Kdo by to byl řekl (Výročí II)

„Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit, ale už mi dřevěněly nohy,“ omlouvala se mi Leňa, když jsem ztěžka otevřela oči a spatřila nad sebou její krásnou tvářičku. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, kde jsem a co tam dělám. Alkohol ukrytý v pomerančovém džusu mi stále ještě visel v hlavě, a proto jsem velmi pomalu rozmotávala zamotané klubko otázek, co u nás dělá moje nejlepší kamarádka, proč jí ležím hlavou v klíně, z čeho mám v ústech tak divnou pachuť…

Nemotorně jsem se posadila a měla jsem co dělat, abych udržela obsah žaludku na svém místě. Pohledem jsem spočinula na skleničkách ležících na stolku přede mnou a vzpomněla jsem si, z čeho je mi asi tak šoufl. Následně mi došlo, že nejsme u nás doma, ale u Leni. V první chvíli jsem se vyplašila, že by mě takto mohl vidět někdo z její rodiny, ale pak jsem si uvědomila, že zde před mým usnutím nikdo jiný, než mi dvě, nebyl, takže varianta být podnapilá u kamarádky byla mnohem lepší, než aby se něco takového odehrávalo doma.

„Objednám pizzu,“ řekla Leňa, která se nenechala od svého záměru odradit ani mým přesvědčováním, že je mi blbě a na jídlo nemám momentálně ani pomyšlení. Mávla nad tím rukou a řekla mi, že než dorazí pizza, dáme si spršku a bude zas líp; že prý mi to naše popíjení asi nesedlo díky tomu, že jsme mezi tím neměli nic pořádného k jídlu.

„Když myslíš,“ vysoukala jsem ze sebe jen tato slova, protože na víc jsem se nezmohla. Zmocnila se mě najednou jakási zimnice a tak jsem se natáhla po dece, která ze mě zřejmě spadla, když jsem se zvedala z Lenčina klína. Sklopila jsem zrak dolů, abych se celá zabalila do teplé měkoučké dečky, a přitom jsem si až nyní uvědomila, že je Leňa v kalhotkách… v mých kalhotkách. „Co mám po tom na sobě já?!“ zděsila jsem se tímto zjištěním a okamžitě jsem pohlédla nejistě do svého klína. Měla jsem na sobě její bílé kalhotky a stačilo se jen mírně zavrtět při zakrývání, abych si připomněla, že jsou to tanga. Znovu se mi silně zamotala hlava, ale tentokrát to nebylo jen kvůli alkoholovým následkům. Na malý okamžik jsem se logicky ptala sama sebe, co to asi znamená, když se tu válíme po tmě v soukromí prázdného bytu a na sobě máme kalhotky té druhé. Naštěstí se mozek vzpamatovával rychleji, než žaludek, a tak jsem si vybavila okamžik, kdy mi kamarádka více méně vnutila si zkusit, jaké to je mít na sobě těch pár nitek.

Leňa mě ujistila, že je byt stále prázdný a podle sms zprávy, kterou si právě četla, ještě několik hodin bude. Navrhla, abych dala mobilem vědět svým rodičům, že přespím u ní, a pak si dáme sprchu. Souhlasila jsem a začala jsem se pokoušet zjistit, kde mám telefon, zatímco mi oblblou hlavou vrtala otázka, proč mám pocit, že již podruhé mluvila o sprše ve smyslu, že tam půjdeme spolu. “Asi jsem se jen přeslechla,“ domnívala jsem se a sváděla jsem to na tu pitomou vodku.

Jakmile jsem napsala rodičům sms, že budu spát u Leni a kamarádka zatím vyřídila objednávku naší večeře, zjistila jsem, že ať už jsem opilá moc nebo málo, ohledně společné sprchy jsem slyšela dobře. Nakonec jsem ale byla ráda, že nejsem v koupelně, která skýtá celou řadu skrytých nebezpečí, sama. Leňa mi velmi ochotně pomohla svléci to málo, co jsem na sobě ještě měla a pak shodila i ze sebe tričko a mé krajkované kalhotky, aby mohla vlézt za mnou do sprchového koutu (naštěstí jsme obě dostatečně štíhlé na to, abychom se tam neutloukli).

Připadala jsem si opět naprosto bez nálady a trápila jsem se tím, že nejsem se svým přítelem, se kterým jsem se pohádala. Zřejmě i proto jsem byla ve sprše lhostejně odevzdaná své kamarádce a tak trochu jsem i očekávala, že na mě začne opět něco zkoušet, jako před tím na gauči u filmu. Leňa se ovšem chovala jako vzorná kamarádka, která dokáže pomoci za všech okolností a doslova s čímkoli. Vzala sprchovou houbu, vymáčkla na ni voňavý růžový gel a začala mi jej roztírat po mokrém těle, které se pod proudem vody začínalo pozvolna vracet do běžného stavu.

