Anotace: Bříběh mladé dospívající dívky z Kolína.
DOWN HILL
Vždycky měla ráda pocit , že může ještě níž pustit uzdu své představivosti, ale ted to nešlo. Období negace ji zas stahuje do bahna. No nic včela není ještě tak unavená aby nezalétla zpět do úlu. Bude večer a zas večer. Vše je perfektní pokud má člověk smysl pro životní drive. Z negace drive nevytlučeš ale můžeš i na negaci docela dobře ulítnout.
DOWNHILL bylo jméno na naše poměry neobvyklé. Americký původ takovéhoto příjmení je nezpochybnitelný. Prarodiče otce Deborah se v době první republiky rozhodly změnit místo drsného amerického venkova za městečko Kolín uvnitř malebné Evropy. Jeruzalém na Labi tak tomu říkali američtí židé město uprostřed nevelké nově vzniké republiky se nazýval už od pradávna Kolín a bylo to klidné město s početnou židovkou čtvrtí uprostřed hystorického města. Platea Judaeorum, ulice Na hradbách bylo to místo kde počestný a ortodoxní žid David Nachman koupil dům z úspor nastřádaných ze svých obchodů v Kutné hoře a Praze jak jinak také od žida Elijáše. Nachman si po roce 36 nechal změnit jméno na Downhill víte přece proč. No ale bohužel neušel tech hrůzných nacistických činů které se v té době děli TREBLINKA , to slovo se snažil od té doby co se od tamtud dostal zcela zázrakem živý nevyslovovat. Syn Davida Deborah dědeček byl za války vyslaný s babičkou zpět za příbuznými do USA david tu zůstal s tím že se pokusí udržet podnikání a ukrýt majetek . Bylo ale už pozdě nato aby opustil Republiku byly uzavřené hranice. Geny jsou přenašeči zkušeností ale i traumat z generace na generaci. Své jméno si pan Downhill nechal vytetovat zespoda na paži jako symbol marné snahy změnit svůj osud. No ale co s tím vším Deborah?
1
Každý si může říct nebo zaspívat tento text. Můžeš utíkat dlouhou dobu utíkat dlouho. Dříve nebo později tě ale Bůh stejně dostane
Jdi říct tomu lháři s dlouhým jazykem, řekni půlnočnímu jezdci, tulákovi, gamblerovi, pomlouvači
Řekni jim, že Bůh je dostane. Řekni , že Bůh je dostane. Bůh je stejně dostane. : "Johnny, bež vykonat mou vůli" Co bylo vykonáno ve tmě, bude vytaženo na světlo.
Mladá dívka jmenem Deborah Downhillová je na pohled perspektivní děvče z dobré rodiny. Má všechny dobré vlastnosti, které takové děvče výtečných poměrů by mělo mít, ale kdo ji nezná déle může se šeredně mýlit. Temné myšlenky má každý, avšak každý se do nich nepotápí tak jako Deborah.
Zažitý Bonton dobrých mravů známý a typický pro středostavovskou rodinu začal být pro Deb nesnesitelný.
Deborah jdi a prostři stůl bude se podávat večeře. Dalibore přestan už hrat ty zatracený hry. Schyluje se k výčitkám a nervozita z připrav je tu přestan s tím už, řekne si D. a jde k zásuvce linky kde bere příbory a jeden po druhém pokládá na mramorovou desku stolu.
Táta se zvedá od psacího stolu kde na počítači paří Quakea. Jasně to bylo jen na zahřátí před touhle paradou. Krůtí řízek s těstovinami byla mámino typicky židovké jídlo které ráda vařila a jedla s celou rodinou.
Tradice stolování, které se dodržovali po generace byly dalším trnem v oku pro maladou už dospělou Deborah, vždyt ji už bude za pár měsíců 19 let, uvědomila si ale už dále drmolí se všemi Baruch ata Adonaj Elohejnu melech ha-olam, še-ha-kol nihje bi-dvaro.
2
Požehnaný jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, skrze jehož slovo se vše stává. Jídla si židé opravdu vážili at to bylo z důvodu , že po mnoha let trpěli dokázali ocenit ten vzácný okamžik když si sednou spolu ke stolu plného jídla a vdají díky. Debí tomu uplně nerozuměla. V současné době kdy je jídlo i předčasně vyhazováno z obchodů a nedostatek si člověk přestaví pouze pod představou obyčejných základních potravin. Někdy si dopřávala pokrmů jen ze zvyku a většinou ji potom bylo špatně. Když četla blogerské příspěvky o hladovění a nedostatku lidí z rozvojových zemích jiných kontinentů.
Hlad snad nikdy nepoznala ale díky musela vzdát vždy když sedla ke kuchyňskému stolu. Měli by nás nazývat rozvojovou zemí, pomylslela si deb při pohledu na večeři na stole. Najednou to přišlo místo pokračování v modlitbě si strčila ruku do krku a vyzvracela obsah žaludu doprostřed stolu a řekla tak nažerte se Judáci ze Země zaslíbené. Uplně v ní hrklo když se probrala z této myšlenky a začala jíst.
Deborah nebyla hloupá dívka ale kvůli výkyvům svého chování se nedostala na žádnou prestižní střední školu, skončila teda na učnáku
Přesného názvu SOŠ A SOU ŘEMESEL Kutná Hora. Obor veřejnosprávní a sociální činnost. No a i toto prostředí člověku temných myšlenek moc neprospěje. Nicméně Debí měla štěstí na kolektiv a třídního učitele. Každý si představí něco jiného když se řekne pan učitel. Tento byl na pohled zcela běžný maloměšták ve středních letech. Jmenoval se křesním jménem Bohumil Myslín. Vždy byl hezky oblečený volnočasové kalhoty ležerní botičky sako nebo vestička. Byl již trochu pro šedivělý a proplešatělý. Vrásky kolem očí jsou důkazem o divokém mládí.
ovšem tak jako kniha se nedá soudit podle obalu ani náš pan učitel. Po skončení výuky se vydával na toulky městem které končili v zaplivaných barech skoro denně takto vysedával popíjel, klábosil bavil celou hospodu historkami z mládí. Servírky z si z něj utahovali „ty jsi ale pěknej bambulka nebudu ti říkat čurák ale bambulko !“ Pokukoval po ženských balil mladé holky svejma oplzlýma kecama. Úplně zpitý kolikrat vrávoral a žvatlal nesmysly které si ráno nepamatoval. Jen lidi s kterými se na těchto toulkách vídal věděli a když ho potkali častovali ho přezdívkami nebo zdravili s lehkým pousmáním. Ráno opět jako by nic košilka volnočasové kalhoty ležerní botičky sako přes rameno a školní osnovy.
Ale se svými žáky to uměl byl to charakter a někteří žáci v něm viděli a citili sebe rovného. Nikdy by nikomu neublížil. Věděl o každém sebemenším průšvihu jeho žáků, dokázal s nimi komunikovat a problémy s nimi řešit. Myslín ji inspiroval svou přirozeností Debí si ráda k němu přisedla když ho potkala někde v centru v putice a žvanili nezávisle na jejich osobním vztahu.
Debí se ráda potulovala s partičkou svých bližních do noci po městě a okolí. Provázanost obou měst Kutná Hora Kolín byla přes její spolužáky a kamarády z rodného města obrovská.
Někdy se svým učitelem mluvila i o dost intimních věcech ze svého sexuálního života. Důvěra v tomto případě byla 100%. Takže pan učitel se dozvěděl i to že se chtěla vyspat se dvěma kluky.
Neodkladně se k tomu schylovalo již delší dobu. Byl to mejdan roku
Sešli se v klubu Malá Natálka aby zahájili školní rok bylo to již předem naplánované organizátory kteř měli zmáklou i propagaci skrze plakáty visící na školních nástěnkách . Každá z jejích spolužaček se ten večer namalovala a snažila se přijít v tom nejlepším oblečení, klub to byl takovej rádoby hybsterskej , kde se pořádali koncerty všelijakých subkulturních skupin. Chodila sem směsice lidí které si báječně rozumněli, samozřejmě se tu dost pilo a fetovalo ale to ke každému takovému klubu patří jak velbloudovi hrb. Dívky se tu rády seznamovali s klukama který by běžně v okruhu svých známých nepotkali. Jo hudební subkultury umělci spisovatelé , grafici ale i trosky, který už nikdo nahoru nevytáhne to to všechno patřilo ke klubu Malá Natálka. Debíe byla krásná židovská pricenzna třídy 8A. a její ctitelové byly přespříliš informovaní , že je něco výjimečného a nedostupného a taky ji tak braly jako. Mezi ostatníma dívkama vynikala svým intelektem a sebejistotou jako nikdo jiný. Flirtovat uměla mistrovsky. Dva ze několika desítek kluků ktré jí nadbíhali přece byli ti které dokázali upoutat její pozornost.
ROBIN a Krystián
Krystián a Robin byly uplně odlišný osoby a hlavně to byli největší ryvalové na škole. Oba hezounci kteří si mysleli , že můžou sbalit jakoukoliv holku. Povahově byli jako JACKILL A HIDE
Robin – Hide mladík z neúplné rodiny žijící s matkou v neutulné domácnosti které střídali mejdany bud jeho party nebo matčiných známých . Tento mladík se vyznačoval intelektem se vzhledem grázla. Lehký náznak plnovousu, tmavé vlasy ostré rysy krátký sestřih ležerní oblečení typické pro kluka ulice. Nevzal na sebe nic co by mělo překážet k náhlému a rychlému útěku z míst, jež jak říkala jejich parta kluků grafitáků zdokonalovaly. Vylepšovali tak zašlé nebo hodně nudné budovy. I ten sestřih měl své opodstatnění na ulici jsou dlouhé vlasy nevýhodou, při bytce tě může protivník lehce zlikvidovat tím že tě jednou rukou drží za vlasy a druhou tě mlátí do ksichtu.
Deborah imponovaly jeho pichlavé oči a vyzývavý vzhled a tajemno ktéré kolem sebe nechtěně rozprostíral. At se to týkalo věcí jako jeho postoj ke škole, nebo jeho příběhy z nočních spanilých jízd městem, jak měl ve zvyku jmenovat jeho noční grafitácké akce po periferiích města.
Dostával ji jeho lišácký úsměv a vždy dobrá nalada, kterou prozařoval svoje okolí. Deborah pro něj byla princeznou, holka o kterou stál ale nevěděl jak ji zbalit, byla to jiná holka než které potkával v barech nebo venkovních partičkách poflakujících se po parcích. Byla pro něj dosud nedotknutelnou takzvanou Femne fatale.
Jackille – Kristián , kluk z vážené rodiny který měl nalajnovanou budoucnost od rodičů ze které nemohl cuknout ani na jednu ani na druhou stranu. Byl to typický nordický typ chlapa. Vysoký vzrůst, atletická postava, uzký obličej, vysoké čelo,uzký a velký nos, vyvinutá brada, světlé vlasy a oči, přísná výchova jeho natolik perfektních rodičů ho poznamenala tak , že perfekcionismus se stal jeho denním chlebem aniž o tom sám vědel. Ale sebevědomí měl vysoké, cíle jasné, jen jedno mu chybělo tak jako většině mladych můžu v období dopívání potřeboval lásku, něhu a hlavně sex. To jediné ho svazovalo a chybělo mu natolik že se rozhodl s tím za každou cenu něco udělat. Fatální chyba řekli by jste si , to se nemůže jak nědo si umane a tlačí na osud tak osud se začne bránit různě nevhodnými schody okolností s efektem házení klacků pod nohy. Ale nemůžete mít za zlé že se Kristián zakoukal právě do Debí. Vše tomu nasvědčovalo, jeho krásné oči a dychtivá povaha Deb přece jen imponovala a proto opětovala pohledy s lehkým úsměvem , nebo pousmáním. To si kluk jako kristián vysvětlil posvém.
, Debí to moc vyhovovalo. Mít dva ctitele je přece lepší než jen jednoho.
Kristian byl soutěživý. Vyžíval se ve sportech společenských hrách a tak dál. Ten večer jejich komunikace začla u fotbálku přišel za Deb zda by si s ním nešla zahrát fotbálek jelikož ji viděl nejednou jak zručně tuto hru ovládá.Vyzval další dvojici Holka kluk k zápasu Deb toto nemohla odmítnout viděla jak mu září oči a usta žhnou úsměvem. Tak jo když myslíš odpověděla mu ale podmínka je doufám jasná jme ten výherní tým. Si piš jinak bych do toho nešel ovpověděl hrnuouc se ke stolu .
Robin si všimal jejich nákloností od baru kde bavil kluky zážitky z pouličních jízd. Hele nezdá se ti že se tu rýsuje novej pár, docela jim to sluší ne. Ty Robine nebyl bys pro ni lepší ty hecovali ho kluci. Si nemyslim odpověděl s úsměvem. Ale trochu zaškodit by se mělo.
