsem se vrátila na své původní místo.
„ To teda vůbec nechápu?“
„ Ty jsi o tom nic nevěděla?“
“ Přísahám, že nevěděla.“
“ Tak to musel potom táta…“, špitla jsem to, co si s určitostí myslela i ona.
„ Asi máš pravdu.“
„ On byl na takové věci?“
„ Byl a až přehnaně moc. Jenom při tom bral a jaksi zapomněl na to nejdůležitější, že žena také potřebuje něco od muže stejnou měrou dostávat.“
“ Myslíš duševně, že?“
„ To hlavně. Asi to byl taky jeden z důvodů, proč nás opustil, že jsem mu nedokázala být po vůli na lusknutí prstů tak, jak si to on představoval. Čím víc naléhal, čím víc si mě silou bral, tím víc jsem jej nenáviděla. A když mě už poněkolikáté v opilosti surově znásilnil, tak byl mezi námi definitivní konec…“ rozpovídala se a lehla si podél mého těla tak, že jsem ji viděla v zrcadle nad námi.
„ Vidíš, jak si jsme podobné?“, šeptly její rty a náš pohled se v zrcadle setkal.
„ Ba ne, mami. Připadám si proti tobě jako ženská atrapa…“, špitla jsem pořád ještě dost zmateně, ale ona nikam nepospíchala a vyzařovala takovým krásným klidem, až to bylo neskutečné.
„ To se ti jenom zdá. Nezapomeň, že je mi pětatřicet a ty se teprve v krásnou ženu proměňuješ.“
„ Ale stejně. Některý holky ve třídě, ty mají prsa skoro jako ty a předhánějí se v počtu ulovených kluků…a já jsem pořád ještě panna…“ povzdychla jsem si.
„ Jen si nenaříkej. Bůh ví, jak to s těmi jejich historkami ve skutečnosti je. Víš, nakonec se to stejně ve většině obrátí proti nim, protože si o nich kluci jenom povídají a každý z nich si bude navíc přidávat obrovskou kupu nepravdy, jen aby svého kamaráda trumfnul.“
“ Tak v tom máš určitě velkou pravdu. Už jsem se jednou dostala tak daleko, že jsem si dala s tím nejvyhlášenějším rande…“
„ Opravdu?“ usmála se matka.
„ Fakt. Ale mami, já se musela tak nahlas smát, že se mu to ani nepostavilo…“, sotva jsem to slovo vyřkla, hned jsem se chytla za pusu.
„ Zapomeň na ně…“, usmívala se maminka a vůbec se nepohoršila.
„ A mami, tyhle obrázky opravdu nelžou? Já když jsem viděla, co se Jindrovi skrývá mezi nohama, tak se to vůbec nedá s tímhle srovnat.“
„ Asi nelžou. Jsou muži, kteří určitě takhle vypadají.“
„ A mami, když se s tímhle milují, tak to ženu musí přeci bolet, ne? Když si vezmeš jak obrovský kus to je a…“, pohladila jsem si svou již vychladlou kočičku.
„ Vůbec ne. Víš, když muže opravdu miluješ, tak než dojde k vlastnímu aktu milování, tak se tvé tělo na to taky patřičně připraví.“
“ Jak připraví?“
„ On tě hladí, líbáte se, mazlí se s tvými ňadry a třeba tě líbá i tady dole…“, malinko povolila kolena a zasunula si ruku mezi stehna.
„ Asi tak?“, otočila jsem hlavu na stranu, kde byl obrázek s názornou ukázkou.
„ Přesně tak…“ podívala se také.
„ A táta se s tebou někdy taky takhle mazlil…“, zeptala jsem se, ale hned jsem neposlušný ret zachytila do svých zubů.
„ Ze začátku, když mě ještě opravdu miloval, tak taky a ovládal to opravdu mistrně…“, odpověděla a já měla pocit, že se malinko začervenala.
„ A je to opravdu tak krásné, jak se tady o tom píše?“
“ Abych byla upřímná, tak někdy daleko krásnější než vlastní milování.“
“ A mami…“, nějak jsem se začala odvazovat. „ A ty jsi taky někdy měla v puse…no to?“, ukázala jsem před sebe, kde dobře vyvinutá rusovláska objímala svými rty hlavu údu.
