Za hranici snů

V jednom hlubokém lese žila dívka, která byla tak krásná, až si o ní lidé povídali. Málokdo ji však zahlédl, protože se vsi stranila. Občas ji někdo uviděl na louce nebo mýtině, ale byla spíš přelud.
Vyprávěli o jejích kaštanově hnědých vlasech, které splývaly do půli zad, kdo měl štěstí, spatřil mechově zelené oči a plné rty, malinové barvy. Štíhloučká a velmi drobná. Někdo dokonce zaslechl její zpěv, který mu pak dlouhé noci nedal spát.
Dívka ráno vstala a opakovala si, že nesmí tolik chodit ven, lidé jako by ji začínali hledat a to nechtěla. Nechápala, proč ji prostě nenechají dál v klidu být. Podívala se z okna a zamračila se. Venku pršelo a vůně mokré trávy se linula až k ní. Byla už docela zima, ale to ji netrápilo, protože v místnosti praskal oheň z krbu a linulo pokojem příjemné teploučko.
Naposledy si v duchu vynadala a přehodila přes hlavu pláštěnku. Otevřela dveře, rychle zabouchla, aby neuniklo teplo a vydala se lesní cestou pro jahody. Milovala to tu, od té doby, co ji umřela maminka, byla sama, ale nevadilo jí to. Lepší ticho a klid, než hluk. Zastavila a zaposlouchala se do ticha. Blaženě vzdychla, když najednou uslyšela tiché zasténání. Pomalu se vydala za tím podivným zvukem. O kousek dál se rozléhala, nádherná louka poseta lučními zvonky. Co ji však zarazilo, byl ležící člověk na jejím konci. Rozeběhla se k němu, aniž by si uvědomila, že by se ji mohlo něco stát.
Ležel na břiše, a proto neviděla obličej. Opatrně ho otočila a spatřila překrásného muže. Jeho pískově žluté vlasy spadaly do zavřených očí. Jeho rty lákaly k polibku. Na poslední chvíli se ovládla a okřikla v duchu. Měl rozervanou košili na prsou. Divoké zvíře, řekla si a porozhlédla se. Vše vypadalo v pořádku. Nemohla ho tady nechat napospas. Rána mu hnisala a ze spánku mu stékal pramínek horké krve. Vytáhla kapesník a začala jej pomalu otírat. Muž otevřel oči a zamžikal. Díval se na ni, jako na zjevení. Usmála se a pohladila ho po tváři. Zašeptala mu, že musí k ní, aby se o něj postarala. Muž natolik zesláblý, že mu ze rtů vyšel jen vzdech, pomalu zakýval hlavou. Podepřela ho a pomalu se dostali k její chaloupce. Muž byl promrzlý a ona děkovala, že oheň ještě hoří. Položila ho na postel, hodila poleno do krbu a připravila si obvazy, vodu a nějaké ručníky. Muž se na ni díval přivřenýma očima a ona si nevhodně uvědomila, jak moc je sexy.
„Musíme sundat ty věci, abyste neonemocněl." Muž zase jen přikývl a usmál se. Málem se jí podlomily nohy. Rozechvělými prsty začala sundávat košili knoflík po knoflíku. Odhalila mužnou hruď. Neubránila se a jen bříšky prstů přes ni přejela. Muž zavřel oči a tiše zasténal. Vzájemně si pohlédli do očí a ona si skousla ret.
Oba věděli, co teď bude následovat. Pomalu začala rozvazovat pásek u kalhot, sykl a ona si všimla další rány. Nevěděla, co ji to popadlo, ale sklonila se a rty šrám políbila. Odpovědí jí bylo tiché zavrčení. Sunula kalhoty níž a níž, až zůstal ležet v její posteli pouze v trenkách. Světlo ohně se odráželo od jeho pokožky. Byl nádherný. Hltala ho očima, až její pohled spadl pod pupík. Začervenala se a sklopila pohled. Uviděla, jak se muž usmívá jejím rozpakům. Jeho mužství se vzdouvalo vzdorovitě vevnitř té těsné látky a dávalo najevo, že i on má stejné myšlenky.
Vzala ručník do dlaní a začala otírat každý kousek jeho těla. Druhou rukou ho nepatrně hladila. Když skončila, muž ji chytl za zápěstí a pomalu si ji přisunul ke rtům. Věnoval ji horký polibek a dívka cítila, jak ji to místo těsně pod dlaní hoří. Muž však nepřestával a laskal ten kousek dál, dokud ona nezvrátila hlavu dozadu a tiše nezasténala.
Něžně se mu vytrhla a obvázala rány. Podala mu hrnek s čerstvou vodou a nakrmila ho. Cítila se dobře. V bezpečí. Najednou se jí zdál její pokoj tak malý, protože on byl všude. Uviděla, že usnul, skočila si do sprchy, oblékla si bílé triko po zadeček a přemýšlela, kde se vyspí.
Šla naposledy zkontrolovat svého pacienta. Ležel na posteli s rukou pod hlavou a uvolněným výrazem. Ležel na zádech a ji to nedalo a přišla k němu. Sedla si, a ačkoli si v hlavě nadávala, lehla si k němu. Lekla se, když ji muž přitáhl k sobě do náruče a hlavu zabořil do jejích vlasů. Jeho pravidelný dech vypovídal o tom, že dál spí. Byla tak spokojená, že přestala myslet, jak je to špatné. Na ruce žádný prsten neviděla. Nikdo ho ani nehledal. Byl její. Slastně se protáhla a blíž se k němu přitulila.
Vzhlédla k jeho obličeji a udělala věc, na kterou myslela od první chvíle. Pomaličku ho políbila. Jeho horké rty byly tak sladké. Neodolala a špičkou jazyka objela jeho rty. Vyděšeně zjistila, že ji muž polibky opětuje a tiskne se k ní blíž. Nechali se unést a líbali se divoce, jak jen to jeho stav dovoloval. Na bříšku cítila tlak, který poukazoval, že po ní prahne stejně silně jako ona po něm. Podepřel se loktem a polibky směřoval níž na krk. Zasténala slastí. Sundal jí triko a objevoval každičký centimetr její kůže.
Oheň jediný odhaloval jejich propletená těla, když splynuli v jedno. Když dohoříval, tiše oddychovala na jeho hrudi a společně se setkali v říši snů.