Robin se sebral a šel rovnou ke fotbálkovému stolu, kde vrcholil poslední zápas. Kristián s Deb opravdu vyhráli všechny zápasy, oči jim zářili zrovna si na svůj uspěch plácli a evidnentně u nich dvou přeskočilla jiskara. Robin to celé přerušil svým pevným hlubokým hlasem. Deb věřím tomu že kdybys ted hrála semnou proti Krikrimu a této krásné slečně vyhrali by jsme tím chci říci že ty jsi za tou výrou více než tady Krikri . Všichni kdo se na to dívali věděli , že ted jde o víc než výhru. Deb pohotově souhlasila s tím že jí hra moc baví a chtěla by si zahrát i proti Kristiánovi. Budem hrát o 3 rundy panáků hej Dersi !!! zavolal Robin na barman po každým zápase nám sem dej 4 stříbrný tequily , platí ten kdo prohraje. Ok souhlasil pohotově barman
Budeš vepředu ne, abys to mohla rozjet na plno navrhl Robin. A tak se stalo přesně to o čem mluvil Robin,první výhra patřila Robinovi s Deb druhá výhra patřila Kristiánovi s Jolanou Ders rozlil panáky , tak na vítězství bouráci okomentoval každou rundu. Třetí mač to ovšem rozsekl a to byla drtivá výhra R + D .
Deb se opět rozjela její představivost poté co ji Robin přitiskl k sobě a políbil na důkaz uznání na čelo. Tak ti moc dík za výhru princezno a tobě Krikri za panáky. Kristián zklesle sledoval jak Robin odvádl Deb od stolu. Taky díky Picasso, hejknul na ně.
V Deborah hlavě běžela následující scéna, deb s obouma ctitelama v poslteli. Tak přece je potřeba porovnat jejich dovednosti do detailů. A tak pouze v její mysli se stalo , že sex s jedním vystřídal tu noc sex i s druhým. Avšak oba byly dopředu seznámeni s tím že srovnání je v tomto případě nezbytný, oba se tomu náramně smáli když je vedla za ruku do pokoje který sloužil kapelám pro přípravu kde byl gauč a sexy přítmí zářili jim oči na dálku, nicméně si nenechali ujít příležitost aby poznali D. fizickou krásu a stálo to opravdu za to.
Pravda je že z celé fantazie ve skutečnosti zbyl úlet v podobě očních kontaktů a krátké ale intenzivní líbání s Robine v uličce u záchodů. A stalo se to ne náhodou , že zrovna druhý z nich šel na ty pánské záchody kde v jednom křesle seděli a objímali se Deborah s Robinem. Kristián prošel a hned jak zavřel praštil pěstí do zrcadla až se sklo rozlítlo a střepiny mu prosekly tlustou rýhu mezi klouby.
Všechno to řinčení bylo tak slyšet , že se místní obsluha vrhla hned dovnitř aby viděli tu spoušt a hned v zápětí vezl Kristiána jeden znich na ambulacnci na šití. Když s ním odcházeli aby ho odvezli do nemocnice Deborah si neodpustila chladný zdělení, Kristiáne ty už jdeš , to je škoda těšila jsem se že si ještě hodně popovídáme.
Toho rána po této rozlučkové pařbě měla Deb trochu té alkoholové a zároveň morální kocovinky. No ale stalo se ne. Takové věci se holkám jako jsem já stávají. Trochu se obhájila a vyskočila na nohy až se ji zamotala hlava. Tak to bude den teda. Ještě, že rodiče odjeli na víkend ke známým do Krkonoš. Víkend v opuštěném baráku bylo přesně to co ted deb potřebovala. Člověk si má užit i času kdy je úplně sám a má čas o všem popřemýšlet. Ze všeho nejvíc potřebuju ted vypít litr tomatovýho džusu. Ten byl vždy v domácností Downhillových v zásobě miloval ho především Deborah otec a naučil tento elixír pít i Deborah. Říkal, že na žaludek plovoucí po alkoholu je Blady Marry nejlepší lék .
Vycházející oranžové slunce, které zalilo terasu, přesvědčilo Deb aby vyšla s podobně rudě zbarvenou sklenicí ven. Opřená o dřevěné zábradlí sledovala pomalu se měnící oblohu. Temně modrá široká plocha pomalu bledla vlivem sílícího slunce. Ulice se pomalu plnily hemžícími se lidmi, které všetečně bloudili ulicemi každý z nich v hlavě svůj dopředu připravený denní plán. Deb nikdy nechápala tyto cílevědomé, oddané lidi, kteří vstávali za úsvitu s přesvědčením , že čím dříve začnou tím toho více stihnou. Tak jako většina a jim podobné přeceňovali své síly a dopředu plánovali mraky činností, které musí za den stihnout. Ještě se jim to snad ani jednou nepodařilo splnit celý harmonogram, ale možná v tom byla ta pointa. Dopředu je hnala ta představa snad že jednou se nám to povede vždyť je to jen věcí dobrého a racionálního plánování. Úplně v ní hrklo „ty vole snad jednou takhle taky neskončím brrrrr“. Vždyť svět je tak pestrej, proč si lajnovat cestičky, dyť život není hra o body. Každej si tady zdá se našel svou roli, kterou se snaží hrát co možná nejlépe až do skonání. Počínání některých lidí je zajímavé někdo tady běhá po světě úplně bezmyšlenkovitě a dělá co ho v daný moment napadne a někdo se snaží smysluplně jít za svým cílem s přesvědčením že je to ten stále zmiňovaný smysl života. Najednou úplně těm myšlenkám propadla. No ale kam vlastně patřím já, budu tu pobíhat ,nebo plnit cíle?. No a najednou si uvědomila jak je to všechno absurdní. Kdyby teď najednou opustila svoje tělo a podívala se na sebe ze shora uvidí dívku která stojí na prahu rozhodnutí kam ubírat svůj život za předpokladu že má na výběr ze dvou omezených možností jež ani jedna se jí nezamlouvá. Tak přímočarý to přece vůbec není proboha! Jen co to řekla vzpomněla si na mámu která říkala neber jméno boží do úst vůbec nebo skoro vůbec. Slovo bůh je ale přeci jen obecnej pojem takže prohřešek se v tomto případě nepočítá. Tak právě v tento moment by se měl bůh předvést. V tento moment to opravdu nemůže být nadarmo Teď, pravě teď by se mělo stát něco absurdního jako je sama tato situace. Třeba by měl přijít Santa Klaus s nějakým debilním fórkem kterej tohle dusno a moment filozofování všechno přebije. Třeba by mi měl stáhnout kalhoty a poplácat mě po zadku nebo tak něco.
Vzpomněla si na podobnej počin kterej udělal její povedenej bratraneček jedný její kamarádce , kterou se marně snažil půl roku sbalit. Byl to asi závěr a tečka za jeho marným snažením , když si uvědomil že na takovouto fenomenální holku fakt nemá. Místo aby se sebou něco udělal takhle navždy pohřbil a zahodil svoji jedinečnou šanci chodit se super holkou, na druhou stranu udělal fakt dobrej fórek kterej se roznesl po škole jako neštovice ve školce. No nic ale co ten včerejšek, zkončila Deb jeden tok myšlenek aby mohla navázat na další. Kde se to ve mně bere? Není to teda úplně fér vůči těm dvoum chlapcům. Vždyt ani jeden z nich není můj typ. Ale sranda s ňimi teda je velká, TAK CO!!!!
Polkla na dva doušky celou sklenici krvavý MARRY a to rozjelo její utkvělou představu dodání síly k dalším nemocným skutkům tak jako je tomu v upírských filmech. Může upír za to ,že je upír? Vzhledem k pravidlům v potravním řetězci upírů. JEDNOZNAČNĚ NE!!
Co je pro Deborah jednoznačně na světě nejdůležitější ptala se sama sebe. Jednoznačně? Užít si své mládí naplno a do posledního doušku krve. Krev má mladistvá musí téct proudem, chlemstat a plýtvat jí budu v náručí jednoho nebo obou. To je to co jí ted zajímá.
A co má teď největší cenu?
Největší cenu má život na startovní čáře Žít všední život i nevšední zážitky a pak je umocnit milionkrát to je můj motor a dar , který snad jednou i využiju k něčemu jinému než ke snění V její mysli teď letěl tento obraz ,na nějž nahlížela spatra. Deborah Robin a Kristián ve společném obětí na posteli s krvavě tkaným prostěradlem krví třísněná postel která se náhle roztočí. Právě to měla ted Deb plnou hlavu a to mělo pro ni největší cenu.
Milování bez vášně by možná bolelo ale pokud je skutečné a pravé nebolí nikdy. Vášeň a bolest se navzájem vylučují.
O tomto incidentu který se udál na rozlučkovém mejdanu věděl i Deb bratranec Ota. Tu noc byly jeho smysli obzvláště ostražité, jelikož se rozhodl si večer zpesřit magickými houbami. Byl jak Lyška v ohradě ještě neopeřených kuřat. Magické houby jak říkal s oblibou, mu dávali 100% nadhled nad situací která se uprostřed komunity jež požila nadměrné množství alkoholu a marihuany. Lidé kteří jsou trochu cinklí stejným zmaštovadlem se chovají většinou podle stejného vzorce. Ota se vyznačoval svým umněním nezapadnout ba naopak za každnou cenu vybočovat. Zatímco Ota si z Deborah rád utahoval. Věděl že je jeho nejlepší sestřenice je Deb, je to charakter, jemu tolik blízká akorát nevěděl jak na to aby tyto pocity sdílela i Deb. Od doby co si spolu hráli a vyváděli různé lotrovinky uběhlo hodně času jejich rodiče se už také tolik neviděli a nestýkali tak jako za jejich mladých let. Obě rodiny se vyvíjeli posvém od devadesátých let uběhlo už hodně času. Byl to čas na který všichni rádi vzpomínají. Má to trochu fenomén a nádech něčeho vzácného když se retrospektivně člověk dívá na určité období a označí si ho ve svém životním useku za vyjímečný, Asi jako každý kdo žije svůj život rád a prožívá v něm různé etapy. A vždy ta etapa rozkvětu a životního rozjezdu bude ta nejlepší. Zkuste se nad tím zamyslet. Ota Viděl do Deborah o něco více než ona do něj. Rozhodně nebral Deb jako křehkou dívku která má ráda parádu a typicky holčičí záležitosti ale jako člověka sobě rovného. Ota byl o něco málo starší než Deb, vyrůstali spolu jejich rodiče se odjaktěživa navštěvovali a tak Deb a Ota měli k sobě blízko , ovšem ne tak blýzko v době kdy Deb začínala rychleji dospívat a Ota byl stále zatvrzelej
puberták se svým životním hc punk stylem ze dne na den a do plnejch , partička místních výrostů mejdany , průšvihy. Nejednou ho přivezli domů policajti když ho sebrali spícího namol v parku nebo , když přiběhl na policejní stanici nahej a nahlásil že mu někdo ukradl oblečení. Byla za tím samozřejmě sázka někdo to znad i natáčel a byla toho pak plná škola Ota byl zase frajer co má vše na háku. Deb to jeho pochlastávání a kouření v parku už nebavilo, její zájmy se soustředovali jinam. Ovšem jeho forkům a excesům se někdy musela smát, protože to jinak nešlo. Měla vždy na jeho dotazy pohotové odpovědi a tak se dost často špičkovali vždy v dobrém bylo to divadlo.
Ota měl rád Kinga a proto ji podle postavy jeho knížky patřičně přezdíval , jelikož znal její přebujelou fantazii a sklon k temným opravdu temným myšlenkám , který někdy sám nevěřil , kde se to v tý REBĚ jen vzalo a bere říkal si pro sebe
Kdy se po tomto incidentu potkali v neděli čirou náhodou uprostřed parku neodpustil si Ota další poznámky na onu událost v Malý Natálce
Hej vztekožerko , jsi si jistá svou volbou těch dvou blbečků z vašeho učnáku, chtěla sis ověřit že s lopatou to uměj stejně jako s penisem , nebo prostě jsi tak nadržená že musíš na jednom mejdanu vojet dva svý spolužáky s odstupem 15 minut? Debí ho za tyto kecy nenáviděla , zahrála to do autu . Ale jak se to krucinál mohl tehle dacan domáknout, to se musí ještě prošetřit ubezpečovala se v duchu své mysli. No ty Oto jseš si jistej těma kecama? Nebo sis ho nad touhle vysněnou pohádkou jen honil a vlezlo ti to tak na mozek že jsi tomu začal věřit. Jooooo asi máš pravdu honil jsem si ho dost ale přestavit si u toho….. Zarazil se ty vole , celej praděda dneska se mi zdálo o mým pradědovi, po dlouhé odmlce kde si vybavil celý příběh, ho celej odvyprávěl.
