Strach

Ležela jsem pod peřinou a klepala se strachem. Na dlani přiložený sáček s ledem a pevně omotanou kuchyňskou utěrku.. Každá sekunda byla nekonečná.. každou minutou se mi strachem zvedal srdeční tep a bolest mého zápěstí mi vháněla slzy do očí.. Ze dne na den se z mé žluté ložnice stala ložnice černá. Když se na hodinách ručička naklonila na 5 hodinu slyšela jsem přijíždět auto. Okamžitě jsem vyskočila z postele a začala dělat, že vařim.. U plotny jsem stála ani ne minutu když se rozlítly dveře. V ruce stál on s kyticí fialek a ustaraným obličejem. Šeptá mi tichou omluvu a kytici tiskne na prsa. S pohledem v bok se mi chce zvracet.
Večeři ochotně připravil on, protože mé zápěstí nemohlo udržet ani nůž..Odešla jsem zpátky do ložnice a dlouho přemýšlela zdali se nezamknu. O hodinu později mě lehkým poklepáním vzbudil k večeři. Usedli jsme ke společnému stolu a já věděla že bude zle. Na stole byla krásná květina ve váze, má sklenice vody a připravený otvírák na jeho pivo, které jsem zapomněla koupit. S rozčileným hlasem se ptá kde má pivo a já se beze slov podívám na talíř jídla před sebou. Během rychlé sekundy se na mě převrátil celý stůl i s jídlem a já jsem zůstala hodinu bezhybně zaklíněná pod ním, než jsem se probrala z bezvědomí...