Bylo by to tak krásné...

Už spím když přijde. Netušíc nic si bloudím v říši snů a on mě hladí svým pohledem. Už se těší až se ke mně přimkne a usneme v obětí. Vrací se ze sprchy, lehá si za mě a obejme mě kolem pasu. Když zjišťuje, že mě halí jenom přikrývka, zachvěje se a přitiskne se ještě blíže. Pomalu a jenom lehounce, aby mě nevzbudil, přejíždí prstem po mých křivkách. Zavrtím se, ospale se otočím na svého miláčka a líbnu ho na tvář. To mu nestačí a hladově mě políbí na rty. Naše jazyky se se sebou mazlí a já místo rozespalosti cítím touhu svojí i tu co vyzařuje z něj. Líbáme se věčnost a ani jednoho to nepřestává bavit. Cuchám mu vlasy i když vím, že to nemá rád, ale nemůžu odolat. Sjíždím mu po krku přes záda až na zadeček a objevuji jediný kousek látky který má na sobě. Ani zlatíčko nezůstává po zadu. Přejíždí od mých nožek, pohladí zadeček, pomazlí se s bříškem a pak se dotkne mých prsou, které na to tolik čekaly. Mezi polibky mi unikne vzdech. Chce mě slyšet víc a víc. Sjíždí svým hladovým a mrštným jazýčkem na mé bradavky a mazlí se postupně s jednou a nevynechá ani druhou. Dělá mi to tak dobře... Zavolám ho jménem a on se vrátí k mým rtům. Teď přebírám iniciativu já. Naše pozice se vymění a najednou jsem nad nim a on pode mnou. Začnu u ouška, vím jak to má rád, a zulíbám mu krček. Cítí můj horký dech a já slyším jak tichounce přede. Přejdu na jeho hruď a i já ochutnávám jeho bradavky. Nezastavuji se a putuji přes bříško níž a v mžiku mizí i ten jediný kousek látky a už nedočkavě se dostávám k tomu nejcitlivějšímu místu. Celou tu dobu zadržoval dech v očekávání a teď jsem slyšela ten krásný výdech, který se změnil ve slastný sten. Tak ráda vím jak moc se mu to líbí. Moje pusinka, jazýček i zoubky kouzlí…když už jsem cítila, že to dlouho nevydrží, uslyšela jsem jeho hlas jak šeptá „teď budu kouzlit já“. Náhle, ani nevím jak, jsem se ocitla pod ním. Neodolal ještě jednou se pomazlit s mými naběhlými bradavkami a pak už neúprosně postupoval níž a níž až objevil místo mé slasti. Ten dotyk byl natolik intenzivní, až se mi zatmělo před očima a já vnímala jenom ty krásné chvíle s mou láskou. Chtěla jsem ho moc a i on se už udržoval jen stěží. V jednom okamžiku se nade mnou naklonil a tak hluboce se mi zakoukal do očí a já hleděla do jeho ztemnělých vášní. Čekal na svolení a já mu ho ráda dala. Pomalinku do mě vnikal a při tom mě povzbuzoval svými polibky a dotyky. Když jsem padala do chvil bolesti, byl to on kdo mě držel a nepustil. Ani jeden z nás nechtěl aby se z naší jedné osoby staly dvě. Usínali jsme propleteni do sebe a hltali ty doušky chvil spolu. Už nikdy nevrátíme do samostatného bytí…budeme moct existovat jen ve dvou.