Brigáda

V devatenácti jsem získal výhodnou brigádu na archeologickém nalezišti nedaleko Olomouce. Byl jsem rád, že si přivydělám a navíc to budou skvělé prázdniny.
Protože šlo o úmornou a časově náročnou práci, všichni jsme bydleli ve stanech a buňkách přímo na lokalitě. Vedoucí vykopávkových prací si z povinnosti udělal dovolenou a na týden si přivezl svou nejmladší dcerku.
Jmenovala se Hanka a bylo jí necelých třináct. Často bloumala mezi střepy a jámami po nalezišti, v parném dni jen v těsných šortkách a malých plavečkách na šňůrku, které jí skrývaly rozkošná prsíčka. Mnul jsem si pot a prach v očích, abych ji viděl co nejlépe a nejeden čurák se asi při tom pohledu postavil. Haničce se houpaly dva dlouhé blonďaté cůpky a když jako hříbě popoběhla, zadeček jí roztomile poskakoval.
Protože do města jsme během pracovního týdne oficiálně nesměli a na lokalitě nás pracovalo jen šest a samí kluci, zvykli jsme si časem postávat po soumraku u sprchovacího karavanu a pootevřeným sklapovacím okýnkem jsme hleděli dovnitř. Honili jsme si čuráky a Hanička pod sprchou umývala svoje nahé pubertální tělíčko a nevěděla o nás.
Jednoho dne jsme ze země vytahovali spousty střepů a džbánků. Byla to nudná práce. Pořád jsem před sebou viděl nahatou Haničku, jak si rozpouští cůpky a mydlí si to holé bříško. Myslel jsem na to celý den a napětí ve mě rostlo. Napadalo mě třeba, že navrtám do karavanu díru, abych mohl Haničku pozorovat na záchodě. Karavan byl nadohled od mé jámy a kdykoliv dívenka zmizela v jeho pootevřených dveřích, fantazie šroubovala na plné obrátky. Vzpomněl jsem si, že mi jednoho z prvních dnů přinesla vodu, a jak se ke mně nahnula, spatřil jsem pod plavečkami její ploché kůstky a malá ňadýrka. Konečně bylo padla a já zmizel ve sprše, abych mohl být co nejdřív hotový a stát vzadu v houští u okýnka.
Díky spěchu jsem tam byl sám. Byla už tma a příjemné teplo. Hanička přišla brzy, vklouzla do sprchy a já škvírkou pozoroval, jak si svléká košilku. Pak si vyzula sandálky a stáhla si malé bílé kalhotky, které na ořechovém tělíčku krásně svítily. Stála ve sprše úplně nahatá a já si ho zuřivě honil. Měla holou, jen lehce ochmýřenou broskvičku a dva špičaté majáčky. Začala se lehounce umývat a když si štíhlými prstíčky mydlila kundičku, nevydržel jsem a postříkal stěnu před sebou.
„Já jsem pěkně nadrženej, pánové,“ prohlásil tlumeně známý hlas a ze tmy za mnou vylezlo pět stínů. Tom, Hanys, Jobo, Martínek a Filip. Zklamaně jsem uznal, že můj náskok nebyl příliš velký. Ale nevyčítali mi nic. Chvilku jsme totiž po sobě jen tak hleděli a pak, aniž bysme si řekli cokoliv dalšího, vplížili jsme se tiše do karavanu a zasunuli zevnitř petlici. Hanys si zul boty a začal se potichu svlíkat. Svlíkli jsme se všichni, naházeli věci na věšáky a vzrušeně dýchali. Šest nahatých borců se mačkalo v malé předsíňce a když jsem při pohledu na chlupaté koule a houpající se čuráky pomyslel na malou Haničku, bijec mi vystřelil do pozoru. Filip stál nejblíž k zasunovačkách, za nimiž vlídně šuměla sprcha, a když Tom, který dozápolil s ponožkama, razantně kývl, pomalu odsunul dveře.
Nahrnuli jsme se dovnitř a Hanys sklapnul okýnko. Mačkal jsem se ve dveřích mezi posledníma, a natahoval krk, abych taky viděl. Hanička se nevzmohla ani na slovíčko. Nahatí borci ji obklopili, zaplnili sprchu a začali nedočkavě ošahávat její tělíčko. Čuráci už jim stáli v pozoru a jejich tlusté bambule šťouchaly Haničce do bříška. Nikdo neřekl ani muk, všichni překotně a dychtivě hladili dívčí jehlánky, mokrou hlaďounkou prcinku, někdo nedočkavě cloumal drobnými ramínky a Hanička se v té skrumáži tvrdých mozolnatých dlaní vznesla vzhůru, borci ji posadili na skládací stoleček a někdo ji už mrdal prstem.
