Představ si tohle:

Přijela bych za tebou. Na sobě zimní kabát, sukni a punčocháče. Přijal bys mě dovnitř a řekl, že jsi sám doma.  Zeptal by ses mě, proč jsem takhle oblečená. Já bych neřekla ani slovo a zamířila k tobě do pokoje v tom v čem jsem přišla.

Byl bys překvapený a trochu zvědavý, proč vlastně nemluvím. Šel bys za mnou do tvého pokoje, který je překvapivě zavřený a já budu nejspíše tam. Jakmile tam vejdeš, všimneš si, že tam vlastně nikdo není. Vejdeš dál a jsi trochu mimo, protože si moje zmizení nedokážeš vysvětlit. V tu chvíli vyjdu zpoza dveří a tvoje pouta cvaknou. Překvapeně se na mě otočíš a s úsměvem se ptáš, co to vlastně dělám.

Neodpovím, tak jako pokaždé, když se zeptáš. Přiložím si jenom prst k ústům a naznačím, aby jsi byl ticho. Položím tě na postel - samozřejmě ruce máš spoutané za zády a já si začnu sundávat kabát.

Rozepnu kabát úplně, ale ty dříve než ti dojde co vlastně mám na sobě, ti zavážu oči a po dlouhé době ti konečně zašeptám do ucha: "Chvíli počkej, lásko."

Dávám si na čas. Nespěchám. Ty nic nevidíš, tak ani nevíš, co dělám. Krom toho, že slyšíš nějaké cvaknutí a rozepínání, tak nic. Když náhle zvuky ustanou a ty už začínáš být nedočkavý z toho, co se vlastně chystá, ti rozepnu pouta. Tím, že jsi to nečekal, vůbec nevíš co máš dělat. Ale já si na tebe obkročmo sednu a  tvé ruce navedu na své nohy. Cítíš, že mám něco na nohou. Nějaké kusy provazů?

Možná. Ale pro mě je to jasné.  Podvazky. Navedu tvé ruce na své pozadí a nechávám tě cítit, co vlastně na sobě mám. Co mi obepíná hrudník a kde všude mě svírá látka, kterou bych chtěla ráda sundat. Krajky, které cítíš, které ti podklouzávají pod rukama tě donutí ke zrychlení dechu. Vím, že tě postupně dostávám do varu.

Pomalu ti vyhrnu tričku a přetáhnu ti ho přes hlavu. Nahnu se k tvému oušku a skousnu ti ušní lalůček. Tím, co jsem udělala mě neočekávaně chytneš za zadek.

"Kolik vydržíš, než začneš prosit?" zeptala jsem se tě šeptem, když jsem ti olízla poraněné ouško.

Neodpovíš, protože nemůžeš. Pomalu ti rukama začínám přecházet po krku, k hrudníku a na břicho. Moje ústa postupují systematicky a postupně zlíbají každý kousek tvé kůže. U tvých bradavek, jsem se vždy zastavila a dala jim náležitou péči, než jsem pokračovala dál. Když jsem ti postupně začala sundávat kalhoty a svou hlavu jsem měla čím dál tím níž a tobě se zrychlil dech na maximum jsem přestala. Ruce jsem dala pryč a zašeptala: "Mám pokračovat?"

Nic jsi neřekl, jen jsi odvrátil hlavu, jakoby ses pořád snažil mi odolávat. Držela jsem se, abych se nezačala smát, protože jsem věděla, že už tě mám. Za celou dobu jsem tě ani nepolíbila, což je účel. Poznala jsem, že jsi se snažil o to, abych tě políbila, ale já tě nenechala se přiblížit k mým rtům.

Hrála jsem si s tvým tělem. Vždy jsi věděl, že mě to baví a kolikrát nechci přestat. Cítila jsem jak pomalu polevuješ v ostražitosti, ale v jiných oblastech zase tvrdneš. Ušklíbla jsem se, ale ty jsi to nemohl vidět. Zhoupla jsem se ti na klíně. Z překvapení, že jsi to nečekal, jsi hlasitě zasténal.

