Seminární práce

Představ si nějaký útulnější hotel, nebo nějaké hodně luxusní koleje. Zkrátka místo, kde je hodně mladých lidí pohromadě. :)


Vstal jsem od své práce s jednou myšlenkou a napadlo mě jít se zeptat o pokoj vedle kamarádky, co by mi na to řekla. Pokoje na našem patře byly z nějakého důvodu řešeny tak, že za hlavními dveřmi byla krátká, lomená chodba s hromadou papučí a bot v poličkách, nad nimi stejná hromada svršků. Za nimi pokračovala koupelna, na takto malé ubytování prostorná, ovšem zároveň nezvykle průchozí - do hlavního pokoje podobné velikosti, kde se pracovalo, spalo a jedlo, ovšem nevařilo - na to byla sdílená kuchyňka. Ledničku v rohu doplňoval balkon, kde se chladily piva, přičemž cesta na balkon vedla okolo stolku s noťasy obyvatel a dvoupatrové postele. Uprostřed pokoje byla trocha prostoru, třeba na cvičení.

Jak jsem psal, vstal jsem od svého noťasu a vydal se na cestu do vedlejšího pokoje za kamarádkou. Procházím koupelnou - zvyk už nás vycvičil nevšímat si, když se někdo sprchuje, pro větší komfort všech zúčastněných - a klepu na pokoj vedle. Ticho.. Asi zas poslouchá písničky. Vejdu tedy, projdu zákrutou za dveřmi a tentokrát, jelikož jsem v módu "kdepak jsi" a ne "v koupelně se kouká pod sebe", spočine můj pohled na kamarádce, jak si myje vlasy v horké sprše. No dobře, tak ještěže je ta voda horká a zapařila trochu ty skla.. Ale postavu má hezkou, co to povídám, přímo nádhernou. Beze slova se otočím (avšak poměrně pomalu, neb stále si vychutnávám ten pohled) s tím, že přijdu za chvíli. Poněkud zamyšlen vracím se celých dlouhých patnáct a půl metru do svého pokoje. Všimnu si, že jsem prošel okolo sprchující se spolubydlící a říkám si, no ony se snad domluvily s tou sprchou, že jdou paralelně.. Ovšem jak se znají, tak by to nebylo žádné překvapení. Jdu dál a až když sednu zase k noťasu, tak si uvědomím, že na mé zpáteční cestě na mě má spolubydlící ze sprchy mávala. Zapomněla snad ručník? Zamračím se na svůj noťas a rozpracovanou seminárku, zase vstanu a jdu potřetí do koupelny, kde se někdo sprchuje.

Kamarádka už vylezla a nasadila si volné kalhoty (takže ručník měla, neb visel přehozen přes sklo sprchy), zubila se na mě a vlnila rameny sem tam. Pomalu došla ke mně, chytila mě za ruce a postříkala mě odkapávající vodou z jejích vlasů, to když jimi zakroužila. Samozřejmě, že schválně, nebyla ještě celá usušená, tak patrně chtěla tuhle vlhkost trochu "vyrovnat". Začal jsem se zubit zpátky, načež mě objala a já cítil její malá, nahá ňadra na hrudníku. Cítil jsem, jak se mi nenápadně utírá do trička. Jelikož se mi nelíbilo svým tričkem jí suplovat ručník, odtáhl jsem se. Ovšem mi stihla ještě vlepit pusu a poslintat mě. Cítím na jazyku, že to nejsou jen sliny, ale ještě něco víc. Nasadím výraz, jako kdybych snědl citron. Zašklebí se na mě a zašeptá mi do ucha: "Copak? Nelíbí se ti, jak chutná moje šťáva?" Potřebuji celé tři údery srdce, abych pochopil, co tím vlastně myslela. To už mě stačila pustit, sáhnout si do rozkroku, vytáhnout zase prsty a začít si je cumlat jak dudlík.

Dám jí pusu, ona mně taky a začne mě tlačit proti sklu sprchy, patrně abych měl mokré tričko i zezadu. A tak to teda ne! Přetlačím ji na protější zeď, ruku pohotově strčím na její týl, abych s ní nepraštil (tolik). Obtočí mě pažemi, já ji mezitím chytnu na týlu za vlasy a snažíme se vysát jeden druhého. Po chvíli pouštím její vlasy, ona mě přestane pusou dusit a klesnu trochu dolů. Jedna ruka drží záda, druhá boky. Na chvíli se odtáhneme, ale nepustíme - přimáčknu si ji k sobě, takže se na okamžik odlepí od stěny, než na ni znova s mlasknutím plácne. Ona má jednu ruku volnou - a tou rukou zápasí s mým utaženým páskem, než může sáhnout hlouběji. Využívám příležitosti a zjišťuji, že z ní šťáva úplně teče, jak kdyby při sprchování do sebe lila vodu jak do trychtýře a teď všechna chtěla vytéct ven..

Když už si připadám, jako kdybych rukou míchal teplou marmeládu a ta mi tekla po celém předloktí, vytáhnu ji ven, po jejím vzoru si olíznu prsty - ona se praštěně zasměje a chce se na mě pověsit. Zajímavé, jak mě napadlo skoro to samé - zvednu ji za zadek a položím na pračku. Zaboří mi do zadku své drápky, přitahuje mě, chce mě hned.. Mnohem lepší nápad než cokoliv jiného dneska. Nemusíš pobízet dvakrát, má milá. Nakloním se trochu vpřed a vstoupím dovnitř. Zažívali něco podobného Vikingové v síních Valhally od krásných Valkýr? Možná ano, možná ne v koupelně.. To je teď jedno, jemně vstupuji do její Valhally a slyším, jak zhluboka oddechuje a jemně vrní.. Dýchání je důležité, říkal mi kdosi, takže i já začínám funět. Z nějakého důvodu ji to rozesměje a směji se s ní.. Úžasné, jak může taková návštěva kamarádky ohledně hloupé seminárky takhle krásně skončit. :)