Zázraky se dějí!!! aneb nepřestávat věřit!!

Seděla jsem pořád u telefonu , Po tvářích mi stékaly slzy a já nevěděla jestli ještě někdy vůbec zavolá.Moje starší sestřička ke mě chodila a dlouho mi říkala že nemám přetat věřit , že urcčitě zavolá. Chodila jsem jako tělo bez duše. Bez smyslu žít, dýchat, chtěla jsem aby moje srdce přestalo bít a já abych necítila tu strašnou bolest , která mě prorůstala jako rakovina. Ale setřička chodila pořád , jednou mi donesla kávu nebo pár měsíčků mandarinky..A pořád mi opakovala : "Pokud nepřestaněš věřit , on zavolá!"
Odhrnula mi žaluzie aby mi šlo trošku světla do pokoje o které jsemne stála stála jsem o jiné světlo o světlo svého života!!
Pohladila mě po tváři a podala mi kapesník
Podívala jsem se do zrcadla a řekla jsem si že tak to nejde dál kruhy po očima ,rudé oči, plet´jako kdybych byla dcera ředitele vápenky Namalovala jsem se , oblékla se . A následovala jsem sestru do kuchyně.Čekal mě tam obrovský šok .Byl tam světýlko mého života , pro ktreré bych snad i dýchala .
Podívala jsem se na sestru , ta mě objala . Dívala jsem se na něho, byl opět ta krásný a usmíval se.
Nad lahvinkou vína se mi sestre přiznala ,že si sním domluvila schůzku a řekal mu o mém trápení, i on se jí přiznal jak se trápí tak to nemohla nechat jen tak .
Věděla jsem , že mám anděla .. Ale nevěděla jsem že již dlouho žije vedle mě !!!