Úterý

Zpětně pochopili, že to tak moc vtipně myšleno nebylo. Svým způsobem na tom dni nebylo nic zvláštního. Kalendář hlásal 1. duben, známý především oněmi nevkusnými pokusy o legraci. Pro oba to byl ovšem den, jako každý jiný. V něčem se tedy možná odlišoval, ale to ještě nevěděl ani jeden z nich.
Ten den se stal mezníkem rozdělujícím dobu kdy se neznali a dnem kdy po sobě zatoužili - pravděpodobně z poznání. Týden na to měli zjistit, jak to doopravdy je. Jak moc je touha platonická, nebo jak moc odpovídá tomu, co je přimnělo se tak brzo setkat. Seznámení na internetu nedoporučuje 9 z 10 lidí. Oproti tomu, 1 z 10 vám bude tvrdit přesný opak a dost možná převrší oněch 9 negativistů.

Jak hodiny toho týdne ubíhaly, oba začli slevovat ze svých požadavků na to, co doopravdy chtějí. Přitom měli pocit, že jdou právě za tím, co chtějí již od začátku. Bylo těžké si to přiznat. Od původního plánu, kdy si byli zcela cizí, se pomalu formoval jejich zájem o druhého. Přes plán, neurčitého setkání, jež se postupně zpřesňovalo místy jako kavárna, časy jako až bude více času, si uvědomili základní fakt. On kávu miloval, každým střepem svého obrazu v rozbitém zrcadle uvnitř sebe. Ona nepovažovala kávu za nikterak oslňující nápoj. Uvědomili si, že kávu nechtějí.
Psali si několik večerů, poznávali se, smáli se. Pak jej jednoho večera překvapila svou sexuální touhou a čekala, jak na to zareaguje. Chopil se šance a vymyslel nepatrnou část hypotetického setkání se sexuálním podtextem. Oba byli šokování sami sebou. Nečekali, že je možné tak rychle vzplanout touhou k zcela cizímu člověku. Ale stalo se, touha po nebržděné vášni je zcela pohltila. Již nebylo cesty zpět.


Domluvili se na úterý. Bylo to sice jen týden po tom, co si napsali první řádku, přesto si uměli představit i kratší dobu, nebo jak hodiny tikají rychleji. Naznačil jí svou touhu, mít sex se ženou a dopředu neznát její hlas. To byla jeho představa, jež jej vzrušovala. Navrhnul jí, aby jejich první setkání bylo mlčky. Aby si odpustili i pozdrav a prostě se na sebe neřízeně vrhli. Překvapila ho, když souhlasila. Nebyla to její vize prvního setkání, ale při té představě ucítila příjemné teplo v podbřišku a na zbytku těla husí kůži. I přes svůj slib si nebyla jista, zda to dodrží. Tahle nejistota rostla s její touhou křičet něčí jméno.


Bylo úterý, setkali se u něj doma. Otevřel jí dveře a oba zůstali stát. Zahleděli se do očí a topili se. Jestli ještě byla možnost couvnout, byla právě teď. Z jejich výrazu nebylo možné nic vyčíst. Mísila se v něm touha, nervozita, jistota i strach daný očekáváním. Pouze jemný úsměv na tvářích značil, že si přejí, aby to dobře dopadlo. Z pravé kapsy svých kalhot vytáhl telefon. Napsal: "Cokoli řekneš, okamžitě přestanu!". S výrazem velkého očekávání mu několik vteřin nepatrně pokyvovala na souhlas. Podal jí ruku a vtáhnul ji do dveří. Zavřel dveře a pomohl jí s odložením bundy a znovu ji uchopil pravou rukou. Byla roztřesená napětím. Obejmul ji tedy levou rukou a vedl ji do svého pokoje. Držel ji za ruku celou dobu kdy ji vedl na místo, kde jejich napětí exploduje. Zavřel za sebou dveře. Nechal ji rozhlédnout se po pokoji, zatímco přistoupil ze zadu a stikl jí paže. Bylo zataženo, do pokoje prosvítalo jen několik slabých paprsků tak, aby se dalo pohybovat beze zranění. Uprostřed pokoje dominovala místnosti velká podsvícená postel. Odložila si kabelku tak, aby nemusela opustit jeho sevření - prostě ji pustila na zem. Pomohl jí z bolerka a odhodil jej někam za sebe. Políbil ji zezadu na krk a přejel jí prsty po rukou směrem k dalním. Zatřásla se. V hlavě přemítala, nemohla uvěřit, že se to děje. Jak právě on - říkejme mu Pan Úterý - teď dělá něco, co je ještě lepší, než to znělo, když o tom jen psal. Popravdě doufala předem, že umí víc než jen dobře psát. Život ji naučil něco o tom, že pivní láhev může být plná vody a člověk si to snadno zmýlí s pivem. Uvědomovala si, že pokud se teď nechá, přesvědčí tím každou buňku v jejím těle, že touží právě po něm.
Slyšela jeho dech a cítila jeho rty na levém rameni. Pootočila se o osminu dne zpět, aby ho viděla a aby nemusel spouštět rty z jejího ramene. Úterek sám zatoužil ji vidět a tak rty spustil tak jako tak. Usmál se na ní. Skoro by i něco řekl, ale ubránil se tomu. Spustil ruce podél těla. Ona - říkejme jí Slečna Úterní - je nahmatala. Propletla své prsty s jeho. Úterní milovala jednu věc, tu moc, kdy si mohla přitáhnout muže k tělu. Teď jí k tomu sloužily ruce a tak si jej pomalu přitáhla.
Toužili po polibku. Pro Úterka byl právě tohle ten moment, který když klapne, tak se může zbláznit; už nebude cesty zpět. Bylo ticho. Slyšeli jen svůj dech a tlukot vlastních srdcí. Topili se v očích druhého a pomalu se přibližovali. Už cítili na svých rtech dech toho druhého. Tlukot srdce zdál se nesnesitelný. Jejich rty se dotknuli. Uvnitř jejich těl všechno explodovalo. Jejich rty klouzaly po sobě, těla se tiskla. Vymanil levou ruku ze sevření a začal hladit levou stranu její tváře. Pod náhlou vlnou extáze ho Úterní kousla do spodního rtu. Úterek se odtáhl. Nenechal si to líbit a naznačil svou dominanci. Palcem ruky, která ji donedávna hladila, přejel přes hranu její brady a zaklesnul jej na krku za spodní čelist. Pevně ji stisknul. Sehnul se k jejímu dekoltu a jazykem jel pomalu směrem vzhůru. Přestal až dotykem o ušní lalůček, přestože zvažoval, zda si olíznout vlastní palec. Poprvé si slastně povzdechla...

