Adam a Lucie - Červenec

Červencový páteční večer. Seděla jsem u svého zrcadla a chystala se na schůzku s Adamem. Udělala jsem dobře, že jsem si koupila tu červenou rtěnku, pomyslela jsem si. Za mnou na ramínku visely růžové šaty, které končily vysoko nad koleny a odhalovaly přesně tolik, aby dráždily Adamovu fantazii. Perlová barva podpatků a malá kabelka ve stejné barvě přes rameno spolu s dalšími doplňky na mém krku a uších. Věděla jsem, že dnes večer chci udělat dojem.

Několik týdnů jsme se mimo práci neviděli, a i když jsem si to nechtěla přiznat, scházelo mi to. Vzpomínka na naši minulou večeři mě přistihla při úsměvu. Pořád jsem viděla jeho, ten způsob, jak se na mě díval, když jsem mu něco povídala, jeho hluboký hlas, který mi vyprávěl příběhy z jeho života, a ten hřejivý pocit na mé kůži, když se dotkl mé ruky.

Podívala jsem se na hodinky. Čas vyrazit, řekla jsem si pro sebe a naposledy se zkontrolovala v zrcadle. Když jsem sešla po schodech dolů, rozloučila jsem se s Kubou. Adam už na mě čekal kousek od našeho domu. Když jsem se blížila k němu, viděla ho, jak stojí vedle auta a v ruce drží květiny.

„Ahoj Luci”, oslovil mě s úsměvem, který mi vždycky dokázal vzít dech. „Vypadáš nádherně.”

„Chtěla jsem na tebe dnes udělat dojem”, odpověděla jsem lehkým tónem hlasu, pravou rukou si hrála s pramínkem vlasů a koukala do jeho zelených očí.

Večeře proběhla hladce. Dala jsem si jen něco lehkého, protože jsem věděla, že dnes večer spolu zůstaneme trochu déle. Mluvili jsme, smáli se, a já jsem si uvědomila, jak moc jsem se těšila, až ho zase uvidím. Když jsme opustili restauraci, bylo už asi 9 hodin večer, ale venku bylo stále příjemně teplo. Adam navrhl, že bychom si mohli udělat krátkou procházku.

Kráčeli jsme bok po boku a já si najednou uvědomila, že jeho ruka se letmo dotýká mé. Vzali jsme se za ruce. Po chvíli se zastavil a otočil se ke mně.

„Lucinko”, zašeptal. Jeho pohled byl intenzivní, upřený na mě. „Myslím, že ti musím něco říct.”

„Co?”, zeptala se a cítila, jak se mi rozbušilo srdce. Nepokaz mi to prosím, řekla jsem si.

Chvíli mlčel, jakoby hledal ta správná slova, a pak mě vzal za druhou ruku. „Dlouho jsme se neviděli, scházel jsem ti?”, zeptal se nakonec.

Nemohla jsem se ubránit úsměvu. „Možná.”, odpověděla jsem hravě, ale jeho upřený pohled mě donutil ztratit odvahu hrát další hry. „Ano, strašně moc.”, přiznala jsem. „Chyběl jsi mi.”

Jeho odpovědí byl úsměv, a než jsem si uvědomila, co se děje, naklonil se ke mně. Jeho rty se jemně dotkly mých, a já cítila, jak mě zalila vlna tepla. Ten polibek nebyl ukvapený ani neomalený, byl plný něčeho, co se zdálo, že oba chceme říct, ale slova na to nestačila.

Když jsme se od sebe odtáhli, zůstala jsem stát, dívala se na něj a cítila, jak mi po těle přebíhá lehké vzrušení. Adam se usmál a znovu mě vzal za ruku. „Co kdybychom dnešní večer ještě chvíli prodloužili?”, navrhl.

Bez zaváhání jsem přikývla. „Myslím, že jsem ti dnes večer neřekla všechno.”, stoupla jsem si na špičky, přitáhla se k němu a do ucha mu zašeptala: „Manžel odjel na služební cestu. Půjdeme ke mně?”

Vzal mě za ruku a svižným krokem jsme se vrátili k jeho autu. Jeli jsme známou cestou, byla jsem napjatá a nervózní. Skoro celou dobu měl ruku na mojí noze a hladil mě. Byli jsme potichu. Chtěla jsem ho už tak dlouho.

