poprvé

Jo – poprvé – to je vždy významná událost, která se vryje do paměti …

Věřte nebo nevěřte, když mě bylo osmnáct - stále jsem byl ještě panic.

Alespoň podle vyprávění mých vrstevníků všichni žili bohatým sexuálním životem … jen já jaksi zaostával.

Mrzelo mě to z dvou důvodů – jednak jsem si připadal poněkud opožděný a jednak si příroda žádala své.

Měl jsem sice dívku se kterou jsem chodil, ale na tohle nějak nebyla – bála se, že to špatně dopadne, že si prý chce užívat života zatím bez dětí ….

A tak jsem si přál aby se to změnilo … a když si něco opravdu toužebně přejete – tak to pak přijde, ale třeba z úplně jiné strany!



Pracoval jsem na telefonní ústředně. Dnes je ústředna takový velký počítač, ale tenkrát to byl obrovský sál plný relátek, voličů a třidičů...

Při noční službě se ústředna musela úplně zastavit, jako důkaz že ji technik „vyčistil“ od neukončených hovorů ( buď volající usne a nezavěsí, nebo se to samo zasekne )
Většinou ve tři ráno už byl klid a odpadli i poslední milenci co si už neměli co špitat ….

Jedné noci však slyším stále znovu a znovu vytáčet krátká čísla. Když to trvalo dlouho, zvedl jsem se od stolu, vzal si sluchátko a šel se podívat.
Volal na tzv. „seznamky“ což byla porucha ústředny uměle opečovávaná. Kdo vytočil neexistující první dvojčíslí měl správně dostat obsazovák – jenomže tady bylo ticho a mohlo spolu mluvit až dvacet lidí, kteří vytočili stejné číslo. Šéfové šíleli, ale my mechanici ač kluci šikovní, toto jsme „nějak“ nedokázali opravit. Bylo to fajn.
Můj noční telefonista vytáčel jednu za druhou, ale nikde nikdo nebyl – až narazil na mne.

Ukázalo se že je to opilá společnost, která už neví jak se bavit a tak volají sem, a já byl pro ně vítaným rozptýlením… prokecal jsem s nimi zbytek směny..
Vypadalo to tak, že hostitelka byla ze společnosti dost otrávená a čekala až konečně odejdou a zatím se bavila voláním, ale ostatní jí brali sluchátko a tak jsem si povídal i s nimi. Vytáhl jsem z nich jak hostitelka vypadá – popis se hodil na Brigitu Bardot ….

A pak hosté pomalu odcházeli, ale ,,Bardotka“ se se mnou stále bavila, nějak jsme si padli do oka … vlastně do ucha, protože jsme se ještě neviděli. Slíbili jsme si, že se sejdeme a to hned ráno po mé službě – dala mi adresu a že prý na mě počká – byla sobota…

K ránu ale volala že jde přeci jenom spát. Řekl jsem že to chápu, že se tedy sejdeme jindy, ale ona že ne – že mi nechává klíč pod rohožkou. Popsala mi byt – ať nerozsvicím, abych nevzbudil tetu !!?! a jdu rovnou do její ložnice a hlavně ať ji nebudím – že je pak hrozně protivná – ať si k ní lehnu a počkám až se probudí – jo a ať cestou koupím dvoje Sparty… Než jsem stačil něco namítnout tak zavěsila !!!!! Volal jsem zpět, ale nezvedala to !!!

Tak a co teď !!

Vidět jsem ji chtěl, to jo… představa s ní být v posteli byla taky lákavá, ale takhle divně se seznámit ??
Navíc co když je to fór?
Popsat byt své tchýně o které ví že má klíč pod rohožkou …..a poslat tam nějakýho nadrženýho blba !!! To už je dost hustý !!!!

Rozhodování bylo těžké, ale nakonec jsem vymyslel poloviční plán. Dojdu tam, omrknu to, blízko dveří způsobím nějaký hluk a kdyby něco bylo jinak - tak rychle uteču ….

Byl to dobrý plán - ale nevyšel ……

Vše odpovídalo popisu … pomalu svítalo, ale vidět bylo špatně … došel jsem do předsíně, schválně vrazil do botníku… zasténal ,,auvajssss“ skokem byl zas u dveří …… a ……nic !!!!

Pro jistotu jsem to zopakoval….. se stejným výsledkem….
Otevřel jsem dveře do ložnice – i zde se popis shodoval – okolo stopy bujarého mejdanu … v posteli peřina, polštář a jen chomáč blond vlasů …..
Trochu jsem s ní pohnul, ale spala tvrdě ….Dodnes nevím jestli opravdu spala nebo se jen královsky bavila …. ale po tom mejdanu ….kdo ví ….
Zul jsem si boty lehl si vedle ní a čekal. Jednak se nic nedělo a mě bylo blbé ležet v posteli oblečený, tak jsem se postupně svlékal a z šatů dělal jakýsi uzlík, s kterým možná budu utíkat ….. a pak jsem najednou ze všeho usnul …
Noční směna člověku nepřidá – zrovna jako mejdan …….

