Bříběh Downhill

DOWN HILL

 

Vždycky měla ráda pocit , že může ještě  níž pustit uzdu své představivosti, ale ted to nešlo. Období negace ji zas stahuje do bahna. No nic  včela není ještě tak unavená aby nezalétla zpět do úlu. Bude  večer a zas večer. Vše je perfektní pokud má člověk smysl pro životní drive. Z negace drive nevytlučeš  ale můžeš i na negaci docela dobře ulítnout.

 

DOWNHILL bylo jméno na naše poměry neobvyklé. Americký původ  takovéhoto příjmení je nezpochybnitelný. Prarodiče otce Deborah  se v době první republiky  rozhodly  změnit místo drsného amerického venkova  za  městečko  Kolín  uvnitř  malebné Evropy. Jeruzalém na Labi  tak tomu říkali američtí židé město uprostřed nevelké nově vzniké republiky se nazýval už od pradávna Kolín a bylo to klidné město s početnou židovkou čtvrtí uprostřed hystorického města. Platea Judaeorum, ulice Na hradbách bylo to místo kde  počestný a ortodoxní žid  David Nachman koupil dům z úspor nastřádaných ze svých obchodů  v Kutné hoře a Praze jak jinak také od žida Elijáše. Nachman si po roce 36 nechal změnit jméno na Downhill víte přece proč. No ale bohužel neušel tech hrůzných nacistických činů které se v té době děli TREBLINKA , to slovo se snažil od té doby co se od tamtud dostal zcela zázrakem živý  nevyslovovat. Syn Davida  Deborah dědeček byl za války vyslaný s babičkou zpět za příbuznými do USA david  tu zůstal s tím že se pokusí udržet podnikání a ukrýt majetek . Bylo ale už pozdě nato aby opustil Republiku  byly uzavřené hranice. Geny jsou přenašeči zkušeností ale i traumat z generace na generaci.  Své jméno si pan Downhill nechal vytetovat zespoda na paži jako symbol marné snahy změnit svůj osud. No ale co s tím vším Deborah?

                                                        1

 

Každý si může říct nebo zaspívat tento text. Můžeš utíkat dlouhou dobu utíkat dlouho. Dříve nebo později tě ale Bůh stejně dostane
Jdi říct tomu lháři s dlouhým jazykem, řekni půlnočnímu jezdci, tulákovi, gamblerovi, pomlouvači
Řekni jim, že Bůh je dostane. Řekni , že Bůh je dostane. Bůh je stejně dostane. : "Johnny, bež vykonat mou vůli" Co bylo vykonáno ve tmě, bude vytaženo na světlo.

Mladá dívka jmenem Deborah Downhillová je na pohled  perspektivní děvče z dobré rodiny. Má všechny dobré vlastnosti, které takové děvče výtečných poměrů by mělo mít,  ale kdo ji nezná déle může se šeredně mýlit. Temné myšlenky má každý, avšak každý se do nich nepotápí tak jako Deborah.

Zažitý Bonton dobrých mravů  známý a typický pro středostavovskou rodinu začal být pro Deb nesnesitelný.

Deborah  jdi a prostři stůl bude se podávat večeře. Dalibore  přestan už hrat ty zatracený hry. Schyluje se k výčitkám a nervozita z připrav je tu přestan s tím už, řekne si D. a jde k zásuvce linky kde bere příbory a jeden po druhém pokládá na mramorovou desku stolu.

Táta se zvedá od psacího stolu kde na počítači paří Quakea. Jasně  to bylo jen na zahřátí před touhle paradou. Krůtí řízek s těstovinami byla mámino typicky židovké jídlo které ráda vařila a jedla s celou rodinou.

Tradice stolování, které se dodržovali po generace byly dalším trnem v oku pro maladou už dospělou Deborah, vždyt  ji už bude  za pár měsíců 19 let, uvědomila si  ale už dále drmolí se všemi Baruch ata Adonaj Elohejnu melech ha-olam, še-ha-kol nihje bi-dvaro.

                                                                  2

Požehnaný  jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, skrze jehož  slovo se vše stává. Jídla si židé opravdu vážili at to bylo z důvodu , že po mnoha let trpěli dokázali ocenit ten vzácný okamžik když si sednou spolu ke stolu plného jídla  a vdají díky. Debí tomu uplně nerozuměla. V současné době kdy je jídlo i předčasně vyhazováno z obchodů a nedostatek si člověk přestaví pouze pod představou obyčejných základních potravin. Někdy si dopřávala pokrmů jen ze zvyku a většinou ji potom bylo špatně. Když četla blogerské příspěvky o hladovění a nedostatku  lidí z rozvojových zemích jiných kontinentů.

Hlad snad nikdy nepoznala ale díky musela vzdát vždy když sedla ke kuchyňskému stolu. Měli by nás  nazývat rozvojovou zemí, pomylslela si deb při pohledu na večeři na stole.  Najednou to přišlo místo pokračování v modlitbě si strčila ruku do krku a vyzvracela  obsah žaludu  doprostřed stolu a řekla tak nažerte se Judáci ze Země zaslíbené. Uplně v ní hrklo když se probrala z této myšlenky a začala jíst.

 

Deborah nebyla hloupá dívka ale kvůli výkyvům svého chování  se nedostala na  žádnou prestižní střední školu,  skončila teda na učnáku

Přesného názvu SOŠ A SOU ŘEMESEL Kutná Hora. Obor veřejnosprávní a sociální činnost. No a i toto prostředí člověku temných myšlenek moc neprospěje. Nicméně Debí měla štěstí na kolektiv a třídního učitele. Každý si představí něco jiného když se řekne pan učitel. Tento byl na pohled zcela běžný maloměšták ve středních letech. Jmenoval se křesním jménem Bohumil Myslín. Vždy byl hezky oblečený volnočasové kalhoty  ležerní botičky  sako nebo vestička. Byl již trochu pro šedivělý a  proplešatělý. Vrásky kolem očí jsou důkazem o divokém mládí.

ovšem tak jako kniha se nedá soudit podle obalu ani náš pan učitel. Po skončení výuky se vydával na toulky městem které končili v zaplivaných barech skoro denně  takto vysedával popíjel, klábosil bavil celou hospodu historkami z mládí. Servírky z si z něj utahovali „ty jsi ale pěknej bambulka nebudu ti říkat čurák ale bambulko !“ Pokukoval po ženských balil mladé holky svejma oplzlýma kecama. Úplně zpitý kolikrat vrávoral a žvatlal nesmysly které si ráno nepamatoval. Jen lidi s kterými se na těchto toulkách vídal věděli a když ho potkali častovali ho přezdívkami nebo zdravili s lehkým pousmáním.  Ráno opět  jako by nic  košilka volnočasové kalhoty  ležerní botičky  sako přes rameno a školní osnovy.

 

Ale se svými žáky to uměl byl to charakter a někteří žáci v něm viděli a citili sebe rovného. Nikdy by nikomu neublížil. Věděl o každém sebemenším průšvihu jeho žáků, dokázal s nimi komunikovat a problémy s nimi řešit. Myslín ji inspiroval svou přirozeností Debí si ráda k němu přisedla když ho potkala někde v centru v putice a žvanili nezávisle na jejich osobním vztahu.

Debí se ráda potulovala s partičkou svých bližních do noci po městě a okolí. Provázanost obou měst Kutná Hora Kolín byla přes její spolužáky  a  kamarády z rodného města obrovská.

