Hedvábné kalhotky

Hedvábné kalhotky
V hospodě „U škopku“, řádně smrdutýho pazjlu, v centru Hamburku bylo opět živo a narváno.
Pěšáci slavné Vůdcovy armády zde propíjeli krvavě vydřený žold a užívali vytoužené dovolené.
Kapitán Walther Gutnher seděl jako každého večera u baru a mocně se naléval pivem a levným šnapsem. Už týden smrděl na dovolence a nepodařilo se mu ulovit žádnou šťavnatou kořist do pelechu, jelikož všechny kočky měly oči pro jeho ostatní spolubojovníky, jeho se spíše bály. Mohl by odejít schladit si žáhu do některého z bordelů na Sankt Pauli, ale neměl na kurvy, jež by šoust s
ním braly pouze jako další část výdělku, chuť.
Byl vysoké, svalnaté figury, takřka skoro dvou metrové výšky, s širokými rameny a obličeje dosti ostrých nevlídných rysů. Navíc v bitvě u Charkova přišel o levé oko a tvář mu zdobila dost výrazná jizva, stejně jako bradu a temeno hlavy, kde nosíval neustále naraženou tankistickou černou čepici
se stříbrnou lebkou. Pravé oko, které mu po krvavé bitvě zbylo, zářilo jiskrně modrou, skoro až mrazilo svých ledovým nádechem. Gunther byl nefalšovaný Vůdcův voják, řádně stavěný, silný, statečný, s orlím nosem a úzkými rty, které jako by nebyly stvořeny k úsměvu. Vztekle si odplivnul na zem, do rtů vložil Juno cigaretu a nevrle pozoroval, jak ostaní šmejdi berou holky dokola,
chlípně jim omácávají prcinky a stehýnka a ony si to od nich nechávají se smíchem líbit. Od něj se děvčata k tanci pozvat nenechaly, svou takřka dvou metrovou výškovou, černou tankistickou uniformou s koženou blůzou, na které se hrdě leskla vyznamenání a u krku Železný kříž, je spíše děsil a držely si odstup. Nedůvěřivě mu pokaždé vzhlédly do zjizvené tváře, s páskou přes oko a
stáhly se do ústraní. Co mu bylo platné, že byl velitel tanku, oceněný křížem za Statečnost, když ho žádná nechtěla pustit pod sukni. Skoro litoval toho, že na dovolenku vůbec šel, takhle si mohl aspoň vyřádit vztek na Ivanech a neměl by takovou sprostou depku.
Poručil si další tuplák, chtěl ho hrknout a vydat se zpátky do kasáren chrápat, ale tu se u něj objevila mlaďounká kočička, pěkně macatá s jiskrným úsměvem, jak to měl Walther rád.
„Mohu poprosit o oheň, statečný válečníku?“ řekla mile a krásně se na něj usmála.
„Ale samozřejmě...“ odvětil jí svým drsným, vyřvaným hlasem a galantně ji připálil. Posadila se na barovou stoličku naproti něj a nespouštěla z něj oči. Pořád mrkala svýma dlouhýma řasama a cudně přehodila nožku přes nožku, aby si mohl důkladně prohlédnout její fantasticky tvarovaná stehna.
Celá byla přímo bohovsky udělaná, myslel si Walther a krev se mu nahrnula do tváří, což naštěstí nebylo v šeru tohohle pajzlu vidět, obrovská prsa, kulatý plný zadeček, to měkounké bříško už
zřetelně cítil na svém a musel si zchladit žáhu pivem, aby trošku zklidnil rozbouřené chutě.
„Jak je to možné, že takový sympaťák sedí u baru tak sám?“ zaculila se na něj a laškovně mu foukla kouř do obličeje. Walther ho mocně nasál, jako vůni vítězství a překvapeně se na ni podíval.
„Sympaťák?“ opakoval zvědavě. Přisunula se k němu blíž a drobnou ručku mu položila na svalnaté stehno.
„Jedinej fešák z celýho podniku a je tu úplně sám, no nemám já to štěstí?“ zašeptala mu mazlivě a prstíkem pohladila Železný kříž, jež se mu skvěl u koženého límce černé uniformy. Samolibě se na ni usmál a potáhnul z cigára.
„Zdejší kočky nemají vkus, to bude asi ten problém...“ zasmál se a chtivě se ni pověsil svým ledově modrým okem. Náhle sekočila ze židle a vzala ho za ruku. Byla skoro o hlavu menší než on, proti němu úplně drobounká, ale tohle ji zřejmě vyhovovalo.
„Tak kdy už mě vyzvete k tanci, pane kapitáne?“ smyslně na něj našpulila plné rty a přitulila se k němu. Okamžitě to zmerčilo osazenstvo baru a povzbudivě na něj zahvízdali.
