Kamikaze Lovers

Okna jsou zatažená. Sedím v šeru na gauči a nervózně podupávám. Lidi okolo se baví, ale mě zas tak konverzace nezajímá. Naproti mě sedí ňáká dvacítka, černý vlasy, trochu menší prsa, triko s výstřihem a bokovky. Baví se s ňákým maníkem, občas odsune vlasy z tváře, podívá se na mě, našpulí rty a zpátky k maníkovi. Asi dost čumim. Ten vedle mě mi podá dýmku, vtáhnu kouř a pošlu dál. Pomalu nechávám kouř vyplout z plic, stále sleduju tu dvacítku. Trochu roztáhnu nohy a nechám sklouznout ruku dolů. Dýmka došla k ní, ona nasála, vstala od maníka a přišla ke mně, vtěsnala se k mý levačce a vydechla mi kouř do tváře. Byla příliš blízko než abych se dokázal zadržet, nepřitiskl své rty na její a rukou nezajel k její zadní kapse. Nohou se vloudila mezi ty moje a přitáhla si mou hlavu na svá prsa, pak zpátky ke rtům. Dlaní jí bloudím pod tričkem, jazykem po tom jejím. Mám hlavu v oblacích... Nebo spíš v oparu? Hm, na to sere pes. Lidi okolo se nějak divně hejbou. Její hlava mi cloní ve výhledu, ale nechci se odpoutat. Připoutala mě svými rty. Zase mi zaboří hlavu mezi ty svý půlcitrónky. Její ruka mi zalezla mezi nohy. Jo, to je dobrý. Vlastně... je to její ruka? Má tři ruce? Má dvoje rty? Cítím známou vlhkost jazyka na zátylku, mmm...
Odtrhnu své rty od jejích, otáčím hlavu a přitisknu je na ty další. Jazyky válčí šnečí tanec... Počkat... Strniště?