Pustil levou ruku a vydal se hledat zip od bíle puntíkovaných šatů. Nebyl to pro něj žádný problém. Když potom bez problému Úterní odzbrojil o podprsenku, nebyla ani trošku překvapená. Na poličce nalevo měl nachystané provazy. "Aha, takže to byl záměr", pomyslela si Úterní zatímco si je Úterý chystal. Provaz byl rozdělený v polovině. Úterý udělal obyčejnou stahovací smyčku a přetáhnutím přes její hlavu našel místo pro provaz přímo pod prsy. Pomalu jí tvořil novou podprsenku - jenže pevnější. Mrzelo ho, že se nemůže zeptat, zda podprsenka netlačí. Na druhou stranu, poprvé to byla ryze dominantní role. Stačilo by, aby promluvila, když bude nejhůř. Založil provaz tak, aby se podprsenka nerozvazovala. Ozdobil jí bradavky malými klipsnami vypadajícími jako okvětní lístky. Pomalu je pustil a nechal jejich přirozenou sílu působit. Kleknul si před ni, povysunul šaty a stáhnul černé punčochy. Kalhotky nechal na svém místě. Přešlápla aby jí punčochy sundal zcela. Ještě než se zvednul zastrčil nos do jejího klína. Chtěl ji cítit v nejčerstvější formě. Jakmile se dotkl jeho nos oné slabiny, Úterní si povzdechla podruhé...

Zvednul se ze země a otočil ji tělem ke zdi. Ruce jí sepnul za zády a provazem zpečetil jejich tvar na následující půlhodinu. Posadil ji na kraj postele a jemným tlakem na hrudník naznačil, aby se položila na záda. Mezitím se obnažil pouze do spodního prádla. Když byl vzrušený, vždy mu bylo horko. Úterní již byla připravena na kraji postele. Nohy měla stažené u sebe. Stisknul ji kotníky a zvednul jí nohy na dřevěný okraj postele. Roztáhnul je co nejvíce do široka, dokud neuslyšel bolest v jejím dechu. Zasunul ruce mezi matrace a dřevěný okraj. Palci stále držel kotníky fixováné. S úctou rozdával polibky na hladce oholené nohy. Pohyboval se především po vnitřní straně stehen. Po polibcích přitvrdil mokrými polibky. Vždy se na chvíli silně přisál a místo navlhčil jazykem. Postupoval střídavě z jedné nohy na druhou a vždy se přiblížil o šířku jednoho polibku blíže ke klínu. Úterní stupňovala kadenci svého dechu. Byl stále více přerušovaný. S každným přisátím zatajila dech. Úterý vyměnil polibky za jazyk. Pomalu přejížděl jazykem po místech, která navlhčil polibky. Plynule přešel k drastičtější variantě. Zakousnul se jí do stehna, kousek nad kolenem. Kousal ji do nejcitlivějších míst. Cukala sebou, vyžadovalo jistou sílu, aby udržel nohy na hraně postele. Úterní měla sepnuté rty a hlasivkama vydávala zvuky, jež by mohly být považováný za křik, kdyby měla rty otevřené. Přes kalhotky se jí zakousnul do již značně provhlé části těla. Hlavu přitáhla k nohám, takže se podzvedla zády z postele. Rty měla pootevřené a zuby zaťaté. Právě teď rozhodně přestat nechtěla, přemohla bolest a povzdechla potřetí, již docela nahlas...