Prohrábla jsem ti vlasy a sklonila se k tvému obličeji zase zpět, abych se tě zeptala: "Chceš abych ti sundala šátek?"

Samotnou mě ani nepřekvapilo, když jsi neodpovídal. Asi účel. Snažil ses odolávat, ale já věděla že ti to dlouho nevydrží.

Ruce, které jsi měl volné mě hladili po zádech. Nečekala jsem to od tebe a tiše jsem zavrněla.Ruce jsem ti v ten samý okamžik stáhla níž, ale ty sis nedal říct, začal jsi mé tělo zkoumat po hmatu, aniž by ses zastavil. Zastavil ses rukama na mém hrudníku a začal sis hrát s mými prsy.

Nejspíše sis myslel, že jsi mě lapil a já budu žádat víc, ale tvé ruce jsem vzala a držela je nad tvou hlavou.

"Začínáš zlobit," zašeptala jsem.

"Hmm...." to jediné z tebe vyšlo, protože jsem se začala vrtět na tvém klíně.

"Tak jak odpovíš. Chceš mě? Nebo ne?"

Asi ses snažil o to, aby jsi vypadal nezdolně a snažil mě napínat, ale ani ne pár vteřin po mé otázce jsi mi odpověděl.

Sundala jsem ti tedy šátek, který ti zakrýval oči a tobě chvíli trvalo, než jsi vůbec zaostřil, ale když sis všimnul, co to vlastně na sobě mám, zatajil se ti dech. Černý krajkový korzet s růžovými mašlemi a podvazky.

Všimla jsem si, jak mě sleduješ a věděla jsem, že mě chceš, ale k čemu by to bylo, kdybych se nechala jen tak.

"Tak co lásko, sundáš mi to, nebo ne? " zeptala jsem se tě a znovu se ti zhoupla na klíně.

Natočil jsi hlavu. Asi sis chtěl hrát. Tak jako pokaždé. "No já nevím....." zazněla tvá odpověď.

Usmála jsem se a konečně jsem tě po dlouhé době políbila. V tu chvíli jsi mě nechtěl pustit a jednou rukou jsi mě chytl za tvář, abych ti neutekla. Neodtrhla jsem se od tebe, ani jsem nechtěla, ale zase jsem zapomněla, že jsi vlastně volný. Chytl jsi mě za pas přetočil pod sebe. Lekla jsem se.

"Proč by jsi si všechnu zábavu měla užít jen ty?" zeptal ses mě a ruce mi držel nad hlavou.

V další chvíli jsem cítila kolem rukou pouta. Dobře, tohle jsem nechtěla a neočekávala.

Ušklíbl ses a v tu chvíli mi došlo, že mě máš ve své moci tentokrát ty. Role se obrátili.

Otočil jsi mě na břicho. Rozepnul jsi mi korzet, který ti dal zabrat, ale nic jsem neřekla. Překvapilo mě, když jsi si mě neotočil zpět na záda. Místo toho jsem slyšela šustění látky a následně, jak jsi mi odepnul podvazky stáhl mi je. Následně jsem cítila tvé ruce na mých bocích, které se posouvaly na mé břicho a níž k mým černým krajkovým kalhotkám, pod které jsi zajel rukama a začal mě dráždit.

Nemohla jsem ti v tom zabránit a ani jsem nechtěla, ale snažila jsem se moc neprojevovat, abych tě samotného mučila.

Kalhotky jsi mi stáhl a odhodil bůh ví kam. Následně sis mě otočil zase zpět, aby jsi mi viděl do obličeje. Ušklíbl ses a dal mi dolů ramínka z korzetu. Až když jsi mi sundal celý korzet ses na mě natiskl.  Cítila jsem, jak jsi na mě nachystaný a chceš mě, ale bylo mi jasné, že mě chceš mučit. Jakmile jsi mi jednou rukou zajel mezi nohy a druhou jsi položil na mé ňadro, věděla jsem, že se neudržím a začnu sténat.