„No, to se podívejme, jak ta kočička po našem kapitánovi pase...“ hulákali jeden přes druhého a chlípnými gesty mu naznačovali, co by měl v každém případě udělat, až odsud vypadnou.
Chvíli spolu tančili, ale pak se opět přesunuli k baru, kde jí galantně poručil portské a překotně uvažoval, jak ji odsud naverbovat přímo do postele. Ona byla téhož názoru, tak si ji vysadil na klín a pevně ji stisknul v náručí. Ucucávala pití, tváře jí hořely vzrušením a pořád se na něj roztomile culila a rozkošnou prcinkou se mu netrpělivě vrtěla v klíně, což ho dráždilo k nevydržení
„Nevypadneme odsud, co říkáš?“ zašeptala mu najednou do ucha a chtivě ho políbila na rty. Inu,
dvakrát ho pobízet rozhodně nemusela, bleskově zacvakal účet a majetnicky držíc ji kolem útlých
ramen s ní vítežně odkráčel z pajzlu pryč. Nesly se za ním bujaré výkřiky a hvízdot, tak jim samolibým úsměvem dobyvatele naznačil, že rozhodně zahálet nebude.
Venku už byla pekelná tma a ona ho zřejmě chtěla ještě více než on ji, protože se k němu každou chvíli lísavě tiskla a líbala ho tak dychtivě, až skoro nemohl popadnout dech.
„Chci tě, ty můj drsňáku...“ šeptala nadrženě a malou ručkou mu masírovala koule už přímo na ulici. Byla by ho přeblafla přímo venku před vchodem, kdyby to mravy dovolovaly, měli co dělat, aby došli až k ní domů. V baráku, kde zřejmě žila, se mu laškovně vymanila z objetí a začala před
ním se smíchem utíkat po schodech až ke svému bytu. Walther ji bleskově dohonil, dupajíc svými okovanými bagančaty po schodech, kde se jí přímo před dveřmi majetnicky zmocnil, až vypískla vzrušením a políbila ho tak vášnivě, až citíl její jazyk až v krku. Drsně ji přistisknul ke dveřím a
začal se dobývat do zelenkavých šatů, které měla na sobě.
„Počkej, až otevřu...“ šeptala vzrušeně, s hlasem mírně obarveným opilostí, ale Walther už se stěží ovládal. Pořádně jí ty nalité kozy sevřel ve svých drsných dlaních a přimáčknil k sobě takovou silou, že zřetelně cítila, jak ji do zadečku tlačí svým už řádně zkamenělým ptákem.
Konečně odemkla ty zatracené dveře, kde spolu v objetí vpadli do předsíně a mohli tak dát průchod své divoké vášni, jež z nich překypovala nesmírnou intenzitou.
Walther kopnutím dveře zpátky zabouchnul a razantně se jí zmocnil přímo v předsíni. Drapnul ji do náruče, přitisknul ke zdi a za zadek vytáhl přímo k rozkroku. Jazykem mu rejdila v puse a šikovnými prstíky mu dychtivě rozepla
opasek s kovovou přeskou, jež zdobil nápis „Gott mit uns“ a v dlani rozkošnicky sevřela jeho pořádně naběhlé péro, připravené k akci jako torpédo.
„Ty seš velkej úplně všude!!!!“ zašeptala mu náruživě a kousla ho do rtu. Walther prstem odrhnul látku hedvábných kalhotek a pěkně ji promnul řádně zvhlé stydké pysky a zduřelý poštěvák, který mu přímo pulzoval mezi prsty. Hlasitě zasténala, pevně ho objala kolem krku a jazykem mu olízla ucho.
„Chci tě ochutnat, teď hned!“ špitla mu najednou a Walther se jí v tom ani v nejmenším nepokoušel jakkoli bránit. Opřel se o stěnu a spokojeně pozoroval,jak si před něj klekla a s nesmírnou chutí ho
vzala do pusinky. Rty objala už silně nateklý žalud, špičkou jazyka ho šimrala na špicce, mocně sála a pak ho zhltla až po kořen a dovolila mu, ať ji pořádně šoustá až na mandle. Walther ji pevně držel
za hlavu s plavými vlásky a pořád nemohl uvěřit tomu, co ho právě potkalo. Krásná, nadržená samice ho lačně kouří v předsíni, no to je tedy něco.
Zřejmě měla kuřbu v oblibě, byla lačná a chtivá, hladově mu sála koule, celé si je narvala do pusy a honila ho přitom tak divoce, až se nedokázal udržet, sténal na celou předsíň a dlaněmi se musel
držet stěny, aby z takového návalu rozkoše náhodou neomdlel. Pak si ho znovu zasunula hluboko
do krku a sama si u toho se sebou pohrávala, vzrušeně mu do něj funěla a znovu ho nechala, ať ji v
prackách pořádně čapne za hlavu a šuká ji do pusy, jak se mu zlíbí. Zakrátko to Walther už nevydržel, dvakrát jím zaškubala silná křeč a se slastným výrazem se jí řádně vycákal do krčku, až se pod mohutným přívalem semene zakuckala, ale lačně všechno spolykala a usmála se na něj.