Ačkoli jsem se toho svým způsobem obávala, mrzelo mě, že se zde nic jiného, než obyčejné umývání, neodehrávalo. Znaveně jsem se opřela zády o studenou stěnu sprchového koutu a nechávala jsem Leňu, aby mně celou opucovala. Postupovala systematicky od obličeje přes krk, ramena a ruce, hruď a břicho, stehna… pak si mě otočila a pokračovala na zádech.

Kdybych nebyla myšlenkami u zpackaného víkendu, který jsem měla trávit s přítelem a slavit s ním naše čtvrté výročí, zřejmě by mě tyto okolnosti, kdy mě má krásná kamarádka umývala, nenechávaly tak chladnou, jako v danou chvíli.

Leňa asi správně vycítila, že není vhodná chvíle pokoušet se o nějaké dívčí hrátky, jako v obýváku, a tak se zdráhala umýt mě na intimních místech, která přeskočila a jakoby nic pokračovala dál. Pak mi podala houbičku, abych si umyla své ženské partie. Vlastně mi ji přímo vrzla do ruky, takže jsem neměla moc na vybranou. Netušila jsem, co má teď v plánu, ale nedivila bych se, kdyby chtěla odejít ze sprchy, abych měla dostatek soukromí na pucování těch jistých míst. Proto jsem si raději stoupla k zavřeným dveřím sprchového koutu, aby mi nemohla jen tak pláchnout, nachystala jsem gel na houbičku a pak jsem začala umývat překvapenou kamarádku tak, jako před chvílí ona mě.

Ani nevím, kde jsem najednou sebrala odvahu a nezvyklé množství kuráže, abych na rozdíl od ní nepřeskočila ani jeden jediný centimetr její krásné pokožky. Nespěchala jsem. Pečlivě jsem roztírala gel po jejím těle a pokoušela jsem se u toho nebýt vzrušená. Při pohledu na její velká prsa (zas tak velká nebyla, ale oproti mým v podstatě ano) jsem byla ráda, že skrz tekoucí vodu není poznat, od čeho jsem mezi nohama mokrá. Zřejmě to ani Leni nebylo nepříjemné, když jí bradavky v mžiku ztuhly jako dva malé kamínky. Měla jsem sto chutí začít ňadra laskat i ústy, ale na to jsem asi začínala být střízlivá. Přesto jsem se nezdráhala zajet houbou do jejího rozkroku a následně jí vlastní dlaní opláchnout pipinku od pěny. Taky ji neměla mokrou jen od vody.

Když se při mých očistných dotecích začala prohýbat v kolenech a z pootevřených úst se jí vydral několikrát překvapivý sten rozkoši, musela jsem se spokojeně (a tak trochu samolibě) pousmát. V tu chvíli mi dokonce připadalo, že více nervózní je ona, ačkoli má mnohem víc zkušeností a občas se tváří, že neví, co je to stud. Chtěla jsem jí něco říct, ale těžko se mi hledala slova, a tak jsem jí aspoň pochválila jemně oholenou pipinku s hezky zastřiženým proužkem malinkatých chloupků ve středu hubeného podbřišku.

„A teď ty,“ podala jsem jí houbu i s naneseným gelem a suverénně jsem si řekla o umytí těch částí, které vynechala, a při jejichž následném umývání se mi podlamovala kolínka víc, než mé kamarádce. Naštěstí (vlastně spíš bohužel) to Leňa nijak dlouze neprotahovala, a tak jsem ve sprše nestačila padnout z narůstající rozkoše do mdlob. Omluvila se mi, že čeká každou chvíli donášku té objednané pizzy, a proto pospíchá z vody. Očistu zakončila rajcovním proplesknutím mého zadečku, což díky mokru udělalo asi větší hluk, než sama předpokládala.

Sotva jsme vylezli ven ze sprchy a začali se utírat, ozval se zvonek. Leňa sice ani ne minutu před tím mluvila o pizze, ale ve mně stejně zatrnulo, že je to někdo z její rodiny a přistihne nás tu. Uklidnila mě, omotala si kolem těla velkou měkkou osušku a opustila koupelnu, zatímco já se pokoušela co nejrychleji osušit titěrně malým ručníkem, který mi tam jediný zbyl.