Ten náš praděd to byl Židovskej král ten když už neměl svých pět pohromadě přesto si nechal přivést 2 své nejlepší prostitutky. Aby se pořádně vyřádil no a co myslíte děti, že tento charakter a sexuální nenechavost nakonec neprostoupila svými geny až do naši Deborah Downhillové ? . Deb si opět uvědomila že bavit se s takovým dementem je opravdu ztráta času. Oto si fakt imbecil a máš předurčeno že jím ještě dlouho zůstaneš. Ota se smál ted na celé kolo , že se mu podařilo svou vyvedenou sestřenku poštouchnout a nastartovat. Debí mám tě přece rád měj mě taky , kašli na to a pojd do parku na jointa , mám dobrej model od jednoho zašlýho punkáče z kolínskýho mexika. Vzpomínka na starý časy zahulíme a pujdem se pozevlovat po kolínskejch hospodách.
Nene Oto ty jsi dost pitomej na to abys v tom svým stylu pokračoval dalších 20 let až zkončíš jako ten blbeček co ti ty drogy prodává mě a navíc moc meleš ty svoje hovna a mě už to nebaví, nebaví mě to. Čau.
Slečna je nějaká celá vostrá. Tak čau vztekožerko a neber se tak vážně .
Deb je opět v ráži s fantazií a proto potřebuje bejt chvíli v klidu, než se vrátí rodiče po odpočinkovým víkendu v Krkonoších
Deborah ležela na lehátku pod kaštanem uprostřed jejich nevelkého pozemku a naslouchala šumnění větru v korunách stromu. Byla zrovna v zajetí svých myšlenek, přemýšlela o tom proč přitahuje kluky, kteří se jí nelíbí, ne asi uplně nelíbí prostě nejsou ten typ člověka s kterým by si rozuměla, obdivovala ho a nebo jej dokonce bezbřeze milovala.
At už je to jakkoliv, jedním z důvodů může být i fakt ,že jsem židovská holka která podvědomě chce být židovská holka. Nemůžu si vždycky nevzpomenout na mou mámu, která říká ,že mi Židovky můžeme být štástné pouze s Źidem. Je to přece jen trochu staromodní ve 21 století se spoléhat na víru jako klíč k celoživotní spokojenosti. A pak ji v mozku vytkvěla jedna informace z odborného článku který četla někde na netu. Traumatický zážitek holocaustu může zdědit další generace. Jasně že mohou můj praděda přece ten koncentrák jen tak tak přežil a bylo to pro něj nejspíš tak traumatizující, že o tom nikdy nechtěl mluvit. To vše ji vyprávěl její táta Deb se už ve svém životě s dědou nesetkala.
Vyprávění o přislušnících rodiny se předávají z generaci na generaci. Její táta Dalibor Downhill byl synem místního žida Davida Nachmana. To víte a v životě to také neměl jednoduché. Židovská tradiční rodina nebyla vítána ve střední Evropě ani po osvobození od nacismu. Komunisté potírali židy taktéž. Zabavili jim majetky a nutili je upustit od víry. Židé měli ve zvyku bydlet s celou rodinu pod jednou střechou. Jen tak mohli držet opravdu při sobě a podporovat jeden druhého při udržování tradic a židovnských zvyků. Daliborův děda David Nachmann (Downhill) byl typický žid vysoký hubený s ostrými rysy v obličeji, nos jak jestřáb. David Nachmann byl obchodník s látkami dováženými z USA. Po obchodní stránce mu kšeft jen skvétal. Měl dva krámy jeden v Kutné Hoře druhý v Praze a menší sklad v Kolíně 6 zaměstnanců. I centrální sklad v Kolíně fungoval částečně jako prodejna a později i krejčovská dílna jako doplňková služba Na každém krámě po dvou prodavačích jeden skladník a jedna účetní a když to vypuklo , ten krvelačnej hon na židovské obyvatele bylo už o jeho rodinu dobře postaráno v USA. On tu zůstal a jeho rzhodnutí bylo tak pevné ,že nebyl nikdo kdo by ho přesvědčil o tom že tu má vše nechat a jit ve snaze zachránit si holý život. Až poté co tu zůstal si uvědomil , že tady na ty rasové problémy zůstane zcela sám. Víra byla jediná věc co ho držela při životě Jeho rozum ho udržoval v kondici natolik aby mohl manévrovat a uhýbat tlaku společnosti . Měl na výběr , bud by se odstěhoval nebo byl „odsunut“ Odsunut jak hezky opisně nazývali osobní likvidaci Nacisté. Zůstal tu vlastně proto aby nepodlehl unáhlení a nepohřbil již tak dobře zajetý kšef, nechtěl aby jeho léty budovaná práce přišla vniveč. A taky proto ,že byl tvrdohlavý a umanutý proti jakémukoliv útlaku. Asi to v něm bylo zakořeněno z minulých generacích , že se člověk nemá vzdávat své půdy ze strachu před někým silnějším v historii byly židé několikrát vysídlování jak ze své původní země tak i z destinací které osídlili po vyhnání z Jeruzaléma. Vždy to mělo pro ně katastrofální důsledy. Na těžký život byly zvyklý, ale měli v genech zakódovanou houževnatost a odhodlání bránit svoje štěstí jak to jen půjde. Nekonečné stěhování není ten pravý život. Proto se rozhodl, že ubrání svůj podnik a rodinný barák za každou cenu. Využil i vlivných přátel z řad nežidů kteří se nabídli , že obchod od něj fiktivně a dočasně odkoupí než krize přejde. Pro nachmana to bylo vysvobozující , kšeft řidil dále po obchodní stránce , jako jednatel ovšem nevystupoval. Změna jména již v 30 letech mu jedině prospěla Downhill bylo jasným zdělením o jeho původu z USA , byl tu relativně mladým občanem a né každý si ho spojil s židem nenosil typické židovské oblečení, nebyl spořivý, nechodil pravidelně na motlitby.. Spoléhal na to , že pokud bude vše vycházet tak jak dosud vycházelo vůbec by se nemusela provalit jeho národnost.
Říkal si také , pokud to půjde bude tu vést obchod tak jak dosud, kdyby se situace zhoršila do týdne může být za oceánem. Vše bylo ok do doby než mu někdo přes noc na barák nakreslil žlutou barvou židovskou hvězdu. Byl to někdo z místních lidé které denně potkával nebo k němu chodili i nakupovat. Přesně tak se chovají i známí, bližní když se začala situace kolem ras přiostřovat. Lidé se s ním přestávali bavit, i kšeft začal zkomírat. Začal si uvědomovat , že společnost je totálně rozdělená na lidi kteří jsou zatvrzelými odpůrci současného stavu rasové agrese a lidi kteří s tím tiše sympatizují ale nedávají to naplno najevo tak jako proněmci a samotní Němci žijící na uzemí Čech a Moravy. Nic pomyslil si nebudu podléhat jednomu agresivnímu činu. D.DOWNHILL nechal teda kompletně přebarvit fasádu domu na žluto.Ale druhý den na to se na baráku objevil symbol znovu tentokrát černou bvarvou. Nechal teda přebarvit celý barák na černo jako protest a národní hrdost nechal udělat ze židovského symbolu udělal grafikku pokrývající celý barák. A najednou byl klid. Když přijela ovšem německá vojenská posádka i do Kolína říkal jsi tak a ted to začne. Byl tu i utvar jednotek SS. Jejichž činností bylo „očisťování“ prostoru od Židů a jiných podle nich„méněcenných“ ras. Jejich velitel byl častým zákazníkem DOWNHILLOVSKÉHO krámu, který nově nabízel i krejčovské služby.
Podivný člověk který si každý měsíc nechal šít jiné šaty byl nachmanovi nakloněný. Sám nachmann ho zařadil do kategorie latentního homosexuála, což bylo pro ideologii zcela nepřipustné. Aby velitel divize SS byl homosexuál. Nechápal jak si toho nikdo z velitelství SS nemohl nevšimnout.Pro nachmana to byla ovšem příležitost jak získat sympatie a ochrannou ruku nad jeho živností.
Dialogy které s ním vedl na téma oděvní design Nachmana udivoval, jen se podívejte jak mi ušili tu uniformu ,nesedí mi opravdu packalové jsou ti vojenští krejčí. S tím mě musíte pomoci pane Nachmann jinak v tom zhynu. I při té vojenské smrti by člověk měl vypadat k světu a důstojně a ne v pytli od brambory že Nachmann?. Je to tak jak říkáte her generalleutnant. Šaty by měli padnout a ale člověka z vás ve vašem případě neudělají. Tomu nerozumím nachman můžete to přeložit do němčiny. Náhle si uvědomil, že tohle celkem přehnal a že je potřeba to zahrát do autu. Je až k smíchu, že v téhle době život člověka závisí i na formulaci věty. To bych nesvedl pane Generalleutnat, to je typicky český výraz typicky české přísloví o šatech. Šaty vám sedět budou na to vemte jed!!!! Nebo snad dva pomyslel si aby tě uspaly nadobro ty polonácku a polobuzerante. Možná ale tvoje orientace mě pomůže tady přečkat tyhle šílený roky než se konečně celej svět probere a začne s touhle bandou vyšinutých národních sociálistů něco dělat. Zamyslel se o něco víc než obvykle zejména jak se to mohlo stát jak se tam dostal na tuto pozici, dělá to z přesvědčení nebo aby si zahránil holou prdel, kterou v této době nejspíš opravdu měl.
Po čase kdy starý Nachmann šil již několikáte šaty vycházkové volnočasové, šaty na dovolenou , šaty turistické, šaty na golf a tak dále přišel pan velitel s tím že by chtěl eroticky laděné pyžamo, s tím že se to nikdo nesmí dozvědět. Svému krejčímu dokonce zaručil ochrannu před odsunem do koncentračních táborů. Nachmann co já tu budu velet vy jste v bezpečí, dělejte jen dobře svou práci a o ničem nemluvte říkal vždy při závěru jeho návštěvy. Ten barák musí mít novou fasádu to já zařidim nesmí tu být žádný podobný židovský ornament. Já jsem s tím nezačal to místní pane veliteli. Dobře budem vám barák přes noc hlídat žádný problém. Do dvou týdnů byla fasáda domu k nepoznání Nachmann byl spokojený nová fasáda s nápisem krejčovství Nachmann jistě přitáhne nové zákazníky. Tak ji to aspoň vyprávěl vždy táta když narazili na typické povahové rysy jejich rodiny. Je snad možné že její přebujelá fantazie je následkem a vlivu traumat které ob generaci prožíval její Děda. Néééé. Tak asi to tak má být, člověk by měl být rád za vše co formuje jeho osobnost. Nemohli za to v jaké době žijou a to že se děda nechtěl nechat zastrašit je přece ten typickej rys jeho a mý tvrdohlavý povahy. Táta říkal že Nachman se noci natož smrti nebojí.
Židi přijímají skrze své rituály smrt jako dar a vyvrcholení života. Celý život se na smrt připravují . Mají svaté bratrstvo Chevra kadiša jejíž členové pomáhají umírajícímu člověku ze světa. V židovském náboženství existují tyto zásady umírajícímu se netají jeho skutečný stav. Umírající by měl mít vyřešené všechny záletitosti materiální a pozemské, žádné nenapravené křivdy, o něj i směrem do něj. Člověk židovské víry by měl předstoupit před boha očištěný a usmířený.
„Smrt vrhá delší a delší stíny. Světlo života pohasíná. Šeří se. Znamení blížícího se konce se množí. Anděl smrti, mal’ach ha – mavet, roztahuje svá křídla; už je cítit jejich závan.“32.
Do Jeho rukou odevzdávám svou duši, když usínám i když se probouzím, a se svou duší i své tělo. Hospodin je se mnou, nebojím se nic. Židé věří že smrt je jen forma věčného spánku a že nakonci těchto dní přijde procitnutí. Sám o sobě spánek označují jako mladšího bratra smrti.
A tu si Deb uvědomila, že usnula na zahradě probudilo ji až chladno pozdního odpoledne a hvízdnutí vrat jež otvírala její Máma Hana aby mohl jejich zelený vůz škoda felicie vjet do dvora. Ahoj Deb ty lenošíš , není ti zima jakej byl víkend ? Jsem zasypaná otázkami mami počkej až z tohot vylezu a rozmyslím na co odpovím a na co ne . Ušklebek vystřídal andělský usměv. Nojo tak pojd holčičko všechno mi to musíš povědět. Táta vyskočil z vozu a políbil Deb do vlasů. Kočičko moje tys mi chyběla my s mámou být velkými Krkonošskými horaly , necejtím nohy už se těším jak si zas pěkně zapařím půl h. Gal ok?
No a máma opět chtěla vědět všechno ale dá se o takových věcech s mámou mluvit? Rozhodně ne. Tak máma se dozvěděla několik banalit z utržků výprávění o Deborah víkendu. Náhle se Máma nebezpečně přiblížila a pravila, připadáš mi taková zasněná , ty máš kluka vid. Deb pohotově a vtipně odpověděla no jasně několik následoval opět úšklebek. Dalibor byl ve svém světě a tak následoval obvyklej scénář večerního posezení , rodiče vyprávěli zážitky z turistického víkendu a následně hovor zklouznul k povinnostem nadcházejících všedních dní. Tak já už jdu spát mý ustaraní rodičové, zítra je přeci taky den a já bych ho chtěla vyždímat do poslední kapky. AHOJ TEDA. Dobrou kočičko odvětil táta, máma se ihned se stejným tonem přidala.
