KAKAO

Kdybych byla jen o trochu větší mrcha, tak už mám vymalováno. Domácího kutila a modeláře jménem Jarda jsem vypakovala z bytu asi před třemi měsíci. Kdyby častěji používal jiný nástroj než vrtačku, pinzetu a lepidlo, nejspíš by tu ještě byl. Ale naše preference v prožívání tělesných radostí se dost rozcházely.

Vymalovat to tu prostě chtělo už nejmíň před půl rokem, ale nějak jsem neměla chuť to s ním řešit. Určitě by mě zase natlačil do nějaké „rozumné“ barevnosti. Nejlépe všechny stěny bílé, šedé, ev. největší odvaz – světle hnědé. Tak čekám malíře. Doporučila mi ho známá se slovy: Ten vám udělá co vám na očích uvidí.....! To se tedy uvidí. Doufám, že dnes už mě řemeslník nebude oslovovat „paninko“ jak si pamatuju z dětství.

„Dobrý den, tak já si jdu změřit ten váš byteček paninko!“ Njn. To jsem tedy slyšet fakt nechtěla. Sjíždím řemeslníka pohledem a zjišťuju, že kdyby byl zticha, vůbec to není špatné! Usměvavé modré oči, dvoudenní strniště, kožená bunda, flanelka z nějakého lepšího obchodu, světlé rifle a dokonce! Vkusné kožené boty, které automaticky v předsíni zouvá....

Než tady přeměří všechny ty výklenky a arkýře, chvíli to potrvá. „Nedáte si se mnou kafe?“ Ptám se asi po půl hodině. Rád, už budu končit....nemáte kakao? !!! Musela jsem se začít nahlas smát. Dospělý chlap a chce místo kafe kakao? No coco? V dětství jsem ho miloval. A když mám něco rád, tak to hned tak neopouštím. Někdy před půl rokem jsem synovci sypala Granko na palačinky se šlehačkou.....kam jsem ten zbytek jen šoupla?

A jak to tedy uděláme?... Máte nějaký vzorník barev? Chci to hodně barevné. Potřebuji rozveselit. Nóóó, tak to můžem vymalovat nabílo a rozveselím vás jinak. A to mě budete chodit rozveselovat příštích 5 let? Páááni! Uvědomuju si, že s ním regulérně flirtuju a to jsem si ještě včera říkala, že tohle fakt neumím.

Pokud mi k tomu kakau dáte ještě něco sladkého, přijdu kdykoli! A pusa by nestačila?!?!? Zůstávám stát s kakaem v ruce v šoku z toho, co ze mě zrovna vypadlo. Bere mi hrnek z ruky, ale místo aby se napil, staví ho na stůl. Jeho ruku mám vzápětí kolem pasu a bere si tu pusu. Hmmm, dobrá....ale nepouští mě. Můžu ještě? Já se nezmůžu na slovo, ale zavírám oči a trochu zakláním hlavu. Tohle už ale není pusa, tomu se říká úplně jinak!

Cítím, jak se mi jeho druhá ruka sune po zádech pod tričko. Jazyk opouští mou ústní dutinu a šeptá do ucha: A co buchtička, buchtička by nebyla??? Rukou co měl v pase si mě jakoby nadhodí tak, že jsem rázem přilepená na jeho břiše a ta, co měl na zádech je najednou na zadku a dost pevně mě tiskne.

Jak se rozhodnout, když na to mám zhruba tři vteřiny? Zdá se, že v tuto chvíli je mozek rychlejší než nejvýkonnější počítač. Námitek a strachů mi tam hází ne-li tisíce, tedy aspoň stovky. A co mozek prostě úplně vypnout a chvilku se soustředit jen na to, co vlastně cítím? Jakmile se mi to podaří, jsem prostě blažená. Nemysli, nemysli, nemysli!

Tělo křičí: To chci! Takhle jednoznačně machisticky tě ještě nikdo nikdy nedržel! Jdi do toho! Nech se vést! Dovol mu to! Dovol si to! To bude bezvadný! Nemysli, nemysli, nemysli!

Tak JO! Poprvé v životě nechávám věci, aby se děly. Nezasahuju, nemluvím, nemyslím. On počkal. Počkal přesně ty tři vteřiny na jakoukoli námitku slovní či tělesnou. Když se nedělo nic, vyložil si to jako souhlas a vyložil si to správně.

A co se dělo pak? Ne, nechtějte to detailně popisovat, neb bych sklouzla do pornografických klišé. Neříkejte, že jste nikdy nečetli obraty typu:
ruka v kalhotkách
trenýrky vpředu přeplněné
prsty v kundičce
vlhko až mokro
hlava mezi pysky
zuby na poštěváčku
a kdybych pokračovala tím, co by pánové četli ještě raději....přišlo by mi to celkem nevkusné. Ale to se dělo taky. Mnohé se dělo pro mě poprvé a to jsem si myslela, že ve svých třiceti, po několika vztazích, toho o sexu už trochu vím.

Každopádně jsem šukala s chlapem, jehož jsem neznala ani křestním jménem.
Každopádně jsme dělali různé věci na různých místech a v posteli skončili až asi po hodině celkem vyčerpaní.
Každopádně dosud jsem nepoznala muže, který by měl víc jak hodinu perfektní erekci a přitom ejakulaci odsunul až na chvíli, kdy fakt ejakulovat chce.
Každopádně mi po téhle hodince bylo malování bytu úplně lhostejné.

Byla jsem vyřvaná do ochraptělosti, citově naprosto vyčerpaná a nechtěla jsem nic, než zavřít oči a užívat si pocit, že jsem poprvé v životě naprosto až do dna využita a spotřebována.

A dostanu teď to kakao?