Někdy se svým učitelem mluvila i o dost intimních věcech ze svého sexuálního života. Důvěra v tomto případě  byla 100%. Takže pan učitel se dozvěděl i to že se chtěla vyspat se dvěma kluky.

 

Neodkladně se k tomu schylovalo již delší dobu. Byl to mejdan roku

Sešli se v klubu Malá Natálka aby zahájili školní rok   bylo to již předem naplánované organizátory kteř měli zmáklou i propagaci skrze plakáty visící na školních nástěnkách . Každá z jejích spolužaček  se ten večer  namalovala a snažila se přijít v tom nejlepším oblečení, klub to byl takovej  rádoby hybsterskej , kde se pořádali koncerty všelijakých subkulturních skupin. Chodila sem směsice lidí  které si báječně rozumněli, samozřejmě se tu dost pilo a fetovalo ale to ke každému takovému klubu patří jak velbloudovi hrb. Dívky se tu rády seznamovali s klukama který by běžně v okruhu svých známých nepotkali. Jo hudební subkultury umělci spisovatelé , grafici ale i trosky, který už nikdo nahoru nevytáhne to to všechno patřilo ke klubu Malá Natálka. Debíe  byla krásná židovská pricenzna třídy 8A.  a její ctitelové byly přespříliš informovaní , že je něco výjimečného a nedostupného a taky ji tak braly jako. Mezi ostatníma dívkama vynikala svým intelektem a sebejistotou jako nikdo jiný. Flirtovat uměla mistrovsky. Dva ze několika desítek kluků ktré jí nadbíhali přece byli ti které dokázali upoutat její pozornost.

 

ROBIN a Krystián

Krystián a Robin byly uplně odlišný osoby a hlavně to byli největší ryvalové na škole. Oba hezounci kteří si mysleli , že můžou sbalit jakoukoliv holku. Povahově  byli jako JACKILL A HIDE

Robin – Hide  mladík z neúplné rodiny žijící s matkou v neutulné domácnosti které střídali mejdany bud jeho party nebo matčiných známých . Tento mladík se vyznačoval intelektem se vzhledem grázla. Lehký náznak plnovousu, tmavé vlasy  ostré rysy krátký sestřih ležerní oblečení typické pro kluka ulice. Nevzal na sebe nic  co by mělo překážet k náhlému a rychlému útěku z míst, jež jak říkala jejich parta kluků grafitáků  zdokonalovaly. Vylepšovali tak  zašlé nebo hodně nudné budovy. I ten sestřih měl své opodstatnění na ulici jsou dlouhé vlasy nevýhodou, při bytce tě může protivník lehce zlikvidovat tím že tě jednou rukou drží za vlasy a druhou tě mlátí do ksichtu.

Deborah imponovaly jeho pichlavé oči a vyzývavý vzhled a tajemno ktéré kolem sebe nechtěně rozprostíral. At se to týkalo věcí jako jeho postoj ke škole, nebo jeho  příběhy z nočních spanilých jízd městem, jak měl ve zvyku jmenovat jeho noční grafitácké akce po periferiích města.

Dostával ji jeho lišácký úsměv a vždy dobrá nalada, kterou prozařoval svoje okolí. Deborah pro něj byla princeznou, holka o kterou stál ale nevěděl jak  ji zbalit, byla to jiná holka než které potkával v barech nebo venkovních partičkách poflakujících se po parcích. Byla pro něj dosud nedotknutelnou takzvanou Femne fatale.

 

Jackille – Kristián ,  kluk  z vážené rodiny který měl nalajnovanou budoucnost od rodičů ze které nemohl cuknout ani na jednu ani na druhou stranu. Byl to typický nordický typ chlapa. Vysoký vzrůst, atletická postava, uzký obličej, vysoké čelo,uzký a velký  nos, vyvinutá brada, světlé vlasy a oči, přísná výchova  jeho natolik perfektních rodičů ho poznamenala tak , že  perfekcionismus se stal jeho denním chlebem aniž o tom sám vědel. Ale sebevědomí měl vysoké, cíle jasné, jen jedno mu chybělo tak jako většině mladych můžu v období dopívání potřeboval lásku, něhu a hlavně sex. To jediné ho svazovalo a chybělo mu natolik že se rozhodl s tím za každou cenu něco udělat. Fatální chyba řekli by jste si , to se nemůže jak nědo si umane a tlačí na osud  tak  osud se začne bránit různě nevhodnými schody okolností s efektem házení klacků pod nohy. Ale nemůžete mít za zlé že  se Kristián zakoukal právě do Debí. Vše tomu nasvědčovalo, jeho krásné oči  a dychtivá povaha  Deb přece jen imponovala  a proto opětovala pohledy s lehkým úsměvem , nebo pousmáním. To si kluk jako kristián vysvětlil posvém.

 

, Debí to moc vyhovovalo. Mít dva ctitele je přece lepší než jen jednoho.

Kristian byl soutěživý. Vyžíval se ve sportech společenských hrách a tak dál. Ten večer jejich komunikace začla u fotbálku přišel za  Deb zda by si s ním  nešla zahrát fotbálek  jelikož ji viděl nejednou jak zručně tuto hru ovládá.Vyzval další dvojici Holka kluk k zápasu Deb toto nemohla odmítnout  viděla jak mu září oči a usta žhnou úsměvem. Tak jo když myslíš  odpověděla mu ale podmínka je doufám jasná jme ten výherní tým. Si piš jinak bych do toho nešel  ovpověděl hrnuouc se ke stolu .

 

Robin si všimal jejich nákloností od baru kde bavil kluky zážitky z pouličních jízd. Hele nezdá se ti že se tu rýsuje novej pár, docela jim to sluší ne. Ty Robine nebyl bys pro ni lepší ty hecovali ho kluci. Si nemyslim  odpověděl s úsměvem. Ale trochu zaškodit by se mělo.

 

Robin se sebral a šel rovnou ke fotbálkovému stolu, kde vrcholil poslední zápas. Kristián s Deb opravdu vyhráli všechny  zápasy, oči jim zářili zrovna si na svůj uspěch plácli a evidnentně u nich dvou přeskočilla jiskara. Robin to celé přerušil svým pevným hlubokým hlasem. Deb  věřím tomu že kdybys ted hrála semnou proti Krikrimu a této krásné slečně vyhrali by jsme tím chci říci že  ty jsi za tou výrou více než tady  Krikri . Všichni kdo se na to dívali věděli , že  ted jde o víc než výhru. Deb  pohotově souhlasila s tím že jí hra moc baví  a chtěla by si zahrát i proti Kristiánovi. Budem hrát o 3 rundy panáků hej Dersi !!! zavolal Robin na barman po každým zápase nám sem dej 4 stříbrný tequily , platí ten kdo prohraje. Ok souhlasil pohotově barman

Budeš vepředu ne, abys to mohla rozjet na plno navrhl Robin. A tak se stalo přesně to o čem mluvil Robin,první výhra patřila Robinovi s Deb  druhá výhra patřila  Kristiánovi s Jolanou Ders rozlil panáky , tak na vítězství bouráci okomentoval každou rundu. Třetí mač  to ovšem rozsekl a to byla drtivá výhra  R + D .

 

Deb  se opět rozjela její představivost poté co ji Robin přitiskl k sobě a políbil na důkaz uznání na čelo. Tak ti moc dík za výhru princezno a tobě Krikri za panáky. Kristián zklesle sledoval jak Robin odvádl Deb od stolu. Taky díky Picasso, hejknul na ně.

