Dětské hřiště

Sedím uprostřed noci na lavičce na dětském hřišti hluboko v lese spolu se svou poslední přítelkyní – lahví piva. Odnaučil jsem se bát tmy. Vždycky jsem měl rád to ticho hluboké noci. Nejsem zcela sám. Ten pocit nemám rád. Chodím tam, abych byl sám. Zahlédl jsem obrys těla. Ženského těla, jak se kolébavě sune směrem ke mně. Hrábl jsem po lahvi, dopil a uchopil ji za hrdlo jako zbraň. K mému úžasu si sedla beze slova vedle mě. Chvíli jsme tam jen tak seděli. Neměl jsem tušení, kdo to je, nikdy jsem ji neviděl. A to ticho, to ticho, jež jsem tolik miloval, mi náhle bylo na obtíž. Jen tak tam seděla, nic nedělala a já jsem nic nechápal. Trochu zafoukal vítr a vánek donesl k mým nozdrám její vůni. Kdesi v dáli zapěl pták a jeho pronikavá píseň rozryla ticho jako nůž máslo. Veverka upustila žalud. Bylo to všechno slyšet, všechno, naprosto všechno a pak její dech. Tak dokonale pravidelný dech mě uklidňoval. Cítil jsem se dobře, strašně dobře a byl jsem rád, že tam byla. Necítil jsem se tak strašně sám, jako posledních několik měsíců. Otočila ke mně hlavu. Zrudl jsem a zpotil jsem se. Sevřel jsem hrdlo lahve ještě křečovitěji.
„Krásná noc, že?“ načala rozhovor.
„Jo… pěkná, opravdu moc,“ polkl jsem poslední slůvko.
„Párkrát jsem tě tu už viděla,“ řekla.
„Opravdu? No…,“ zasekl jsem se, „občas sem zajdu. Jen tak.“
„A taky párkrát slyšela,“ nadhodila. Věděl jsem, co tím myslí. Občas, když mi bylo opravdu nejhůř, tak jsem si povídal sám se sebou.
„Hm,“ zamručel jsem v odpověď. Neměl jsem na to co říct. Mimoto se mi silně sevřelo hrdlo. Usadila se trochu pohodlněji. Trochu blíž ke mně. Chvíli jakoby váhala, ale pak začala:
„Víš, já jsem taky moc sama,“ opět zaváhala uprostřed věty, „a tak vůbec,“ rychle ukončila. Čekala na odpověď, ale žádnou nedostala, tak se znova vzchopila: „No a když jsem tě tu několikrát viděla, jak tu tak sedíš úplně sám, jenom s tim pivem, tak mně tě bylo líto. A když sis občas tak potichu tady něco povídal, tak mě napadlo, že bych to mohla zkusit. Nemám moc co ztratit.“
„Zkusit co?“ zeptal jsem skoro sípavě.
Krátce sklopila oči a najednou vyhrkla: „Chceš mě?“
„Cože?“ příjemně jsem se zděsil.