Podle slov, která se ke mně donesla od vchodových dveří, to byla naštěstí pizza. Oddechla jsem si a přitom jsem již myslela na to, jak je moje kamarádka odvážná a s ničím se nepáře, když si jde otevřít dveře nahá jen v osušce, která může kdykoli spadnout.

Ozvalo se zabouchnutí dveří od bytu a následně mě volala Leňa, ať jdu za ní. Odpověděla jsem jí, že ještě nejsem suchá, protože to jde tím malinkatým ručníčkem hodně pomalu, a tak mi řekla, ať si jdu vzít ten její velký. Odhodila jsem ten malý kousek, který už byl stejně mokrý a nesplňoval dávno svůj původní účel, a bez rozpaků jsem vyrazila naprosto nahatá z koupelny za Leniným hlasem.

Leňa stála v chodbě, a vedle ní rozpačitý mladík s pizzou v ruce, který nevěděl, na kterou z nás se dívat dřív. „Na,“ řekla Leňa a podávala mi velkou osušku, kterou si právě sundala a k mladíkovu údivu byla před ním úplně nahá, stejně jako já na druhé straně chodby.

Nohy mi zdřevěněly. Oč jsem měla vytřeštěné a jediné, na co jsem se zmohla, byly překřížené nohy, které jsem k sobě úzkostlivě tiskla, jako bych se bála, že mi z rozkroku snad něco vypadne. Dlaněmi jsem zakryla svá prsa (najednou to mělo výhodu nemít je velké jak melouny).

Když jsem si nemínila dojít pro nabízenou osušku, rozprostřela ji Leňa doprostřed chodby, jako deku na louce, když se chystá piknik. Následně vzala od šokovaného mladíka krabici s pizzou, odložila ji na poličku u šatníku, aby nepřekážela, a pak mlčenlivého chlapce dostrkala k osušce. „Víš, jak jsi říkala, že bys měla kolikrát chuť udělat mu orál, ale že se toho bojíš, protože nevíš, jak na to?“ zeptala se z čista jasna a já byla tak dokonale mimo, že jsem měla tendenci vykřiknout: „Ale tohle přeci není můj miláček!“ Jenže to moje nejlepší kamarádka samozřejmě dobře věděla a mně pomalu docházelo, že je to zřejmě jeden z těch jejích občasných kluků na povyražení, který teď bude sloužit jako názorná ukázka k jisté sexuální praktice.

Nesouhlasně jsem zavrtěla hlavou a chtěla jsem jít pryč, protože mě kromě studu začínal ovládat strach, že budu donucena kleknout na deku vedle ní a… „Jestli chceš, zůstaň tam, kde seš a jen se dívej,“ řekla Leňa klidným hlasem a přitom mladíkovi, který stál jako voják na stráži (jen s tím rozdílem, že neměl uniformu, a zbraň neměl na rameně, ale namačkanou v rozkroku), rozepla hbitými prsty kalhoty a společně s jeho spodním prádlem jim pomohla dolů ke kotníkům. Usmála se na něho šibalským a poněkud nezbedným úsměvem a pak už to jelo. Myslím, že jsem u toho pozorování měla otevřenou pusu stejně dokořán, jako Leňa…

Podívána to byla vskutku velmi zajímavá, ale moje povaha slušného děvčete, které se za střízliva chová jako neposkvrněná panna, mi bránila v tom, abych si něco takového dokázala užít. Ale i přesto, že jsem se naoko tvářila velmi zdrženlivě, v duchu jsem si zkoušela představit, jaké to asi je svírat vlastními rty naběhlý úd, jako právě moje kamarádka; zda by i se mnou vypadal mladík tak spokojen a slastně vzdychal přívalem rozkoše, kterou mu Leňa dopřávala zřejmě rovnou v koňských dávkách. Možná, že kdyby to celé trvalo delší dobu a kdybych měla hlavu opět zamlženou alkoholem, dokázala bych se překonat a zkusit to. Takto jsem si však při pohledu na mladíkův pyj, který celý mokrý od Leniných slin zajížděl až do jejího hrdla a pak zase ven – stále znovu a znovu pořád dokola a přitom čím dál rychleji, vzpomněla na svého přítele a začala jsem být dle vlastního názoru nezvykle nemravná. Porovnávala jsem si v představách penis svého kluka s tím, co jsem měla právě před očima. Přítel ho neměl zrovna nejmenšího, ale tento mladík ho měl asi o něco větší a chtě nechtě, musela jsem uznat, že mi tak nějak svým způsobem připadal jeho ptáček i pohlednější. Ale přesto, kdybych je tu měla mít právě teď oba dva vedle sebe a měla bych si mezi nimi vybrat, kterého si vezmu do svých úst, neváhala bych ani vteřinku. Asi nejde jen o hezoučký vzhled a dokonalé tvary… asi je to tím, že když člověk miluje, stává se krása pomíjivou?

