Polární Škvár 3

 

3

Henrik procitl kdoví kdy. ,,Co dělá Santa Klaus v létě?ʺ posedla ho filosofie. Zdálo se mu totiž o severním pólu. Poté, co si prohlédl neznámou místnost, smích ho přešel. ,,O my god! To nebyl sen,ʺ odsekl, protože si vzpomněl, že vlastně tráví prázdniny v Grónsku. Hned nato zkalibroval mozek a srovnal si priority. ,,Síť,ʺ zvolal napůl ještě ze sna. Vstal tedy a vydal se na lov signálu.

Brzy zavětřil rybu. Matka už něco klohnila. Henrik nevycházel z údivu, jak rychle se v Thule zabydlela. Doufal jen, že se za manželem nebude chtít přestěhovat.

,,God morgen, ʺ popřála mu dánsky dobré jitro.

,,Kde mám mobil?ʺ zeptal se, aniž jí pozdravil.

Matku to však nevyvedlo z míry. Ukázala k zavazadlu. ,,Dělám večeři. Dáš si?ʺ vypustila ze sebe protimluv. Henrik mobil našel. Nutno dodat, že mu věnoval láskyplný pohled. ,,Večeři? ʺ reagoval se zpožděním. Matka něco říkala, jenže on jí neposlouchal. Stejně neměl hlad a navíc … věnoval se prioritě. Vyvedlo ho totiž z míry, že nechytá jak data, tak ani signál. Čárku aby pohledal.

,,Kde má major router?ʺ zajímal se.

,,Netuším Henriku,ʺ krčila rameny.

Nějakou dobu přešlapoval na místě a nutno dodat, že se u toho tvářil důležitě jak člen královské rodiny. HeJo42 čekal alespoň na jedinou čárku. Ale marně ...

Nakonec se přece jen pustil do lososa. Přesto se nevzdal a zatímco jedl, bedlivě sledoval ikonu signálu. Byl do toho tak zapálený, že si ani nevšiml, jak ho Agnes pozoruje a pobaveně zvedá koutky. Náhle se otevřely dveře.

,,Good evening!ʺ popřál jim příchozí oteccdobry večer a praštil za sebou dveřmi. Vypadal celkem rozjařeně, jako by se těšil na běžný den s rodinkou.

,,Kde máš WiFi?ʺ vyštěkl syn téměř ihned.

,,Synku synku, lpíš moc na starlinku!ʺ odpověděl mu otec rýmem. Matka se zazubila. Synek však vykulil nevěřícně oči. ,,Ty nemáš přístup k internetu?ʺ

,,Qaanaaq nemá vysílač. Nechceš místo toho do sauny?ʺ navrhl mu otec.

,,Ne!ʺ odsekl umíněný Henrik.

Matka zeslabila sporák. ,,Nemluv s otcem takovým tónem!ʺokřikla ho.

Devon Johnson jí klidnil padající dlaní. ,,Jen ať mluví Agnes. Je už velký!ʺ

,,Vysoký maybe. Ale jak myslíš Devone,ʺ pokrčila rameny a víc se nezapojovala. V Buffalu si ho užila až až. Otec s ním tedy začal rozmlouvat jako s dospělým.

,,Poslyš Henry. Samozřejmě, že v komplexu signál máme. Jenže tam tě bez prověrky vzít nemůžu. Kapiš?ʺ vysvětlil mu situaci. Henrik pro to neměl pochopení. ,,Už si někdy viděl pižmoně?ʺ hledal alespoň nějaké řešení.

Toto už vůbec nepobral. ,,Nejdu spát, sotva jsem vstal!ʺ odsekl uraženě, neboť si myslel, že má na mysli pyžamo. Okamžitě si představil, jak ho zase vede do postele. I z toho důvodu si postavil hlavu, přičemž hodil na sebe jeho bílý kabát, aby se ho náhodou nevydal hledat. Poté si otevřel, naschvál dveře nezavřel a dramaticky vyběhl ven.