Deb byla najednou jak opařená opět to na ni vlezlo jak dyž ji opaří. Najednou z ní vypadlo Mami ty když jsi byla v mých letech chtěla si někdy spát se dvěma klukama aniž bys s nima chtěla chodit? Toto zdělení rodiče dokonale nadzvedlo a jako by to byla šleha elektrickým proudem. No Deborah to si snad už zase z nás děláš srandu? Jak jsi to myslela ? Já že bych někdy chtěla dělat takové nestoudnosti? Táta pustil joistick a pousmál se ty Gal nebud tak upjatá Debra to tak uplně nestoudně nemyslela vid. Tak jak jsem říkala prostě sex bez lásky se dvouma klukama naráz prostě trojka ze zvědavosti. Běž spát zítra si o tom promluvíme. Tak jo dobrou tati a mami. Ty Dalibore řekla Gal když Deborah za sebou zabouchla dveře od svého pokoje, je to zase tady neměli by jsme s tím něco už dělat příjde mi ta naše holka někdy uplně mimo. Gal to je ten věk přece to je normální. Nebo nám tím chce něco říct vždyť né na darmo jsme ji pojmenovali podle prorokyně Deborah. Gal jdeme spát zítra to s ní proberu. Dalibore proč všechno tak zlehčuješ, odvětila Gal.
Následujícího rána Se Deb probudila a hned na ní spadla tíha včerejšího rozhovoru s rodiči. Jejda to si zas vyslechnu. Máma u s nídně vypadala jako vždy , že má vše pevně pod kontrolou rozdělila ukoly a vydali se s tátou do práce. Tak takhle jednoduše mi to neprojde pomyslela si Debí.
Také že ne , už v podvečer se máma zmínila při přípravě večeře aby si Deb nic dopředu neplanovala na večer, že si musí všichni promluvit o jejích vystředních dotazech. No dobře to jsme mohli hned jak jsem se ptala. No asi je to dost zaskočilo pomylslela si a potřebovali ten jeden den na zpracování mého dotazu. A opravdu po večeři začal rozhovor na téma včerejšího dotazu. Začal s tím táta. Debí už delší dobu nás s mámou trápí ty tvoje negativní projevy. At se to týká čehokoliv vždy nás to trochu šokuje kde že se to v tobě bere. At už to je nějaký nevybíravý slovo použitý v našem rozhovoru. Nebo přílišná agresivita při naši konverzaci k danému tématu. Nebo jistý dvojsmyslný provokace. A ted k tomu aktuálnímu , včera jsi nás dost zaskočila svým dotazem směrovaným na mámu. Můžeš nám to objasnit proč si se ptala mámi , já to ted zopakuju jestli měla ve tvým věku chuť mít sex se dvěma klukama aniž by s nima chtěla chodit. Jo , no to je ted u mě aktuální. Líbím se dvoum klukům nadbíhají mi , soupeří o mě je to legrace ovšem ani jeden není můj typ , ovšem to nemění nic na tom že bych se snima oběma pomilovala v jedný posteli. A ted mami a tati řekněte mi je to hřích , jestli to mám v sobě potlačit. Jsem svobodná mladá holka svobodná v tom smyslu že bez partnera ale i že opravdu svobodná a tak si můžu přece počínat svobodně né. A můj dotaz jsem směřovala na vás cíleně jelikož jste moji rodiče a tudíž mám z vás obou to nejlepší. A proto se ptám jestli jste to měli v mým věku taky tak . Tato ty jsi chlap jako hora a za mlada jsi musel bejt přece frajer tvýho okolý. Neříkej mi že jsi neměl chut mít někdy dvě holky najednou Dvě jsou přeci vždycky víc a líp než jedna nemám pravdu? Máma nic neříkaje mlčela táta polkl a přemýšlel, máma si začala nervozitou upravovat vlasy. Deborah miláčku, to máš pravdu člověk je ve svých představách zcela svobodný. Nebudu ti říkat že jsem o podobných věcech nikdy nepřemýšlel i přes ten fakt že jsme rodina židovského vyznání. Za sexuální fantazie by se člověk neměl stydět. Ovšem něco jiného je tyto věci uvádět ve skutek. To jsi předpokládám nedělal že ne? No a kdyby jo zlobil by ses na mě je mi přece více jak osmnáct a jsem svéprávná moje tělo je můj hrad a se svým tělem by člověk měl nakládat jak uzná za vhodný. To ano ale byl bych z toho smutný a zklamaný. Tati neboj se nic. Nic takového se nestalo. Dalibore s tím nesouhlasím na takové věci by holka z našich poměrů neměla ani myslet. Gal je 21 století a naše děti jsou čím dál tím víc napřed nemůžeme se chovat jako ve středověku.
A taky nemůžeme přihlížet tomu jak naše děti nabývají manýrů pouličních gangů. Mami ty mi k tomu asi neřekneš něco z vlastní zkušenosti vid Deb se pousmála. Tak to by stačilo řekla máma . Rodinná porada byla u konce a vše se vrátilo do starejch kolejí.
Táta ten večer šukal mámu. No asi je nabudil ten hovor a ještě to do detailů probírali co kdo a jak a pak se to muselo zašukat. Pousmála se mala židovská princezna než s únavou rozprostřela své černohavranní vlasy a nechala se unést v nekonečném toku myšlenek do hlubokého spánku. Než ovšem upadla z letargie do hlubokého spánku prošla si těmito myšlenkami. Jsem pánem svého těla, miluju svou svobodu a jsem strůjcem svého osudu. Ovšem velká domýšlivost mých rodičů mě může přivést do nesnází a tomu je potřeba čelit. Každá akce nese i následné reakce, ale Jak se dá reagovat na domýšlivost?
Pátek 22.09
Toho dne probudil Deborah song California Dreaming které již po několikáté po sobě ve stejný čas slyšela z radia Kiss Toho dne se probrala ve svém pokoji a jako vždy šla nejdříve do koupelny vykonat své holčičí rituály a až poté otevřela dveře a zvolala dobré ráno mýlí rodičové. To bude ale den co? Měla jsem luxusní sen můžu vám o něm během snídaně povyprávět. Gal a Dalibor se po sobě s podívali s nedůveřivým výrazem ve tváři. Gal : No tak to jsme opravdu zvědavý.
Dalibor : give methe story baby. come on
Fajn tak si představte zdálo se mi o našem rozhovoru na téma cnost
V tom mým snu se probudím nahá na pláži zcela pokryté vyvrženými ústřicemi. Měkké a slyzské těla ustřic jsou v přímým kontaktu s mým tělem a já jsem nahá takže neustále kloužu po nich do moře snažím se vyškrábat ale opět sjíždím níž a níž do moře chtěla bych být v bezpečí a v teple ale nejsem. To moře je symbolem neřesti která naši společnost obklopuje. Ale nebojte mí rodičové malá Deborah nepodlehla zoufalství. Z mé mysli vyvstala slova mého tatínka . Každá svízelná situace má řešení. Moje východisko spočívalo v ustrojení se , no zkrátka musela jsem se obléci jedině tak jsem přece mohla přestat klouzat a ujíždět po těch ustřicích zpátky do moře neřesti. Ten strach byl tak skutečný že jsem na sebe v tom snu vzala věci z K-Martu. Hezký den přeju . Deb spolkla poslední sousto následoval polibek obou rodičů a náhle bylo z chodby o par minut slyšet hlasité prásk :!!!!!to Deborah zabouchla za sebou vchodové dveře.
Ten den byl pro Deb podivný . Byl to opět tragický trochu nudný den strávený ve škole. o polední přestávce potkala bratrance Otu. Zdar Vztekožerko hlasitě pozdravil. Budeš se taky dnes s náma tady flákat. Je to nejlepší místo ve městě pro zevlování. Budem hulit a taky trochu hulit do školy už neééééé. No ale kdyby tě tato zábava neoslovovala vymysli pro nás něco lepšího. Ota trochu hecoval , jelikož věděl že tuto činnost Deb provozoval s Otovoou partičkou jabysmet . Oto , Oto předstírala s nadsázkou zklamání a slitování nad Otovým osudem. Ty víš že jsem ti k tomu už řekla své. Ale poradím vám. Začněte dělat něco co má větší smysl . Pousmála se i Otova partička se pousmála chvíli se dívali jeden na druhého a když nikdo ze sebe nevytasil pohotovou a vtipnou odpověd bylo jasný že zbývá už jen si říct tak čau teda Kočko. Čaute pánové. Všechno bylo tak zatraceně stejný až to Deb přivádělo k šílenství.
Pokračovala tedy dál, byl to den Debil takový dny když nastanou je to výživný od začátku až do konce říkala si pro sebe v rytmu svých kroků. No a náhle ji do cesty vkročil Bohouš M. Přemejšlela jsem že bych vás ráda potkala a najednou vás vidím, tomu říkám splněné přání. A to nevíš že já si myslel uplně to samý ha a ted koukáš vid. No tak kam ze si půjdem sednout mladá slečno?Smím vás pozvat na odpolední kávičku? Na kávičku se vykašleme pane učiteli dáme si pivo navrhuju. A tak si sedli do nejbližší hospůdky a popili. A od té chvíle byl celý den vrácen do kladnkých čísel. Pane učiteli smím se zeptat na něco osobního co je špatného na mých přebujelých představách. Mý rodiče víte oni nemají pro to pochopení. Možaná jsem to na ně neměla takhle vybalit prostě stalo se . Byla jsem jeden večer až moc upřímná. No tak povídej svěř se Deborah semnou můžeš rozebrat opravdu cokoliv odvědil pan učitel a posadil se vzpřímeně a se svým upřímným pohledem Deb ještě pobídl notak snad si někoho nezabila proboha vyprskl smíchy. Né to zas ne, dobře mluvila jsem s rodiči o mých představách společnýho sexu se 2 kluci. No a začli to semnou hrozně řešit jako by se to opravdu stalo a nejvíc máma z toho byla úplně vedle. Táta se to snažil nějak racionálně uchopit a podchytit ale bylo vidět že je z toho taky pěkně rozhozenej. Asi jim nedošlo že jsem normální holka který se líběj kluci a má ještě k tomu má svý přestavy. Myslím že každej má svý představy. Dva kluci , no tak snad tolik se nestalo. A nebo stalo? Ha ha ha. Zachlámal se divoce pan učitel.. Deb tvý rodiče zareagovali trochu povrchně , určitě měli někdy podobné myšlenky jen, se chtěli zachovat až příliš výchovně.
