Miluji

Miluji

Miluji život, nebe, ale i Tebe.
Miluji vodu, sodu, prám i tenhle starý krám.
Miluji den, stejně jako tento sen.
Miluji vzduch i sluch.
Miluji slunce a měsíc.
Večer bývá pěkné zakončení dne.
Ráno zase noci.
Ábel i Kain
Nebe a peklo
Les i mez
Stopa
Pach
Mrtvola
Byt i svit.
Jó i ne
Výr i vir
Nemá mne ráda. Hodně se s tím trápím. Ani nevím proč. Stejně za to nestála. Je mi jí líto.
Se džbánem se chodí tak dlouho, až už voda není potřeba.
Tak co je to vlastně ten cit? Tak to je souhra všeho.
Nejdřív ji spatříš, líbí se Ti, jdeš k ní. Má vše tam, kde to má být. Nepodléhá to ani gravitaci. Vymyká se to pozemským zákonům. Cítíš ji, dost Ti voní. Hodně po ní toužíš. Představuješ si, co s ní zažiješ. Děláš vše pro to, aby si uvědomila Tvoji přítomnost. Chvilku jsi klaďas, chvilku záporák. Všimne si Tě. Si poctěn. Máš rád vzduch, co Ona dýchá, zem, co po ní jde. Máš rád její oči, nos, prsy, nohy. Rád bys do ní vstoupil.
Den začíná svítáním stejně tak tvůj sen.
Noc je simulant, dělá, že se jí chce spát.
Měsíc se ji snaží přemluvit k nějaké činnosti.
Tuší silueta, jak ji noc na lesku přidá.
Jdi do ní, snaž se, dej ji to nej a ona to Tobě stokrát vrátí.
Tak se totiž chová ten, kdo je poctěn.
Brzy totiž přijdu já a to bude Tvé procitnutí u konce.