,,Vrať se brzy!ʺ zanikl za dveřmi matčin hlas. Význam slova "brzy" mu unikal.

❄

Henrik kráčel krokem páva a rozhlížel se. Spatřil rybáře u líného moře. Spatřil děti čachtající se v kaluži. Thule očividně ožilo, přičemž místní mluvili přesně tou řečí, z které otci cukali koutky. Jak to poznal? Cukaly totiž i jemu. Na obzoru se zatím houpala ledová kra, jež vypadala smutně a osaměle. Henrik si strčil ruce do kapes a vydal se sólo k moři. Šel a šel, a svým způsobem bloudil, jako nějaký přízrak lačnící po pozornosti, jež zároveň postrádá pojem o čase. Míjel však jen Inuity, které nějaký HeJo42 vůbec nezajímal. Neobdivovali jeho skills. Nesdíleli jeho videa. ,,Jejich škoda, ʺ pověděl nahlas anglicky. Nikdo mu totiž nerozuměl.

Nakonec přece jen dorazil k promrzlé pláži. Tam zahlédl dost možná vrstevníky, co se na obzoru proháněli v kajacích a náramně se u toho bavili. Nechápal to.

,,Primitivové,ʺ soudil povýšeně. Vzápětí narazil na plechovku Coca-Coly, která mu připomněla domov. Udělal tedy odkop jak univerzitní fotbalista a odkopl jí až k blízkému domu, k němuž patřilo i molo. Postřehl i síť, ne však takovou, po níž toužil.

,,Mohl bys to laskavě sebrat a vyhodit?"okřikl ho dívčí hlas dánsky.

Henrik si musel zastínit zrak. Na první dobrou zahlédl kohosi z profilu. O koho šlo? Stála tam ta groteskní dívka s culíky!

,,Rozuměl si Dáne?ʺ dovolila si ho okřiknout.

,,Po kom si myslíš, že řveš?" dopálila to Henrika a tu si konečně uvědomil, že se mu vlastně nezdála. Nebyl to obraz, nýbrž okno. ,,Gréto,ʺ řekl pohrdavě. Dívka překřížila ruce. Nemluvila.

Henrik tedy pokračoval. ,,Nejsem Dán, ale Američan,ʺ sáhl si hrdě na srdce. ,,A co že eskymáci nebydlí v iglú?ʺzačal jí kdoví proč urážet. ,,Jsem velký eso eSportu, co má moře sledujících!ʺ

,,Who cares?ʺ prozradila mu svůj nezájem anglicky. Nechal to bez odezvy. Vrátila se tedy k dánštině. ,,Nejmenuješ se náhodou Andersen?ʺ ptala se.

,,Proč bych měl?ʺ nerozuměl otázce a přece jen tu plechovku sebral.

,,Protože mi tady vykládáš pohádky!ʺ posmívala se mu. Henrik to sportovně nevzal. Ba naopak. Jeho ego bylo totiž na bodu mrazu. Takže místo toho, aby tu plechovku uklidil, hodil jí jejím směrem. Jenomže … netrefil se a ona se mu právem vysmála. ,,Že prý eso sportu!ʺ ukázala si na něj.

,,Esport, ne prašivej sport,ʺ mávl nad ní rukou. ,,Kašli na to Henriku,ʺpověděl jakoby k sobě. ,,Sotva to vysvětlíš eskymačce z díry, kde není ani čárka signálu.ʺ

Poté se suverénně otočil, aby se dal do kroku. Samolibě se usmíval, neboť sám sebe pasoval za vítězem oné slovní výměny. ,,Když už tak Gróňanka!ʺ zaslechl její prohlášení.

Henrik se už neohlížel. Ovšem celou zpáteční cestu si ten dialog neustále přehrával. Proč jí nemohl dostat hlavy? Vždyť byla přeci tak otravná! Imponovala mu její drzost? Nakrátko zavřel oči a uviděl její úsměv. ,,Co kdyby si rozpustila culíky?ʺ

 

 - to be continued -