No to teda a jakej vy na to máte názor pane učetel usmála se na něj. Tak já určitě pozitivní. Člově by neměl v sobě potlačovat svý představy, vždyť sex je ta nejkrásnější přirozená věc všech tvorů tohoto světa. Tak proč se tomu bránit. No a vy jste o něčem takovým taky přemýšlel nebo spíš měl jste takovej zážitek? No ano, holka to už je dávno pradávno. Chceš to snad slyšet jak jsem k tomu přišel? Ne no ano ale , předtím než jste teda přetahl nějaký dvě kóči myslel jste si nato snil jste o tom měl jste to v hlavě nejak zrežírovaný ? Nebo vůbec jste to neřešil a pak vás to hróózně překvapilo jak snadno k tomu člověk může přijít. Tak upřímně , samozřejmě že jsem o tom přemýšlel je to přece jen sen každého mladého muže. To si myslím taky a taky jsem to takto řekla i tátovi a on mi dal za pravdu. Ovšem u holky je to asi jinak. U holky se asi předpokládá, že čeká na svého vysněnýho prince až přijede na bílým koni nechá se zbalit a vyskočí za nim do sedla ve kterým s ním zůstane až do skonání. Tomu říkám dívčí ideál. A vůbec se nepomýšlí na to že holčičí touha může vypadat i jinak. Pěkně to máš pro sebe vyložený. Do toho já nevidím co je a není holčičí ideál touhy. Nicméně nevidím v tom nic špatného, že holka chce mít sexuální pozornost dvou můžů. Mě se to stalo se dvěma za doby mého studia pedagogické fakulty. Měl jsem 2 takové kamarádky ,zpřízněné duše. Trávili jsme spolu hodně času našeho volna a užívali si mládí . Samozřejmě každej na nás nahlížel jako na podivnou trojici a dost spolužáků nás považovalo za sexuálně uvolněnou trojici která spolu souloží jen to hvízdá. Ale opak byla pravda. Ty holky byly plný života a nadějí prožít své mládí na plno a rády i koketovaly ale mě brali vážně za takového podivína s kterým se jen rády bavili. No a abych přešel k věci toho léta jsme se s Alex a Dijanou dohodli, že navštívíme Karlovarský Filmový festival. Tak jako vždycky to byla velkolepá událost která se konala z kraje prázdnin. První červencový týden jsme tedy vyrazili s batužkama na zádech na vlakové nádraží praha Smíchov. Čekala nás cesta více jak dvou
hodinová a proto jsme nakoupili nějaké občerstvení v místní trafice. Víno hradní svíce 3 láhve 3 krabičky cigarety značky SPARTA červené. nějaké rohlíky a gothaj. Zpoždění bylo typicky značné a proto jsme začli popíjet již na perónu. Každá dvojka vína byla proložená 2 nebo 3 cigaretami a než jsme dopili první láhev narazili jsme na téma lidských předsudků a domýšlivosti. A jak že jsme se k tomu dostali? Alex se pochlubila , že o ní měl zájem jeden chlapec ze 3 tího ročníku ale předtím než se o něco pokusil ji zpovídal jak že to má Alex Holá s tím vztahem semnou Bohoušem Myslínem a Dianou Zátopkovou. Začli jsme se nad touto úvahou celkem bavit. Holky si otevřeně povídali jak by to mohlo vypadat , kdybych je já a to cituju Bohoušek kocourek jednu podruhé pořádně vobtáhnul. Po chvíli vtipkování na toto téma společenýho sexu přednámi znenadání zastavil kupéčkový vágón . Nesměle jsme se po sobě podívali a rozběhli se do jednoho uplně prázdného vagónu. Zaujal jsem s komickou grimasou úlohu nadsamce a podíval jsem se s nadřazeným pohledem po dvou krasných holkách a otočil jsem západkou a pravil tak moje malé potvůrky ted vás bezohledně a bez předehry naráz vojedu. Holky se řehtali až jim tekli slzy a vzali moje herectví jako dobrou show kterou nechtěli opustit. A jedna si začla rozepínat knoflíčky bokových kalhot druhá si stáhla těsný svetr a naznačila abych pokračoval a pomohl ji sléct si i rolák. Trochu jsem znejistil zda to fakt myslí vážně a zda si to můžu dovolit. Ale hra byla rozehraná a nešlo ji zastavit. Takže jsem to z ní serval a přitom jsem ji ještě dodatečně rozcuchal a naznačil jsem jako že jí dávám facku a řekl jsem ji že je coura a ono ji to jako dost rozrajcovalo a začala se o mě otírat svým zadkem a já jsem cejtil jak jsem z toho celej ztopořenej a taky že je to na mě dost vidět. A taky že jo, holky si toho hned všimli a začali mi rozepínat kalhoty s tím že prej pustí ptáčka aby se proletěl. No a dál ti to asi nemusím povídat. No to by jste měl mě to dost zajímá, je to stále živá vzpomínka žejo.. No to víš takový věci se nezapomínaj. No prostě a jednoduše ta hra přešla ve skutečnost že jsme byly za chvíli polonahý. A holky byly tak férový , že řekli : „no tak co ,když už jsme v tom tak si to užijeme né “ Alex vyndala balíček kondomů a pomohla mi ho nasadit a Diana mě začla vášnivě líbat hladili jsme se navzájem a…..A dál už to byla jedna velká mrdanice no HAHAAAH zachlámal se pan učitel. Tak to byl ten jevíc nejintenzivnějí sexuální zážitek co mi kdo kdy vyprávěl. Klobouček dolů pane učitel jste bourák splnil se vám chlapský sen aniž by jste to vůbec chtěl. „Takový věci přicházejí samy a v době kdy to nejmíň čekáš “ odvětil pan učitel.
Jsem tedy naprosto v pohodě. Holky které jste vy znal z toho také žádnou vědu nedělali. To teda ne řekl Myslín. Děkuji pane učitel bylo to s vámi krásné odpoledne já už musím. Ani nezaplatila a byla v tahu Myslín si jen povzdechl tahle holka ta se teda v životě neztratí.
Další den mělo být finále školního roku rozdání vysvědčení závěrečná řeč v případě Debí to byl den formalit a nutnosti si odsedět pár hodin , než vypukne totální svoboda letních dní bez nutnosti vstávat a plnit školní povinnosti. Celá její třída bala složena z 20 holek a 5 kluků kteří byly nevzhlední a nezajímavý. Nicméně všichni drželi pospolu s tím že vydrželi další školní bez dalších drastických incidentů které provázeli jiné učńovské třídy jako třeba třídu kosmetiček nebo zedníků. Nicméně na konci jediné hodiny se všichni poplácali po zádech s chutí projevit symbol kamarádství a náklonnosti. Některé ze spolužáků Deb uvidíte opravdu až po uplynutí prázdnin a tak po delším téměř nepřipraveném závěrečném projevu B. Myslína , jež si ted vycucal z prstu , jak jinak v kocovině po včerejším spanilém večeru. Celý učitelský sbor udělal večírek nejdříve ve sborovně a poté s těmi oddanějšími alkoholovým radovánkám v místní restauraci u Dačického. Bohumil byl opět největším bavičem celé společnosti. Vyprávěje excentrické zážitky z nočního života které donekonečna prolejzal. No a po několikáté rundě kterou schůtí objednával byl natolik v ráži , že začal vykládat o svém mládí , že se již snažil nasměrovat na ten běžnej rodinnej život ale že vše nakonec dobře dopadlo protože dívka o kterou se ucházel dala přednost jednodušší cestě před jeho stylu života. Dívku mu přebral dobře zaopatřený synek náměstka ředitele TOS Čelákovice. No nevím Bohoušku jestli to pro tebe dobře dopadlo politovala ho jedna kolegině. Když se na tebe tak podívám tak ty to budeš mít těžký celej život s tím tvým přístupem k hyření . A hlavně zejtra ti to taky moc nezávidím přijd si ke mně ráno do kabinetu pro ružovouše.
No a právě nato si Bohoušek vzpomněl na tyto slova Aničky Slabé když brblal a drmolil fráze se zastřeným hlasem. Zcela s vážnou tváří doporučoval dětem bejt opatrné a obezřetné životním nástrahám které na tak mladé lidi čekají za každým rohem. Z vás mluví otřelá zkušenost pane učitel pronesla s úšklebkem Deb a všichni ji dali za pravdu. A všichni souhlasně prosili učitele at už je pustí z této budovi na vzduch na cigáro a hlavně na svobodu. Tak teda jo kůzlátka otvírám vám vrátka a dejte bacha na vlky hlavně holky at nikdo z vás nepříjdete po prázdninách zbouchnuté a vy kluci se prosím nezabíjejte na těch silnicích uberte pro svého učitele plyn do zatáček a v září na štastnou shledanou. Já budu taky hodný slibuju. HAHAHAH. Ech eche až se z toho celý rozkašlal zároveň si šáhl na prsa a nahmatal v kapse krabičku cigaret které se chystal rovnou vytáhnout aby si dal pár šluků rovnou z okna poté co se třída vyprázdní.
No a Deb tak jako všichni opustila co nejrychleji školu a vydala se se zbytkem třidy k nejbližšímu baru aby připila se všemi na zdraví všem a zahájení prázdnin. Bar byl vyhlášeným studentským místem a proto praskal ve švech, ted v den konce školního roku a co čert nechtěl školní rok tu zapíjeli oba dva rivalové. Robin a Kristián. Oba dva hned zaregistrovali kdo že tu přibyl a hra se opět dala do pohybu. Krikri dej sem židli princezně 3b prohlásil Robin nečekaně .Kristián zaregistroval pohotově a bez dalších výzev prisunul Deb židli k sobě. Tak ty taky s náma tady? S námi nebo proti nám pronesl Robin s úsměvem. Robinovi svítili oči několíkátým pívem a dvěma špeky ale kuráže mu tím neubývalo. Deb: Tak snad s vámi. Dnes se jen nalejem ne žádný hry a jiný kraviny co vy nato. Souhlasím a objednávám a Kristián fakt objendal opět rundu tequily. A chlastáme jedem, Deborah se již po prvním panáku chtělo trochu zvracet přecejen poslední den ve škole znamenal popíjení opřestávkách v parku a hned po škole se třídně a kolektivně zfouknul jeden velkej JOINT.
A ted ta agresivní tequilla a ještě agresivnější společnost. Robin a Kristián byly opravdu rivalové se vším všudy. No a tak se stalo že po několikáté rundě a špičkování to v baru vypadalo jako před totální melou. Skupinka sportovců a příznivců Kristiána který si do pánáků ještě objednávala láhve šampusu stála na jedné barikádě oproti Robinových kamarádů sprejerů nihilů a bohémů . Deb si na to udělala jednoznačný názor parta sportovců a cílevědomých soutěživých magorů si to chtěla rozdat s uplně jinou sortou lidí jež vystupují jako organizovaný spolek provokatérů nihilistů a anarchistů tohoto města.
Kluci mějte se trochu rádi, je konec školního roku prázdniny začínají. Jsme v nejlepším věku nenávist nám zavírá rozhled ráda bych vás všechny objala a užila si tento večer na vlně porozumnění jestli to teda nezní moc intošsky a rovnou vás to neodradí. V tom někdo z nihilů pustil do jukeboxu píseň nightclubbing od Iggiho popa. Kristián se rozhlídl po baru a zaměřil borce barevně pohozenýho co si to šine s cigaretou pohupujícíse v rytmech pecky od boxu. To jsi tu atmosféru vylepšil debile. Jste asi teda banda uknouranejch vyfetlejch borečků co čmáraj stejně uknouraný a vyfetly nesmysli po městě jako je tahle ukňouraná vyfetllá hudba. Nyhylové najednou všichni povstali a tvářili se přítomně a naježeně. No tak kluci jestli po sobě skočíte tak mě to totalně zklame a nebudu mít chut se s vámi dál bavit, skočila Deb náhle do vznikajícího sporu. No tak dobře hubu si rozbít můžem venku ted je tu dáma . Žvatlal už hodně podnapili Robin, tak veselme se kluci. A co tohle at žijí sportovní elita našeho města a náhle uchopil s jedinečnou lehkostí láhev od šampusu do dvou prstů a přiložil si ji k rozkroku. Takhle po sobě stříkaj sportovci když vyhrajou pohár nebo neé .
Každýmu kdo znal Robina bylo jasný , že to udělá. Láhev se náhle zatřásla a robin zvedl pěst dovduchu a přitáhl si ji k tělu. Láhev šampusu stříkala na všechny strany nejvíc ovšem na sportovce kterým tuhnuly grimasy ovšem láhev stříkala i na nihili kterým to dělalo naopak dobře a začaly poskakovat a radovat se , láhev stříkala i na Deborah a její havraní vlasy se leskly miniaturními krůpějemi. jemně a pomalu si otřela čelo a když dávala ruku zpět k tělku koutkem oka zpozorovala jak se před jejím zorným polem mihnul předmět který při dopadu začal rachotit a v tom se to strhlo obě skupiny po sobě opravdu skočili a váleli se na špinavé ulepené podlaze bylo slyšet i pár pleskanců dopadajících pěstiček na upocené a umatlané tváře deb vískla a letěla se schovat za bar Kristián s Robinem konečně pustili páru do svých rukou a probrali se davem k sobě taky jak jinak by ta mela měla z končit. Ti dva museli porovnat dlouholetou rivalitu alfasamčích vlastností. Robin ač byl trochu více na plech měl jednoznačně navrch. Kristián neměl z takovými hospodskými rvačkami skoro žádnou zkušenost a spoléhal dost na svou nabytou sílu z posilky. Neuskakoval nebyl mrštný a Robin tohot dokázal využít tak že po chvílce otukávání a manévrování Krikri už byl natolik vytočenej že se přestal krejt. Pár dobře saženejch ran ho ještě víc pomátli a jediný co ho napadlo bylo strhnout robina na zem kde by ho udolal svou nemotornou silou. Když se už váleli na zemi bylo jasný že ty dva musí někdo roztrhnout jinak to dopadne dost špatně.
Deborah se schovala za barem jelikož intenzita hemžení byla již na vrcholu a nevadilo že oba přítomní barmani měli snahu spor ukončit. Do sporu se museli angžovat další místní štangasti aby tato westernová bitka neskončila totalní apokalipsou Malé Natálky.
Deb se ponořila do temně přemýšlivé nálady, potyčka nebrala konce a objevila se i první krev,. .. Ztuhli ji svaly tak , že se cítila odzhora až dolů paralyzovaná.D Byl to tak nepříjemný pocit fyzické nevolnosti projevující se mrazením po zádech.. Snažila se zachovat si chladnou hlavu a logicky si to odůvodnit. Něco je špatně. Tak špatně říkala si pro sebe , tak špatně že to dál už nejde!!!!!! Koukala se dolů na zem na své boty snažila se pravidelně hluboce dýchat. Deb si uvědomila že cítí zápach , který naposledy cítila v lese kde s rodiči objevili mrtvého kance s prostřeleným břichem, ano zápach tlejícího masa to bylo ono co ted cítila všude kolem. Najednou se octla uprostřed mely a vše potemnělo proudem bílého prášku který šlehal z cilindru hasicího přistroje který držela pevně a odhodlaně v ruce. Čas se zastavil i ty divoké obrazy násilí se zastavili a když vše ještě utichlo Deb se probrala a měla potřebu situaci komentovat.
