DALEKO OD STROMU
Anotace: Přiznání dlouhodobě strádající
Moje matka v životě moc šťastná nebyla. Částečně pro svou mentalitou a také ze zklamání, že nebyla přijata ke studiu na vysněné vysoké škole, ale především krutým zásahem svého otce do její první lásky. Potom možná z trucu, ale víc asi ze slibné existence a žití v blahobytu, oddala se s prvým mužem, který se vzápětí čirou náhodou objevil.
Dospělí se před dětmi svěřují, někdy až zpovídají i z intimností, v domnění, že je to nezajímá a proto ani neposlouchají a když, tak stejně mnohé nechápou. Omyl! Děti i když si zdánlivě soustředěně hrají a třeba si při tom i povídají, mají uši nastraženy.
Proto jsem se i já dověděla, že matka je v sexu víc chladná a moc jej ani nepotřebuje, zatím co otec právě naopak. Dokonce o něm prohlásila, že k tomu ještě není ani žádný troškař. Proto se své nejdůvěryhodnější přítelkyni i svěřila, že manžela sice neodmítá, ale právě při tom zpravidla přemýšlí, co bude vařit, nakupovat a tak podobně.
Často jsem si na tento duševní výlev vzpomněla a spíš jako karikaturu jsem si představovala ležící ženu s roztaženýma nohama a na ní jako o závod kmitá muž, který námahou o dosažení kýženého uspokojení se tak potí, že až krůpěje jeho potu se rozletují kolem, zatím co oběť jeho nezřízené vášně čte noviny a při tom ještě kouří doutník.
Když jsme s bráchou povyrostli, soužití našich rodičů skončilo. Teď už máme i my své rodiny a všichni se dost často scházíme na chatě, pomník pracovitosti i umění našeho otce. A právě tam se z ničeho nic objevil muž, kterého nejprve matka vydávala za známého z inzerátu, ale později se přece jen přiznala, že je to vlastně ten muž,z otcem překažené prvé lásky. Sice byl velmi podobný našemu zploditeli, ale jinak to byl vyloženě sportovní typ, elegán a především měl jakési zvláštní oči. Pohledem mne jako ženu nejen svlékal a sváděl, ale současně také hladil. A právě ten sex a něha z něho přímo čišela a to bylo cosi, co mne i proti mé vůli i rozumu tak silně přitahovalo i když za jistých okolností vlastně mohl být i mým skutečným otcem.
Podobnou přitažlivost jsem nepoznala ani při seznámení s prvým mužem, současným svým manželem. Náš vztah to bylo jen několik let činné sopky, která najednou velmi rychle zchladla a já začala stále víc postrádat pozornost, něžnost, laskavost a vrchol toho všeho - vášnivé milování. Tvrdí se, že dcery bývají, někdy dokonce ve všem k nerozeznání podobné svým matkám, ale v mém případě jablko padlo daleko od stromu.
Je to nepochopitelné. Já jí začala toho jejího milence závidět. Abych mu dokázala, že sex mi není cizí a nějak se k němu přece jen přiblížila, v čase, kdy jsem věděla, že zas přijel a předpokládala jsem, že maminka nepravděpodobněji bude v kuchyni, občas jsem k ní zavolala. Potom jsem se velice omlouvala, zda jsem je nevyrušila právě v nejlepším a vedla podobné řeči, než jsem mi předal matku.
Vždy jsem se těšila na případné setkání s ním na chatě, kde se švagrovou jsme jako vždy chodily jen v kalhotkách a lehkých přiléhavých tílkách, která až vyzývavě zdůrazňovala oblost našich hrudníků. Bylo mi příjemné, když nás obě lačně rádoby nenápadně pozoroval a přitom skoro očima probodával naše klíny. Ale jinak nic, ani třeba pokus o náhodný dotek.
Až jednou, kdy všichni pobývali na prostorné verandě, my dva jsme myli nádobí. On stál jakoby dosti zadumaný u dřezu a já těsně za ním a také mlčky, nádobí jsem utírala. Z ničeho nic se překvapivě zeptal. „Vaší švagrové ochlupení přímo nadouvá látku kalhotek a vám nic. Holíte se?“ Chvilku jsem nad tou netaktností, snad až drzostí přemýšlela, ale nakonec jsem byla ráda, že s tímto tématem začal. „Neholím se. Jedno oholení před porodem mi stačilo. Už nikdy bych nechtěla absolvovat to několikadenní svědění při dorůstání chlupů. Ale víte co, pro věrohodnost , když se neotočíte, můžete se přesvědčit.“ Samozřejmě, že nelenil, otřel si ruce, sáhl za sebe a na prvý pokus rukou zajel co nejhlouběji do klína. Pak ještě sem a tam přejel po ochlupení a kdybych neodstoupila, snad by se pokusil vklouznout i do klínu, což jsem právě teď nepovažovala zavhodné. Ještě jsem se zeptala, „spokojený?“ a odpověď zněla „nadmíru“.
Ale současně mi neušlo, co ten krátký dotek s ním udělal. Potvrdil, proč mužskému přirození se někdy říká péro. To jeho totiž okamžitě reagovalo tak, že až půl žaludu mu vykukovalo přes okraj mini-plavek a to rozhodlo. „Víte co!? Pokusím se přijít za vámi, když maminka bude v práci a já ve škole budu mít delší „okno“. A jak jsem plánovala, tak se i stalo.
Od domu i bytu mám klíč, takže najednou jsem stála u jeho postele, do které už asi po snídani znovu zalehl. Po pozdravu, snad jen pro jistotu jsem se zeptala. „Mohu k vám?“ Překvapený a nevěřící se zmohl jen na „samozřejmě!“. Pak se ještě přiznal, že ve splnění daného slibu nevěřil.
Přišla jsem „nalehko“, takže jsem si jen zula lodičky, přes hlavu velmi pomalu, aby si mne mohl postupně a dostatečně prohlédnout, jsem převlékla šatičky a už jsem před ním stála úplně nahá. Proto také jsem za ním ihned hupla do postele. Okamžitě se na mne vrhl, ale jen tak, abychom se navzájem co nejvíce poznali a vychutnali. Ukázal se být milencem o jakém jsem ani nesnila. Přesně věděl kdy, kde a co pohladit, či stisknout až do mírné bolesti, kdy zrychlit nebo zpomalit. Snad ani načasovaný automat by mé tělo nemohl zvládnut lépe a přesně tak, jak a co jsem vyžadovala, abych tenkrát prožila dosud nejintenzivnější milování. Mé celé tělo hořelo vášní a touhou. V tom nepředstavitelném vzrušení snad bych byla vděčná i za to, kdyby odněkud vytáhl důtky a šlehal mne. Jistě by i ta bolest byla vzrušující a nanejvýš příjemná.
Několikrát jsem vyvrcholila a snad i křičela slastí a po celý akt jsem byla omámená rozkoší, něco jako v sexuální agónii. Až po jeho výstřiku na mé břicho jsem se začala jakžtakž vracet do reality a trvalo mi delší dobu, než jsem si zcela uvědomila, kde jsem a co se dělo. Později se ozvalo i mé svědomí a výčitky. Ale nad tím jsem jen pomyslně mávla rukou. Vždyť žijeme jen jednou a nestrádejme, když alespoň někdy, výjimečně, nemusíme!
Přečteno 2179x
Tipy 4
Poslední tipující: jehlaspichlas, Dorimant
Komentáře (1)
Komentujících (1)