„Chybí mi láska. Nejsem kurva.“
„Vždyť mě vůbec neznáš!“
„Kolikrát jsem tě tady poslouchala, všechny tvoje intimní rozhovory. Znám tě velmi dobře.“
„Jenže…“ zadrhl jsem se, protože mi její ruka hladila rameno. Neobtěžoval jsem se dokončit větu a otočil jsem se více k ní. Po tváři se jí rozlil úsměv, když viděla, že uspěla. Pohladil jsem ji po vlasech a nasál její vůni. Také se ke mně otočila a letmo mě políbila. Tlak v mých kalhotách sílil a už nebylo cesty zpět. Zlehka jsem ji pohladil po líci a přiblížil se svými ústy k jejímu krku. Jak jsem líbal její útlý krček, sjela mi rukama z ramen na hrudník a na záda. Pořád bylo úplné ticho. Nádhera. Pravou rukou jsem měl hluboko v jejích voňavých vlasech a levou jsem se pomalu odvážil přiblížit k jejím ňadrům. Pochopila to velice rychle a rozepla si svou blůzku. Na chvíli jsem odpojil své rty z jejího krku a pohladil jsem její prsa. Krajková podprsenka bránila mé vášni, ale za několik okamžiků jsem konečně zvládl mechanismus jejího odepínání, na který jsem neviděl. Přiblížil jsem se ještě trochu víc, znovu ji pohladil po úžasné hrudi a ústy jsem pokračoval ve své práci na jejích klíčních kostech. Naše těla byla od sebe jen malý kousek. Pokaždé, když se nadechla, cítil jsem její vztyčené bradavky na kůži. A čím byla vzrušenější, tím více voněla a rozpalovala mě. Pravou rukou jsem ji stále držel za zády a levou jsem sjel na bříško, palcem jsem schválně zavadil o pupík. Mezitím mé rty už byly přisáty na jejích bradavkách. Velmi pomalu jsem kolem nich kroužil jazykem a dlaní jí hladil na bříšku a ňadrech. Ona mě laskala ve vlasech a na zádech. Začala pomalu, velmi tiše vzdychat a byla pořád teplejší a voňavější. Odlepil jsem rty z jejích prsů a začal jí je něžně masírovat. Ona mě velmi výmluvně chytla za triko. Nechtěl jsem odpoutat své chtivé ruce z jejího krásného těla, ale pro další zdárný průběh to bylo nutné. Velmi rychle jsem si přetáhl triko přes hlavu, postavil jsem se a rovnou jsem si sundal i kalhoty, aby se pak nemusel zdržovat a mohl ji laskat bez přestání. Okamžitě sjela očima na mé ohanbí, kde se už tyčil pod trenkami můj úd. Opět se vrátila pohledem k mým očím a viděla, že jsem rudý studem. Usmála se, předklonila se a než jsem stačil cokoli udělat, byly trenýrky dole. Srdce se mi prudce rozbušilo. Chytla mě za hýždě a přitáhla si mě k sobě. Klekl jsem si na zem a pokračoval. Několikrát jsem dlaněmi přejel po ňadrech, pomalu, prst po prstu, až začala zase tiše vzdychat a zaklonila hlavu. V tu chvíli jsem ještě jednou jazykem obkroužil její bradavky a rukama jsem sjel až do jejího klína pořád ještě skrytého v kalhotech. Rozepnul jsem knoflík a zip, aby mě omráčila prudká, vlhká a nesmírně omamná vůně. Její neprůhledné, krajkové kalhotky byly značně vlhké a pod nimi se už rýsovaly naběhlé pysky. Na nic nečekala a mírně nadzvedla svůj zadeček, abych jí mohl svléknout kalhoty i zbytek spodního prádla.
Bylo to zvláštní. Seděla tam úplně nahá a já stál nad ní také úplně nahý uprostřed temné nicoty. Chvíli jsem na pozoroval její tělo, jak pomalu chladne z prvotního lehkého vzrušení. Opět narovnala svůj útlý krček a pozorně se na mě zahleděla. Měl jsem pocit, že mě opravdu zná, že nejsem sám. Přál jsem si, aby se ten okamžik zachoval navěky.
„Víš,“ vytrhla mě ze zadumání, „tohle se mi na tobě strašně líbí. Že nejsi jako všichni ostatní, nepotřebuješ mi ho tam narvat, abys byl šťastný,“ dořekla a narovnala se. „Sedni si,“ vybídla. Sedl jsem si vedle ní a bylo to úplně stejné, jako když přišla, akorát jsme byli nazí.
„Je to zvláštní,“ řekl jsem, zahleděn na její překrásné křivky.
„Co?“ usmála se.
„Těžko tomu uvěřit.“
„Rozumím ti.“
„Mohlo to být jako každý večer. Mohl jsem tu takhle sedět a popíjet úplně sám. Vlastně ne sám, když jsi tu byla ty,“ řekl jsem a oči mi sklouzly z jejího voňavého klína na láhev od piva na trávníku.