A tak jsem se se svojí láskou seznámil v posteli !
Otevřel jsem oči a ona už byla vzhůru … vážně jí to slušelo .. usmívala se na mne ..
Napadlo mě, že bych měl pozdravit, představit se... podat ruku, nebo tak něco … ale sem se to nějak nehodilo, s takovou situací možná nepočítal ani Gut Jarkovský...

Naštěstí z toho nedělala vědu – všimla se mých trenýrek s lampasem a se slovy že tohle do její postele nepatří, byly rázem dole, pár jejích dotyků a já ho měl nahoře, klekla si nade mne, hladila a hezky si hrála... mě si snad ani moc nevšímala … použila mě jako robertka a vzrušovala se víc a víc ...
Řekl jsem si, že představování zatím odložím, protože se mi tahle hra moc líbila, jen jsem měl hovězí upozornění: „dededej si popopozor … děděti …..“
Prý ať se nestarám …a soustředila se na svou práci … já už nevím podrobnosti .. v životě jsem už pak nic takového nezažil … podstatné bylo, že nešlo jen o bezduché tam a zpět, ale každou chvíli změna a většinou nečekaně … o mě se pokoušely mrákoty z rozkoše a když pak s ním něco dělala oběma rukama a ještě se dotkla jazykem ….. zatmělo se mě před očima, vykřikl jsem a těžko odhadovat kam až jsem dostřík ….
Vtom se otevřely dveře a přišla teta !

Co prý je tu za rámus! ……Když viděla mě a Bardotku jak si stírá zobličeje proužek něčeho bělavého …. Zavolala kamsi za sebe: „Poďséééém“! a přisedla si knám !
Na „tetu“ byla příliš mladá, … a co hůř – za ní přišla ještě jedna ,,Teta“ – já už nechápal vůbec nic, ještě se mi točila hlava a právě mě napadlo, že se mi to všechno jen zdá – tohle nemohla být pravda ….představování jsem už dávno pustil z hlavy...

Cos mu udělala že tak krásně zavzdychal ??? .. hele a znáš tohle?“ – odešla do ledničky a vrátila se s kostkou ledu … Bardotka pobaveně přihlížela a teta se mě začala dotýkat tím ledem všude možně, já se zmohl jen na vzdychání a ta třetí se do věci vložila, že mě taky musí někdo zahřívat a ne jen chladit a rozepla si pár knoflíčků a zahřívala prsy a to už jsem zařval podruhé. .. já už si vážně nepamatuji podrobnosti, jednak je to už dlouho, byl jsem v jakýchsi mrákotách a nevěřil že je to pravda ….

Nakonec je Bardotka odehnala a nechala si mne jen pro sebe … povídali jsme si …zajímavé bylo že všechny mé pokusy o políbení selhaly….
Nakonec mi svitlo jak to vlastně je ….. nějakým osudem jsem se dostal do malého soukromého bordelu. Bardotka byla taxikářka a dohazovala kunšafty, ,,tety“ byly její kamarádky …. No a tyhle slečny si rádi občas zpestří svoji monotónní práci nějakou kratochvílí a nezkušený panic – to je lahůdka ….

Šel jsem domů a nohy mě nenesly… ale usmíval jsem se jako kocour vracející se z noční toulky – za dvoje Sparty přijít o panictví s třemi tetičkami – na to se nedá zapomenout!

Nakonec jsme s Bardotkou byli tak nějak „kamarádi – co taky rádi“ a slavil jsem úspěch – dokázal jsem, že jsme se začali líbat! ….A když už jsem si myslel že to je začátek lásky…. tak mi naznačila, že už bych jí pomalu za to měl začít platit….!

To ještě není konec

Kamarádům jsem tohle nevyprávěl. Bylo mi jasný, že by mi nevěřili ani slovo.
Zkusil jsem to až na vojně a opravdu – nevěřili i když uznali, že mám dobrou fantazii ….. nakonec přeci jen někdo uvěřil ….


Uteklo hodně let. Byl už jsem ženatý, naštěstí zrovna doma sám když zazvonil telefon …

Ve sluchátku hlas neznámé ženy – prý jestli jsem Martin, že jí nemohu znát, ale že si listuje v zápisníčku své kamarádky Lindy, která jí nechala strašně dlouho čekat a tak se prý nudí a listuje a listuje, že je tam hodně jmen a u každého nějaká poznámka, tel. Čísla, zaměstnání.... a u mne je jen ,,postel“ a že tomu prý nerozumí – to že jsem jako dobrej v posteli ??…

Svitlo mi že Bardotka se jmenovala Linda a tak jsem jí řekl že jí musím zklamat, ale že to jen znamená že jsme se v posteli seznámili …..
Řekla že je to úžasně originální a romantické, jestli prý mám čas, že chce abych vyprávěl a přeháněl - a já čas měl… a tak jsem začal :

Věř nebo nevěř, když mě bylo osmnáct, stále jsem ještě byl panic………..