Ted poslouchejte!!!! Nevážíte si sebe ani jiných. Chováte se jako zvěř na okraji vyhynutí která se snaží zachránit nebo jste jen uplně blbý a řídíte se instinktama. Všichni byly bílí jak mumie a možná pod tou vrstvou bílého prachu se i někteří začli stydět, ale to už deb nezaregistrovala. Hodila hasičák na jeden polorozštípanej třínohej stůl kterej pod vahou hasičáku se převážil a padnul na zem .ŽUCHHHH!!!!“ Deb odešla jedinej Kristián si rozšmudlal krvavej nos po bílím obličeji a vyběhl za ní . Deb počkej prosím vím , já vím , to jsme fakt posrali ale je to možná i kvůli tobě možná to tak mělo bejt aby se srovnal incident z rozlučkový party, vždyt víš jak to bylo. Já o tebe mám opravdu zájem, líbíš se mi. Chtěl bych abychom byli pár, mohli by jsme být ten nejlepší pár na škole. Kristiane tomu sám nevěříš, taky se mi libíš ale v tom musí bejt přece něco víc aby jsme spolu začli chodit. Trávíme spolu tak 5 hodin ve škole nemáme společný známý ani společný zájmy . Přemejšlej o tom jsme si fakt tak blízcí, že by jsme mohli spolu začít chodit? Máme pro sebe takový porozumnění? Víš o mě vůbec něco než jen to že jsem pro tebe atraktivní tmavovlasá hubená židovka která se na tebe tu a tam pousměje. Kristián stál jako přikovaný nevěděl co na tuto spršku otázek a argumentů odpovědět. Byl si jistý že cejtil nějaké sympatie které musely být opětovány nějakou akcí ale takovouto reakci fakt nečekal. Odhodlal se tedy k upřímnosti Deb já ti to musím říct už to nevydržím, já jsem do tebe fakt blázen, zamiloval jsem se do tebe. Jsi pro mě ted vším nemůžu tě dostat z hlavy. Myslím na tebe kudy chodím , poprvé od prváku se těším do školy protože tě tam uvidím. Víš to vid!. Ale asi jsem si jen myslel že to je vzájemný vid!. A ted to je docela trapný asi jsem tě i uved do rozpaků, no tak promiň. Nechtěla by jsi semnou jít jen nezávazně na rande abychom se jen víc poznali , ne nebudem tomu vůbec říkat rande strávíme spolu proste jen den. Co ty na to ? Kristián se zazubil od ucha k uchu upřímně vesele. Deb to opětovala lehkým pousmáním a kývla tak jo proč ne co navrhuješ?
To vůbec nevím, má to beejt absolutní pecka usmál se nejšťastnějším úsměvem. Neeee nemusí. Stačí dojít do kina nebo na večeři.
Tak platí Deb. Ozvu se ti. Mej se hezky taky se měj, Kristiáne rozloučil se a každý si šel po svých. Proč jsem ho neodbyla a přecejen jednorázově nedala najevo že je to zbytečný . Bude se jen trápit chudák Krikri. Přemítala Deb skoro nahlas když dupala po sálajícím chodníku směrem k domovu. Je vůbec kluk ktérýho bych mohla mít ráda kterého bych obdivovala pro svoji přirozenost a charakter? Asi jo ale určitě to zjistím jak to tak bývá o hodně let později nebo vůbec nikdy jak napovídají tragické romány. Nebo poznám toho právýho a on bude zadanej, nebo nevyléčitelně nemocnej. Budem si rozumnět všechno bude fajn , prostě ideální vztah a v momentě kdy by měla nastat rozhodující chvíle zda se pustit do intimní části vztahové linie , přizná se mi že je Gay.
Tak takové tragické scénáře Deborah právě napadaly cestou domů a byly jednoznačně výsledkem temné nálady kterou způsobili události dne a hlavně závěr večírku. To celé v sobě nesl duch posledního školního dne.
Jak se vůbec stane , že jsem nebo že je tu někdo jako já a přemýtá takto dopředu o možných a nemožných událostech týkající se jednoho klišé lásky. Moc přemýšlet o těchto věcech se nevyplácí , to mi někdo říkal.
Ale je to tak jednoduchý si spočítat jakej průběh má toto pátrání po dokonalém štěstí s výběrem životního partnera. Je tady životní etapa ,věk kterej asi začíná na mý věkový urovni, kdy si začínám uvědomovat potřebu sdílet život s opačným pohlavým. Tot holý fakt . K čemu to je dobrý a jestli to má hlubší význam to se podle mě říct nedá. Nebo aspoň zatím nedá. Jaké tedy jsou praktické kritéria výběru. VZHLED, EMPATIE, CHARAKTER, PENÍZE. Empatíe by měla být jednoznačně na 1 místě. Ale na co je mi empatie když se na toho člověka budu bát sáhnout, a nebo bude odporný, bude to nepříjemnej lehce zženštilej floutek s názorama jak z encyklopedi a nebo to bude to hezounek k nakousnutí. To je druhej extrém.
Jasně takže asi v tomto pořadí CHARAKTER , EMPATIE VZHLED
Peníze nejsou potřeba, peníze nahradí charakterem nebo empatií, tak a je to.
Kristian nebyl jediny kdo se vnitřně zastyděl a měl nutkání vysvětlit a hlavně napravit si repoutaci u Deb. Robin zpytoval svědomí když se po nehorázny rvačce ještě víc sjeli se svou partičkou městských sajrajtů. Sajrajti přesně věděli jakej byl původ vzniklýho sporu. Nepřímo Robinovi vnuknuli myšlenku aby to s Kristiánem Rozsek a už se dál nešpičkovali a nepředháněli o Deb přízeň. Robin uznal tu skutečnost , že to bylo celý přehnaný taková řežba a kvůli jedný fenomenální snědý buchtě? Dobrej nesmysl Myslím že nám to trochu přerostlo přes hlavu a Deb je možná ta která se tím baví. Ale nejjednodušší bude si s ním promluvit konstatoval Robin a uzavřel tak diskuzi. Odpálil se další Joint a večírek pokračoval dál.
Ale také život směle šel dál. První týdne prázdnin byl znamenitej slunce usilovně pálilo do asfaltovýho města natolik , že přebejvat šlo jen v dobře klimatizovaných místnostech kamenitých zdí starejch barákům nebo u vody nedaleko za městem. Na jedný z největších pláží jezera se zdálo být půl města = velkej mumraj různejch lidí který se tak jako tak znají bud přímo nebo podle vidění. A tak se jednoho dne stalo že deb která tu trávila den s nejlepší kamarádkou se tu spatřila i s Robinem. Robin využil toho že deb co hodinu si šla objednat další drink ke stánku a v jednu chvili spolu strávili nějakej čas ve frontě, kde měli přiležitost navázat rozhovor. Po chvíli si šli spolu sednout pod slunečníky narychlo sestavené letní zahrádky. No takže, kde jsme to zkončili? Jo že jste , nebo by jste chtěli bejt démoni tohoto města. Né nic takovýho Deb, jen chcem poukázat na jistý neduhy městský architektury a zabedněnost radních v otázkách zlepšování podmínek pro žití . My jsme na ulici denně a všímáme si . Je to hnus a přitom je to přece skvělý město nejsem buhvíjakej patriot ale jsou i horší místa. znám je z různejch akcí na který jsme byli pozvaný od jiných skupin.
Tak , ale ted k podstatě věci o který jsme se bavili zpočátku našeho rozhovoru. Každýmu je to jasný tak proč se nebavit narovinu. Ten incident z minulýho víkendu byl víceméně způsobenej rivalitou která se za polsední měsíce hodně rozjela mezi mnou a Krikrim. A troufám si říct narovinu že je to z 99 % kvůli tobě. Teď vůbec nesměřuji nikam kdo za co může nebo kdo způsobil tu melu co proběhla v Natálce. A bylo mi jasný , že to bude dál pokračovat dokud nebude mezi námi 3mi jasno . Tak to mi osvětli Robine co myslíš tím mezi nám 3mi jasno,,??? Uplně narovinu , jsem obyčejnej kluk z pouliční party grafitáků.A nidky bych neřekl že si budu s někým rozbíjet face kvůli holce. Ale teď se tomu nedivim a chápu to. Jsi nejspíš femne fatale tyhle školy a my zkrátka s našima můžskéjma hormonama jsme jak na trní když jsi v naši přítomnosti a snažíme se tě získat. Je to tak, dycky to tak bylo a bude a jelikož jsme každej z jinýho těsta a jinýho prostředí přirozeně to vyvolává nesnášenlivost. Promiň za tu analýzu ale tohle je můj realistickj pohled na věc. Jsem přesvědčenej že by se vše zjednonušilo kdybys nás bud poslala oba doprdele nebo jsi fakt s někým začla chodit.
To je jako doporučení , ne to je můj realistickej pohled na věc jak jsem říkal. Robine to je jako nějaká forma nátlaku co ted do mě hustíš nebo co. Ne jen se ti snažim přiblížit jadro problému. Řešení je jen na tobě.
To je jako by jste se domluvili , o par dnů dříve jsem měla podobnej rozhovor s Kristiáněm , no a co z toho vyšlo? No nic jen že na mě vybalil že je domě zamilovanej ,že jsem pro něj vším , jestli bych s ním nešla na schůzku. Tobě se fakt ten blb líbí Deb? Robine, nech toho. Nemůžu říct že se mi líbí ale jistý sympatie k němu cítím přesto všechno vím že to není můj typ a že s ním nebudu chodit. Tak proč s ním jdeš na rande , ze soucitu? Chci ho blíž poznat, je na tom snad něco divnkýho?
Ne vůbec je to skvělý. Užijte si to , vezme tě stejně na fotbalovej zápas nebo do kina na nějakou pičovinu. Tak na fotbal bych nešla a do kina si zajdu radši sama na to co zajímá mě. Tebe to vážně tak naštvalo? Ne vůbec. Jsem v pohodě. Jdu večer trochu pocourat po městě obhlídnout nějký místa k malování. Hm tak to máš dobrej program. Deb já jsem pro tebe asi jiná krevní skupina vid. Řekni mi o co se vlastně ty zajímáš co bvys chtěla dělat dál po škole máš už přesdstavu kam se upíchneš.
No tak uplně asi né, a co dělám ráda?. Ráda čtu a , píšu i nějaký texty jen pro sebe ,ovšem,pousmála se, ale asi by to nikdo nepochopil. Nevím připadá mi to naše maloměsto někdy trochu malý a zabržděný . Zrovna tuhle jsem o tom přemýšlelakdyž jsem byla pěkně vyndaná po nějaký kaličce. A a ta všeobecná honba za smyslem života mi někdy připadá absurdní . No víš podle mě je smyslem života bejt spokojená sama se sebou a užívat si , bavit se mít radost. Protože svět je plnej smutnejch věcí když tomu člověk propadne prožije život v depce a to já nechci můj praděda byl odrovnanej náckama strašná doba lidi si přestali vážit obyčejných hodnot a klindě jako dobytek pozabíjeli v lágrech smti spousta lidí a vůbec jim to nepřišlo divny řekli si to je asi ted taková doba že se likvidují naši spoluobčani asi je to potřeba a normalně tiše přihlíželi tý šílenosti a myslím si že lidi jsou nepoučitelní udělaj to znova možná hůře. Smysl může vidět každej jinak. No a i kdybych….. No ted mi to začíná docvakávat. Něco ve mně mi vždycky ve vypjatých situacích naznačuje ,že mám něco dělat. Ted nedávno jsem četla článek , že geny dokážou přenášet i zkušenosti a tedy i zážitky mých předků. Je to jako by ke mně promlouval můj praděda snad? Ježiši. Cože Deb ozval se Robin ty jsi hulila? Jseš v pohodě? No jo jsem ale až ted jak jsem s tebou mluvila mi to došlo. Je to taková pojistka přírody aby se neopakovali fatální chyby z hystorie. Takovej vzkaz v láhvi nebo vzkaz budoucím generací. Jsem to teda i já co má bránit k dalším katastrofám. Deb ty jsi ale Numero. Pojd semnou dnes na TAGY, budeš můj anděl strážnej Deb se usmála to bys fakt chtěl. Tak proč by ne no. No at tak se stalo , že Deb a Robin si ten večer spolu pěkně užili. Všímali si jeden druhkýho a přemejšleli co že je to na sobě přitahuje Deborah v očích Robina byla krásná a chytrá , taková přemýšlivá . Líbila se mu na ní taková ženská něžnost a kterou se ještě nesetkal. To co říkala o historii ho také zaujalo nikdy si neuvědomil že se ji neříka nadarmo židovská princezna. Židi přeci takový jsou , chytrý přemýšlivý. Prošli vlakovým nádražím mezi vagonama. Deb se chovala tiše trochu ji bušilo srdce když se robin dlouho neobjevil a pak došli až k ostrovu na Labi kde seděli a bavili se co kdo jak , kouřili čevený Mlborra a Robin chodil pro píva na zahradku ke žralokovi. Robin se smál a Deb připomínal někoho z hodně utlýho věku jakoby tento smích a upřímnost jako by tohoto člověka znala od nepamněti. Robin ačkoliv to byl skoro kluk z ulice ten večer byl jako vyměněný skončilo to tím že nad ránem jí doprovodil domů a na dobrou noc ji s jí blízkou něhou políbil a usmál se. Dobrou noc hebrejská princezno. Bylo to s tebou fajn Dobrou Robin Hood. I pro mě to bylo hezký. Tak snad ještě někdy. Rozloučili se a den tím byl pro ně u konce.