 

 

V Deborah hlavě běžela následující scéna, deb s obouma ctitelama v poslteli. Tak přece je potřeba porovnat jejich dovednosti do detailů. A tak pouze v její mysli se stalo , že sex s jedním vystřídal tu noc sex i s druhým. Avšak oba byly dopředu seznámeni s tím že srovnání je v tomto případě nezbytný, oba se tomu náramně smáli když  je vedla za ruku  do pokoje který sloužil kapelám pro přípravu kde byl gauč a sexy přítmí zářili jim oči na dálku, nicméně si nenechali ujít příležitost aby poznali D. fizickou krásu a stálo to opravdu za to.

Pravda je že  z celé fantazie ve skutečnosti zbyl úlet  v podobě očních kontaktů  a krátké ale intenzivní líbání  s Robine v uličce u záchodů. A stalo se to ne náhodou , že zrovna druhý z nich šel na ty pánské záchody kde v jednom křesle seděli a objímali se Deborah s Robinem. Kristián prošel  a hned jak zavřel  praštil pěstí do zrcadla až se sklo rozlítlo a střepiny mu prosekly  tlustou rýhu mezi klouby.

Všechno to řinčení bylo tak slyšet , že se místní obsluha vrhla hned  dovnitř  aby viděli tu spoušt a hned v zápětí  vezl Kristiána jeden znich na ambulacnci na šití. Když s ním odcházeli aby ho odvezli do nemocnice Deborah si neodpustila chladný zdělení, Kristiáne ty už jdeš , to je škoda těšila jsem se že si ještě hodně popovídáme.

 

Toho rána po této rozlučkové pařbě měla Deb trochu té alkoholové a zároveň morální kocovinky. No ale stalo se ne. Takové věci se holkám jako jsem já stávají. Trochu se obhájila a vyskočila na nohy až se ji zamotala hlava. Tak to bude den teda. Ještě, že  rodiče odjeli na víkend ke známým do Krkonoš. Víkend v opuštěném baráku bylo přesně to co ted deb potřebovala. Člověk si má užit i času kdy je úplně sám a má čas o všem popřemýšlet. Ze všeho nejvíc potřebuju ted vypít litr tomatovýho džusu. Ten byl vždy v domácností Downhillových v zásobě miloval ho především Deborah otec a naučil tento elixír pít i Deborah. Říkal, že na žaludek plovoucí po alkoholu je Blady Marry nejlepší lék .

 

Vycházející oranžové slunce, které zalilo terasu, přesvědčilo Deb aby vyšla s podobně rudě zbarvenou sklenicí ven. Opřená o dřevěné zábradlí sledovala pomalu se měnící oblohu. Temně modrá široká plocha pomalu bledla vlivem sílícího slunce. Ulice se pomalu plnily hemžícími se lidmi, které všetečně bloudili ulicemi každý z nich v hlavě svůj dopředu připravený denní plán. Deb nikdy nechápala tyto cílevědomé, oddané lidi, kteří vstávali za úsvitu s přesvědčením , že čím dříve začnou tím toho více stihnou. Tak jako většina a jim podobné přeceňovali své síly a dopředu plánovali mraky činností, které musí za den stihnout. Ještě se jim to snad ani jednou nepodařilo splnit celý harmonogram,  ale možná v tom byla ta pointa. Dopředu je hnala ta představa snad že jednou se nám to povede vždyť je to jen věcí dobrého a racionálního plánování. Úplně v ní hrklo „ty vole snad jednou takhle taky neskončím brrrrr“. Vždyť svět je tak  pestrej, proč si lajnovat cestičky, dyť život není hra o body. Každej si tady zdá se našel svou roli, kterou se snaží hrát co možná nejlépe až do skonání. Počínání některých lidí je zajímavé někdo tady běhá po světě úplně bezmyšlenkovitě a dělá co ho v daný moment napadne a někdo se snaží smysluplně jít za svým cílem s přesvědčením že je to ten stále zmiňovaný smysl života. Najednou úplně těm myšlenkám propadla. No ale kam vlastně patřím já, budu tu pobíhat ,nebo plnit cíle?. No a najednou si uvědomila jak je to všechno absurdní. Kdyby teď najednou opustila svoje tělo a podívala se na sebe ze shora  uvidí dívku která stojí na prahu rozhodnutí kam ubírat svůj život za předpokladu že má na výběr ze dvou omezených možností jež ani jedna se jí nezamlouvá. Tak přímočarý to přece vůbec není proboha! Jen co to řekla vzpomněla si na mámu která říkala neber jméno boží do úst vůbec nebo skoro vůbec. Slovo bůh je ale přeci jen obecnej pojem takže prohřešek se v tomto případě nepočítá. Tak právě v tento moment by se měl bůh předvést. V tento moment to opravdu nemůže být nadarmo  Teď, pravě teď by se mělo stát něco absurdního jako je sama tato situace. Třeba by měl přijít Santa Klaus s nějakým debilním fórkem kterej tohle dusno a moment filozofování všechno přebije. Třeba by mi měl stáhnout kalhoty a poplácat mě po zadku nebo tak něco.

Vzpomněla si na podobnej počin kterej udělal její povedenej bratraneček jedný její kamarádce , kterou se marně snažil půl roku sbalit. Byl to asi závěr a tečka za jeho marným snažením , když si uvědomil že na takovouto fenomenální holku fakt nemá. Místo aby se sebou něco udělal takhle navždy pohřbil a zahodil svoji jedinečnou šanci chodit se super holkou, na druhou stranu udělal fakt dobrej fórek kterej se roznesl po škole jako neštovice ve školce. No nic ale co ten včerejšek,   zkončila Deb jeden tok myšlenek  aby mohla navázat na další. Kde se to ve mně bere? Není to teda úplně fér vůči těm dvoum chlapcům. Vždyt ani jeden z nich není můj typ. Ale sranda s ňimi teda je velká, TAK CO!!!!

Polkla na dva doušky celou sklenici krvavý MARRY a to rozjelo její utkvělou představu dodání síly k dalším nemocným skutkům tak jako je tomu v upírských filmech. Může upír za to ,že je upír? Vzhledem k pravidlům v potravním řetězci upírů. JEDNOZNAČNĚ  NE!!

 

Co je pro Deborah jednoznačně na světě nejdůležitější ptala se sama sebe. Jednoznačně? Užít si své mládí naplno a do posledního doušku krve. Krev má mladistvá musí téct proudem, chlemstat a plýtvat jí budu v náručí jednoho nebo obou. To je to co jí ted zajímá.

A co má teď největší cenu?

 Největší cenu má život na startovní čáře  Žít všední život i nevšední zážitky a pak je umocnit milionkrát to je můj motor a dar , který snad jednou i využiju k něčemu jinému než ke snění  V její mysli teď letěl tento obraz ,na nějž nahlížela spatra. Deborah Robin a Kristián ve společném obětí na posteli s krvavě tkaným prostěradlem krví třísněná postel která se náhle roztočí.  Právě to měla ted Deb plnou hlavu a to mělo pro ni největší cenu.

 

Milování bez vášně by možná bolelo ale pokud je skutečné a pravé nebolí nikdy. Vášeň a bolest se navzájem vylučují.

