Chodila tou ulicí zřídka, většinou jí projížděla autobusem.
Ale dnes šla pěšky, nechtěla čekat deset minut na zastávce.
V té ulici bylo kadeřnictví, hospoda, několik obchodů s oblečením
a malý nenápadný obchod. Ani nevěděla, jak se jmenuje. Jen pohled
do výlohy prozradil, že tam prodávají čaje a jakési figurky a dekorace.
Právě ten den tam uviděla něco, co ji přinutilo zůstat stát, úplně zkameněla.
Za sklem uviděla figurku nějakého okřídleného draka. Jakoby ho už
někde viděla. Ne, neviděla. Jakoby znala jeho jméno. Ne, neznala.
Byla u něj malá cedulka s nápisem : Strážce. A cena : 1600 Kč.
Opravdu byl hezký, jak ráda by ho měla, ale cena byla příliš vysoká.
Zklamaně šla dál, žila sama, neměla přátele a příbuzné jen na papíře.
Nebyl nikdo, kdo by jí přání splnil.
Dva dny před Štědrým dnem drak z výlohy zmizel.
Tato povídka měla končit takto : Na Štědrý den našla přede dveřmi balíček.
Jistě už tušíte, co bylo uvnitř.
Bohužel, ani na Vánoce se zázraky nekonají.
Na shledanou příště.
Občas chodím stejnou ulicí.
Věřme ... ať není hůř.
Ať se Ti daří a drakovi též.
22.12.2022 13:47:57 | Fialový metal