Netrvalo dlouho a Deborah řinčel telefon jak o život 6x ho nechala vyzvánět a pak to zvedla. Downhillová Deborah tady Kristián , ahoj Kristiáne jak se máš . Já výborně Deb ty víš proč volám platí ještě ta naše dohoda . Myslíš večeře? Jo přesně to Myslím . No jo proč by ne. No tak výborně. Hodilo by se ti to třeba hned dneska? To ne , tot na mě příliš narychlo ,jasně tak středa? Kde by to mělo bejt u Rabína. Cože to chceš jíst to naše jídlo . No to já spíš aby ty jsi byla s tím v pohodě. Taj já to tak nežeru, víš jak to myslím. Prostě mám ráda i jiný kuchyně šla bych klidně i do čínský , nebo spíš Indický. Jak je libo INDICKOU BERU taky to mám rád ale ta v Kolíně nejni. V kutný hoře je fajn indicka. Tak mě vyzvedneš jasně v kolik bys mohla. Po šesty joooo. OK tak platí. Měj se , ty takdy cvak zavěsili. A tak jak se dohodli opravdu bylo. Ve středu v 6:05 přijelo pře dům Downhyllů žlutý auto takový to vytuněný VW brouk . Kristián vyskočil z auta v dřínách a bílý košili sako měl v autě. Deb vykoukla a řekla jéééé YELLOW BEATLE CAR ahoj Krikri. Kristián se zasmál svým upřímným širokým úsměvem. Jo jo , je tady pro nás . To je tvoje nikdy jsem tě v něm jezdit neviděla. Moje není půjčil jsem si ho. Tak to jsi kabrnák zasmála se deb a kristián to opětovál. Nasedáme a jedem princezno večer je před náma. Střih klap , večeře snad ani nevnímali co jedí , posun hodin jako by zrychlil a najednout bylo půl 11. Hovor se přlínal od školy ,přes známý až po kristiánův sport až po katastrofický filmy. Deborah byla upřípmná jako vždy koutkem oka stačila sledovat i dění olkolo Kristián hodně mluvil , vlastně skoro stále mluvil až si to snad musel uvědomit a přehodil téma a snažil se Deb trochu rozmluvit. Deb ty jsi taková usměvavá holka , ty musíš bejt hodně spokojená v životě viď ? To já teda nejsem, stále se snažím bejt lepší a lepší. Teda rodiče mě v tom dost podporují. Jo to jsem si všimla a není ti to někdy protivný furt soutěžit , víš že člověk nemá chvíli klid. Můžeš se na něco vůbec soustředit když stále něco děláš? Mě to tak nepříjde , vlastně mě to uspokojuje. Když něčeho dosáhnu beru to jako výhru je to dobrej pocit Deborah věř mi. Nechceš to zkusit ? Jako co soutěžit , ne ani né ja na to nejsem. Je to jistě dobrý ja jsem takovej jinej typ člověka víš Krikri. Pověz mi něco o sobě vždyt jsem tě ani nepustil ke slovu jak jsem tady furt něco drmolil o sobě. Promin . Jak jsi na tom ? Co ráda děláš co tě baví a uspokojuje. No to asi nepochopíš. Jsem takovej asi introvert moc se nedružím. Ráda se procházím ku příkladu a píšu si pro sebe. A někdy se mí zdají dost divný sny , který mi asi něco chtějí říci a já se znažím z nich něco vyčíst. To snění se mi někdy prollíná i do reality a to je pak už hodně přes čáru. Jako například ted v při tý vaši rvačce v malý Natálce byla jsem uvězněná za barem a to násilí okolo mě bylo zdrcující a vyvolalo to ve mně nějaký asociace nevím nikdy v životě jsem nic takovýho neviděla dostala jsem se i do jiných prostorů a tam kde jsem na 100% já nikdy nebyla a doplnoval to takovej divnej nasládlej zápach. Myslím že to bylo tlející maso. Takovej co je cejtit třeba z kafilérky , nebo masovýho hrobu jak jsem se dočetla.. No prostě hrůza. A celej tento výjev mě dotlačil k tomu že jsem popadla ten hasičák a aktivovala jsem ho. Deb to byl dobrej nápad bezpochyb protože ta bitka byla fakt maso no ale co znamenaj ty věci ten výjev. Na to chci fakt přijít nevím no snad něco z minulýho života vím říkáš si že jsem asi trochu švihlá minulý životy a tak taky na to nevěřím ale toto hovořilo fakt jasně. Místo které neznám nikdy jsem tam nebyla snad z jiný doby a ten pach…! BLLEEE.
Deb můžu ti v tom nějak pomoct. Myslím že můžeš Kristiáne nechte se už s tím ROBINEM , možná by jsme si měli promluvit všichni dohromady J.., jako všichni tři !!!! Vyhrkl Kristián vyděšeně .Jooo přesně taáák jak to říkáš. Ty se bojíš že bys to zas neustal a že by jste se zas porvali to snad ne?. Proč se nechováte víc lidsky a nepromluvíte si o tom co? Především o tom kde je vlastně mezi váma ten problém. Deb to by nedopadlo dobře. Problém mezi náma jsi jednoznačně ty , to nemusíme složitě hledat. Jsme jak dva kohouti na jednom smetišti. Ty víš jak to je. Je to soutěž o pěknou holku no . Co naděláš
Ty nám to teda vůbec neulehčuješ, tím nechci říct že nejsi hodná ale kdybys snad trochu dala najevo kdo je ti blišží tak by to pro toho druhýho bylo dost osvobozujíci nemyslíš. Kristiáne to by jsi chtěl , abych jednomu z vás dala signál jako že jsou dveře otevřený? Já nejsem uplně ten typ holky která by chtěla bejt dobývána dvouma ctitelema a vůbec nechci nikomu dávat signál. Kdybych měla bejt upřímná vy oba dva kluci jste mi víceméně sympatický né uplně se vším s vámi souhlasím ale myslím že ani jeden tak jako já si nedovedete představit že by jsme spolu chodili. Proč si to myslíš Deb ? To je složitější vážně se nesejdem někdy ve třech? I když ti to příjde ujetý udělej to kvůli mně . Slibuju že vyjednám jednodenní příměří s ROBINEM usmála se. Tak seš doma měj se hezky Deb a díky za večer bylo to s tebou fajn . Budu o tom tvým návrhu společný schůzky s Robinem přemýšlet. Deb se usmála a dala mu pusu na tvář rychle vyskočila ze žlutýho brouka a buch než se dveře přivřeli byla skoro už za brankou. Byla pryč a Kristián dupl na plyn a s hvízdotem rozjel Beatla kupředu. Stále cejtil Deborah polibek na své lici a její jemný parfém bylo mu krásně. Akorát mu nebylo uplně jasný Deb směřuje tou schůzkou s Robinem. No ale proč to teda vlastně nezkusit mohla by si pak mylset že jsem opravdu zarputilej agresor, že nesnesu diskusi s někým s kým soupeřím.
Deborah po zbytek následujícího týdne si pohrávala s myšlenou společný schůzky obou ctitelů . Jak to udělat abychom se fakt poktali a aby se mluvilo a došlo se k nějakému řešení vzájemné nesnášenlivosti obou chlapců. Jen najít tu správnou příležitost. A příležitost sama na sebe nenechala dlouho čekat.
A tou byla ,neodkladná záležitost tehdejšího pozdního léta Gasparův mimorial. Typicky kolínská venkovní akce. Přehlídka mimů ze všech koutů světa. Učast všech třech na této akci byla dopředu jasná. Stávalo se to tradicí , že začátek září a současně začátek školního roku odstartoval tento divadelní festival .Toho využila Deb a navrhla potkat se dopředu v jedný mistní hospodě. Oba dva seznámila o účasti toho druhého a s výkladem , že je to ku prospěchu věci, aby bylo mězi nimi jasno. Robin nejprve vyslovil nesouhlas proč že by se tam měl scházet i s Kriplem Krikrim , že stačí když ho vidí těch pár hodin ve škole a ten den mu to stačí. Nespočetněkrát jsem tomu volovi řekl že je to exot, boy jak ze žurnálu. Kterýmu ke štěstí stačí posilovna a večer diskotéka, kde si může honit svoje ego tak akorát před patnáctiletejma školačkama který z něj a z dalších přítomnejch jemu podobnejch maj dost. Deb se tomu jen smála a Robin když viděl že ji jeho lamentování pobavilo souhlasil. No dobrá tak já to s tím debilem chvíli vydržím. No a tak se stalo , že onoho pátečního večera se dva největší ryvalové ze školy Kristián Hercog , Robin Hnát a Deborah Downhillová v jedné místní herny nedaleko centra. Ahoj milenci pozdravil srdnatě Robin jako poslední pozdě příchozí. Doufám že jsem ted nepřetrh důležitej tozhovor
Mnoo.. Zašklebil se Kristián bud vítán kamaráde. Tak jsem rada že jsme kompletní hoši. Nauvítanou malý přípitek poznamenala Deb . Na stole byly už 3 TEQUILY , no jedna mane takhle z ostra vy na mě no dobře teda. Tequilu si dám. Jen co to šplouchl obsah alkoholu z panáku do útrob všech tří spolužáků večer se dal do pohybu. A jako kdyby do těchto hodin uhodil blesk najednou s ručičky posunuli o 2 a pul hodiny dopředu. Ostych obavy a nedůvěra všech zůčastněných byly najednou tytam. Kristián a Robin si i snad začali rozumět Deborah byla dost překvapená jak oba dřívější nepřátelé a ryvalové najednou tahnou za jeden provaz. Snad je spojovalo to porozumnění , a pochopení skutečnosti když jim Deborah vyložila karty na stůl. Jinými slovy jim objasnila jak je na tom se sympatiemi k oboum zůčastněným. Prakticky to samé co se dozvěděl už dříve Kristián na prvním rande s Debí. Ale když je zboží nedostupné bývá o něj ještě větší zájem a tak by to nebyl Kristián a Robin aby se nechali takto hned ovládnout takovýmto nepřímým odmítnutí. Ze strany Deb to byla čistá upřimnost a záměr ukončit vlnu za poslední dobu stoupající nenávisti dvou kluků. Tito dva si vzali do hlavy že jejich budoucí štěstí zavisí na tom zda se jim podaří ulovit tuto zajímavou holku. Tato holka byla od přírody ovšem dost mazaná a chytrá. Tak že většinu kluků odradila hned zpočátku. Dost ji tedy překvapilo že tito dva spolužáci byly tak vytrvalý . Je v tom určitě ta rivalita to jinak není možný kluci se asi hodně zasekli a potřebují si něco jeden před druhým dokázat. Kristián začal už zývat a řekl , že pokud budou dál sedět a nasávat neručí za to že tady usne na stole, přecejen měl za sebou posilovnu a fotbalový tréning. No a co my s ním uděláme potom co tady usne podotkl Robin snad nemyslíš že se s tebou někdo potáhne do taxíku . Jdem se trochu pobavit do ulic myslím že vrcholný přdstavení na náměstí právě začlo. A tak se všichni sebrali a vyšli do ulic . Na Kristiánovi bylo vidět že už má něco upito, deb byla taky o něco veselejší a Robin začal bejt dost výřečnej a kritickej. Poštuchoval Krikstiána v jednom kuse si z něj utahoval a Kristián začal Robinovi vracet poštuchování svou silovou převahou. Kluci Kluci ,klucí zvolalal Deb pojdte budte chvíli ztiha ukazovala na zem tady je někde ježek slyšíte ho , podte ho najít je tu v parku a všude kolem jezděj auta oni ho tu přejedou tamhele tamhlee jeeee. Kristián se zastavil tak prrrr. Holčičko takovejhle ježek co se nebojí a vleze do města ten tu určitě není poptvý myslím že se tu vyzná víc ve tmě než mi tři dohromady. JOOO KRIKRI má výjimečně pravdu přidal se Robin . Vy jste gejové .Pojd sem Deb si svlékla mikinu a zabalila do ní ježka kterýho pak přenášela na druhej konec ulice. Ježíš holka ty jsi se zbláznila ten ježek je zablešenej jak cikánskej pes. Tak jasný že to už na sebe nevezmu. A nebude ti zima kočičko? ROBIN se zšakelbil až se mu zablejskla řada zubu v puse při jeho širokým usměvu. Tak od toho jsme jednou mladý vysekla pohotovědeb, tak aby nás to mládí hřálo ne. A taky jsou i jiný prostředky jak se zahřát , víme všichni přidal se Kristián. A tímto se ten večer opět o kus poposunul dopředu. Robin aby toho nebylo málo vyndal joint a hned ho taky odpálil nikdo