To uvidíš i ucítíš.

Navrhneme kostru příběhu. Jedná se o klasiku. Ta je nejlepší. Jde o vztah muže a ženy. Žen je tam víc. Pro tento příběh budou stačit dvě možná tři. A chlap jeden - já.
Příběh začíná seznámením.
Jedu tramvají a není vidět dopředu. Špinavé sklo odráží paprsky slunce tak, že mhouřím oči a málem bych si jí nevšiml.
To ale nešlo. Já ji nejprve cítil. Nevím, co to bylo, feromon tam jisto jistě byl.
Zrak se zabodával do její postavy. Páral jsem jím šaty. To, co se vynořilo, mne přimělo k činu.
Přistoupil jsem k ní a navrhl jí sex.
Podívala se na mne.
Vystoupili jsme hned další stanici.
Těla splynula na první lavičce.
Nedbali jsme ničeho a oddávali se jeden druhému.
Jednalo se čistě o sex.
Neznal jsem ji ani ona mne. Řekli jsme pouhá čtyři slova a máme za sebou tolik.
Dosáhla uspokojení.
Přichází to i u mne.
Paráda.
Co taky víc říkat.
Měla krásné krajkové kalhotky, teď je mám já.
Měla mne v sobě.
Proč tomu tak jen ve snu je, když skutek tak přijít má?
A zde příběh ve skutečnost změnit nutno je.
Jedu autem po Nuseláku a okolo běží objekt touhy mé.
Stahuji okénko a volám: slečno nemáte chvilku?
A běžkyně mizí bez odpovědi v dáli.
Kodrcám se v koloně a přijíždím domů.
Zde má drahá cídí domácnost.
Navrhuji sex.
Říká, že mám roupy a že má důležitější věci na práci.
To bych tedy rád věděl, které to jsou.
Domácí práce nejsou můj koníček.
Ten mám jiný.
Vidím sousedku jdoucí za nákupem. Má pěkný zadek a je to docela pěkná ženská.
Zase vidím, co zahaleno jest.
Jistě o mně ví, jen dělá že ne.
Imponuje jí to.
To mne bohužel nenaplňuje.
Co já jen budu dělat.
Zkouším to rozchodit.
Prošoupal jsem takto nejedny boty a výsledek žádný.
Dám si panáka, tak alespoň nebudu moci nikam jet.
Piju, to abych měl společnost.
Společnost se dostavuje.
Touha splynout nemizí, ta se zvětšuje.
Jdu ven, ty co se mi předtím nelíbily, kráskami jsou.
Navrhuji to co té ve snu.
Jde za smluvený obnos.
Dává do toho vše, čeho schopna je.
Jde jí zřejmě jen o hotovost a je to znát.
Sex to je i není.
Škaredá není, ale co tohle změní.
Dostavují se výčitky.
Pozbyl jsem rozumu, peněz, cti, že potřebu takto zahánět nutno je mi?
Je po tom a tak říkám, že není. Předtím bylo.
Věci jsou relativní, záleží jen na úhlu pohledu.
Jak se tedy manželka chovati k vilnému manželovi má?
Toť otázka, na kterou odpověď hledám.
Jasná odpověď tane v mysli mé.
Přednost děj se věci pěkné, usměrni ty pevné.
Chtěj to, co příjemno je ti, a nediv se touhám druhých, když své halíš do tajemna. Kdo pak vyznat se v tom má, když hadr sexem nahradíš.
Jdu si něco nalejt a pak dopíšu, co vím.
Nalito již nemám, trošku se motám.
Do té doby jinde putovat budu.
Co mě nikdo nevezme?
Já to vím, sny mé čekající na uskutečnění.
To dokáže jen čas a ty, když je naplníš.
Co odměnou bude Tobě?
To uvidíš i ucítíš.