ŠEST MINI-SEXY-PŘÍBĚHŮ

ŠEST MINI-SEXY-PŘÍBĚHŮ

Anotace: 1. a 2. pokračování. Mají společné především to, že se vymykají obvyklému chování a tím jsou k zamyšlení i když stejné nebo podobné, mohl zažít kdokoliv.

1. Panenka z kina. Možná se vám to také již někdy stalo. Nepovedlo se vám jít na film, který jste chtěli za každou cenu zhlédnout. A tak jste si umínili, že tento film někde musíte vidět, že se vám to potom povedlo v několika městech dokonce opakovaně. Já jsem ten jeden stejný, původně zmeškaný film, viděl dokonce 6 x Naposledy v Chebu. Tam mimo to, že do hlediště, při právě probíhající bouřce kapalo ze stropu, při promítání již známého děje jsem se už vážně nudil. Ale při vší té smůle, měl jsem i štěstí. Vedle mne seděla holčička, živá panenka, básník by ji možná nazval z růže květ. Zdálo se mi, že mimo plátno občas pozoruje i mne. Ověřil jsem si to. Bez jakýchkoliv cavyků jsem ji uchopil za ruku a tak po celý film jsme si tak důvěrně svírali dlaně, až byly zpocené, že při opakovaném tlaku by jistě mlaskaly.
Film skončil, prsty se rozpojily a já beze slova a jakéhokoliv projevu zájmu o seznámení, jsem se nechal unášet davem k východu. Až teprve před budovou jsem si všimnul, že má „maličká“ stojí vedle mne a skoro prosebně říká: „Nepůjdeme se ještě projít?“ Zcela překvapen jsem souhlasil a tak v tom cizím městě jsem se nechal, zas ruku v ruce, dovést k neosvětlené, ale po dešti ještě dosti vlhké lavičce tamějšího parku. Možná, že neoprávněně, ale hned jsem ji podezříval, že to místo asi důvěrně zná. Už po cestě jsem se jsem snažil to odvážné děvčátko trochu omrknout, ale povedlo se mi to až v parku. Podle postavy a celkového vzhledu jsem ji typoval ještě na školačku, ale její suverénní chování zas napovídalo, že je přece jen starší. Ale moc přes patnáct let jí nebylo.
Ale co v daném v daném okamžiku na tom záleželo, zvláště když jsem přímo cítil, jak už netrpělivě čeká na mé objetí, polibky atd. Vše brala jako samozřejmé, jakoby to nejen chtěla, ba přímo očekávala. Její vzrůstající prsíčka byla jak jinak než sametová a příjemně horká, ale zato její bradavky připomínaly menší zahradní jahody a při sání snad i tak chutnaly. Dokonce se projevila i jako velmi vstřícná, když kalhotky si svlékla sama v okamžiku, kdy jsem ji začal hladit v rozkroku. Byl jsem už tak vzrušený, že asi ke spokojenosti nás obou jsem ukončil předehru a k věci přikročil. Zas jaksi samozřejmě si na tu lavičku lehla, dokonce již s roztaženýma nohama a vysoce vykasanou sukénkou. Cesta k rozkoším byla volná!
Vniknul jsem do ní sice s jakousi posvátností, ale jako již do staré známé, avšak byl jsem stejně rozechvělý, jako když jsem se miloval prvně. Jenže teď už jsem věděl co a jak a tak jsem to nebývalé příjemno vychutnával jak to jen šlo co nejdéle. Vystříkl jsem do trávy vedle lavičky. Děvčátko, nevím jak bylo se mnou spokojeno, ihned se obléklo, ještě řeklo: „zítra ve čtyři u kina“ a i bez polibku na rozloučenou odešla. Čekal jsem tam celou hodinu, ale už, nevím proč, nepřišla. Avšak nezůstala jen jedním zářezem na pažbě mé pomyslné lovecké pušky, ale jako na všechny své milenky i na ni s trochou záhadnosti, avšak také s vděčností si občas zavzpomínám. I když nic tomu nenasvědčovalo, možná mi i věnovala své panenství, ale to ví už jen ona.

2. Milostné hrátky beze slov. Můj přítel, kolega ze zaměstnání i spolubydlící na stejném poschodí, si koupil „ojetinu“. Bylo třeba ji vyzkoušet a aby to mělo i cíl, jednou v sobotu jsme jeli asi 20 km do obce, kde měli jakési posezení s tancem zaměstnanci jednoho ředitelství RAJe (Restaurace a jídelny). Moc dobře jsme se tam necítili. Byli jsme tam viditelně cizí. Proto jsem byl rád, když mého přítele oslovila průměrná žena středního věku a požádala ho, až pojedeme domů, jestli by mohla s námi. Předpokládal jsem, že by to náš návrat mohlo uspíšit a nemýlil jsem se.
Snad jsem se s tou spolucestující, když si sedala na zadní sedadlo vedle, jen tak formálně pozdravil, protože při její odměřenosti nebylo o čem hovořit. A tak jen tak zkusmo jsem položil svou ruku na vnitřní stranu jejího kolena a nad touto drzostí očekával hrubý nesouhlas. A věřte nevěřte – žádné pohoršení, ba naopak – ona mírně roztáhla nohy, z čehož jsem usoudil, že nejen pochopila můj úmysl, ale dokonce jí nebyl proti mysli. Takže okamžitě, ale zcela nenápadně jsem si přisedl jak to šlo co nejblíže a prstem jedné ruky jsem hbitě odsunul proužek kalhotek. Vzápětí jsem pozvolna pronikl co nejdále do toho jedinečného a nenapodobitelného tunýlku, stále zalitého nepředstavitelně vyhřátým slizem, abych krouživými pohyby zkoumal tu měkkou vystýlku, která tu mou náhražku obpínala.
Její zdánlivá netečnost, vyplývající jak z jejího chování tak i z pohledu, byl to jen opak toho, co okamžitě prožívala. Její poševní svalstvo se nejen svíralo, ale dokonce v pravidelných periodách jsem vnímal jakési, jakoby vlnovitě se projevující tlaky. Z toho jsem soudil, že prožívá jeden orgasmus za druhým. S něčím podobným jsem se ještě nikdy nesetkal! Důvodem její viditelné rozladěnosti pravděpodobně mohla být její sexuální potřeba.
Průměrná rychlost vozidla je nejčastěji l km/min., z čehož plyne, že naše milostné laškování nemělo dlouhého trvání. Nerad jsem opouštěl ten středobod ženského těla, ale čas příjemna skončil. Při ochodu řidiči jen letmo poděkovala, na mne už ani nepohlédla a chvatně odešla. Byla vdaná a jak sešla z očí sešla i z mysli. Avšak dodnes lituji, že jsem se alespoň nepokusil přemluvit ji ještě alespoň k jednomu setkání. Už proto, že právě ji stále hodnotím jako jednu z mála tak mimořádně temperamentních žen. Trvale zůstala zařazena mezi ženami, s kterými jsem nespal i když jsem pravděpodobně mohl a měl a dodnes toho lituji. Často jsem si hrál na kavalíra, ale ty nesvedené ženy mne nejspíš považovaly za vola.

(Pokračování zítra)
Autor RU 82, 02.07.2013
Přečteno 2030x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel