Pane profesore...

Bohaté plastické tvary, dramatický pohyb, mohutný dojem a iluzivní výzdoba. Dvě hodiny nimrání se v oblasti barokního slohu, jak lépe trávit svůj středeční večer, než posloucháním přednášky o malovaných tlustých andělíčcích. A přesto bych teď nechtěla sedět nikde jinde, než právě v této posluchárně. Bohaté plastické tvary, ale to jistě. Především nenápadně lemované pod upnutou košilí, která dle mého odhadu mohla být i o číslo větší, vzhledem k napnuté látce kolem ramen a hrudníku. V mých představách o profesorech literatury, architektury a umění bývají většinou postarší nezáživní profesoři, kteří přehnaně upozorňují na svůj intelekt, ale málokdy si všimnou výrazných fleků od kávy či děravých kalhot v rozkroku. Kde sakra tenhle chlap nahnal takové svaly? Přes den upjatý profesor, v noci dříč v posilovně? To mi k němu nějak nesedí. Iluzivní výzdoba, jistě, měla bych se soustředit na prezentaci... opravdu. Ale výzdoba jeho paží, ty propletené čáry vystupující odněkud z pod vyhrnuté košile. Kam až vedou? Odkud pochází a jaký je jejich význam? Má pod tou napnutou košilí ještě nějaká další tajemství, záhadná tetování, obrazce zkrášlující jeho zjevně dokonalé tělo? A dost, musím se soustředit na studium. Jak to, že mi hoří tváře? Toho si přeci musí někdo všimnout. Jsem v posluchárně plné evidentně znuděných studentů, kteří jsou zaneprázdnění psaním do mobilu a hraním online her. Barokní sloh je již zcela zapomenut. Dobře, to zvládneš, soustřeď se na poznámky. Ah, výborně, třese se mi ruka. To jako z něj? Z myšlenek na jeho tělo pod košilí? Ta košile. A ty ruce. Pevné svalnaté, zaťaté, s lehce vyběhnutými žílami na předloktí. Tyhle ruce se jistě jen tak nerozklepou. Naopak, budou mít velmi pevný stisk. Co by v nich mohl tisknout? Například mé třesoucí se boky, až by mě jeho ruce vyzdvihly na jeho katedru v prázdné posluchárně. Z té představy mi hoří tváře a lechtá mě v podbřišku. Na co to myslím? Vždyť musí být minimálně o deset let starší než já. Líbilo by se mu, kdybych mu do ucha šeptala "pane profesore" ..? Nejspíš by mě potom tiskl ještě víc, jeho horké rty by se lačně dotýkaly mého krku a jeho vzrušení bych cítila po celém těle. Přednáška končí, no výborně. Z posluchárny se hrnou studenti, kteří se v myšlenkách vidí někde v baru u piva. A já ještě sedím na svém místě a žádostivé hltám pohledem to nádherné tělo před tabulí. A dost, zaplašit nemravné myšlenky a hurá domu. To jsem se zbláznila nebo co? Vždyť mám přítele. Krásného, chytrého přítele, ve svém věku, s kterým nejen chodím ,ale také bydlím. Vzpamatuj se a přestaň myslet na ty svaly. "Nashle" To bylo fajn, nezúčastněné rozloučení, nedej na sobě nic znát. Ale sakra! Zapomněla jsem mu odevzdat ten dotazník, který nám na začátku přednášky dal k vyplnění. Prostě se tam vrátím a nechám to na stole. A hele ještě je tady. "Pane profesore?" S těmi slovy mi zachořely tváře. Jistě si musel všimnout. "Zapomněla jsem vám dát dotazník" Dívá se na mě tak upřeně. Jeho zelené oči mě probodávají trochu zvědavým pohledem. Budu riskovat letmý dotek při předání papíru a mou náhlou zástavu srdce nebo mu ten pitomý papír prostě položím na stůl. Stát tu ještě chvilku, asi se propadnu hanbou. Naštěstí mi přívětivě vzal dotazník z ruky a líně se pousmál. "Tak já už asi půjdu, nashle." "Krásný večer přeji" Krásný večer? Ve Vašem objetí, propletená s Vaším horkým tělem, to by byl krásný večer. Kdyby tak věděl, co mi probíhá hlavou. Má tak krásný hluboký hlas, dokázala bych ho poslouchat hodiny, i kdyby měl mluvit o barokním slohu.