neodmítl a po par kolech se ten večer naopak trochu zas zbrzdil. Zanedlouho všichni tři už zírali na vizuální show promítanou na barák. Představivost jim pracovala na plný koule. Barák který se měnil v trosku a zase v jiný stavební sloh doprovazeli audio zvuky které evokovali počasí a nenasytné zuby času. A za chvíli se Deb přistihla jak zatíná pěsti a mráz ji přejiždí po zádech. Pocity a obrazy na ní utočili tak uporně až se rozhodla že už to dál sledovat nebude a zapálila si spartu na lavičce jen kousek od chumlu lidí jež obklopovali objekt obdivu. Nejhůře na tom byl asi krikri nemaje tolika THC v těla zkrátka nebyl zvyklí a stavěný na to aby po treninku naráz pil a hulil . Zdravé tělo utrpělo trocha toho šoku z toxických látek a začlo se bránit po svém. Začal se divně kývat a když vše zpozoroval Robin a chtěl zareagovat bylo už pozdě. Z Kristiána vyhrkla sprška zvratků přímo na hlouček 5 mladých holek. Tuto skupinu. Robin zareagoval poté pohotově a profesionálně strhl Kristiána pryč od hloučku který zároveň už se skláněl nad větší a nebezpečnější porcí zvratků. No těbůh brácho. Ty jsi tomu dal, jsem to posral vím , zamumlal Kristián. Dívky zaječeli a rozvášnili se ve slovech přehlídkou nadávek Robin neváhal a nabídnul zařízení vyčištění pozvraceného oblečení . To se nezdálo nikomu ani trochu logické ale jako efekt uklidnění davu rozezlených slečen to na moment postačilo. Deb to rozsekla kluci tak asi pujdem ne , co ted sním Robin vždy pohotový a bezstarostný , vytáhl z rukávu brilatntní řešení no když se tak koukám na Kristiána bodlo by mu se troch prospat než půjde domů . Můžu ho na chvíli u sebe nechat no vyborně kluci tak se mí líbíte no a já na vás dohlídnu aby jste se náhodou nakonec spoluještě nevyspali škodolibě se usmála a Kristián se debilně pousmál jako by ho tato zpráva dostatečně nakopla k tomu ,aby se začal probírat z kómatu. Tak se všichni tři vzali za ruce a potáceli se krze centrum města až na průmyslovou část zálabí zvané MEXICO kde bydlel Robin jen se svou mámou která ovšem tak jako dnes často nebyla doma. Takovej volnej styl života který vedla byl edeálním vzorem pro Robina , kterej do toho byl tak namočenej že nebyla jiná možnost než jít ve stejnejch stopách. A tak právě proto že byl každej z těchto tří mladých lidí uplně jiný dohromady si docela dobře rozumněli a navzájem se inspirovali a obohacovali o cenné informace. Robin udělal silnej Marockej čaj a pustil jeho oblíbenou kapelu na výplach mozku tak aby Kristián vstal z raušerskýho bahna a začal fungovat. Po chvilce se zdál být v cajku a půstil mezi ně i forek takže vítejte drazí kde že to jsme , co tu děláme a co tu budeme dělat. Robine to je ale nechutnej pokojíček tady bych si nelehl ani náhodou , že vy jste mě tu chtěli ubytovat. Víš jak si vypadal takto by jsme tě neposlali domů ani náhodou tam by tě rovnou tvůj despotickej otec ukřižoval. No tak díky jste fakt kámoši. No Krikri ty jsi nám ted ožil, uplnej Jura prohodil Robin ,kterej jiskřil úsměvem. Deb se smála a Kristián to opětoval. Vypadalo to , že vše se v dobré obrátilo jako v pohádce. Deb se cítila hodně šťastně a stále měla takové tušení že je ta správná atmosféra ktrá ji připomínala její sen v němž si užili všichni přítomní sexu dohromady. No a když na to tak myslela přišlo ji uplně přirozený se o tom snu zmínit. Kluci se nejdříve jen usmívali a koukali po sobě s pohledy které prozrazovali že je tato informace o tom co se Deborah zdává fakt zaskočila. Ale pak si uvědomili že jsou tu dva kluci a pekelně hezká holka která mluví o sexu jako by nic. Tato situace byla dost komická ale bezpečně charakterizovala Deborah . Deb byla vždy ten typ co překvapí . Vzali si to tedy do hlavy a ta myšlenka byla už mezi nimi, už s tím nešlo nic dělat jen tu myšlenku uskutečnit. Byla to jen otázka času a odhodlání s tím něco udělat. Přišlo to zčistajasna pomyslel si Robin mimo vděk. Kristián se omluvil a šel na toaletu. Robin se naklonil k Deborah a krátce jí políbil . Deb ze sebe vyrazila cože Robine co to mělo znamenat? No chtěl jsem ti trochu nabudit představivost. Bylo to asi takhle v tom snu , náš společný sex , kde se to vezme že holka jako ty má takovýhle pěkný sny a vůbec proč tam byl i Krikri, nevím proč ale trochu mi v tyhle záležitosti jeho účast nesedí ? Krikri v tom vešel do obývakové místnosti , co že slyšel jsem svoje jméno je určitě řeč ještě o tý trojce ne? Jo to je kluci prominte asi jsem vám to neměla říkat, to je ten chlast a tráva. Stávám se tím upřímnější a lidštější. Ne to je v pohodě Deb já jsem za to rád ,že jsi se s náma o to podělila přikývl kristíán a při tom se hluboce zahleděl do jejích očí. Ty kasanovo vyprskl se smíchem Robin zkratme to pojdme ted do vedlejší místnosti je tam pěkně velká manželská postel a pojdme proměnit ten Debiín sen ve skutečnost, prostě ted hned a bez keců. Všichni se tomu zasmáli a při tom jak se smáli se pomalu začali zvedat a ubírat se na místo určení. Ted už tomu nešlo vskutku zabránit pomylsela si Deb. Vzpomněla si při tom také na tátu a mámu s kterými vedla ostrou diskusi na téma mravní okázalosti. Tati mami prominte mi to ale mladá jsem jenom jednou, řekla si vduchu. Kluci tohle musí zůstat jen mezi náma. Robin i Kristián s úsměvem přikývli již téměř polonahý si vlezli do postele. Robin se podělil s Kristiánem o prezervativy a Deborah si svlíkla svršky a až skoro po uši se přikryla velkou dekou. Jak si to představujete kluci? Vznesla Deb věcný dotaz doufám že ne tak jako v nějakým hnusným pornofilmu. Pomiluju se s vámi s každým ale né s vámi najednou. Je to Deb na tobě, máš přece svý představy ber to jako že jme tu pro tebe . Cože, zastavil ho Robin ,jako že jsme nějaký Gigolové ? Na to zapoměň kočičko budem se milovat teda jako kamarádi ?.Tak si to představuješ? Nejdřív jeden a pak druhej ? To máme jako tahat sirky nebo rozhodnout pořadí nějakým přiblblým rozpočítávadlem ? Měj přece trochu soucit nejsme nějaký sex machine mani. Tak pojd sem bude to snad trochu spontální jsi tak krásná holka nebudem se přece do toho přemlouvat mumlal Kristián a vlezl pod deku k Deb. Jasně brácho a ségro přece jsme tady od toho aby jsme si to dnes trochu užili Robin vykročil rázně přes místnost k vypínači aby zhasnul. Tak a ted děj seeee cooooo má se dít .Blik. A byla tma, tama a taky ticho Robin si lehl na postel a lechce se chychotal .Hi hi hi hi hi , Dal bych si Hamburger ozval se Kristián do ticha, jedli jste už v centru v tom krmelci nebo jak se to jmenuje Burgery?. Dělaj tam extra třída hamburgery daj ti to na pěkným tácu je narvanej jak hříbek po dešti dávám si ho docela ¤pravidelně po tréninku Hranolky navrch kečup a můžeš si k tomu dát takovej zelnej dobrej salát myslím že se s tím snažej trochu napodobit KFC, tam ho maj taky. Po tom treninku jsem někdy tak vyhládlej , že se normálně přistihnu že mlaskám jako to prase. Jednou se mi stalo, když jsem se tam zas stavil , že ta mladá blond holka co tam dělá za pultem se na mě šklebíila a zároveň korutíila hlavou. Já vůl si myslel že si chce jako povídat nebo že možná i přeskočila jiskra. A ona rozšklebená od ucha až k uchu si dala prst před pusu a řekla tyhle tři slova P . Š. T. Ale během toho co Krikri napodoboval rozesmátou servírku a vyslovil tak roztomile tři písmaena který oddělil dostatečně dlouhou pausou , do ucha mu vletěl ďivnej zvuk . Pak už mu to bylo jasný. Robin a Deb byly v objetí hladili se a vášnivě se líbali. Kristiánovi to bylo trochu trapný se na ně dívat tak dělal že je nevidí pokračoval ve storry a později otočil hlavu ,tak aby zmizeli z jeho zornýho pole . Tak jsem se na ní taky usmál a řekl jsem vy jste to tak pěkně řekla to P.Š.T. až jsem z toho přestal mlaskat no a to jí docela pobavilo. A tak jsme trochu kecali, ale přišla mi trochu divná ta holka neměla snad kromě parádění a psaní smsek vůbec žádnej koníček. Furt držela v ruce mobil a psala. Tak ji povídám : „není lepší se s tím člověkem na druhým konci drátu sejít a všechno probrat mezi čtyřma očima? No a to ji nejspíš trochu nadzvedlo protože od tý doby se přestala smát. A asi po půl minutě se ozvalo : „Co ti je do toho ty debile .“ A najednou se rozprostřelo uplné ticho a to ticho rozřízlo až vyprsknutí a souznějící smích obou posluchačů. „To byl teda game over jako sviňa Krikri,“ Kristiáne ? Pokračovala Deb není to až taková tragédie. Ke kristiánovi se přiblížila dlaň ruky a zlehka ho pohladila po tváři. Kristián jí políbil a začal hladit její předloktí a pokračoval dál až ke krku na němž se jeho dlaň zastavila o strniště fousů. Tragedie je když… Debile , jseš vážně Debil rozlítil se Kristian na Robina. „Když tě někdo stíhá a pak i zahubí, nebo Krvavá neděle v Severním Irsku “ pokračovala Deb , „a především den kdy zemřel JHVH „ Eloi, Eloi lema sabachthani? “ ( můj bože , můj bože proč jsi mě opustil) . „ Deb ? Co to je za řeč tyhle slova “, ozval se Robin , „ To je svahilština ?“ Deb se usmála a řekla : „ jsou to zakázaný slova jako všechno co tady děláme!“ a náhle Kristián ucítil jak mu deb přiložila svoje ústa na jeho a vtáhla jej do hry. Toho večera byly ty tři v nádherném rozpoložení , užili si sebe užili si svého mládí , vybudili svoje emoce a nechali promlouvat svoje city vášňí.
Když se oblíkali to už skoro svítalo Kristián se zeptal na význam slova J.H.V.H. , který Deborah tak jako on tak hezky a trpělivě vyhláskovala . Myslíš tohle a vyndala z kapsy mobil a rychle napsala do smsky Jehova – pán světů . Víš já bych to fakt neměla vyslovovat to že se mi předtím nic nestalo byl malý zázrak tak jako že mi tři tady , v posteli pak už se jen rozesmála a strhla k tomu i Robina s Kristiánem. Kristián doprovodil Deb až před barák ještě se chvíli objímali a pak už jen viděla skrze dveřní sklo jak Kristan stojí jak socha a pořád kouká skze mřížové dveře na Deb. Tak to bylo zajímavý, zamyslel se Kristián při cestě domů , kdo by byl řekl že to takhle dopadne. V hlavě mu problikávali různý obrazy toho večera byl jsem fakt tak v háji že si skoro nepamatuju jak jsem se ocitl u toho trotla Robina? Asi Jo. Byla to náhoda nebo to byl osud, na tom nesejde. V Havlíčkově ulici která dělí průmyslovou část města napůl tudy se vracel Kristián domů šla mladá prodavačka z rychlého občerstvení . Její chůze byla pomalá , Kristián znejistěl ale byl odhodlanej, že se na mladou prodavačku podívá a usměje se na ní, ona se rozhlížela ale když jej spatřila sklopila hlavu , jak když si prohlíží své nové boty a takto ho i minula. Kristián se smál a když jí minul rozesmál se z plných plic.