Auto nechal kousek za domem. Vystoupili jsme a šli ke mně. Zapomněl zamknout auto, vytáhl kliček a zamkl ho na dálku. Za pár vteřin jsme přišli ke dveřím, snažili jsme se udržovat konverzaci, ale z našich hlasů bylo slyšet, že jsme oba nedočkaví. Zapomněla jsem na to, o čem jsem se domluvila s Kubou, myslela jsem jen na to, co se bude dit dál.

Zavřela jsem dveře a otočila se, Adam stál za mnou a bez váhání jsme se přitiskli k sobě. Líbala jsem ho. „Bože, jak dlouho jsem na to čekala.”, vyšlo ze mě. Stáli jsme na chodbě, Adam mi rozvázal šaty za krkem, které spadly volně na zem a chytil mě za boky a zvedl, abych si na něj vyskočila. Objala jsem ho kolem krku a jen v prádle si mě chtěl odnést do postele. Jenže nevěděl, kam má jít. Trošku jsme bloudili, nejdřív vešel omylem do koupelny, ale mezi polibky jsem mu ukázala směr.

Vešli jsme do ložnice, položil mě na postel a na nic nečekal. Jeho polibky jsem cítila na krku, stáhl mi ráminka podprsenky a já cítila jak jeho jazyk krouží kolem mých bradavek. Pusinkama pokračoval k bříšku a já pochopila, že chce jít tam dolů. Zastavila jsem ho a řekla mu, aby mi šel s něčím pomoct.

Zvedli jsme se a odešli do koupelny. Vešli do sprchy, Adam zatáhl dveře a pustil sprchu. Přitlačil mě ke zdi, jako tenkrát… nic jiného než on a ten moment pro mě neexistovalo. Z koutu sprchy zvedl sprchový gel, vzal si ho trochu na dlaň a řekl mi, ať se otočím. Otočila jsem se k němu zády a cítila, jak mi položil dlaně na záda a pomalu ho roztíral. Chvíli mě masíroval. Přitiskl se a já ucítila jeho ruce zepředu na svém těle a jeho přitisknutého ke mně. Nemohla jsem to vydržet. „Chci tě.”, vyšlo ze mě rozechvělým hlasem. Po chvíli jsem se vzpamatovala, řekla mu, ať jdeme do ložnice.

Osušili jsme se a tak, jak jsme vyšli ze sprchy, jsme přišli do ložnice. Povalila jsem nahého Adama na postel a vzpomněla si, že jsem pro nás měla nachystané malé překvapení, řekla mu, ať mi neutíká, že se za minutku vrátím. Odešla jsem z ložnice a šla do obývacího pokoje, schovala jsem si tam prádlo pro tuto příležitost. Převlékla jsem se do prádla, které mi dal Kuba. Byl to set - krajková podprsenka, kalhotky, podvazkový pás a samodržící punčochy. Vzala jsem si na sebe podpatky a rozpustila si vlasy, které jsem měla ještě sepnuté ze sprchy a upravila se.

Když jsem vešla zpátky do ložnice, Adam zůstal překvapený. Jediné, co z něj vyšlo, bylo: „Wau.”, opřel se rukama za záda, když seděl na kraji postele. Pomalu jsem přicházela k němu, dívala se mu upřeně do očí.

Sedla jsem si na Adama a začala ho líbat, jeho ruce jsem ucítila na svém krku a zádech, jak si mě přitahují k sobě. Cítila jsem jeho jazyk a protože byl nahý i všechno ostatní.

Zvedla jsem se a postavila se před něho. Adam se na mě podíval a řekl mi: „Vezmi si ho do pusy.”. Klekla jsem si před Adama a dala mu pár pusinek. Po celé jeho délce jsem ho projela jazykem a kroužila na jeho špičce. Cítila jsem jeho ruce, jak je pokládá na moji hlavu a jeho tiché vzdychání. „Jsi úžasná, Lucinko.”, řekl mi, když už jsem ho měla v puse.