"Čau" ozvalo se ode dveří. Přítel přijel domů z práce. Z té dnešní hormony nabyté přednášky jsem musela na chvíli myslet na něco jiného než na sex. Přišla jsem domů, poklidila byt a šla vařit. Vaření je jeden z mých nejoblíbenějších koníčků a také jsem tak trochu doufala, že tím potěším přítele. A jelikož jsem profesora opravdu potřebovala vyhnat ze své hlavy, nutně jsem se musela postarat o to, aby mé vášně uhasil někdo jiný. Proto jsem se dnes oblékla takto. Černé krajkové prádlo s podvazky, odvážné líčení a po dlouhé době doma - rozpuštěné dlouhé plavé vlasy. Ne v drdolu, jako obvykle. Do toho příjemná vůně domácí večeře a přítel u dveří. "Ahoj lásko, jaký byl den?" Snažila jsem se znít co nejpřívětivěji, abych nic nepokazilo atmosféru. "Šlo to. Jsem unavenej. Máme něco k jídlu?" S těmi slovy mi došlo, že bude třeba víc než jen milý úsměv. Zvedla jsem se z gauče a šla svému milovníkovi vstříc. Letmá pusa na tvář a zamířil do kuchyně. No to si dělá legraci? Nevidí mě? Copak takhle oblečená chodím po domě obvykle? Většinou mám na sobě pohodlné kraťasy a volné tričko, když se poštěstí tak trochu řasenky. Došla jsem tedy za ním a významně se kolem něj protočila v přiléhavém prádélku. "Hmm, hezký" Hezký. Polilo mě horko. Tentokrát ne horko doprovázené šimráním v břiše a svírající touhou strhat z někoho oblečení. Ale zuřivé horko dát někomu pěstí. Přítel se v několika minutách najedl a odporoučel se do koupelny. Zamkl. Takže mu ani nemohu předvést smyslný taneček při svlékání a společnou koupel. Takhle vytočená jsem už dlouho nebyla. Ale co si to nalhávám, Jak dlouho už spolu nespíme? Měsíc, dva? Co dělám špatně. Kvůli němu je mi všechno oblečení velké, zhubla jsem, protože jsem si myslela, že se mu nelíbím. Minuty ubíhají, je tam nějak dlouho. Třeba se mi to jen zdálo, třeba se nezamkl a právě tam na mě čeká. Při uchopení kliky mě ale cosi zarazilo. On si tam pouští porno? Se mnou spát nechce, ale porno ve vaně je mu lepší přítelkyní? Chce se mi brečet. Celé tělo se rozechvěje a mě se chce řvát. Tváře rudé a srdce mi málem vyskočí z hrudi. Zavřu se do ložnice a zamykám dveře. Co si o sobě ten parchant myslí? Můj pohled se zastaví u zrcadla. Dívá se na mě vysoká dívka s dlouhýma hubenýma nohama, navlečená v novém krajkovém prádle. Tváře červené, vlasy trochu rozcuchané. Proč se mu nelíbím? A líbila bych se jemu? Myslím tím profesorovi? Existuje nějaká šance, že mezi všemi studenty v posluchárně jeho zrak spočinul na mě? Jak by asi reagoval on, kdybych ho přivítala takhle oblečená. Začnu si pohrávat s krajkou na podprsence a zavřu oči. Představuju si, že letmé doteky na prsou nejsou mé ruce, ale svalnaté ruce profesora. Okamžitě mi naskočí husí kůže. Jeho krásné tělo pod přiléhavou košilí, tetování propletené na jeho svalech. Rukou pomalu přejíždím od prsou po bříšku. V představách vidím jeho ruku, která mě objímá zezadu. Jeho teplé tělo, které se ke mi lepí na záda. Podlomí se mi nohy. Lehám si na postel, ale tentokrát se nehodlám schovávat pod peřinou. Chci být odhalená, stejně jako ve svých myšlenkách. Myslím na jeho krásné plné rty, pohybující se při výkladu nepodstatných informací. Ty úžasné měkké rty, které by teď mohly laskat mou nahou kůži pod černou krajkou. Tělem mi projede zachvění. Představuji