Nejlepší to je na seně...

Od kopečků se zatahovalo, obloha byla šedivá a tak sedlák Měchura vylezl na zápraží a zařval, „Jósef kde vězíš!“

„Tadý,“ ozval se Josef z maštale a sedlák pokračoval,“ zapřihni a pojedeš s Ankou na Podťaté sklidit seno, cítím že něco přijde, tak ať to nezmokne.“

Josef zapřáhl koně do žebřiňáku a čekal na Anku, která vylezla z kurníku, držela v ruce kvokající slípku a vrazila ji hlavu do škopku s vodou.

„Tady máš potforo, furt bys chtěla,“ zasmála se zlomyslně. Vlezla na kozlík k Jozefovi, ten zavolal „hyjé“ a jeli.

Přijeli na louku, Josef podával kopky na vůz a Anka to rovnala. Sklidili poslední kopku, Anka se natáhla do voňavého, čerstvého sena a vzdychla si, takhle je to nejlepší.

Josef uviděl jak Ance zasvítily bílá stehna pod suknicí, hbitě se vyšplhal za ní nahoru a uvelebil se vedle.

Přitiskl se, objala ho a ústa se jim spojila v dlouhém polibku. Pokračoval v líbání až na obliny bochánků prsou a ruka mu zabloudila pod suknici.

Rozevřela nohy a nechala si laskat roztouženou lasturku. Napětí vášně se pomalu stupňovalo, až vyvrcholilo v táhlé zaúpění a vzepnutí těla.

Ucítila jak sklouznul mezi nohy, pozvedl je a vzápětí se  lůno naplnilo jeho dobyvatelem.

Zasténala blahem a oba již v zajetí vzrušení doráželi na sebe útoky svých klínů. Znovu ucítila to vzrušení, opět se jí lůno sevřelo slastným pocitem křeče a tělo se třesoucí tisklo na Josefova prsa.

Zmocňovalo se ho stále větší vzrušení. Klouzal zcela pohlcen vášní v těsné, vlhké, svírající se dírce, vnímal slastné výkřiky dívky a chroptěl blahem.Náhle se vzepjal a s úpěním naplnil dírku mokem lásky.

Unaveni, odpočívali v náručí ve voňavém seně, líbali se a Anča začala s tím, že by si to chtěla ještě zopakovat.

„Že to s tebou udělám jako ty s tou slípkou, podívej se na nebe, za chvíli bude lejt,“ zasmál se Josef.

„Aspoň nebudeš shánět sud s vodou,“ suše prohlásila a přesunula se na kozlík.

Tak se rychle rozjeli k domovu, protože sedlák by je sežral vzteky kdyby seno zmoklo.

Julius Robbertos 2013