Odměna za štrůdl

Naše první rande s Tadeášem proběhlo standartně: procházka květnovou sobotou, povídání na lavičce, vášnivá líbačka v autě a čau. I když blonďáky nemusím, tento má jiskru…
Druhé bude jiné. Tušíme to oba… Zítra totiž odjíždí s kamionem na tři týdny pryč. Krvácím, moje chtivá společnice je naštvaná a supí. Jsem zase nadržená jako stepní koza, neměnný stav.
Nasedám do vozu a jedeme do nedalekého lomu. „Sluší ti to“, hodnotí kombinaci pekelně hlubokého výstřihu černobílé košile a ďábelsky krátké džínové minisukně. Pousměji se. Hlavně ať ho ty tvé kozy nerozptylují při řízení, ještě abys měla na krku lidské životy, hihňá se náruživá ve mně.
Jsme tu, vystupujeme z auta a on bere s sebou jakousi krabičku. V době letní sezóny bývá v lomu plno. I když je hezky teplo, je tu jen pár lidí. Jdeme nahoru na vyhlídku. Celý lom máme před sebou. Leháme si vedle sebe na velký kámen. „Upekl jsem štrůdl“, šokuje mě, když odhalí tajemství plastové krabičky. „Včera říkalas, že ho máš nejradši“, pokračuje. Neřestnice ve mě i já valíme oči. Tohle jsme nečekaly. Jíme, povídáme si a škrabká mě na zádech.
Gesto s jablečným štrůdlem si zaslouží pochvalu. Už má můj jazyk ve své puse. Lidi tam dole u břehu jsou mi ukradení, vnímám jen jeho erekci a zrychlený dech. Ráda se mu odvděčím. „Je tu ještě druhý lom, půjdeme se tam podívat?“, ptám se. Souhlasí a čím hlouběji jdeme do lesa, tuší, co bude následovat… Opřu se o kmen, přitiskne se ke mně, nenasytně hltá má ústa a sundává mi košili. Hladím ho rukou přes kraťasy a on laská mé ztuhlé bradavky. Ach jak ráda bych se tomu oddala, jenže mám zrovna ´úžasný pocit´: co krok, to kaluž krve. Vytáhnu ho ven a pevně ho stisknu v pravé dlani. Rukou mi šmátrá pod sukní. „Ne, já nemůžu“, šeptnu mu do ucha smutně. Klekám si, začínám ho prozkoumávat špičkou jazyka a masíruji mu při tom koule. Opírá se o kmen a užívá si moje laskání pusou a honění kozičkama. Krásně kňučí, nahlas vzdychá a heká nedbaje ohledy na nedalekou lesní cestu. Tak se ti to líbí. Je stejný jako ty, užívá si to kdykoli a kdekoli, chválí ho mé věčně chtivé libido.
Stříká mi na kozy a slibuje, že jak příště přijede, oplatí mi to. Už teď se těším. Jen abys zase neměla periodu. Víš, jaký máš pech, naštvaně podotkne dnes neukojená dáma v mé hlavě. (L)