si, že jsem zase v posluchárně, jak mu podávám formulář a naše ruce se letmo dotýkají. Zelená propast v jeho očích se zdá více tmavá a spalující. Chvění prostupuje celým mým tělem. Naklání se ke mě, až jeho dech cítím na svém krku a do ucha mi něžně zašeptá "chci tě". Při těchto myšlenkách putují mé ruce po krajkovém prádle nahoru a dolu. Letmo si přejedu po průsvitných kalhotkách a pokračuji v představách. Dramatický pohyb, jehož základ jsme měli hledat v barokním umění, předvádí profesor při zamykání posluchárny. Rychlými kroky se vrací zpět a pevně mě objeme silnými pažemi. Přesně jako při mém zasnění v hodině, ladně mě posadí na katedru a nechá mé nohy volně viset dolů. Proklestí cestu mezi ně a přitiskne své tělo na mé, hořící touhou. Nakloní se ke mě, až se naše čela dotýkají a lehce mě pohladí po tváři. Naše pohledy se setkají. Oči plné touhy, bijící srdce, zatajený dech. Poprvé se odvážím sáhnout mu na rameno a pohladit ho po svalech. Ruka mi sklouzne až k jeho napjaté košili na bedrech. Jak málo by stačilo, aby se knoflíčky rozletěli a já tak poprvé spatřila objekt mé touhy. Zřejmě není tak ostýchavý a trpělivý jako já. Naše rty se poprvé setkají a jeho jazyk si probojovává cestu k tomu mému. Tváře mi hoří a jeho dlaně se od obličeje přesouvají k mým vlasům. Odvážím se poslepu rozepínat jednotlivé knoflíčky až konečně nahmatám svalnaté tělo. Aniž by se jen na milimetr odtáhl, pouští své ruce z vlasů vstříc mému tělu. Nejprve něžně, pohladí má ramena až prsům a poté se přesouvá přes boky až ke stehnům. Stejně jako v mých představách, nechám putovat své ruce po těle, jako by byly jeho. Jemně mi roztáhne nohy dál od sebe a sune se po vnitřní straně stehen, až k mým nejcitlivějším místům. Teprve teď si uvědomuji, že v představách jsem oblečena lehce jako nemravná školačka, v sukni a vysokých podkolenkách, i když v reálu chodívám na katedru v přiléhavých džínách. Jeho prsty, stejně jako má ruka, se zastaví u krajkového lemu kalhotek. Poprvé se ode mne odtahuje a já vidím jeho obličej, plný žádosti. Také jeho tetování, které se po paže táhne přes prsa až na záda. Pobavený úsměv je ten tam a z jeho pohledu čiší jen touha. Horké rty přikládá na můj odhalený krk a pokračuje dál ke košili, kterou hravě rozepíná. Líbá mě na prsa, stále žádostivěji postupuje níž, přes bříško až k bokům. Náhle se zastaví a ještě jednou, naposledy, mi věnuje upřený pohled. Jako by snad čekal na svolení. Nejsem schopna slov, proto ho jen jemně pohladím po vlasech a skousnu si spodní ret. Na nic nečeká, signál byl jasný. Líbá mě na nejcitlivější místa přes tenkou látku krajkových kalhotek. Zadržuji vzdychání a za vlasy ho chytnu pevněji. Přidává jazyk a krouží s ním po vlhké látce. Je to jako mučení, co ještě dokážu snést. Tak dlouho jsem necítila fyzický kontakt. Chci aby mnou prostoupil, chci ho cítit v sobě a oddávat se nekonečným orgasmům. Chci aby si mě vzal celou a nepřestával, dokud oba neskončíme vyčerpáním na podlaze. Ví o mé touze a vzrušení, proto nespěchá a látku už úplně mokrých kalhotek lehce saje mezi rty. Chvěju se po celém těle a stejně jako v reálu, i v představách sahám rukou pod kalhotky, abych se zbavila utrpení. Jenže profesorovi se můj nápad nelíbí a hodlá mě exemplárně potrestat. Plácne