 

O tomto incidentu který se udál na rozlučkovém mejdanu věděl i Deb bratranec Ota. Tu noc byly jeho smysli obzvláště ostražité, jelikož se rozhodl si večer zpesřit magickými houbami. Byl jak Lyška v ohradě ještě neopeřených kuřat. Magické houby jak říkal s oblibou, mu dávali 100% nadhled nad situací která se uprostřed komunity jež požila nadměrné množství alkoholu a marihuany. Lidé kteří jsou trochu cinklí stejným zmaštovadlem se chovají většinou podle stejného vzorce. Ota se vyznačoval svým umněním nezapadnout ba naopak  za každnou cenu vybočovat. Zatímco Ota  si z Deborah rád utahoval. Věděl že je jeho nejlepší sestřenice je  Deb, je to charakter,  jemu tolik blízká akorát nevěděl jak na to aby tyto pocity sdílela i  Deb. Od doby co si spolu hráli a vyváděli různé lotrovinky  uběhlo hodně času jejich rodiče se už také tolik neviděli a nestýkali tak jako za jejich mladých let. Obě rodiny se vyvíjeli posvém od devadesátých let uběhlo už hodně času. Byl to čas na který všichni rádi vzpomínají. Má to trochu fenomén a nádech něčeho vzácného když se retrospektivně člověk dívá na určité období a označí si ho ve svém životním useku za vyjímečný, Asi jako každý kdo žije svůj život rád  a prožívá v něm různé etapy. A vždy ta etapa rozkvětu a životního rozjezdu bude ta nejlepší. Zkuste se nad tím zamyslet. Ota Viděl do Deborah o něco více než ona do něj. Rozhodně nebral Deb  jako křehkou dívku která má ráda  parádu a typicky holčičí záležitosti ale jako člověka sobě rovného. Ota byl o něco málo starší než Deb, vyrůstali spolu jejich rodiče se odjaktěživa navštěvovali a tak Deb a Ota  měli k sobě blízko , ovšem ne tak  blýzko v době kdy  Deb začínala rychleji dospívat a Ota byl stále zatvrzelej

 puberták se svým životním hc punk stylem ze dne na den a do plnejch , partička  místních výrostů mejdany , průšvihy. Nejednou ho přivezli domů policajti  když ho sebrali spícího namol v parku nebo , když přiběhl na policejní stanici nahej a nahlásil že mu někdo ukradl oblečení. Byla za tím samozřejmě sázka někdo to znad i natáčel a byla toho pak plná škola Ota  byl zase frajer co má vše na háku. Deb to jeho pochlastávání a kouření v parku už nebavilo, její zájmy se soustředovali jinam. Ovšem jeho forkům  a excesům se někdy musela smát, protože to jinak nešlo. Měla vždy na jeho dotazy pohotové odpovědi a tak se dost často špičkovali vždy v dobrém bylo to divadlo.

Ota měl rád Kinga a proto ji podle postavy jeho knížky patřičně přezdíval , jelikož znal její přebujelou fantazii a sklon k temným opravdu temným myšlenkám , který někdy sám nevěřil , kde se to v tý REBĚ  jen vzalo a bere říkal si pro sebe

Kdy se po tomto incidentu potkali v neděli čirou náhodou  uprostřed  parku neodpustil si Ota další poznámky  na onu událost v Malý Natálce

Hej vztekožerko , jsi si jistá svou volbou těch dvou blbečků z vašeho učnáku, chtěla sis ověřit že s lopatou to uměj stejně jako s penisem , nebo prostě jsi tak nadržená že musíš  na jednom mejdanu vojet  dva svý spolužáky s odstupem 15 minut? Debí ho za tyto kecy nenáviděla , zahrála to do autu . Ale jak se to krucinál mohl tehle  dacan domáknout, to se musí ještě prošetřit ubezpečovala se v duchu své mysli. No ty Oto jseš si jistej těma kecama?  Nebo sis ho nad touhle vysněnou pohádkou jen honil a vlezlo ti to tak na mozek že jsi tomu začal věřit. Jooooo  asi máš pravdu honil jsem si ho dost ale přestavit si u toho….. Zarazil se  ty vole , celej praděda dneska se mi zdálo o mým pradědovi, po dlouhé odmlce  kde si vybavil celý příběh, ho celej odvyprávěl.

 

Ten náš praděd to byl  Židovskej král ten když už neměl svých pět pohromadě přesto si nechal přivést 2 své nejlepší prostitutky. Aby se pořádně vyřádil no a co myslíte děti, že tento charakter a sexuální nenechavost nakonec neprostoupila svými geny až do naši Deborah Downhillové ? . Deb si opět uvědomila že bavit se s takovým dementem je opravdu ztráta času. Oto si fakt imbecil a máš předurčeno že jím ještě dlouho zůstaneš. Ota se smál ted na celé kolo , že se mu podařilo svou vyvedenou sestřenku  poštouchnout a nastartovat. Debí mám tě přece rád měj mě taky , kašli na to a pojd do parku na jointa , mám dobrej model od jednoho zašlýho punkáče z kolínskýho mexika. Vzpomínka na starý časy zahulíme a pujdem se pozevlovat  po kolínskejch hospodách.

Nene Oto ty jsi dost pitomej na to abys v tom svým stylu pokračoval dalších 20 let až zkončíš jako ten blbeček co ti ty drogy prodává mě a navíc moc meleš ty svoje hovna a mě už to  nebaví, nebaví mě to. Čau.

 

Slečna je nějaká celá vostrá. Tak čau vztekožerko a neber se tak vážně .

Deb je opět v ráži s fantazií a proto potřebuje bejt chvíli v klidu, než se vrátí rodiče po odpočinkovým víkendu v Krkonoších

 

Deborah ležela na lehátku pod kaštanem uprostřed jejich nevelkého pozemku a naslouchala šumnění větru v korunách stromu. Byla zrovna v zajetí svých myšlenek, přemýšlela o tom proč přitahuje kluky, kteří se jí nelíbí, ne asi uplně nelíbí  prostě nejsou ten typ člověka s kterým by si rozuměla, obdivovala ho a nebo jej dokonce bezbřeze milovala.

 

At už je to jakkoliv, jedním z důvodů může být i fakt ,že jsem židovská holka která podvědomě chce být židovská holka. Nemůžu si vždycky nevzpomenout na mou mámu, která říká ,že mi Židovky můžeme být štástné pouze s Źidem. Je to přece jen trochu staromodní ve 21 století  se spoléhat na víru jako klíč k celoživotní spokojenosti. A pak ji v mozku vytkvěla jedna informace  z odborného článku který četla někde na netu. Traumatický zážitek holocaustu může zdědit další generace. Jasně že mohou můj praděda přece ten koncentrák jen tak tak přežil a bylo to pro něj nejspíš tak traumatizující, že o tom nikdy nechtěl mluvit. To vše ji vyprávěl její táta Deb se už ve svém životě s dědou nesetkala.