Spustil jí chodila na podlahu. Razantně oddechovala, měla zavřené oči. Kleknul si po jejím boku na postel a hladil ji po tváři. Třásla se. Na moment otevřela oči. Byla vystrašená a zároveň odhodlaná pokračovat. Aby naznačila, že nechce pauzu, znovu zavřela oči. Když začal laskat bradavky jazykem, oddávala se mu. Úterek se zamyslel a řekl si, že už by jim stačilo. Sundal jednu klipsnu ve tvaru kytičky. Přitisknul svá ústa na její ňadro. Jazykem kroužil po celém dvorci, zatímco se do bradavky navracela krev. To samé zopakoval na druhé straně. Oddechla si, když její poprsí opět zalilo teplo. Úterek cítil, že snížením míry způsobované bolesti ztrácí jeho dominance váhu. Opřel nehty ukazováčků o bříška palců a pořádně ukazováčky napružil. Opřel ruce o její hrudník a tuhle bolestivou praktiku nasměroval na místo, které zrovna vnímala s úlevou. Náhlá bolest ji překvapila, zcela bez rozmyslu a bez zábran povzdechla počtvrté...

Úterní doufala, že tu stejnou bolest nebude muset absolvovat znovu. Do očí jí téměř vběhly slzy. Dokonce se ujistila výdechem přes hlasivky, že by byla sto promluvit a vše zastavit. Oproti tomu byla hrdá, že i přes bezmyšlenkovité projevení bolesti udržela ono mlčení a neřekla ani "au!". Pro Úterka to bylo takové tryznění pouze gesto, připomenutí dominance a nehodlal jej opakovat. Svou dominantní rukou stiskl provazy mezi prsy a zvedl Úterní z postele na nohy. Již zcela zapomněla, že si celou dobu leží na rukou a jsou tedy značně odkrvené. Až na tuto a podobné drobnosti byla spokojená. Trápilo ji, co se bude dít dál. Úterek to samozřejmě věděl. Přinejmenším o tom mohl zcela rozhodovat. Prsty ji pohladil po zádech zhora dolů a vlastně poprvé ji uchopil za pozadí, aby si jej potěžkal. Tento dotyk jej opravdu vzrušil. Cítil prorážející pudy a tedy neváhal a pokračoval. Úterní milovala dotyky na svém pozadí. Když se jí dostalo pevného stisknu a silného plácnutí, brala to skoro jako romantické gesto a zasněně povzdechla popáté...

Otočil si ji hlavou k posteli, pravou rukou zezadu uchopil provazy podprsenky a popohnal ji nahoru. Levou ruku ji položil na rameno a uprostřed postele zatlačil směrem dolů, aby si klekla. Kleknul si také, zároveň ji donutil, aby dosedla na paty. Přitisknul se hrudí na její záda a svázané ruce. Přisál se rty napravo mezi hlavu a rameno. Zábrany dávno opadly. Chtěla všechno. Zaklonila hlavu na jeho rameno, oddávala se jeho polibkům a užívala si rukou hladících její ńadra. Čím více oddechovala, tím více byla vzrušená, tím hlasitější byl její projev a tím více vzrušila i Úterka. Topořil se, Úterní to taky poznala, když se jí jeho pyj dotkl na ještě stále lehce mrtvých rukou. Začala jej hladit přes spodní prádlo. Úterek velmi zúčastněně věnoval pozornost líbání jejího krku. Jazykem rýsoval křivky jejího ucha a ona zase poslouchala to vzrušení v jeho zrychlujícím se dechu. Jeho ruce se najednou pustily prsou a mířili každá svým směrem. Levá mířila k zakloněné hlavě, dlaň jí zakryla ústa. Pravá zamířila bez náznaků zdržování přímo pod látku kalhotek. Byla opravdu ráda, že ji umlčel. Pošeté povzdechla s vlnou projíždějící extáze jen tlumeně do Úterkovy ruky...

Jeho pravá ruka kroužila jako ručička rozbitých hodinek, které s postupujícím časem zrychlují. Vše, včetně jejich dechu, zrychlovalo. Sundal levou ruku z úst a stiskl ji okolo krku. Pokojem se rozeznělo její hlasité sténání. Úterní chtěla říct: "Nepřestávej". On to rozhodně v úmyslu neměl, namísto toho zrychlil ještě trochu víc. Zrychlil tak moc, až se Úterní přestala ovládat. Tření jeho údu ustalo, nedokázala se na to dále soustředit. Už jej jen pevně stiskla ve svých rukou. Byl tak pevný, pomyslela si. Už dávno nepočítala vlny extáze, které ji nyní projížděly tělem rychlostí světla. Už jen čekala na svou chvíli. Zatajila dech a čekala. Zároveň taky posedmé povzdechla a zcela bezmyšlenkovitě začala křičet: "Óóóóó, božééééé". Úterek v mžiku přestal. Bylo ovšem pozdě. Mohl už jen chytat její bezvládné tělo zmítané křečemi v bouřích orgasmu...