mě přes ruku a lehce mi skousne stydké pysky, abych si pamatovala, že je to jeho prostor pro hru. Sundá mi mokré kalhotky a konečně začne vše opakovat znovu. Tentokrát zajíždí jazykem dovnitř a krouží s ním kolem mého klitorisu sem a tam. Stejně jako já svým vlhkým prstem, sama, ve své posteli, se všemi napjatými smysly k prasknutí. Profesor mě dohání k šílenství. Natáhne ke mne svou ruku a nechává si ode mne olíznout dva prsty. Jako by to bylo snad potřeba, byla jsem vlhká, až to ze mě kapalo. Pomalu do mě vniknul, nejprve jedním a poté i druhým prstem. Pronikal pomalu, následně začal zrychlovat, až se mi z úst draly výkřiky slasti. Současně, u sebe na posteli, prohnutá v zádech, jedna ruka stimulující bradavku, druhá až po zápěstí zabořená v kalhotkách. Hlasité výdechy, prokousnutý spodní ret, pot a rozcuchané vlasy. Ani ty nejdivočejší představy o sexy profesorovy mě nemohly dovést k vyvrcholení. Potřebuji víc. Profesor tedy rázem přestal s laskáním a energicky mě chytil za zápěstí, aby mi ruku přimáčkl ke ztopořenému penisu v kalhotách. Na nic jsem nečekala a vysvobodila ho ze spárů obepnutých kalhot. Velké pevné ruce mě položily na katedru a on do mě poprvé opravdu vnikl. Nejprve pomalu, opatrně, sledoval, jestli se mi to líbí. Poté mě chytil za boky, přitáhl si mě blíž a prorážel stále hlouběji a hlouběji. V těchto představách jsem se již zmítala touhou a chytala křeče do zápěstí. Obličej rudý, dech přerývaný, skryté sténání se dralo napovrch, i když jen kousek za dveřmi byl někdo, kdo o mém slastném snění neměl vůbec vědět. Tohle mi nestačilo. Nedokázala jsem se přivést k vyvrcholení, potřebovala jsem nádherný tepající úd, jako v představách s profesorem. Vyděšeně jsem otevřela oči a zahnala tak veškeré erotické fantazie. Jsem blízko, cítím to, jen potřebuji víc. Potřebuji sex! Hned vedle postele, na nočním stolku, ležel kartáč na vlasy. Opět jsem zavřela oči a v představách vyloudila nádherného zpoceného profesora s pohledem predátora, který pro mé potřeby snění zásadně změnil svou taktiku hry. Něžné doteky šly stranou. Profesor mě strhl z katedry a jedním pohybem mě otočil zády k sobě. Ohnul mě přes stůl a bez jediného doteku nebo slova do mě vrazil až po kořen svého penisu. Přesně ve stejnou chvíli, kdy jsem rukojeť hřebenu tiskla mezi své útroby. Vykřikla jsem, nahlas, což profesora jen více vyburcovalo a začal přirážet rychleji. Rukou mi zacpával pusu, aby nás nikdo neslyšel a tím mě také krásně prohnul v zádech. I on byl žádostiví a jeho ruce od pusy putovaly k prsu, za které mě pevně držel, aby mohl stále rychleji přirážet. Nakonec i on sténal, hlasitě a pevně mě u toho držel a tahal za vlasy. Hořelo mi celé tělo a když mě konečně chytil pevně za boky a přirážel co nejvíce to šlo, vytrysklo napovrch mé vyvrcholení společně s hlasitým výkřikem. Nedlouho na to jsem ucítila jeho tepání v mých slabinách, ale i tuhle poslední myšlenku už jsem mohla zaplašit. Ležela jsem na posteli, naprosto vyřízená a bolavá. Zpocená a rozcuchaná jsem otevřela oči. Ještě mnou proudilo teplo a blahý pocit z dlouho oddalovaného orgasmu. Vytáhla jsem rukojeť hřebenu, mokrou od mého krásného snění a bezvládně se přikryla peřinou. Už se těším na příští středu, jsem zvědavá, o čem bude přednáška tentokrát.