„ Hm…víš, to všechno tak nějak patří k sobě a je to opravdu moc hezké, když po tom toužíš ze svého nejhlubšího nitra.“
„ Vidíš to a já si myslela, že je to jen bohapustá prasárna těch, který za to jsou placený.“
“ Ba ne. Mezi dvěma, co se opravdu milují, nic, k čemu by se tento výraz hodil, nemůže dojít a je jedno co dělají, když to dělají z oboustranného chtění a ve snaze tomu druhému vyčarovat ten nejkrásnější zážitek.“
“ Opravdu?“
“ Věř mi, Evičko, je to tak.“
“ A maminko, když jsi už tak dlouho sama, tak se ti po milování vůbec nestýská?“
„ Někdy moc, i když se bojím, že po těch bolestných zkušenostech co s mužským tvorem mám, tak po muži snad už ani netoužím…“
„ Ale to přeci není normální…“, obrátila jsem se na břicho podívala jsem se jí zpříma do očí.
„ A je normální, aby s tebou bylo zacházeno hůř jako s dobytkem?“
„ To je taky pravda, ale…“
“ Evičko, měla jsem před půl rokem za tebou přijít a sdělit ti, že otázka muž je pro mě jednou pro vždy vyřízená? Jsi si jista, že bys mě taky pochopila?“
„ Vidíš to a já si po celou tu dobu myslela, že fakt někoho máš.“
“ Ty moje holčičko, je to už dost dlouho, co jsem si všimla, že se zavíráš před světem na půdě. Je samozřejmé, že mě moc zajímalo, co tady vlastně děláš. A když jsem to zjistila, tak ti raději ani nebudu líčit, jak moc jsem se vyděsila. A nebýt tety Lídy, tak nevím, jak bych to byla zvládla.“
“ Teda mami, tys to na mě řekla psychiatričce, jo!“ vyděsila jsem se zase já.
„ No a co? Moc dobře víš, že jsme spolužačky a hlavně moc dobré kamarádky. A jen díky jí jsem sebrala všechnu odvahu světa a udělala to, co jsem třeba teď udělala.“
„ Tak tohle ti poradila taky teta Lída, jo?“
“ Nepřímo. Řekla mi, že přesně takovým šokem, co jsem po tom zjištění utrpěla já, musím zapůsobit na tebe. Jinak že mě v žádném případě svým srdíčkem nepřijmeš. No a mě nic lepšího nenapadlo a dnes jsem si prostě vzala volno a riskla jsem to.“
“ Maminko moje zlatá, já tě někdy taky asi pořádně trápím, že?“ objala jsem ji.
“ Ani nevíš, jak jsem šťastná, že jsem to udělala…“, objala mě a překrásným způsobem políbila.
„ Ty líbáš jako bohyně…“, špitla jsem ji do ucha. „ Maminko a ty opravdu nikoho nemáš?“
„ Nic pevného. Občas se vídám s Alicí Bergrovou, ale za moc to nestojí…“ povzdychla si.
„ Chudáčku můj…takže ty jsi na tom vlastně úplně stejně jako já, že?“, zase jsem ji objala.
„ Cože?“, rozšířila údivem oči, ale okamžitě se vrátila do své původní role, kterou jsem prostě hrozně baštila.
„ Maminko, jestli ti to nebude vadit, povídej mi ještě o tátovi. Já bych to chtěla tak nějak úplně pochopit. Říkala jsi, že jste se ze začátku taky moc krásně milovali. Proč to potom tak nějak přestalo?“
“ První velké problémy nastaly ještě v době, kdy mně několikrát v týdnu přísahal lásku až za hrob a já mu přišla na jeho různé avantýry. Byl to pro mě dost velký šok a nejhorší na tom bylo, že jsem mu přestala věřit. Asi jsem byla hodně žárlivá, protože když jsem si v duchu představila, že leží s nějakou jinou v posteli, mohla jsem přijít o rozum. No a tak se to s různými obměnami táhlo hodně roků, až se u něj ke všemu přidalo pití. Jak už jsem ti říkala, několikrát mě i surově znásilnil, i když musím přiznat, že v té době to mezi námi sexuálně logicky vůbec neklapalo. Už jednou jsem podala žádost o rozvod, ale možná, že i víš, jak to chodí…smírčí řízení, jeho přísahy a sliby a potom jsi tady byla také ty.“
“ Co já?“
“ Jo. Měla jsi ho moc ráda a on tebe přímo zbožňoval. Tak jsem se nakonec nechala zase umluvit, ale pořádně to již nikdy nezačalo fungovat. Nakonec si zase nějakou našel.“
“ Tu zrzavou z Ostravy?“
“ Kdepak. Ta byla snad až desátá v pořadí. Pak zase jednou došlo k tomu nejhoršímu a poslednímu znásilnění. Zřídil mě tak, že jsem musela do nemocnice. A nebýt tebe, určitě bych si byla sáhla na život. Lída mě z toho dostávala víc jak rok.“
“ Tak proto jsi byla pravidelně třikrát týdně mimo domov. A vidíš, já se na tebe hrozně zlobila, protože jsem si myslela, že dáváš přednost nějakýmu chlapovi.“
„ Měla jsem ti to asi říct, že?“
“ Nevím…zase to pomyšlení, že se máma léčí na psychiatrii? Byla jsem hrozně pitomá a sobecká k tomu…“ přiznala jsem se.