„Nejsi rád?“ zeptala se s lehkým úsměvem.
„Kolik jsi toho slyšela?“ ignoroval jsem její otázku.
„Hodně. Dost na to, abych věděla, že bych to s tebou ráda měla. Nejsem žádná děvka. Jsem jen pořád sama, jako ty.“
„Ano, jsem sám. Tedy spíš jsem byl sám, dokud jsem o tobě nevěděl. A tohle všechno bude jen na jednu noc? Jen aby nám pak bylo líp? Na chvíli? Víš…,“ hledal jsem ta správná slova, abych se vyhnul sentimentu, který nesnáším, ale nakonec jsem to musel říct, „jsem romantik,“ oddechl jsem si, „a rád bych už nebyl sám. Kdybych chtěl jenom sex, tak si zajdu do nějakýho podniku, ale já chci víc. Chtěl bych porozumění a lásku.“
„Vždyť já to všechno vím. Hledám to samé. Už dávno jsem si k tobě chtěla přisednout a třeba si jen popovídat, ale vždycky jsem se tomu bránila a ubránila. Až dnes mě popadla nesnesitelná touha.“
„Je krásná noc,“ pronesl jsem zahleděn do temné oblohy, „všimla sis, že nad Prahou je obloha oranžová i v noci? Je to těmi pouličními lampami. Jejich světlo se odráží od mraků zase zpět,“ poslední slova jsem spíše zašeptal, aby nebylo znát, že skoro pláču. Položil jsem jí ruku na stehno a ona přes ní položila tu svou. Společně jsme se dívali na tmavě oranžovou oblohu několik překrásně dlouhých minut. A to ticho námi prostupovalo a živilo nás krásnými představami. Byl jsem tak šťastný, že jsem ji konečně našel. Věděl jsem, že existuje, ale tu touhu jsem dokázal jen zapít, abych ji umlčel.
Po chvíli romantického souznění jemně posunula mou ruku sobě do klína, čím mi dala najevo, že bychom měli pokračovat. Odtrhl jsem oči od nebe a usmál se na ni. Ještě nikdy jsem neměl ruku v nahém ženském klíně.
„Nepůjdeme někam na lepší místo?“
„Snad ne k tobě domu? Chtěla bych konečně zažít opravdovou rozkoš. Co nejdřív,“ poslední větu řekla se zvláštním důrazem doprovázeným zablýsknutím v očích.
„To jsem nemyslel. Támhle je měkký mech,“ navrhl jsem. Usmála se, zvedla se z lavičky a vyrazila k velikému dubu. Připadal jsem si jak v pohádce. Její chůze byla tak neuvěřitelně ladná a lehká. Došla na místo a otočila se. Zmocnila se mě téměř zvířecí touha, když jsem ji tam tak viděl. Její nohy cudně u sebe, lákavý klín, skvělé bříško, pevná ňadra, štíhlé ruce a milý obličej skrývající mnohá trápení a přesto se usmívající. Přišel jsem k ní, zlehka se dotkl jejího ramene, políbil jí na rty a velmi opatrně ji složil do mechu. Její vůně opět začal sílit, jak jsem ji hladil po boku a ňadrech. Lehl jsem si těsně vedle ní, přivinul ji k sobě a cítil tlukot jejího srdce na své hrudi. Přehodila přes mě pravou nohu a můj tyčící se úd byl tak strašně blízko svého cíle. Cítil jsem její klín na svém ohanbí. Jemně jsem ji převalil na záda a opět jsem se jí věnoval ústy a dlaněmi. Tentokrát byla ještě víc horká a sladká, jak ta nejlepší čokoláda. Několikrát jsem jí dlouze políbil její vztyčené bradavky a cítil přitom na jazyku tlukot jejího srdce, jenž byl čím dál tím rychlejší, intenzivnější a vzrušenější. Zabořila své ruce do mých vlasů a mírným tlakem mě vždy navedla na tu nejerotičtější část