Walther se vyčerpaně opřel o stěnu a před zavřeným okem mu tančily hvězdy, prudce oddechoval a drsnou tvář mu zdobil nadpozemsky spokojený úsměv.
Teď bylo na něm, aby jí rozkoš oplatil. Přitiskla se k němu a nedala mu pokoje, zase si s ním hrála,
umně ho opět přivedla do stavu ocelové tvrdosti a Walther neváhal a jako válečnou kořist si ji
přehodil přes rameno a odnesl jí až do ložnice. Hodil ji na postel a fofrem ze sebe stáhnul černou, tankistickou uniformu. Smyslně ho pozorovala, ladnými pohyby si svlékla šaty, podprsenku a
promočené kalhotky a vyšpulila na něj krásně tvarovanou prcinku.
„Vem si mě pěkně dsrně!!!“ poručila si náruživě a dlaní se plácla do macaté půlky. Bez okolků se na
ni vrhnul, drapnul ji za zadek a nevybíravě do ní zajel až po kořen. Byla už pořádně rozmočená, i když měl ptáka velkého více než dost, hladově ho do sebe nasála a divoce se na něm začala kroutit a hlasitě křičet rozkoší přes celou ložnici. Pořádně do ní bušil, až mu koule pleskaly o prdelku a
velkou dlaní ji občas pořádně naplácal, což se jí zalíbilo a chtěla ještě.
„Mrdej mě, ty zvíře, pořádně!!!!“ vřískala narženě a rukama se zapírala o kovový rám postele, aby
se do ní mohl opřít ještě větší silou. Půlky měla úplně červené od jeho poctivých liskanců, ale
žádala si, aby byl na ni zlej ještě více, tak ji oběma rukama zezadu pevně sevřel krk a hlavu ji
přitlačil do peřin a obul se do ní ještě více. Dlaněmi ho pevně chytla za stehna a vášnivě křičela do polštáře, jenž aspoň mírně tlumil její roztoužený jekot. Už zřetelně cítil, jak ho v sobě pevně svírá a
hladově vsává dovnitř, musel se kousat do rtu, aby se nezachoval jako nezdvořák a pěkně se do ní nevystříkal, dřívě, než se udělá ona. Nehty mu pevně zaryla do svalů, mohutným stiskem mu sevřela péro ve své, pořádně mokré stěrbině, dvakrát za sebou hlasitě zařvala a horkým výstřikem z pořádně zduřelé kundičky mu smáčela břicho a koule. Stisk to byl natolik pořádný, že ho vypudila
ven a Walther už se neudržel a pěkně jí postříkal celou prcinku.
Mátožně se svalila do peřin a vyčerpaně oddechovala. Přitulil se k ní, chvíli se mazlivě líbali a hladili po upocených a vášní rozpálených tělech, ale za chvíli je chtič pohltil znovu.
Celou svou vahou ji zalehnul, koleny roztáhl stehna od sebe a znovu se dobýval do hladové štěrbiny, která už opět celá, pořádně mokrá, chtivě vyčkávala na jeho horký, ztopořený bodák.
Rukama se zapřel o postel a znovu se do ní pořádně opřel. Blaženě sledoval, jak se jí pořádné kozy se zduřelými bradavkami zběsile natřásají v rytmu jeho přirážení, jak se pod ním kroutí rozkoší, křičí a chce ještě více.
Inu, proč by ne...
Kleknul si, chytnul ji za kotníky a její pěkně tvarované nožky si přehodil přes ramena, aby mohl zajet ještě hlouběji. Mrdal ji tak zuřivě, až jí přeskakoval hlas a kunda jí mlaskala na celou ložnici.
Vší silou mu držela ruce, kterými ji svíral zadek, aby jí náhodou nepustil a nenechal pěkně
rozdrážděnou a řvala tak hlasitě, že to zaručeně muselo vzbudit všechny sousední obyvatele domu.
Waltherovi to ale bylo celkem jedno, chtěl tuhle nadrženou samičku ojet do všech děr, které měla, napumpovat jí pusinku, kundičku i prcinku svým posvátným, germánským semenem, aby z ní teklo
proudem jako důkaz jeho drsné mužnosti.
Dlaněmi jí zajel pod zadek, který stisknul ještě pevněji a ona ho mocnými stahy rozmočené pochvy vtáhla dovnitř tak silně a nevybíravě, že to už déle nevydržel a pěkně se do ní vycákal.