„ Ty moje hloupoučká…“, políbila mě na ucho, až mi celým tělem proběhlo lehounké zamrazení.
„ Mami, dají se vůbec pocity, které při znásilnění prožíváš, vysvětlit?“
“ Nevím? Je to bezpochybně tím nejhorším ponížením, které se ženě může jen stát. Když ti upřímně řeknu, že ani dneska jsem se přes to tak úplně nedostala, možná, že mi to ani nebudeš chtít věřit.“
„ Tenkrát když jsi se vrátila z nemocnice, tak si pamatuji, žes tvrdila, že jsi upadla nešťastnou náhodou ze schodů.“
“ Co jsem ti měla říct? To taky přišel pozdě v noci a já už spala. Když jsem se probudila, tak na mně klečel a rval mi z těla noční košili. Začala jsem se bránit, kopat nohama, škrábat, kousat. Prosila jsem jej, proklínala, ale všechno bylo marný. Serval mi košili z těla, ruce mi přivázal k posteli a rozsvítil provokativně všechna světla. Když jsem začala křičet o pomoc, udeřil mě pěstí do obličeje tak, až jsem začala krvácet a do pusy mi nacpal jako roubík kalhotky. Byla jsem na pokraji zešílení. Každý jeho dotyk se mi hnusil až na zvracení. Nohy jsem smotala do sebe a byla jsem odhodlaná, že raději zemřu, než abych mu to dovolila. A tady se můžeš podívat jak to dopadlo. Zůstala mi památka na celý život…“, pokrčila nohu v koleni a nechal jí padnout do strany.
„ Tohle ti opravdu udělal?“, zatajil se mi dech, když jsem spatřila několik silných, lesklých jizev protínající vnitřní stranu jejího stehna.

„ Bohužel a když si představíš, jak to asi vypadalo, když se z nich valila krev…“, zavřela oči a silně se zachvěla.
„ Muselo to být šílený…“, šeptla jsem a třesoucí se rukou jsem jí to místo několikrát pohladila.
„ Taky že bylo. Bezohledně mi i za tuhle cenu rozerval nohy od sebe a vůbec mu nevadilo, že ze mě teče krev ze všech stran.“
“ Maminko, prosím, už raději nic neříkej…já, já takovou hrůzu nemůžu ani poslouchat…“, vrhla jsem na její hruď a moje ruce jí hladily tak, jako by chtěly smazat všechny ty křivdy, co jsem jí jen já sama způsobila.
„ Jsem moc ráda, že jsem ti to mohla konečně vyprávět..“ utřela si slzy a šťastně se na mě usmála.

Pro mě to byl tak neuvěřitelně silný zážitek, že od té doby jsem už nikdy lepší kamarádku, než mi byla moje vlastní maminka, neměla.

Já se nakonec po hodně dlouhém čase zbavila také své poctivosti a aby se to nepletlo, tak si hned i toho hříšníka vzala za muže.
Mockrát jsem se chodila k mé mamince radit i v otázkách, kdy bych se normálně červenala, jen kdybych o nich četla. Byla bezvadná a vždycky, když jsem ji poslechla, tak jsem na tom nevydělala jen já, ale hlavně můj muž. Dneska mám již sama skoro dospělé děti a nejsem si tak úplně jistá, zda jim někdy budu takovou mámou, jakou mi byla ta moje nejlepší kamarádka…

***