Čaj o deváté

Na rande s Lubošem, vtipným automechanikem z Valašska jsem se moc těšila. Myslela jsem, že se ho už nedočkám. Jeho ex mu totiž už roky vyhrožuje, že když se bude stýkat s jinými holkami, neuvidí už nikdy syna. 26ti letý brunet asi 170 cm vysoký, malej ale šikovnej, jako já. Vrabčí hnízdo na hlavě, jemné rysy v obličeji, jiskrný pohled a kouzelný úsměv. Vlhneš, informuje mě mé chtivé libido.
Vyzvedává mě před domem. Začíná se stmívat a je zima. Chlad se vtírá do každého koutku těla. Jdeme se projít. Povídáme si, řeč nevázne. Je to moc fajn. Najednou stojí přede mnou, přitáhne si mě k sobě a políbí mě. Ach. Krasavec krásně líbá krasotinku, špitne mi do ucha má chtivá společnice a se zalíbením sleduje, jak se mi podlamují kolena. Chytne mě za ruku a můj teploměr ´náladovník´ raketově vyletí až na vrchol. Ano i já královna ironie, vyhlášená necíťa a sobecká mrcha občas podlehnu kouzlu chemie a vodění se za ruce.
Procházka utekla rychle a opět stojíme před barákem. „Dost jsme promrzli, zvu tě na čaj“, nabídnu mu. A bude to skutečně jen čaj, protože máš své dny, vysmívá se mi nadržená v mé hlavě. Na schodišti panelového domu se zastavuje: „Počkej, já nevím, jestli mám jít, nechci to pokazit.“ „Čaj je čaj, neboj“, odvětím mu s myšlenkou na probíhající ´návštěvu tetičky z Červené Lhoty´. V chodbě necháváme boty a bundy. Zapínám Teorii Velkého třesku, jeho i můj seriál. Stejně působí jako kulisa. Nemůžu se na něj vynadívat: červená mikina s kapucí a džíny s ošoupaným vzhledem. Tenhle ležérní styl a barvy mu moc sluší. Čaj uvařený, pohodlně vedle sebe uleháme na prostorné letiště a ihned se spojíme rty a jazyky. Rukama mapuje můj vyvinutý hrudník přes oblečení. Cítím jeho vzrušení. Přes kalhoty se mu rýsuje ztopořený penis. „Ne já nemůžu!“, vykřiknu z vášnivého polibkové opojení, když jeho ruka zamíří do mého rozkroku. „Moc tě chci“, řekne, jako by ho ta informace vůbec neodradila. Následuje další vroucná vlna nekonečného propletení jazyků. „Já to takhle nechci poprvé, je to trapné,“ šeptám mu do ucha a bráním se tak sexu přes červenou. Mrdala bys, až bys brečela. Moc ho chceš, vyhodnotí současný stav neřestnice v mé hlavě. „Radši půjdu. Bojím se, že bych se neovládl a vzal bych si tě hned“, vyřeší naši patovou situaci Luboš.
Zavírám za ním dveře, zkurvené krámy, ach jo. Tak snad příště.
Za hodinu mi dojde SMS: Bylo mi s tebou moc fajn. Radši jsem jel. Bál jsem se, že tě znásilním. Bože ty tvoje kozy… Tak příště mně znásilni a klidně několikrát, odepisuji mu obratem. (L)