Bílá nadílka

Byl už večer. Seděl jsem na lavičce před barákem a pozoroval bílý sníh, jak se snáší na zem. Vločky byly těžké, velké a krásné. Pozoroval jsem jejich krajkový tvar pokaždé, když mi jedna z nich přistála na bundě. Ty, co spadly na ruce, ihned roztály. Chvílemi jsem ani o ničem nepřemýšlel a jen tak se díval kolem sebe, přitom vnímal slabý šelest, který padající vločky způsobovaly, když přistály na bílé zemi. Ani nebyla taková zima. Vítr přestal foukat a vločky tak padaly kolmo z nebe, bez jakéhokoliv slabšího záchvěvu. Okolní domy byly díky svitu blízkých lamp naoranžovělé.
Věděl jsem, proč se mi ještě nechce domů. V hlavě mi totiž proběhla myšlenka. Myšlenka, která mě navnadila a poslala impuls směrem dolů, pod teplé kalhoty. Trochu jsem se zachvěl, ale ze zimy to nebylo. Představy se mi začaly honit hlavou a má fantazie vzrůstala spolu s chutí. - Jsem mladý, těchhle myšlenek se asi jen tak nezbavím. –
Pozoroval jsem křoví a několik stromů, co stály nedaleko mého baráku. Stále jsem cítil, že mi něco v kalhotách pulzuje, a to jen díky té představě, co mi v hlavě proběhla. Vzpomněl jsem si na kamarádku, která mi občas na to místo sáhla, to když jsme byli někde sami. Jen tak, v rychlosti. Styděla se udělat něco víc, nebo nechtěla? Byl jsem z ní vždycky hrozně v rozpacích. Nejvíc, když jsme se takhle večer jednou líbali a ona mi ho při tom hladila přes kalhoty. Byl jsem tak vzrušený... ale nic se neodehrálo. Šla potom domů. Nechtěl jsem jí přemlouvat k něčemu, co sama nechce. Jak rád bych jí tu teď měl. Jak rád bych jí zavedl za ty stromy a prožil znovu tu chvíli, co se mi tak líbila! Ještě nikdy jsem holku neměl. Jaký to asi bude? Kdy to konečně vyzkouším?
Právě takovéhle myšlenky se mi zarývaly do mozku a můj penis byl stále tvrdší a tvrdší. Počal jsem si sahat rukou na kalhoty a snažil se ho narovnat, aby mě to tolik netlačilo. Všiml jsem si, že mě pozoruje sousedka, tak jsem vstal a odešel ze svitu lampy. „Bába jedna.“ Musel jsem podotknout.
Kroky mi automaticky směřovaly směrem ke stromům. Cesta byla sice vyšlapaná, ale sníh již na ní vytvořil asi deseticentimetrovou vrstvu. Jak to krásně křupalo... Pozoroval jsem okolí. Nechtěl jsem, aby mě někdo viděl. V tu chvíli mě vyrušila menší postava, která se vynořila na druhém konci cesty. Chvíli jsem nehybně stál, ale pak mi to přišlo trapný a rozešel jsem se dál po cestě, jako by nic. Když jsme se přiblížili, poznali jsme jeden druhého. Bylo to ta kamarádka, o které jsem se zmiňoval, a překvapeně jsme se každý pozdravili. Proběhlo pár klasických vět jako, „co tu děláš?“, „kam jdeš?“. Nakonec jsem tedy zjistil, že šla za mnou, neboť že se chtěla se mnou projít! V očích se mi zablýsklo. – Projít, projít. – Srdce mi tlouklo jako o závod. Myslel jsem samozřejmě jen na to jedno. Koneckonců naše schůzky byly většinou jen o líbání a ne povídání si. – To je super -, pomyslel jsem si.
Vyrazili jsme směrem, kudy jsem původně chtěl jít. Po několika desítkách metrů mě chytila za ruku a odtáhla přesně na to místo, po kterém jsem předtím pokukoval. Nebylo tam z okolních domů vidět, ale světlo z lamp tam slabě dopadalo. Kolem nás stálo několik smrků a celé to místo z části uzavíraly. Než jsem stačil něco říct, přilepila se mi na rty a počali jsme se jako vždy líbat. Měla je studené, ale bylo to velice příjemné. Svou ruku pak z mého ramena sundala a přejela níže, až k rozkroku. Začala mi opět přes kalhoty osahávat můj penis, který ihned nabral na tvrdosti a velikosti. Srdce mi bušilo ještě více a já cítil, jak mě polévá zvláštní horko. Hrudník jsem měl stažený a v břiše mi lítalo hejno motýlů. Bylo to krásný.