jejích prsou. Pak mě začala tlačit dolu. Bylo to jako letět letadlem nad panenskou přírodou, jak mé oči poznávaly každé zákoutí jejího těla během té chvíle, než jsem se ocitl očima v divoké, vonící a krásné džungli jejího klína. Její vůně mě doháněla k šílenství. Pár vteřin jsem se ještě věnoval jejímu podbřišku a pak jsem se konečně odvážil dotknout se jejích vlhkých pysků svým jazykem a prsty. Několikrát jsem velmi lehce přejel špičkou jazyka po jejích pyscích, což jí zjevně velice vzrušilo podle několika prudých zdvihů hrudníku, na kterém jsem pořád měl svou pravou ruku a laskal její bradavky. Pohladila mě po ruce a sundala si ji z prsou, aby si je sama mohla masírovat. Odvážil jsem se sestoupit jazykem do hlubin její aromatické jeskyně a ucítil jsem na něm její med. Jen několik přesladkých kapek. Pomalu jsem prozkoumával každý růžovoučký kout a medu přibývalo a přibývalo. Přidal jsem i jeden prst levé ruky, kterým jsem něžně hladil poštěváček, zatímco palec pravé ruky byl zaměstnán laskáním jejího zadečku. Cítil jsem vlny jejího vzrušení podle jejích tichých stenů a stahů její jeskyňky, jež vždycky vypudily tu trochu sladkého medu. Po chvíli už jsem to nemohl vydržet a omámen její vůní jsem zvedl hlavu z jejího vzrušením rudého klína. Podíval jsem se na ní a ona nečekala na otázku a hned přikývla. Posunul jsem se přes ní, políbil jí prsa, krk a ústa a už jsem opět cítil mezi nohama vlhko jejího klína a můj úd úspěšně našel její nejintimnější místo a byl připraven ho znesvětit. Velmi pomalu jsem do ní začal vnikat. Prohla se v zádech a zakňučela jako malé štěňátko. Naznačil jsem jí, že nechci být nahoře. Nevěděl jsem, jak to má ráda a nerad bych jí ublížil. Pomalu jsme se překulili. Ležela na mně celou svou vahou a opět, více než kdy jindy, její srdce bilo na má žebra. Snad i ve mně samém. Její naběhlé bradavky se mírně pohybovaly s jejím sténajícím dechem. A každý její sten, jsem prožíval s ní. Její dech mi rosil rameno a já si přál, aby to tak bylo napořád. Sténala hlasitěji a hlasitěji, zvedla se na rukách a nechala si ode mě laskat prsa dlaněmi, zatímco si užívala plnými doušky našeho splynutí. Cítil jsem, jak mi po stehnech stékají úzké pramínky jejího medu a pomalu se mi zatmívalo rozkoší před očima a ona sténala stále víc a naříkavěji. Snad prosila, aby jí ty záchvěvy dokonalé lásky nikdy neopustily a byly silnější a silnější. A ony opravdu silnější byly. Celé její tělo se chvělo, každičký sval zpíval spolu s ní nejerotičtější píseň. Ona se měnila v divokou včelu medonosnou a já jsem snad omdlel rozkoší, když jsem jí vydal sebe do poslední kapičky.
Po tom všem se znavená, zpocená a udýchaná opět položila na mé tělo a několik minut oddychovala s mým údem stále v lůně. Tohle byl jeden z těch okamžiků, pro které jsem chtěl žít. Nakonec se pomalu odpojila a lehla si vedle mě. Až do svítání jsme si povídali a navzájem se laskali. Opravdu o mně věděla všechno a já se do ní vášnivě zamiloval.
Odešli jsme ve chvíli, kdy se na hřiště začaly trousit první děti. Šťastní a spolu.