Vyprávění o přislušnících rodiny se předávají z generaci na generaci.  Její táta Dalibor Downhill byl synem místního žida Davida Nachmana. To víte a v životě to také neměl jednoduché. Židovská tradiční rodina  nebyla vítána ve střední Evropě ani po osvobození od nacismu. Komunisté potírali židy taktéž. Zabavili jim majetky a nutili je upustit od víry. Židé měli ve zvyku bydlet s celou rodinu pod jednou střechou. Jen tak mohli držet opravdu při sobě a podporovat jeden druhého při udržování tradic a židovnských zvyků. Daliborův děda David Nachmann (Downhill) byl typický žid vysoký hubený s ostrými rysy v obličeji, nos jak jestřáb. David Nachmann byl obchodník s látkami dováženými z USA. Po obchodní stránce mu kšeft jen skvétal. Měl dva krámy jeden v Kutné Hoře druhý v Praze  a menší sklad v Kolíně 6 zaměstnanců. I centrální sklad v Kolíně fungoval  částečně jako prodejna a později i krejčovská dílna jako doplňková služba Na každém krámě po dvou prodavačích  jeden skladník a jedna účetní a když to vypuklo , ten krvelačnej hon na židovské obyvatele bylo už o jeho rodinu dobře postaráno v USA. On tu zůstal  a jeho rzhodnutí bylo tak pevné ,že nebyl nikdo kdo by ho přesvědčil o tom že tu má vše nechat a jit  ve snaze zachránit si holý život.  Až poté co tu zůstal  si uvědomil , že tady na ty rasové problémy zůstane zcela sám. Víra byla jediná věc co ho držela při životě Jeho rozum ho udržoval v kondici natolik aby mohl manévrovat a uhýbat tlaku společnosti . Měl na výběr , bud by se odstěhoval nebo byl „odsunut“ Odsunut jak hezky opisně  nazývali osobní likvidaci Nacisté. Zůstal tu vlastně proto aby nepodlehl unáhlení a nepohřbil již tak dobře zajetý kšef, nechtěl aby jeho léty budovaná práce přišla vniveč. A taky proto ,že byl tvrdohlavý a umanutý proti jakémukoliv útlaku. Asi to v něm bylo zakořeněno z minulých generacích , že se člověk nemá vzdávat  své půdy ze strachu před někým silnějším v historii byly židé několikrát vysídlování jak ze své původní země tak i z destinací které osídlili po vyhnání z Jeruzaléma. Vždy to mělo pro ně katastrofální důsledy. Na těžký život byly zvyklý, ale měli v genech zakódovanou houževnatost a odhodlání bránit svoje štěstí jak to jen půjde. Nekonečné stěhování není ten pravý život. Proto se rozhodl, že ubrání svůj podnik a rodinný barák za každou cenu. Využil i vlivných přátel z řad nežidů kteří se nabídli , že obchod od něj fiktivně a dočasně odkoupí než krize přejde. Pro nachmana to bylo vysvobozující , kšeft řidil dále po obchodní stránce , jako jednatel ovšem nevystupoval. Změna jména již v 30 letech mu jedině prospěla Downhill bylo jasným zdělením o jeho původu z USA , byl tu relativně mladým občanem a né každý si ho spojil s židem nenosil typické židovské oblečení, nebyl spořivý, nechodil pravidelně na motlitby.. Spoléhal na to , že pokud bude vše vycházet tak jak dosud vycházelo vůbec by se nemusela provalit jeho národnost.

Říkal si také , pokud to půjde bude tu vést obchod tak jak dosud, kdyby se situace zhoršila  do týdne může být za oceánem. Vše bylo ok do doby než mu někdo přes noc na barák nakreslil žlutou barvou  židovskou hvězdu. Byl to někdo z místních lidé které denně potkával nebo k němu chodili i nakupovat. Přesně tak se chovají i známí, bližní když se začala situace kolem ras přiostřovat. Lidé se s ním přestávali bavit, i kšeft začal zkomírat. Začal si uvědomovat , že společnost je totálně rozdělená na lidi kteří jsou zatvrzelými odpůrci současného stavu rasové agrese a lidi kteří s tím tiše sympatizují ale nedávají to naplno najevo tak jako proněmci a samotní  Němci žijící na uzemí Čech  a Moravy. Nic pomyslil si nebudu podléhat jednomu agresivnímu činu. D.DOWNHILL nechal teda kompletně přebarvit fasádu domu na žluto.Ale druhý den na to se na baráku objevil symbol znovu tentokrát černou bvarvou. Nechal teda přebarvit celý barák na černo jako protest  a národní hrdost nechal udělat ze židovského symbolu  udělal grafikku pokrývající celý barák.  A najednou byl klid. Když přijela ovšem německá vojenská posádka i do Kolína říkal jsi tak a ted to začne. Byl tu i utvar  jednotek  SS. Jejichž činností bylo „očisťování“ prostoru od Židů a jiných podle nich„méněcenných“ ras. Jejich velitel  byl častým zákazníkem DOWNHILLOVSKÉHO krámu, který nově nabízel i krejčovské služby.

 

Podivný člověk který si každý měsíc nechal šít jiné šaty  byl  nachmanovi nakloněný. Sám nachmann ho zařadil do kategorie latentního homosexuála, což bylo pro ideologii zcela nepřipustné. Aby velitel divize SS byl homosexuál. Nechápal jak si toho nikdo z velitelství SS nemohl nevšimnout.Pro nachmana to byla ovšem příležitost jak získat sympatie a ochrannou ruku nad jeho živností.

 

Dialogy které s ním vedl na téma oděvní design Nachmana udivoval, jen se podívejte jak mi ušili tu uniformu ,nesedí mi opravdu packalové jsou ti vojenští krejčí. S tím mě musíte pomoci pane Nachmann jinak v tom zhynu. I při té vojenské smrti by člověk měl vypadat  k světu a důstojně  a ne v pytli od brambory že Nachmann?. Je to tak jak říkáte her generalleutnant. Šaty by měli padnout a ale člověka z vás ve vašem případě neudělají. Tomu nerozumím nachman můžete to přeložit do němčiny. Náhle si uvědomil, že tohle celkem přehnal a že je potřeba to zahrát do autu. Je až k smíchu, že v téhle době život člověka závisí i na formulaci věty. To bych nesvedl pane Generalleutnat, to je typicky český výraz typicky české  přísloví o šatech. Šaty vám sedět budou na to vemte jed!!!! Nebo snad dva pomyslel si aby tě uspaly nadobro ty polonácku a polobuzerante. Možná ale tvoje orientace mě pomůže tady přečkat tyhle šílený roky než se konečně celej svět probere a začne s touhle bandou vyšinutých národních sociálistů  něco dělat. Zamyslel se o něco víc než obvykle zejména jak se to mohlo stát jak se tam dostal na tuto pozici, dělá to z přesvědčení nebo aby si zahránil holou prdel, kterou v této době nejspíš opravdu měl.

Po čase kdy starý Nachmann šil již několikáte šaty vycházkové volnočasové, šaty na dovolenou , šaty turistické, šaty na golf a tak dále  přišel  pan velitel s tím že by chtěl eroticky laděné pyžamo, s tím že se to nikdo nesmí dozvědět. Svému krejčímu dokonce zaručil ochrannu před odsunem do koncentračních táborů. Nachmann  co já tu budu velet  vy jste v bezpečí, dělejte jen dobře svou práci a o ničem nemluvte říkal vždy při závěru jeho návštěvy. Ten barák musí mít novou fasádu to já zařidim nesmí tu být žádný podobný židovský ornament. Já jsem s tím nezačal to místní pane veliteli. Dobře  budem vám  barák přes noc hlídat žádný problém. Do dvou týdnů byla fasáda domu k nepoznání Nachmann byl spokojený nová fasáda  s nápisem krejčovství Nachmann jistě přitáhne nové zákazníky. Tak ji to aspoň vyprávěl vždy táta když narazili na typické povahové rysy jejich rodiny. Je snad možné že její přebujelá fantazie je následkem a vlivu traumat které ob generaci prožíval její Děda. Néééé. Tak asi to tak má být, člověk by měl být rád za vše co formuje jeho osobnost. Nemohli za to v jaké době žijou a to že se děda nechtěl nechat zastrašit je přece ten typickej rys jeho a mý tvrdohlavý povahy. Táta říkal že Nachman se noci natož smrti nebojí. 

