rette mich-zachraň mě!

Ráno jako z pohlednice.Slunce svítí prostě den stvořený k tomu jít se koupat
.Ale pro mne je to ten nejhorší den v životě!
Před chvílí mi volal Adam,že se mnou končí!
Je mi čtrnáct let a moje první láska mi dala kopačky.Všechno se dá přežít ale bez Adama nemůžu být.
Sebrala jsem mámě dvě balení prášků,ani nevím na co jsou a běžím to skončit.
Jediné možné místo je bouda na samém konci mola městského koupaliště.Právě tam se mnou Adam chodil .Tedˇ tam půjdu bez něj poprvé a naposled.Zavřu se v boudě.
Prášky mám ve dlani.
Najednou slyším z plovárny písničku.Je asi 9 hodin a plavčík právě otevřel a pustil rozhlas.První slova německého textu.Jsou to Tokiáčci moje jedničky.
Co to Bill zpívá:,,Poprvé sám v naší skrýši.Ještě vidím naše jména na stěně .“
Má pravdu tady je do dřeva vyřezáno Kačka a Adam.
Bill zpívá dál:,,Ale už je zase mažu.“
Zase pravda.Musím Adama vymazat.Nejenom z prkenné stěny,ale i ze své hlavy.
Písnička pak pokračuje:,,Proč si zdrhla?“
To nevím proč utekl.
Ale dál Bill zpívá:,,Vratˇ se ,vem mě sebou.“
To raději ne .
A tedˇrefrém:,,Pojdˇ a zachraň mě.Uvnitř vyhořívám.Pojdˇa zachraň mě.Bez Tebe to nezvládnu.“
Zvládnu .Prášky letí do vody.Snad neotráví nějakého kapra.
Tokiáčci dohráli a já jdu domů.
Díky Billíšku.