Vladce snů

Vládce snů

Ticho… Ticho a tma… Přesně tohle teď vládne mým pokojem. Ležím na posteli a za zavřenýma očima si přemítám jednoho muže… Není to muž v pravém slova smyslu… Je to ďábel! Úžasně, dokonalý ďábel, který mi nedá ani nejmenší chvilku klidu si odpočinout. Jakákoliv realita jde mimo mě. Sním, sním a je mi dobře… Ale na jak dlouho? Jeho temné oči mě spalují pohledem a zavrtávají se mi do nitra duše, rty našeptává slova rozkoše, kterými mě pohltí a jeho tělo… samý sval… mě vrhavá do stavu pokušení… Inu, ďábel. Co bych taky měla jiného čekat, že?
Nenechá mě dlouho čekat. Brzy ucítím chlad, který postoupí pokojem a vlivem toho mi naskočí husí kůže. Jsem nedočkavá, netrpělivá… A zapomněla jsem poznamenat, že ten ďábel má i jméno. Jmenuje se Jin… A konečně! Chlad ustoupí a následuje teplo. Objeví se u mého lůžka. Stojí jako socha, ale pozoruje mě, na tváři lehký úsměv. Už nemohu déle čekat… Dívání se na něj mi způsobuje hotová muka. Ale vyčkávám, co se bude dít.
Napřáhne ruku a bezeslovně ji chytím. V očích má povědomý plamínek vášně… Ano, dneska to bude nezapomenutelná noc. Vrhám se mu do náruče. Cítím horkost napjaté kůže na prsou a tisknu se k němu, jak můžu. Obejme mě a jeho černá křídla nás zvednou ze země. Letíme pryč, pryč do světa slasti…
Nevnímám tu rychlost ani čas, který uběhne, než se objevíme na vysněném ostrově. Jin mě položí na písek, lehne si na mne a očima se vpíjí do mých, rty se přibližuje, až se jemně dotkne těch mých. Dotek jeho horkých rtů ve mně vyvolá extázi a já se nebráním mu vyjít vstříc. Něžné polibky, přejdou v hladové olizování jazyku a jeho tělo otírajícího se o mé. Jsme oba nazí, není mezi našimi těly jediná překážka a tak si to užíváme. Hladím Jina na zádech a opakovaně ho kousnu do ušního lalůčku. Dneska chci být paní situace já, jak poznám podle jeho výrazu, když se ocitne pode mnou a nechává se laskat, viditelně se mu to líbí. Láká mě se ho dotýkat úplně všude… Je úchvatný… Nemůžu se ho nabažit… Líbám ho na tváří, krku, hrudi, břicha kde mu projíždím každý záhyb svalu a nezastavím se ani na spodní části těla. Přirození mi mizí v ústech… Jazykem olizuju karmínovou špičku, masíruju měkké koule a jeho vzdechy jsou mi potěšením.
Pokračovala bych dál, kdyby nebylo jeho touhy. Zmocní se mě a teď mi působí rozkoš on. Jeho ruce cítím všude. A nejenom je, ale také i ústa a jazyk. Bere mě za hýždě a pomalu do mě vniká. Pohyb jeho penisu ve mně vyvolá vlnu vzrušení, stahují ho do sebe. On se ke mně skloní a věnuje mi dlouhý polibek. Začne se ve mně hýbat… Pomalu a s hloubkou, vychutnávám si ten nával extáze… Postupně zrychluje tempo a já sténám potěšení… Chci ho ještě… Nechci, aby opouštěl mé tělo. Líbáme se hladově a on se tak ladně pohybuje. Je naprosto dokonalý… Jeho pohyby jsou dokonalé… Všechno je dokonalé… Vniká do mě pravidelně, až ucítím ten známy pocit… Ocitnu se na vrcholu a nohama ho přitisknu ještě víc ke svému tělu. Vybuchla sopka v mém těle…
Ležíme propleteni jako dva hadi, šťastni a ukojeni po souloži, která byla vykonána. Nepřestává mě pozorovat. Nechce se mi odtud pryč, ale nemám na vybranou… Každý sen jednou končí… Ale vzpomínky na něj zůstávají… A tak opouštíme náš milovaný ostrov…
Otevřu oči a zírám do stropu. Byl to jen sen, sen, který má skutečnou tvář. Jin, ten ďábel. Opravdu to byl jen sen?