Židi přijímají skrze své rituály smrt jako dar a vyvrcholení života. Celý život se na smrt připravují . Mají svaté bratrstvo Chevra kadiša jejíž členové pomáhají umírajícímu člověku ze světa. V židovském náboženství existují tyto zásady umírajícímu se netají jeho skutečný stav. Umírající by měl mít vyřešené všechny záletitosti materiální a pozemské, žádné nenapravené křivdy, o něj i směrem do něj. Člověk židovské víry by měl předstoupit před boha očištěný a usmířený.

„Smrt vrhá delší a delší stíny. Světlo života pohasíná. Šeří se. Znamení blížícího se konce se množí. Anděl smrti, mal’ach ha – mavet, roztahuje svá křídla; už je cítit jejich závan.“32.

Do Jeho rukou odevzdávám svou duši, když usínám i když se probouzím, a se svou duší i své tělo. Hospodin je se mnou, nebojím se nic. Židé věří že smrt je jen forma věčného spánku a že nakonci těchto dní přijde procitnutí. Sám o sobě spánek označují jako mladšího bratra smrti.

 

A tu si Deb uvědomila, že  usnula na zahradě  probudilo ji až chladno pozdního odpoledne a hvízdnutí vrat  jež otvírala její Máma Hana aby mohl jejich zelený vůz škoda felicie vjet do dvora. Ahoj Deb  ty lenošíš , není ti zima jakej byl víkend ? Jsem zasypaná otázkami mami  počkej až z tohot vylezu a rozmyslím na co odpovím a na co ne . Ušklebek vystřídal andělský usměv. Nojo  tak pojd holčičko všechno mi to musíš povědět. Táta vyskočil z vozu a políbil Deb do vlasů. Kočičko moje tys mi chyběla my s mámou být velkými Krkonošskými horaly , necejtím nohy  už se těším jak si zas pěkně zapařím půl h. Gal ok?

 

No a máma opět chtěla vědět všechno ale dá se o takových věcech s mámou mluvit? Rozhodně ne. Tak máma se dozvěděla několik banalit  z utržků výprávění o Deborah víkendu. Náhle se Máma nebezpečně přiblížila a pravila,  připadáš mi taková zasněná , ty máš kluka vid. Deb pohotově a vtipně odpověděla no jasně několik  následoval opět úšklebek.  Dalibor byl ve svém světě  a tak následoval obvyklej scénář  večerního posezení , rodiče vyprávěli zážitky z turistického víkendu  a následně hovor zklouznul k povinnostem nadcházejících všedních dní. Tak já už jdu spát mý ustaraní rodičové, zítra je přeci taky den a já bych ho chtěla vyždímat do poslední kapky. AHOJ TEDA. Dobrou kočičko odvětil táta, máma se ihned se stejným tonem přidala.

 

Deb byla najednou jak opařená opět to na ni vlezlo jak dyž ji opaří. Najednou z ní vypadlo Mami ty když jsi byla v mých letech chtěla si někdy spát se dvěma klukama aniž bys s nima chtěla chodit? Toto zdělení rodiče dokonale nadzvedlo a jako by to byla šleha elektrickým proudem. No Deborah to si snad už zase z nás děláš srandu? Jak jsi to myslela ? Já že bych někdy chtěla dělat takové nestoudnosti?  Táta pustil joistick a pousmál se ty Gal nebud tak upjatá Debra to tak uplně nestoudně nemyslela vid. Tak jak jsem říkala prostě sex bez lásky se dvouma klukama naráz prostě trojka ze zvědavosti. Běž spát zítra si o tom promluvíme. Tak jo dobrou tati a mami. Ty Dalibore řekla Gal když Deborah za sebou zabouchla dveře od svého pokoje, je to zase tady neměli by jsme s tím něco už dělat příjde mi ta naše holka někdy uplně mimo. Gal to je ten věk přece to je normální. Nebo nám tím chce něco říct vždyť né na darmo  jsme ji pojmenovali podle prorokyně Deborah. Gal jdeme spát  zítra to s ní proberu. Dalibore proč všechno tak zlehčuješ, odvětila Gal.

 

Následujícího rána Se Deb probudila a hned na ní spadla tíha včerejšího rozhovoru s rodiči. Jejda to si zas vyslechnu. Máma u s nídně vypadala jako vždy , že má vše pevně pod kontrolou rozdělila ukoly a vydali se s tátou do práce. Tak takhle jednoduše mi to neprojde pomyslela si Debí. 

 

Také že ne , už v podvečer  se máma zmínila při přípravě večeře aby si Deb nic dopředu neplanovala na večer, že si musí všichni promluvit o jejích vystředních dotazech. No dobře to jsme mohli hned jak jsem se ptala. No asi je to dost zaskočilo pomylslela si a  potřebovali ten jeden den na zpracování mého dotazu. A opravdu po večeři začal rozhovor na téma včerejšího dotazu. Začal s tím táta. Debí už delší dobu nás s mámou trápí ty tvoje negativní projevy. At se to týká čehokoliv vždy nás to trochu šokuje kde že se to v tobě bere. At už to je nějaký nevybíravý slovo použitý v našem rozhovoru. Nebo přílišná agresivita při naši konverzaci k danému tématu. Nebo jistý dvojsmyslný provokace. A ted k tomu aktuálnímu , včera jsi nás dost zaskočila svým dotazem směrovaným na mámu. Můžeš nám to objasnit proč si se ptala mámi , já to ted zopakuju  jestli měla ve tvým věku chuť mít sex se dvěma klukama aniž by s nima chtěla chodit. Jo , no to je ted u mě aktuální. Líbím se dvoum klukům  nadbíhají mi , soupeří o mě je to legrace ovšem ani jeden není můj typ , ovšem to nemění nic na tom že bych se snima oběma pomilovala v jedný posteli. A ted mami a tati řekněte mi je to hřích , jestli to mám v sobě potlačit. Jsem svobodná mladá holka  svobodná v tom smyslu že bez partnera ale i že opravdu svobodná a tak si můžu přece počínat svobodně né. A můj dotaz jsem směřovala na vás cíleně  jelikož jste moji rodiče a tudíž  mám z vás obou to nejlepší. A proto se ptám jestli jste to měli v mým věku taky tak . Tato ty jsi chlap jako hora a za mlada jsi musel bejt přece frajer tvýho okolý. Neříkej mi že jsi neměl chut mít někdy dvě holky najednou Dvě jsou přeci vždycky víc a líp než jedna nemám pravdu? Máma nic neříkaje mlčela táta polkl a přemýšlel, máma si začala nervozitou upravovat vlasy. Deborah miláčku, to máš pravdu člověk je ve svých představách zcela svobodný. Nebudu ti říkat že jsem o podobných věcech nikdy nepřemýšlel i přes ten fakt že jsme rodina židovského vyznání. Za sexuální fantazie by se člověk neměl stydět. Ovšem něco jiného je tyto věci uvádět ve skutek. To jsi předpokládám nedělal že ne? No a kdyby jo zlobil by ses na mě je mi přece více jak osmnáct a jsem svéprávná moje tělo je můj hrad a se svým tělem by člověk měl nakládat jak uzná za vhodný. To ano ale byl bych z toho smutný a zklamaný. Tati neboj se nic. Nic takového se nestalo. Dalibore s tím nesouhlasím na takové věci by holka z našich poměrů neměla ani myslet. Gal je 21 století a naše děti jsou čím dál tím víc napřed nemůžeme se chovat jako ve středověku.

