Sběratelé

Píše mi zase Vlk.
Vlk: Kdybych šukal tak, jak jím, tak se asi nevídáme.
Já: Jak jíš?
Vlk: Rychle a málo.
Tak toho se drž jen u jídla, říká mu neřestnice v mé hlavě.
Já: Aha, to chce klid.
Vlk: Jsem absolutně klidný.
Já: Asi vycákaný.
Vlk: To jistě ne.
Já: Tak makej! Nebo šetříš šťávu na nějakou kundu?
Vlk: Jedině na tu tvou. Na tom mám makat? Jakože zamakej na mojí kundičce?
Ach jo vidí nám až na čípek, konstatuje má chtivá společnice.
Já: Šetření je na hovno,v tomhle směru jsem pro plýtvání.
Vlk: Víš, že zbožňuji, jak jsi nadržená.
Já: Jsem furt.
Vlk: Ty bys zasloužila.
Já: Řád mokré kundičky.
Vlk: To ne... metály jsou na hovno.
Já: Mrdály jsou lepší.
To se povedlo, hihňá se nadržená ve mně.
Vlk: A ty několik mrdálů potřebuješ, že?
Já: Jasně jsem vášnivě hekající sběratelka.
Vlk: Sběratelka orgasmů?
Já: Ano.
Vlk: Taky jsem sběratel.
Já: Čeho?
Vlk: Kundí šťávy.
Kecy, kecy, když si ještě neochutnal, nekompromisně hodnotí mé orálu chtivé já. (L)