Chtěl jsem jí rozepnout bundu, ale ucukla. Nedal jsem se a zkusil to znova. A vida, tentokrát se nechala. Do ticha se ozval zvuk rozepínajícího se zipu. Pak jsem studenou rukou sáhnul pod svetr a stoupal po jejím teplém břiše výše. Nahmatal jsem podprsenku a s větší dávkou odvahy, než jsem kdy měl, jsem pod ní zajel prsty. Nic neříkala. Jen začala více a hlasitěji dýchat. Přestali jsme se líbat a jazyky se přesunuly ke krku a ušním lalůčkům. Líbilo se mi to.
Košíčky jsem musel trochu nadzvednout, abych se dostal na bradavky. To bylo má priorita. Ještě nikdy jsem je necítil. Měla celkem malá prsa, ale mě to vzrušovalo. Cítil jsem, jak se mé tělo celé chvěje. – Ještě kousek! - ... – Konečně! – Prsty jsem nahmatal bradavku, která byla vzrušením a zimou celá zduřelá. Chvíli jsem jí mnul mezi svými prsty, ale po chvíli mi ruku vzala a odtáhla. Nevěděl jsem, jestli se jí to nelíbí, nebo je jí už na odhalené břicho zima. Neptal jsem se. Stáhla si svetr a zadívala se mi do očí. Uměla udělat tak svůdnej pohled. Opravdu se mi moc líbila. Znova se přiklonila k mému krku a najednou ve mně hrklo. Cítil jsem, jak mi s pomocí druhé ruky počala rozepínat kalhoty. Nic jsem nedělal. Nemohl jsem. Bál jsem se, abych neudělal nějakou hloupost, díky které by mohla přestat. Začal jsem vzdychat víc, aby poznala, že se mi to, co dělá, líbí. Nechal jsem si kalhoty rozepnout a celý jsem se zachvěl, když jsem ucítil její studené ruce, jak chytly můj prokrvený penis.
Myšlenky se vytratily. Konečně jsem se dočkal. Prožíval jsem to, o čem jsem celou dobu snil a na co jsem byl tak zvědavý.
Chvíli mě líbala na krku a rukou mi ho přitom neobratně honila. Ale bylo to tak nádherný! Sjela pak jazykem níž, přeskočila oblečení a zastavila se až na mém obnaženém místě. Dech se mi na chvíli zastavil, než opět znovu nabral na rychlosti. – Ona mi ho bude kouřit! – Než mi myšlenka stačila proběhnout hlavou, ucítil jsem její rty na mém žaludu. Měl jsem kalhoty pod koleny, ale zimu jsem vůbec nevnímal. Jen jí a její rty.
Strčila si ho do pusy a mně se opět stáhnul hrudník. Pozoroval jsem jí seshora, jak hlavu posunovala tam a zpět. K mému tělu a zase od mého. Cítil jsem krásný pocit vzrušení a kolena mě přestávala poslouchat. Její teplý jazyk ochutnával žalud a sjížděl po močové trubici níže, až ke koulím, které byly scvrklé zimou. Lízala mě všude a přitom nespustila ruku z mého penisu. Strčila si ho opět do pusy a společně s rukou prováděla ty slastné pohyby rychleji a rychleji. Cítil jsem, jak to na mě přichází. Řekl jsem jí to, ale ona nepřestala. Na její blonďaté vlasy se snášely ty krásné vločky, co jsem ještě před chvíli pozoroval. Neslyšel jsem ale jejich šelest. Vnímal jsem cucavý zvuk, co vycházel zespoda.
Znovu jsem jí řekl, že už to na mě jde, ale stejně nepřestala. Byl jsem tak nervózní a bál jsem se jí udělat do pusy. Ještě nikdy jsem to nezažil. Musel jsem zavřít oči, neboť mi tělem projel silný a intenzivní pocit. Z úst se mi ozvalo hlasité vzdychnutí, aniž bych ho mohl kontrolovat. Zadíval jsem se na dívku, co byla pode mnou. Nechala si sperma vstříknout do pusy, ale nepolkla ho. Bílá hustá tekutina vytékala z jejích rtů a dopadala na bílý sníh, kde se ihned propadla o několik centimetrů níže. Chvíli ještě trval ten okamžik, ten slastný okamžik, kdy jsem poprvé ucítil tu slast, co žena může muži přivodit. Ještě chvíli mi ho lízala a strkala do pusy. Než byl skoro úplně suchý.
Znenadání mě však vyrušil hlas, který vycházel ze vzdáleného okna.
„Marku, domů!“ Byla to moje máma. „Už jdu!“ zavolal jsem směrem ke svému domu. Pak už byl klid. Matka zavřela okno.
Stál jsem u stromků a držel jsem se za své přirození. Ze špičky žaludu mi vytékala tekutina a padala na zem. Veškerá fantazie se z mé hlavy vytratila. Cítil jsem, že mám nohy celé zesláblé. Schoval jsem penis zpátky do kalhot a odebral se směrem k domovu...