 

A taky nemůžeme přihlížet tomu jak naše děti nabývají manýrů pouličních gangů. Mami ty mi k tomu asi neřekneš něco z vlastní zkušenosti vid  Deb se pousmála. Tak to by stačilo řekla máma . Rodinná porada byla u konce a vše se vrátilo do starejch kolejí.

 

Táta ten večer šukal mámu. No asi je nabudil ten hovor  a ještě to do detailů probírali co kdo a jak  a pak se to muselo zašukat. Pousmála se mala židovská princezna než s únavou rozprostřela své černohavranní vlasy a nechala se unést v nekonečném toku myšlenek do hlubokého spánku. Než ovšem upadla z letargie do hlubokého spánku prošla si těmito myšlenkami. Jsem pánem svého těla, miluju svou svobodu  a jsem strůjcem svého osudu. Ovšem velká domýšlivost mých rodičů mě může přivést do nesnází a tomu je potřeba čelit. Každá akce nese i následné reakce, ale Jak se dá reagovat na domýšlivost?

 

Pátek  22.09

Toho dne probudil Deborah song California Dreaming které již po několikáté po sobě ve stejný čas slyšela z radia Kiss    Toho dne se probrala ve svém pokoji a jako vždy šla nejdříve do koupelny vykonat své holčičí rituály a až poté otevřela dveře a zvolala dobré ráno mýlí rodičové. To bude ale den co?  Měla jsem luxusní sen můžu vám o něm během snídaně povyprávět. Gal a Dalibor se po sobě s podívali s nedůveřivým výrazem ve tváři. Gal  :  No tak to jsme opravdu zvědavý.

 

Dalibor : give methe story baby. come on

 

Fajn tak si představte  zdálo se mi o našem rozhovoru na téma cnost

V tom mým snu se probudím nahá na pláži zcela pokryté vyvrženými ústřicemi. Měkké a slyzské těla ustřic jsou v přímým kontaktu s mým tělem a já jsem nahá takže neustále kloužu po nich do  moře  snažím se vyškrábat ale opět sjíždím níž a níž do moře  chtěla bych být v bezpečí a v teple ale nejsem. To moře je symbolem neřesti která naši společnost obklopuje. Ale nebojte mí rodičové malá Deborah nepodlehla zoufalství. Z mé mysli vyvstala slova mého tatínka . Každá svízelná situace má řešení. Moje východisko spočívalo v ustrojení se , no zkrátka  musela jsem se obléci  jedině tak jsem přece mohla přestat klouzat  a ujíždět po těch ustřicích zpátky do moře neřesti. Ten strach byl tak skutečný že jsem  na sebe v tom snu vzala věci z K-Martu. Hezký den přeju . Deb spolkla poslední sousto  následoval polibek obou rodičů a náhle bylo z chodby o par minut slyšet hlasité prásk :!!!!!to Deborah zabouchla za sebou vchodové dveře. 

 

Ten den byl pro Deb podivný . Byl to opět  tragický trochu nudný  den strávený ve škole. o polední přestávce potkala  bratrance Otu. Zdar Vztekožerko hlasitě pozdravil. Budeš se taky dnes s náma tady flákat. Je to nejlepší místo ve městě pro zevlování. Budem hulit a taky trochu hulit do školy už neééééé. No ale kdyby tě tato zábava neoslovovala vymysli pro nás něco lepšího. Ota trochu hecoval , jelikož věděl že tuto činnost Deb  provozoval s Otovoou partičkou jabysmet . Oto , Oto předstírala s nadsázkou zklamání a slitování nad Otovým osudem. Ty víš že jsem ti k tomu už řekla své. Ale poradím vám. Začněte dělat něco co má větší smysl . Pousmála se  i Otova partička se pousmála chvíli se dívali jeden na druhého a když nikdo ze sebe nevytasil pohotovou a vtipnou odpověd  bylo jasný že zbývá už jen si říct tak čau teda Kočko. Čaute pánové. Všechno bylo tak zatraceně stejný až to Deb přivádělo k šílenství.

 

Pokračovala tedy dál, byl to den Debil takový dny když nastanou je to výživný od začátku až do konce říkala si pro sebe v rytmu svých kroků. No a náhle ji do cesty vkročil Bohouš M. Přemejšlela jsem  že bych vás ráda potkala a najednou vás vidím, tomu říkám splněné přání. A to nevíš že já si myslel uplně to samý ha a ted  koukáš vid. No tak kam ze si půjdem sednout mladá slečno?Smím vás pozvat na odpolední kávičku? Na kávičku se vykašleme pane učiteli dáme si pivo navrhuju. A tak si sedli do nejbližší hospůdky  a popili. A od té chvíle  byl celý den vrácen do kladnkých čísel. Pane učiteli smím se zeptat na něco osobního co je špatného na mých přebujelých představách. Mý rodiče víte oni nemají pro to pochopení. Možaná jsem to na ně neměla takhle vybalit prostě stalo se . Byla jsem jeden večer až moc upřímná. No tak povídej svěř se Deborah semnou můžeš rozebrat opravdu cokoliv odvědil pan učitel a posadil se vzpřímeně a se svým upřímným pohledem Deb ještě pobídl notak snad si někoho nezabila proboha vyprskl smíchy. Né to zas ne, dobře mluvila jsem s rodiči o mých představách společnýho sexu se 2 kluci. No a začli to semnou hrozně řešit jako by se to opravdu stalo a nejvíc máma z toho byla úplně vedle. Táta se to snažil nějak  racionálně uchopit a podchytit ale bylo vidět že je z toho taky pěkně rozhozenej. Asi jim nedošlo že jsem normální holka který se líběj kluci a má ještě k tomu má svý přestavy. Myslím že každej má svý představy. Dva kluci , no tak snad tolik se nestalo. A nebo stalo? Ha ha ha. Zachlámal se divoce pan učitel.. Deb tvý rodiče zareagovali trochu povrchně , určitě měli někdy podobné myšlenky  jen, se chtěli zachovat  až příliš výchovně.

