Klient

            Začalo to jako každý jiný pracovní den poradce u jedné nejmenované společnosti, Jardy Ostrého. Dnes toho naštěstí neměl tolik jako včera. Předešlý den se nezastavil téměř až do večera. Neustále měl s někým schůzku, poté dělal ještě pochůzky po městě a večer dělal resty z minulého týdne. Když si ráno v posteli řekl, že dnešní den bude úplně v pohodě, tak se pekelně mýlil, protože nevěděl, co ho čeká odpoledne…

            Vstal z postele a ihned šel do koupelny, kde si vyčistil zuby a opláchl obličej studenou vodou, protože jedině to ho dokáže ráno pořádně probrat. Namazal si obličej hydratačním krémem, který by měl mít nabuzující účinky a vyrazil do šatníku, kde si vybral kravatu a košili. Oblek měl už připravený ze včerejšího večera, a sice světle šedý. K tomu si tedy vzal bílou košili a tmavě modrou kravatu. Vypadal jako ze žurnálu, jak by řekla jeho babička, a když se na sebe podíval ve velkém šatním zrcadle, tak si jen pomyslel, že mu to dnes opravdu sluší. Nevěděl, zda je to tím, že se dobře vyspal nebo to bylo tím krémem, ale dnes měl i mnohem hezčí pleť, řekl si pro sebe, když měl hlavu úplně u zrcadla a zkoumal, zda nemá nějaké černé tečky nebo rašící uhříky.

            Poté šel do kuchyně, kde zapnul kávovar a udělal si obvyklé, silné espresso, vzal si ho na balkón a k tomu si dal jednu lehkou cigaretu značky Marlboro. Toto byl jeho jakýsi ranní rituál, bez kterého nemohl vyjít ven do práce. Dalo by se říci, že už je to jeho obsese.

            V kanceláři byl dnes výjimečně první a během toho, než přišli ostatní, si připravil podklady na dnešní návštěvy jeho klientů. Měli přijít jak stávající klienti, tak i ti potencionálně noví. Doplnil si stojan se smlouvami, kde už toho moc neměl, jelikož tento měsíc podepsal docela dost nových kontraktů.

            Půl hodiny po začátku pracovní doby začali chodit klienti, někteří se chodili jen radit nebo ptát na nějaké dotazy ohledně jejich služeb. Většina těch tazatelů byli senioři, jelikož těm smlouvám moc nerozuměli a při podepsání se zapomněli na ty věci zeptat. Jardovi to vůbec nevadilo, protože byl rád za každého zákazníka, který přišel k jeho stolu.

„Dnes ti to moc sluší, Jardo.“ Řekla Jardovi Alena, jeho kolegyně a mrkla na něj.

            A měla pravdu, protože ty šaty mu vážně slušely. Dokonce ani nevadilo, že nebyl moc hubený a vysoký, i přesto v tom vypadal, jak kdyby se mohl ženit. Ještě kdyby tak měl o trochu více vlasů na hlavě, pomyslel si Jarda. Měl tmavé, byť husté vlasy, ale od čela mu začínala pleš a to mu bylo teprve 25 let. Velmi ho to trápilo, ale nedalo se s tím nic dělat, protože to bude pravděpodobně genetické.

            Jedna z těchto schůzek byla i se stávajícím klientem Otou Černým, který měl uzavřenou smlouvu již několik let a několikrát do roka chodil na pobočku se ptát na nejrůznější dotazy. Jarda nikdy nevěděl, proč se chodí ptát na takové hlouposti a proč chodí vždy jen k němu. Jednou prý přišel, zrovna když tam Jarda nebyl a nešel se zeptat k jeho kolegyním, přišel jiný den, až tam byl právě on.

            Měl trochu času, tak si řekl, že si dá jednu cigaretu před kanceláří u toho starého, rezavého odpadkového koše s popelníkem. Zrovna když si zapálil, tak šel okolo pan Černý.

„Vy kouříte, pane Ostrý? To bych do Vás vůbec neřekl.“ Zvolal na Jardu pan Černý.

„Ano, kouřím už docela dlouho.“

„Máte jednu na víc, že bych si dal s Vámi. Já jsem totiž jen sváteční kuřák.“

„Jistě, nabídněte si.“ A natáhl ruku s otevřenou krabičkou.

„Chtěl jsem se Vás na to zeptat dnes v kanceláři, ale bylo mi to trapné se ptát před Vašimi kolegyněmi… Nejel byste se mnou někdy pod stan si zachytat ryby? Jezdím totiž skoro každý víkend na Sázavu a samotného mě to moc nebaví.“ Zeptal se Jardovo klient.

