Sweet fifty

Včera mě přepadla touha, zachtělo se mi lásky a tak, i když jsem s Veronou nebyl nikterak dohodnutej, chvátal jsem na třetí poschodí, na kterým bydlí. Na mezanínu jsem doběhl Veroninu sousedku, ověšenou jako vánoční stromeček igelitkama s nákupem. Galantně jsem se nabídl, za co se mi pak dostalo pochvaly.
" Díky, mladej... jenom doufám, že vám ještě zůstalo něco sil, abyste si užil... "
" Ale jo, žádný strachy... Tak se mějte... a nashle. "
Milování s Veronou bejvalo vždy plný vášně, náruživý, ale ona se včera překonávala, kousala, škrábala, házela sebou a ještě různý jiný tyhlety... no... nechci bejt indiskrétní... Prostě to její milostný vyšilování bylo rovný dávce extázy a já nějak podobně reagoval.
" Bejby... " řval jsem vzrušením bezsebe, " ... ty seš snad Afrodita..."
No to jsem si ale sakra zavařil, Veroně řecká mytologie prd říkala.
" Jóó?! To jakože ona je lepší?! Tak si běž za ní, kurevníku! " zasyčela jako zmije a zuřivě mě ze sebe shodila.
Nato mi vyhodila šaty na chodbu a i mne vystrčila před dveře. Nodoprdele, to bude ostuda... říkám si, ale blbej má štěstí. Nahatýho, neukojenýho a s neodznělou erekcí se mě s porozuměním ujala sousedka, ta, jíž jsem pomohl s nákupem a akorát náhodou otevřela dveře...
A pak jsem se dozvěděl, že má padesát roků i kil, že má po klimakteriu a přesvědčil jsem se, že má zkušenosti, ve kterejch se jí tutově Verona nevyrovná... a snad ani Afrodita. Ale nechci bejt indiskrétní... Jo, má taky pokazenej budík.