Všude tekla voda a vzduch byl okamžitě vydýchaný. Tlačil jsem se dovnitř a mezi svalnatými zadky jsem viděl, jak dívenku mrdá čísi prst i s prstenem, pak se přidaly další, chlapské dlaně jí mačkaly nožky a čuráky se draly o překot blíž, až si ho kdosi, asi Filip, popadl řádně do ruky a vmáčkl tu velkou bambuli do dívčí skulinky, až se celá roztáhla. Filip popadl dívenku za nahé boky, a když ho do ní vrazil, vykřikla a byl to vůbec první zvuk, které se ozval. Natahoval jsem krk, Filip holku mrdal dlouhými šťouchy a někdo jí přikrýval dlaní pusu, pak vytáhl zkrvavenýho čuráka a do toho hebkého tunýlku se vedral další, mrdal ji a pak jsem přišel na řadu i já, pronikl jsem do ní, byla teplá a uzounká, cítil jsem v dlaních to drobný dívčí tělíčko a házel zadkem jako divý. Poulila na nás hezké vystrašené oči a Job jí sundal ruku z pusy, zvedl ukazováček a řekl tiše, ale důrazně: Nekřič. Pohlédla na něho a přikývla jako vystrašené zvířátko, mrdal jsem ji co nejhlouběji a přišlo mi zvláštní, jaké je tady vlastně ticho. Pět nahých borců okolo mě nedočkavě přešlapovalo a ťukalo mi na ramena. Nemohl jsem se ale odtrhnout od té hlaďounké lucinky, vrazil jsem do ní palce a roztahoval ji, abych si to co nejvíc užil.
Kluci mě museli odtáhnout. Sotva mi čurák vyklouzl z té maličké teplé broskvičky, sotva dvanáctileté, narvalo se dovnitř Hanysovo hrbolaté péro a začalo ji jebat, až holce cvakaly zuby. Hanys byl poslední a dal si na mrdačce pořádně záležet. Zarýval prsty do dívčích útlých boků, na hlavu mu tekla horká voda a jak ji otřepával, stříkala všude okolo. Sprcha se zahalila do obloučků dusivé páry, po těle nám tekl mazlavý pot a já zíral na Hanyse, jak šuká nebohou holčičku. Měl ohrnutý ret a vypadal jakoby cenil zuby, děvčátko poplácával po zadečku a pak se s perverzním chrčením udělal. Vzrušilo mě, že nastříkal semeno Haničce do kundičky a cpal jsem se na jeho místo, ale předběhl mě Filip, omrdal ji ještě líp a pak se do ní vystříkal taky.
Přišel jsem znovu na řadu až pátý, Hanička ležela se zavřenýma očima a celá se chvěla. Ta odevzdanost mě dráždila. Popadl jsem čuráka a strčil ho dovnitř. Její holoučká lucinka byla uvnitř plná horkého mazlavého semene! Chtěl jsem borce seřvat: kdo jí má mrdat, když jí z kundy teče tolik šťávy? Ale bylo tam takový ticho, a na šíji mi tekla ta báječná voda, že jsem na to hned zapomněl. Začal jsem v holce klouzat, podivně to mlaskalo a protože už neměla prcinku tak uzounkou jako na začátku, vrážel jsem ho do ní brzo až po koule, všude stříkalo semeno a Hanička se zmítala, házela zadečkem nahoru a dolů a to mě dráždilo ještě víc. Pak jsem zjistil, že začala bolestí učůrávat, její teplá šťávička mi šplíchala na břicho a já se v tu ránu udělal a vystříkal se do ní jako kůň do hříbátka.
Jak ji mrdá Martínek jsem už neviděl. Měl jsem mžitky před očima a klepaly se mi kolena. Borci na tom byli stejně. Všecek pohyb najednou ustal, někdo zastavil i vodu, protože začala týct studená, stáli jsem tam všichni opření porůznu o stěny, a z čuráků nám ještě kapalo. Hanička ležela vmáčknutá do rohu na stolečku, pod sebou mokré zmuchlané kalhotky, oči zavřené, dlouhé nožky rozhozené doširoka od sebe a z napuchlé lucinky jí tekly čůránky a semeno. Nepamatuju si víc, než že jsme se rychle oblíkli a vytratili do tmy.
Ráno ovšem nastal div divů. Byli jsme připravení na všecko - útěk, zatloukání, přemlouvání. Ale Hanička nic neřekla. Chodila po nalezišti a když si myslela, že se nikdo nedívá, hladila si bolavou prcinku. Když utekly dva dny, a žádný malér se nekonal, vyrazil jsem večer opět ke karavanu. A jak jsem tam tak stál, vylezlo z houští za mnou pět stínů..