Z těchto úvah mě vytrhlo až zakončení Lenina představení, díky kterému se mohla jít znovu odebrat do sprchy. Mladík dostal jeden konec velké osušky, na které Leňa dosud klečela, a druhý konec si vzala sama, aby ze sebe setřela bílé lepkavé chuchvalce, které jí stékaly z brady na hruď, kde protékaly skvostným údolím mezi dvěma kopci, jež se ještě vzdouvaly po právě předvedeném výkonu.

Ve sprše, kde jsem kamarádce na její žádost asistovala při smývání lepkavého spermatu, jsem se jí jen tak mimochodem zeptala, jestli tímto způsobem platí často. Okamžitě jsem si uvědomila, jak hloupě má slova mohou vyznít, ale Leňa se neurazila. Zavrtěla hlavou a potvrdila mi moji původní domněnku, že je to jeden z těch kluků, o kterých mi kdysi vyprávěla.

Následně ze mě začala tahat dojmy z toho, co jsem právě na vlastní oči viděla – jestli se mi to líbilo, zda mě to láká a proč jsem se hned nepřidala… a přitom ze sebe odstraňovala to, co tu po sobě mladík zanechal (ještě tu vlastně nechal pizzu, která mezi tím úplně vychladla) a já se musela uculit nad představou, že se to na ní leskne stejně, jako před chvílí sprchový gel. Leňa si mého pousmání nevšimla a pokračovala v dotazování, které mi nebylo úplně nejpříjemnější. Prý, jestli už jsem aspoň ochutnala. Tvářila jsem se, že nevím, o čem mluví, ale zbytečně jsem si hrála na někoho, kdo má dlouhé vedení. „No tohle myslím,“ řekla a ukázala na několik kapiček, které uvízly na jejích prsou. Zatvářila jsem se záměrně znechuceně, a teprve po té jsem zakroutila hlavou, že ne, abych ji pokud možno předem odradila od záměru přemlouvat mě, jak mám jedinečnou příležitost si to ochutnat, aniž by u toho byl nějaký kluk.

Těžko se vysvětluje, že za normálních okolností fakt nejsem tak zvrhlá, když se nyní přiznám, že jsem nad Leninými slovy začala velmi vážně uvažovat. „Kolik takových možností ještě bude,“ honilo se mi hlavou a vůbec mi nedocházelo, jak jí dlouze civím na prsa.

Leňa se narovnala a vyprsila, až jsem měla najednou její okouzlující hruď jen pár centimetrů od svých úst. „Šup,“ pobízela mě a koukala mi přitom do očí zvláštním pohledem, který bych se nebála označit za rozvášněný. Opravdu jsem měla chuť – teda ani ne tak na to samotné sperma, jako na vyzkoušení něčeho nového, dráždivého, co v sobě mimo jiné skrývalo i jedinečnou možnost dotknout se rty a jazykem prsů své kamarádky. „Musíš ale zavřít oči,“ vznesla jsem nečekaný požadavek, se kterým neměla Leňa problém. Chvíli jsem vyčkávala, zda skutečně svůj slib plní, a pak jsem se s rozbušeným srdcem sklonila k pravému prsu a na špičku jazýčku nabrala jednu z menších kapiček. Čekala jsem nějakou výraznou odpudivou chuť, ale nic takového nepřišlo. Nechutnalo ani dobře, ani špatně. Bylo to prostě takové nijaké. Naštěstí. Leňa mi po slepu položila ruce do vlasů, příjemně mi je vískala a zároveň mně takto nedávala jinou možnost, než pokračovat v ochutnávce těch kouzelných kopečků, ze kterých jsem slízávala jednu lesklou kapičku za druhou.

Leňa nehnutě držela a nepřestávala mi nabízet svá krásná ňadra a přitom mi s poslušně zavřenými víčky povídala, jestli jsem postřehlo to či ono, co prováděla s mladíkem, že to záměrně nechtěla nějak dlouze protahovat; a že tamto co dělala těsně před koncem, je taková její specialitka, které říká „rychlá smrt“, protože to se pak každý kluk během chvilky udělá… A já na to jen „hmm“ a dál jsem lízala a líbala ty její půvabné vnady a přitom jsem si v duchu říkala, zda by tak rychle dokázala udělat i toho mého, který mi to vydrží dělat klidně celou hodinu.