Porno na lodi

„Kamarádi, mám super zprávu,“ přihnal se lodník Marek na výletní loď a mával papírem nad hlavou.
„Ukaž mi ten rozpis vyjížděk,“ řekl nevzrušeně kapitán lodi Karel.
„No... zítra, tu bude to... točit se porno,“ zajíkal se Marek.
„ Safra, máš pravdu. Němci si nás objednali na celý den,“ zkoumal rozpis kapitán.
„Cože? Budou tu nahý baby, to je hustý,“ pravil lodník Olda.
„Mladej z toho chudák nebude spát,“ smál se Marek.
„To si piš, tý jo... péčko na lodi! Pracuji tu dva měsíce a ani ve snu by mě nenapadlo, že se na lodi dá něco takového zažít,“ řekl nadšeně Olda.
„Oldíku, to není nic pro tebe, ještě ti teče mlíko po bradě,“ usadil ho kapitán.
„Osumnáct mi už bylo,“ hájil se.
„Vypadáš na patnáct, ani fousy ti nerostou. Raději bych ti dal dovolenou. Co by na to řekla tvoje máma kdyby se to dozvěděla, že tě v té Praze pěkně kazíme,“ řekl vážně kapitán.
„No, já se tím doma chlubit nebudu.“

Posádka sedí na lavičce a v klidu kouří.
„Podívejte se,Viktor se sem žene jak velká voda,“ upozornil Marek.
„Nazdar, vy se máte. Zítra tu budete mít pěkně veselo. Německý porno, to já žeru. Sjíždím si ho večer v kajutě. Nezeptali by jste se, jestli by pro mě neměli malou roličku? To by koukaly, ty herecký rajdy, co dokáže takovej silnej statnej kapitán,“ zakřenil se samolibě kapitán Viktor ze sousedního parníku.
„Zprávy se šířej rychle. Marečku, že ses pochlubil do vysílačky?“ zeptal se kapitán Karel.
„Možná trochu,“ řekl potichu.
„Na to bacha. Na vysílačkách je napojená i plavební zpráva a vodní policie. To není na osobní hovory!“ zlobil se Karel.
„Stejně by jsme se to dozvěděli večer v hospodě,“ řekl Viktor.
„Tak,tak... pěkně si tu poctu užijeme,“ smál se drze Marek.

Marek s Oldou ráno netrpělivě vyhlíželi filmový štáb.
„Já se tak těším, na ty kozy jako vozy,“ červenal se Olda.
„Už přijeli,“ ukazoval Marek div nepřepadl zábradlí.
„Vystupují jen chlapi,“ povídal zklamaně Olda.
„To je filmovej štáb. Osvětlovači a tak, ty kočky přijedou třeba soukromým autobusem,“ uklidňoval ho Marek.
„Aby se sem vůbec vešli,“ strachoval se Olda.

„Pane kapitáne, můžeme vyrazit,“ přiběhl asistent režije.
„Moment a co herečky? Ty nabereme cestou?“ divil se kapitán.
„Jo, tááák. My točíme gey porno milej pane,“ smál se asistent režije.
„Vážně? To jsem fakt nečekal,“ řekl kapitán a vztekle nahodil motor.

Výletní lod´ pomalu plula do Modřan, co nejdál od rušného centra města.
Pobledlý Olda se přiřítil do kormidelny.
„Kapitáne, co to vezeme? Oni tam na baru normálně souloží, vzdychají a jsou opřený o okna.Lidi na břehu kroutí hlavami. Jedna stařenka na procházce podél vody zakrývala vnučce oči. A co je nejhorší, ti herci mě chtěj osahávat. Já se bojím jít na záchod, aby mě tam nepřepadli,“ řekl vyděšeně Olda.
„Líbíš se jim, třeba tě vezmou do party. Vyděláš víc, než na naší lodi,“ smál se kapitán.
„To se raději utopím. Vážně potřebuji na záchod,“ kroutil se Olda.
„Přelez opatrně zábradlí a vyčůrej se ze špičky lodi do vody, ty posero. Já ti chtěl dát volno, si nechtěl. Tak to tady budeš muset přetrpět,“ řekl kapitán.
„Kdo mohl tušit, že tu budou samý navoněný buzny,“ řekl Olda.
„Nejhorší bude ta ostuda až se vrátíme do přístavu. Všichni se nám budou smát,“ řekl kapitán.

„Sakra, to je děs! To jsou vzdechy, já to nemůžu poslouchat, je to slyšet i přes okna. Musel jsem utéct k vám, dole je to samej pták ohnivák,“ chytal se za hlavu Marek.
„Tak si pustíme radio,“ řekl Olda.
„Pěkně jsme si naběhli co?“ vzdychnul kapitán.
„ Já chtěl vidět kozy!“ křiknul Marek.
„Třeba nějaký uvidíš na břehu,“ řekl Olda.
„Jo, jak se hezky pasou na trávě,“ dodal kapitán.
„Ha,ha,“ mračil se Marek.
„Hlavně mlčte před ostatníma. Dělejte jako by nic,“ přikazoval kapitán.
„To je jasný,“ slíbil Marek.

Po deseti hodinách zakotvila lodˇ v přístavu.
„Na tuhle akci, nikdy nezapomenu,“ povzdychl si Marek.
„My všichni, nezapomeneme,“ promnul si oči unavený kapitán Karel.
„Vypakujte ty homoklády, já si jdu do kajuty lehnout,“ řekl Karel.

„Moment, počkejte. Děkujeme, moc za prostory. Parádně jsme si to užili. Máte tu úžasný světlo pro natáčení. Ještě vám dám pro Vás a posádku malou finanční pozornost,“ řekl asistent režie.
„Jo, třicet euro, to se hodí. Děkujeme,“ řekl kapitán.
„Mám tu ještě nějaké dvd.“
„Jen to ne,“ zděsil se kapitán při pohledu na obal dvd se svalnatými chlapci.
„Já si to vezmu. Dám to starý k vánocům,“ řekl Marek.
„No....to bude, opravdu překvapená,“ řekl kapitán.
„Ok, prosím a naschle,“ loučil se asistent režie.
„Raději sbohem,“ brumlal si kapitán pod vousy.

Olda s Markem pobaveně sledovali jak filmaři balili fidlátka.
„Tý, jo. Ti kluci se nějak motaj. Vždyt´nemůžou ani chodit,“ divil se Olda.
„Se nediv, když do toho celý den bušej,“ řekl Marek.

„Kde máte schovaný ty rajdy?“ křičí ze břehu kapitán Viktor.
„Vyložily jsme je na Smíchovský komoře. Museli na další kšeft,“ zachraňoval situaci Marek.
„To se mi nějak nezdá.“
„Nevěříš? “přidal se Olda.
„Od oběda víme, že jste vozili bandu bukviček. Neumíte si představit jak jsme se v hospodě nachechtali. Doufám, že příjdete večer na pivo. Rádi si poslechnem pikantní zážitky.
Tak čus, tepl bratři,“ mával vzdalující se Viktor.
„Já ti dám teplý bratry, ty šašku. Zalez do své rezavé kocábky,nebo po tobě něco hodím,“ rozčiloval se Marek.
„Tak to je peklo, kapitán měl pravdu. Celej přístav si z nás bude utahovat nejmíň čtrnáct dní,“ řekl Olda.
„Trapas století,“ řekl Marek a odcházel do své kajuty.