„Nezlobte se, ale tohle není nic pro mě, já totiž velmi nerad spím ve stanu. Každopádně děkuji za nabídku.“ Odmítl jeho nabídku a pousmál se.

            Oba dva už dokouřili a Jarda se rozloučil s tím, že se už musí vrátit do kanceláře. Pan Černý ještě jednou poděkoval a odešel. Když si Jarda sedl za svůj pěkný mahagonový stůl, tak stále nad tou nabídkou přemýšlel, protože vůbec nevěděl, proč mu to nabídl a už vůbec ne, za jakým účelem. Bylo to jen opravdu nezávazné kamarádské sblížení, nebo v tom viděl zbytečně moc víc… On totiž pan Černý byl sice starší nejspíš o 15 let, ale na svůj věk byl celkem pohledný a měl jakési charisma.

            Padla pátá hodina a Jarda odešel domů. Když zavřel dveře od bytu, tak mu pípla nějaká zpráva na mobilu. K jeho podivení to bylo od pana Černého a stálo tam:
„Dobrý den, pane Ostrý, potřeboval bych s Vámi mluvit ohledně naší spolupráce. Můžete dorazit za půl hodiny na polní cestu v lese nedaleko Vašeho domu?“

Černý věděl Jardovo bydliště z toho důvodu, že jednou před domem vyřizovali nějaké nesrovnalosti ohledně smlouvy, ale to bylo už velmi dávno. Jarda mu odepsal jen: „Ano, budu tam.“ Blížila se doba, kdy by měl vyrazit a řekl si, že nepůjde v obleku a převlékl se tedy do obyčejných džínů a trička.

Jarda už přišel k jeho auta do lesíka a jen viděl, jak ho pan Černý pobízí, aby si sedl vedle něho a ten v tom neviděl žádný problém, tak otevřel dveře od jeho Škody Superb a sedl si vedle něho a pak to začalo…

„Já jsem Ota.“ Natáhl ruku k Jardovi a ten pochopil, že je to nabídka k tykání, nevěděl však, co bude následovat.

            Když Jarda stiskl jeho ruku, tak si ho najednou Ota přitáhl k sobě a začal ho vášnivě líbat. Jarda se chtěl začít nějak bránit, protože to bylo opravdu nepřípustné, aby si něco začal se svým zákazníkem. Vůbec nepomyslel ani na to, co by o tom řekla Otova manželka, která nejspíš seděla doma u televize a myslela si, že se její manžel nejspíš jen zpozdil v práci nebo v obchodě.

            To líbání bylo tak krásné, že Jarda začal pomalu vyndávat svůj jazyk z pusy a strkal ho Otovi do pusy, ten se očividně nebránil a najednou se spolu setkali, jemně se ohmatávali, až najednou Otův jazyk převzal naprostou nadvládu nad vším a skončil v Jardovo puse.

            Během těchto hrátek se také začali osahávat a oba dva si hladili rozkroky… Teď Jarda zjistil, že jedna ruka pomalu stahuje jeho hlavu do Otova klína, ten se ovšem nebrání a rozepne zip u kalhot. Chvilku na to vyskočí z kalhot ztopořený penis, který je opravdu moc pěkný, pomyslí si Jarda. Neváhá a hned začne Otu orálně uspokojovat, ten začne hned z kraje sténat, jako by to zažíval poprvé. Tento akt trvá pouze pár minut, protože Ota je nenasytný a chce víc…

            Vlezou si tedy na zadní sedadla, která předtím složili, aby tam bylo více místa, a Ota vezme iniciativu, chytne Jardovo nohy, které zvedne, a společně si krásně užijí… Po tomto celém aktu si dají společně venku cigaretu a Jarda jen řekne: „Tak to byla opravdu jízda!“ Ota přikývne a jen se usměje.

            Druhý den jde Jarda do práce a hned ve dveřích na něj zavolá Alena: „Ahoj Jardo, nevíš, proč si tě pan Černý vyměnil za mě?“ Jarda neodpověděl, ale bylo na něm vidět, že je očividně úplně v šoku. Sedl si ke stolu a ihned napsal Otovi zprávu, kterou si pouze přečetl a neodepsal. Z domova se mu pak snažil dovolat, jednou, dvakrát, potřetí to už vzdal. Od té doby se už Ota nikdy nepřišel na nic zeptat a vše řešil s Alenou po telefonu. Jardovi to doteď vrtá hlavou a nemůže přijít na to, co to všechno mělo znamenat.