Let motýla
Anotace: pokračování motýla ve výstřihu...
Měl hlavu v jejím klíně. Na čele ho šimraly chlupy měkké jako srst kočky, jen byly stočeny do pravidelných kudrlinek a hebké na dotyk. Ústa měl zabořena v jejich vlhkém středu, v té nejlahodnější studánce s vůní nekonečné slasti, která prostupovala celým jeho tělem a způsobovala mu pocit, jakoby seděl na drátech vysokého napětí. Pootevřel oči. Proti oknu v šeru nastávajícího rána uviděl náznak hladkých boků, od pasu dolů rozebíhající se jak ladné tělo houslí. Měkké břicho, nad nímž se zvedala kyprá ňadra s vrcholky ještě bílými od téměř zaschlé šlehačky, která když tála, roztékala se do stran a proti ranním slunečním paprskům tvořila na hebké kůži sladké bílé cestičky.
Vzrušením nemohl ani dýchat. Její ňadra se pravidelně zvedala a klesala, usychající kůže házela třpytivé odlesky, což působilo téměř démonicky. Posunul se výš, aby horkým jazykem zbavil vrcholky zbytky bílého sněhu a žena pod ním zasténala, když je bral do úst a nořil svoji rostoucí nedočkavost do jejího lůna. S urputnou pravidelností pak vychutnával svíravou rozkoš, která mu byla poskytována, až uslyšel v hlavě vysoký tón kytarové struny, který přinesl úlevu a vláhu všude tam, kde byl přítomen…
Procitl vzrušený. Otočil hlavu. Vedle něj ležela na boku žena, ranní paprsky se lehce dotýkaly hustých černých vlasů, horce objímaly její tělo od ramen, přes křivku zad, až k vystrčenému zadečku, kde se laškovně zatřepotaly a dál spěchaly po dlouhých nohách až k růžově nalakovaným nehtům u noh.
Jakoby vycítila, že se na ni dívá, obrátila se. Přejel pohledem její krásné tělo. Přes levé ňadro letěl motýl. Černě vytetovaný motýl, s nádhernými jemnými křídly, tykadla rozprostřena kolem levé prsní bradavky. Neodolal, a pohladil jazykem ta hladká křídla, něžná tykadla. Otevřel tak stavidla zaplavující vášni, která ho vzrušila téměř k nepříčetnosti.
„Ta šlehačka,“ šeptala potichu „k zešílení krásný. Nojo – vyznáš se.“
„Miluji Tě.“ Zašeptal a přitáhl si její tělo. Lačně sál ta usmívající se rudá ústa, líbal bílý krk, naléhavě se vzpínal proti jejímu břichu a sledoval let motýla, který ho tolik fascinoval. Pokojem se rozléhalo vzrušené dýchání a slastné sténání.
Na parapet okna sedla sýkorka. Hladila si rozčepýřené peří, a vyhlížela svého nápadníka. Jaro pomalu začalo.
Přečteno 1578x
Tipy 19
Poslední tipující: ARTeFakty X. Múzy, Jort, Amonasr, Šípková Růženka, Philogyny1, Iva Husárková, Špáďa, Krysařka, Akyš, Frr, ...
Komentáře (12)
Komentujících (7)