Za pár vteřin mě zastavil a řekl, ať jdu k němu. Lehli jsme si do postele, nejdřív já byla nahoře. Cítila jsem ho pod sebou a chtěla, aby on cítil mě. Řekla jsem mu: „Vem si mě, prosím.”, ucítila jsem jeho ruku na zádech, přitáhl se ke mně a otočil mě na záda. „Celou dobu jsem na tebe myslela.”, zašeptala jsem a pořád jsem ještě cítila jeho parfém z jeho kůže. Nic okolo neexistovalo. Byli jsme jen my dva. Po chvíli se zvedl z postele a šel ke svým riflím, které měl na podlaze. Přišel za mnou a ukázal mi kondom. Nechtěla jsem ho. Chtěla jsem si užít každý jeho kousek. Vzala jsem ho do ruky a zahodila.

Adam byl nahoře, byl tak blízko u mě, když v tom mi odhrnul kalhotky na stranu a já cítila, že se mě s ním dotýká. Zatnula jsem ruku v pěst, do které stáhla i prostěradlo, a najednou jsem cítila, že je ve mně. Nemohla jsem vůbec nic, byla jsem úplně mimo. Objala jsem ho nohama a když jsem mohla, dívala se mu do očí.

Řekl mi: „Otoč se.”, bez otázek jsem to udělala. Bezprostředně po tom jsem na sobě ucítila jeho jazyk. Užívala jsem si ho. Vnímala jsem zase jeho doteky, chce zpátky ke mně. Řekl mi: „Dej pravou ruku za záda a chytni mě za moji.”, udělala jsem to. „Teď levou ruku a chytni mě znovu.”, udělala jsem to a kvůli tomu jsme se k sobě úplně přitiskli. Drželi jsme se a intenzita našeho milování byla větší, než předtím. Byla jsem celá jen v jeho moci. Mohl si se mnou dělat, co jen chtěl.

„Chtěla bys něco vyzkoušet?”, napadlo mě co má asi na mysli, ale bála jsem se, že to nepůjde, protože byl docela široký. „Ne, raději ne.”, ale naléhal dál. Chvíli přestal a zvedl se z postele, já netušila, co se děje a dívala se, kam odešel. Vrátil se zpátky a zeptal se mě, jestli mám lubrikant. „Vlevo v šuplíku.”, odpověděla jsem. Najednou byl zase za mnou a já ucítila, že si hraje s mým zadečkem. „Jsi si jistý?”. „Neboj se.”. Ucítila jsem jak do mě pomalu proniká. „Uvolni se, Lucinko, věř mi.”, udělala jsem to. Nečekala jsem to, ale v tu chvíli bych mu dovolila cokoliv. Bylo to jiné a v tu chvíli v zápalu vášně i příjemné.

Chtěla jsem se s ním udělat. „Lehni si na záda.”, řekla jsem mu. Pomalu jsem se na něj posadila, otočila jsem hlavu ke skříni a v tom uviděla schovanou kameru, na kterou jsem úplně zapomněla. Nikdy jsem nepoznala pocit, že by se na mě u sexu někdo díval a já kvůli tomu ucítila, že jsem z toho vzrušená ještě víc. Hladila jsem se tam dole a měla zavřené oči. „Lucinko, já už to dlouho nevydržím.”, ale já ho nevnímala. Když už jsem cítila, že to přichází, měla jsem stále zavřené oči a nesoustředila jsem se na nic jiného. V tom jsem uvnitř sebe ucítila pulzující vlnu rozkoše, jak se rozlévá celý mým tělem. Když jsem konečně přišla k sobě, uviděla jsem překvapeného Adama, neslyšela jsem, že i on je na tom stejně a úplně zapomněla, že už neměl kondom. „Luci, já se udělal do tebe.”, řekl když popadl dech.

Nemohla jsem najít slova, abych mu odpověděla. Došlo mi to, protože jsem ho ještě cítila uvnitř sebe. Položila jsem se na něj a snažila se přijít k sobě. Za minutku jsem chtěla, abychom šli do koupelny. Napětí ze mě opadlo, cítila jsem se bezstarostně a spokojeně. Chvíli jsme jen stáli spolu ve sprše a mlčky se objímali. Ještě jednou jsme si to spolu zopakovali. U dveří jsme se rozloučili a objali.

Lucka