No to teda a jakej vy na to máte názor pane učetel usmála se na něj. Tak já určitě pozitivní. Člově by neměl v sobě potlačovat svý představy, vždyť sex je ta nejkrásnější přirozená věc všech tvorů tohoto světa. Tak proč se tomu bránit. No a vy jste o něčem takovým taky přemýšlel nebo spíš měl jste takovej zážitek? No ano,  holka to už je dávno pradávno. Chceš to snad slyšet jak jsem k tomu přišel? Ne no ano ale , předtím než jste teda přetahl nějaký dvě kóči myslel jste si nato snil jste o tom měl jste to v hlavě nejak zrežírovaný ? Nebo vůbec jste to neřešil a pak vás to hróózně překvapilo jak snadno k tomu člověk může přijít. Tak upřímně , samozřejmě že jsem o tom přemýšlel je to přece jen sen každého mladého muže. To si myslím taky a taky jsem to takto řekla i tátovi a on mi dal za pravdu. Ovšem u holky je to asi jinak. U holky se asi předpokládá, že čeká na svého vysněnýho prince až přijede na bílým koni nechá se zbalit a vyskočí za nim do sedla ve kterým s ním zůstane až do skonání. Tomu říkám dívčí ideál. A vůbec se nepomýšlí na to že holčičí touha může vypadat i jinak. Pěkně to máš pro sebe vyložený. Do toho já nevidím co je a není holčičí ideál touhy. Nicméně  nevidím v tom nic špatného, že holka chce mít sexuální pozornost dvou můžů. Mě se to stalo se dvěma za doby mého studia pedagogické fakulty. Měl jsem 2 takové kamarádky ,zpřízněné duše. Trávili jsme spolu hodně času našeho volna a užívali si mládí . Samozřejmě každej na nás nahlížel jako na podivnou trojici a dost spolužáků nás považovalo za sexuálně uvolněnou trojici která spolu souloží jen to hvízdá. Ale opak byla pravda. Ty holky byly plný života a nadějí prožít své mládí na plno a rády i koketovaly ale mě brali vážně za takového podivína s kterým se jen rády bavili. No a abych přešel k věci toho léta jsme se s Alex a Dijanou dohodli, že navštívíme Karlovarský Filmový festival. Tak jako vždycky to byla velkolepá událost která se konala z kraje prázdnin. První červencový týden jsme tedy vyrazili s batužkama na zádech na vlakové nádraží praha Smíchov. Čekala nás cesta více  jak dvou
hodinová a proto jsme nakoupili nějaké občerstvení v místní trafice. Víno hradní svíce 3 láhve 3 krabičky cigarety značky SPARTA červené.  nějaké rohlíky a gothaj. Zpoždění bylo typicky značné a proto jsme začli popíjet již na perónu. Každá dvojka vína byla proložená 2 nebo 3 cigaretami a než jsme dopili první láhev narazili jsme na téma lidských předsudků a domýšlivosti. A jak že jsme se k tomu dostali? Alex se pochlubila , že o ní měl zájem jeden chlapec ze 3 tího ročníku ale předtím než  se o něco pokusil ji zpovídal jak že to má Alex  Holá s tím vztahem semnou Bohoušem Myslínem a Dianou Zátopkovou. Začli jsme se nad touto úvahou celkem bavit. Holky si otevřeně povídali jak by to mohlo vypadat , kdybych je já a to cituju Bohoušek kocourek jednu podruhé pořádně vobtáhnul. Po chvíli vtipkování na toto téma  společenýho sexu přednámi znenadání zastavil kupéčkový vágón . Nesměle jsme se po sobě podívali a rozběhli se do jednoho uplně prázdného vagónu. Zaujal jsem s komickou grimasou úlohu nadsamce a podíval jsem se s nadřazeným pohledem po dvou krasných holkách a otočil jsem západkou a pravil tak moje malé potvůrky ted vás bezohledně a bez předehry naráz vojedu. Holky se řehtali až jim tekli slzy a vzali moje herectví jako dobrou show kterou nechtěli opustit. A jedna si začla rozepínat knoflíčky  bokových  kalhot druhá si stáhla těsný svetr a naznačila abych pokračoval a pomohl ji sléct si i rolák. Trochu jsem znejistil zda to fakt myslí vážně a zda si to můžu dovolit. Ale hra byla rozehraná a nešlo ji zastavit. Takže jsem to z ní serval a přitom jsem ji ještě dodatečně rozcuchal a naznačil jsem jako že jí dávám facku a řekl jsem ji že je coura  a ono ji to jako dost rozrajcovalo a začala se o mě otírat  svým zadkem a já jsem cejtil jak jsem z toho celej ztopořenej a taky že je to na mě dost vidět. A taky že jo, holky si toho hned všimli a začali mi rozepínat kalhoty s tím že prej pustí ptáčka aby se proletěl. No a dál ti to asi nemusím povídat. No to by jste měl mě to dost zajímá, je to stále živá vzpomínka žejo.. No to víš  takový věci se nezapomínaj. No prostě a jednoduše ta hra přešla ve skutečnost že jsme byly za chvíli polonahý. A holky byly tak férový , že řekli : „no tak co ,když už jsme v tom tak si to užijeme né “ Alex vyndala balíček kondomů a pomohla mi ho nasadit a Diana mě začla vášnivě líbat hladili jsme se navzájem a…..A dál už to byla jedna velká mrdanice no  HAHAAAH zachlámal se pan učitel. Tak to byl ten jevíc nejintenzivnějí sexuální zážitek co mi kdo kdy vyprávěl. Klobouček dolů pane učitel jste bourák  splnil se vám chlapský sen aniž by jste to vůbec chtěl. „Takový věci přicházejí samy a v době kdy to nejmíň čekáš “ odvětil pan učitel. 

 

Jsem tedy naprosto v pohodě. Holky které jste vy znal z toho také žádnou vědu nedělali. To teda ne řekl Myslín. Děkuji pane učitel bylo to s vámi krásné odpoledne já už musím. Ani nezaplatila a byla v tahu Myslín si jen povzdechl tahle holka ta se teda v životě neztratí.

 

Další den mělo být finále školního roku rozdání vysvědčení závěrečná řeč v případě  Debí  to byl den formalit a nutnosti si odsedět pár hodin , než vypukne  totální svoboda letních dní bez nutnosti vstávat a plnit školní povinnosti. Celá její třída bala složena z 20 holek a 5 kluků kteří byly nevzhlední a nezajímavý. Nicméně všichni drželi pospolu s tím že  vydrželi další školní bez dalších drastických incidentů  které provázeli jiné učńovské třídy  jako třeba třídu kosmetiček nebo zedníků. Nicméně na konci  jediné hodiny se všichni poplácali po zádech s chutí projevit symbol kamarádství a náklonnosti. Některé ze spolužáků Deb  uvidíte opravdu až po uplynutí prázdnin a tak po delším téměř nepřipraveném závěrečném projevu B. Myslína , jež si ted vycucal z prstu , jak jinak v kocovině  po včerejším spanilém večeru. Celý učitelský sbor udělal večírek nejdříve ve sborovně a poté s těmi oddanějšími alkoholovým radovánkám v místní restauraci u Dačického. Bohumil byl opět největším bavičem celé společnosti. Vyprávěje excentrické zážitky z nočního života  které donekonečna prolejzal. No a po několikáté rundě kterou schůtí objednával  byl natolik v ráži , že začal vykládat o svém mládí , že se již snažil nasměrovat na ten běžnej rodinnej život ale že vše nakonec dobře dopadlo protože dívka o kterou se ucházel dala přednost jednodušší cestě  před  jeho stylu života. Dívku mu přebral dobře zaopatřený synek  náměstka ředitele TOS Čelákovice. No nevím  Bohoušku jestli to pro tebe dobře dopadlo politovala ho jedna kolegině. Když se na tebe tak podívám tak ty to budeš mít těžký celej život s tím tvým přístupem k hyření . A hlavně zejtra ti to taky moc nezávidím přijd si ke mně  ráno do kabinetu pro ružovouše.

No a právě nato si Bohoušek vzpomněl na tyto slova Aničky Slabé když  brblal a drmolil fráze se zastřeným hlasem. Zcela s vážnou tváří doporučoval  dětem bejt opatrné a obezřetné  životním nástrahám které na tak mladé lidi čekají za každým rohem. Z vás mluví otřelá zkušenost pane učitel pronesla s úšklebkem Deb  a všichni ji dali za pravdu. A všichni souhlasně prosili učitele at už je pustí  z této budovi na vzduch na cigáro a hlavně na svobodu.  Tak teda jo kůzlátka otvírám vám vrátka a dejte bacha na vlky hlavně holky  at nikdo z vás  nepříjdete po prázdninách zbouchnuté a vy kluci se prosím nezabíjejte na těch silnicích uberte pro svého učitele plyn do zatáček a v září na štastnou shledanou. Já budu taky hodný  slibuju. HAHAHAH. Ech eche    až se z toho celý rozkašlal zároveň si šáhl na prsa a nahmatal v kapse krabičku cigaret  které se chystal rovnou vytáhnout aby si dal pár šlůkku rovnou z okna poté co se třída vyprázdní.