Unaveně se vyvalil do peřin a spokojeně funěl.
Ale co by to byl za vojáka, kdyby potupně usnul a nechal takhle nažhavenou kurvičku samotnou onanovat?
Lísavě se mu přitulila k hrudi, jelikož nebyla ještě dostatečně namlsaná, jemně ho kousla do rtu a pošimrala ho v ústech jazýčkem.
„No, nepovídej, že už nemůžeš?“ špitla nadrženě a zase ho netrpělivě honila a pak ho začala lačně kouřit, aby se dal dohromady. Po chvilce byl opět v pozoru, pěkně ji poručil, ať si klekne a jazykem zajel do vyšpuleného poštěváčku, který se mu ukázal v celé své, voňavé kráse. Roztáhnul ji pořádně
prcinku a pomalu mnul klitoris ve rtech, jemně ho sál a jazykem šimral jeho zduřelou špičku. Dost se jí to zamlouvalo, zase vzdychala nahlas přes celý pokoj a zalévala mu tvář horkými výstřiky
milostné šťávy. Chvíli jí ještě lízal nenasytnou dírku a ztuhlý klitoris, ale pak se zvednul, drsně ji naplácal, plivnul do dlaně a pořádně promnul řitní díru.
Jasně pochopila, nač se chystá, nehty si roztáhla prdel do takového otvoru, že by do něj s přehledem nacpal malé jablko, a dovolila mu návštěvu své anální jeskyňky. Plynule jí tam narval svůj bodák až po koule a dostalo se mu
nevídané rozkoše, uzounký otvor mu dával nesmírně pevný stisk, který jej dráždil k zešílení. Svýma drsnýma prackama ji prcku pěkně roztahoval a rozkošnicky pozoroval, jak tam do ní vjíždí až po kořen. Vzrušeně funěla do polštáře a sama si sebou taky pohrávala, aby z toho něco měla, tak
zrychlil tempo a s hlasitým vyheknutím se do ní parádně vystříkal.
Už cítil, že je toho sexu a semenění na něj trošku hodně, ale asi si v baru nabrknul nymfomanku, protože byla neukojitelná a neumrdatelná a i po tomhle drsném análu si žádala další dávku jeho výronu a výkonu. Povalila ho zpátky do postele a pěkně si ho osedlala, nemusela se ani nikterak snažit, Walther byl po mnoha měsíčním půstu na Východní frontě nadržený až až a stál mu takřka
vkuse. Pěkně se na něj nabodla a divoce se mu rozjela v klíně, jak to měla ráda.
Walther ji chtivě masíroval macaté půlky a hezky si ji narážel na své, jako Kruppova ocel, tvrdé péro.
Cicky jí divoce skákaly, lákaly ho ke hraní, tak je pevně stisknul v dlaních a spokojeně si s nimi pohrával.
Bradavky měla tvrdší než náboje do kulometu, zase divoce řvala a užívala si ve své nenažrané kundě bodák kapitána Gunthera.
„Mrdej, mě ty zabijáku, ještě!!! Ještě!!!!!“ poroučela si hlasitě mezi vzdechy a sténáním, pak se mu dlaněmi opřela o svalnatou hruď, celá ztuhla a v orgastické křeči, kdy nestačila ani vykřiknout, se
mu mátožně svalila do náruče.
Teď už byla naprosto spokojená, spokojeně se k němu přitulila a oba usnuli hlubokým, osvěžujícím spánkem.
Když se ráno probudil, venku bylo ještě šero, ale ona už byla vzhůru a chystala se na ranní šichtu.
Neochotně se sesbíral z rozválené postele, navlíknul na sebe tankistický mundúr a s cudným políbením se s ní rozloučil.
Když vylezl před barák, otevřela ještě okno a něco mu hodila. Umně chytil předmět do dlaně a potěšeně zjistil, že jsou to ty roztomilé, hedvábné kalhotky, které z ní včera večer tak zuřivě trhal.
Slastně si k nim přičichnul, voněly ještě lépe než vítězství.
„Zase přijdu, kotě..“ řekl ji s úsměvem a poslal vzdušný polibek.
„No to bych Vám radila, pane kapitáne...“ zaculila se na něj, políbení mu opětovala a zavřela za sebou okno.
Kapitán Gunther se pomalu vydal ke kasárnám, sice na smrt zmožený, ale spokojenější než celý Wehrmacht v roce 1940 a už se nesmírně těšil na nadcházejících třináct dní, jež mu z celé válečné dovolené zbývaly.
Když se pak navrátil zpátky do bojů na Východní frontu, nejen, že měl na co vzpomínat, ale hedvábné kalhotky mu byly talismanem pro štěstí, válku přežil a vrátil se z ní relativně ve zdraví