"Copak by jsi chtěla, lásko?" zeptal ses mě a přitom mě dráždil prsty a ústy sis začal hrál s mým ňadrem.

Měla jsem zastřenou mysl. Odpověděla jsem tedy po pravdě: "Chci tě uvnitř sebe."

Usmál ses, ale nic jsi neudělal.

"Prosím, rozepni mi pouta," šeptala jsem.

Pouta jsi mi tedy rozepnul a já tě konečně mohla chytit kolem krku.

"Jsem už jen ve tvé moci. Dělej si se mnou co chceš," řekla jsem ti.

"A co bych s tebou měl dělat?" zeptal jsi se provokativně.

Neodpověděla jsem a místo toho jsem rukama zabloudila níž. Přes hruď, břicho až k tvému rozkroku, kde jsem přejela rukou přes tvůj penis. Více jsem rozevřela nohy a tvou chloubu jsem pomalu navedla do míst kde jsi do mě měl vniknout.

"Nemusím snad už nic říkat, že?" zeptala jsem se tě zastřeným hlasem.

Ty jsi nedokázal odpovědět, protože jsem pořád dráždila tvůj penis a čekala jak se rozhodneš.

Přivřel jsi oči a pomalu do mě vniknul.

Vydechla jsem ti slastí do krku a prohnula se v zádech.

Ruce jsi měl nad mou hlavou a pomalu do mě začal přirážet. Snažila jsem se ti vycházet vstříc, ale dostával jsi mě víc, než kdy jindy. Když jsem zaklonila hlavu, ty jsi mi okamžitě zlíbal krk a lehce mi do něj sténal. 

Nedokázala jsem se držet moc dlouho a kousání do rtu bylo už až moc bolestivé. Sténala jsem a to dost nahlas  a ty jsi mě při tom sledoval. Bavilo tě, když jsi mě viděl vyvedenou z míry a rád jsi mě sledoval, jak si to užívám.

Zrychloval jsi přírazy a já za to byla ráda. Čím rychlejší jsi byl, tím víc jsem si byla jistá, že se dřív nebo později udělám. Jenže ty jsi náhle zpomalil a zastavil. Nechápala jsem proč a neklidně se pod tebou vrtěla. Chtěla jsem ať pokračuješ.

"Prosím, pokračuj," šeptla jsem. Už jsem si nechtěla hrát. Už jsem byla polapená v tom chtíči a chtěla jsem cítit jen tebe.

Pomalu jsi do mě znova přirazil a já táhle zasténala. "Proč bych měl?"
"Prosím."

Ušklíbl ses a znova velmi pomalu jsi přirazil.

Viděla jsem ti na očích, že mučíš i sám sebe, ale asi ti to bylo jedno, když jsi viděl, co to se mnou dělalo.

"Prosím lásko...pokračuj..." snažila jsem se ze sebe vydat srozumitelnou větu. Když jsem se pod tebou neklidně znova zavrtěla, už jsi to nevydržel.

Nahnul ses k mému obličeji a začal jsi mě líbat, ale ne něžně a opatrně, spíše hrubě a silně. Nevadilo mi to, líbilo se mi to.

Sténali jsme si navzájem do úst a obou bylo jasné, že za chvíli budeme. Ani jsem nevěděla jak, ale během několika přírazů ses strefil do správného místa a já se udělala dříve než ty.

Hlasitě jsem zasténala a v další chvíli jsem cítila, že ses taky udělal. Nejspíše ses chtěl omluvit, že ses udělal do mě, ale to už jsem tě chytla oběma rukama za obličej a začala tě líbat.

"Byl jsi úžasný," šeptla jsem ti do rtů.