Prevence
Prevence
Chvilka hledání, kroucení hlavou, vyvolá nervozitu.
„Musíte si počkat, na paní doktorku“, oznamuje vlídným hlasem sestra.
Nervozita se mění na značné rozrušení, potí se dlaně, srdce buší, sdělení naznačuje, že cosi není v pořádku.
V hlavě probíhá proces, nad kterým se za normálních okolností nikdy nepřemýšlí. Nemoc, která změní vše od základu, kdy nic nebude takové jako dříve, vlastně už nic nebude. Jen léčba a čekání.
Čekání na co? Na smrt?
Konečně přichází na řadu. Diagnoza není příznivá. Dle slov lékařky, je naštěstí vše podchyceno včas.
Žena přestává vnímat, podlamují se jí kolena.
Čeká ji další vyšetření, operace.
**
Jde domů, přes slzy nevidí na cestu, vráží do lidí. Jejich nechápavé pohledy jsou jí naprosto lhostejné.
Vyčítá si, že tolik let nechodila na prohlídky.
Nic jí nebylo.
Nápisy jako, že nejdůležitější je prevence, jí vždy připadaly tak banální.
„Mě se to přece netýká“, vykřikovala jako omluvu mezi blízkými.
A teď? Teď je na všechno pozdě. Pozdě bycha honiti.
Musí nést následky.
Usedá na lavičku v parku, usedavě pláče. Pod parkem je rušná silnice, uvažuje, že to všechno vzdá. Skočit pod něco většího, autobus, náklaďák, byla by to jen chvilka přece. Odhodlání však nepřichází. Je slabá, nedokáže to.
Dokáže však čelit nemoci? Také ne, je srab.
Bude jen tak čekat na operaci, nějak to dopadne, buď tak či onak.
Anebo se pokusí vzepřít osudu, bude bojovat, nevzdá se.
Vzpomíná na lidi, kteří zvítězili, ale i na ty, kteří prohráli.
Cítí se strašně.
**
Má toho tolik nedořešeného, má ještě vůbec cenu to řešit?
Podaná žádost o rozvod, z její strany.
Spory s kamarádkou, s rodiči.
Vztah se ženatým chlapem.
Dovolená.
Neshody v práci.
V tu chvíli ztrácí vše důležitost.
Večer, kdy se všichni schází doma, pronese jen tak ledabyle a smířeně tichým hlasem: „mám rakovinu.“ Děti zdvihnou hlavy směrem k matce, v očích mají zděšení.
Manžel, ten kterého chtěla opustit, protože ji nikdy nechápal, nepodržel, nelichotil, ji pevně obejme kolem ramen, pevným hlasem dodá: „neboj, to zvládneme.“
Komentáře (4)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Možná ji trochu chápu, svět jako by pro ni ztratil smysl. Je zvláštní, jak člověk v podstatě žije budoucností a nikdy není připraven na to ji kompletně ztratit, nicméně v životě skoro každého člověka k takovémuto zlomu jednou dojde. Každý se zjeví na rozcestí, kdy si uvědomí, že on sám, nebo někdo z jeho blízkých už není zcela zdravý. Je obtížné se s tímto faktem smířit a nelze to udělat přes noc. Smíření je však základním kamenem pro to další a tím je chuť a vůle pokračovat. Ona bude potřebovat spoustu sil a hlavně vytrvalosti! Teď ji nech vyplakat, není potřeba se chovat „standardně“ v nestandartní situaci… Pláč pomáhá, odplavuje zoufalství a beznaděj.
Nadešlo pro ni špatné napjaté období, při kterém se vlastně bude jen pátrat a dělat spousta vyšetření. Bývá zdlouhavé a velmi emočně náročné, protože ona ani lékaři zatím „neví“ jak na tom vlastně ve skutečnosti je a její fantazie bude v tomto čase pracovat proti ní. Jediné co může udělat je dobře si vybrat kliniku, kde se o ni postarají. Nic víc ať v žádném případě neřeší! Ať nepátrá po internetu, nestuduje speciální webové stránky a diskuse, protože medicínu vystudovat nedokáže! Kusé informace z amatérského samostudia a výsledky statistik jí nic pozitivního nepřinesou. Pokud nebude něco vědět, nebo bude mít z něčeho obavy, tak ať se ptá lékaře. Ať si třeba vezme papír a tužku, dá si to na noční stolek a když si s něčím nebude vědět rady, ať si to hned napíše a zítra se zeptá po telefonu. Její lékař je ten kdo víc co a proč dělá a kdo má ty nejlepší odpovědi i na zdánlivě nesmyslné otázky. (Můžu sportovat? Mám si nechat vyjmout nitroděložní tělísko?...). Je mnohem lepší se plně odevzdat klinice a důvěřovat týmu odborníků, kteří pro ni udělají maximum možného, něž si číst o tom co potkalo, toho či onoho. Každý případ rakoviny je totiž unikátní a pro laika naprosto neuchopitelný. Z výsledků vyšetření se udělá závěr a i jí samotné se potom velice uleví, protože už bude ve všem jasno a konečně se začne NĚCO dít. Operace, chemoterapie, ozařování atd. Zní to asi fantaskně, ale i když jsou to některé více, některé méně nepříjemné věci, ona je bude nést daleko lépe než tu strašnou úvodní nejistotu. Přeju jí a jejímu okolí spoustu sil.
24.06.2014 08:52:19 | Luky-33
Děkuji moc za tak obsáhlý komentář.:) Tohle je však jen taková povídka na téma prevence, naštěstí se to netýká mé rodiny.Možná, že si ale spousta lidí uvědomí, že prevence je důležitou součástí našich životů.Chtěla jsem tím jen nastínit situaci, pohled do vnitra toho člověka, co se mu může honit hlavou po takové diagnoze.Hezký den a díky za přečtení. Jana
24.06.2014 13:31:58 | Lubau
Aha, jak vidíš, tak tvoje zamyšlení vyznělo přesvědčivě. :-)
25.06.2014 07:21:43 | Luky-33
To je právě ten účel, aby to vyznělo přesvědčivě. :) :) Ale tvůj komentář jsem si pečlivě pročetla a souhlasím s ním.Aspoň už víš, že mi nemůžeš všechno věřit.:) Píšu hodně o smutných věcech ze současného života.Většinou jsou to příběhy jiných lidí, které se mi donesou nějakým způsobem a já z nich vypracuji povídku.Tak zatím ahoj a hezký den. Jana
25.06.2014 11:08:28 | Lubau